Vzpomínky na totáč :-))

a co rifle z Tuzexu za 40 - 45 bonů? jedny měly zadní kapsy prošité rovně, ty dražší vlnovkou...já měl ty s tou vlnovkou, tak jsem byl za frajera, ale už si bůbec nevzpomínám, kde naši vzali ty bony...

Já si vzpomínám na...Jo a pamatujete si na švédské košile?

Já si vzpomínám na pracovní soboty, pak se to střídalo, jedna byla volná, další pracovní. Každé ráno vyhrávalo rádio budovatelské písně, do toho rozcvička s šílenou znělkou. Ve škole byl každý povinně v Jiskrách, pak v Pionýru. A taky ty spartakiády - ale to už jsme byli schopni různých výmluv, proč se nezúčastnit. Také soutěže tvořivosti mládeže (STM), na které nás cpali kantoři s různými básničkami a písničkami. Tak to jsou ty horší vzpomínky na dětství, jinak mejdlíčko, fialky, jahůdky, pendrek a jiné totáčské "pochutiny", ty mi chutnaly...V době dospělejší pak Hlas Ameriky a Svobodná Evropa...

Tak taky něco mimo jídlo - já vzpomínám nejradši na tzv. trampské hnutí, jezdili jsme na všechny FCT festivaly a tam bývala úžasná atmosféra!
Někdy v sobotu dopoledne byly na stanici, jejíž název už nevím, všechny písničky z těchto festivalů a to jsme se od přijímače neutrhli! Vždycky jsem u toho vařila, zapomněla na chvíli na totáč - a bylo mi fajn.
:-)

Já měla ráda ty šumáky,jedna kostička světlá,druhá tmavá.Naslinit a spojit.Ještě teď mám v hubě sliny,jak to štípalo do jazyku:-)

myslim že to byla...Myslím, že se ta limonáda jmenovala Pompela.

ruská zmrzlina se jmenovala Sibirka a byla fakt dobrá, nebylo to z rostlinného tuku

Pamatuju Tiki, ty byly super:-) mejdlicka, syrove oplatky tenounke moc dobre, na 1. maje limonadu ze sacku s brckem, ruskou zmrzlinu stala myslim 3,-Kcs to byl luxus kupovala se vyjimecne, ovocnou dren zmrazenou...

No,teď ani nemusí jezdit na hranice,aby je někdo odprásknul,nebo zabil jinak.Stejné je to i v tom,že těm co stříleli na hranicích se nic nestalo a těm,co vraždí teď,taky ne.Nebo si jdou odpočinout do lochu,se vším pohodlím.

To víte, lépe se vzpomíná na to, že jsme tehdy byli mladí, než na to, že se lidé stříleli na hranicích jak lovná zvěř a že jsme se museli bát, co si v hospodě u piva mezi sebou řekneme, aby jsme za to nešli do kriminálu.

Například jedna známá, Lenka Marečková byla odsouzena a uvězněna za pobuřování a podvracení republiky jen za pouhou recitaci básně, kterou si sama složila a recitovala ji na školní besídce.

Kdyby se mi to osobně nestalo, také bych tomu nevěřil. A nebyl jsem sám, znám více lidí, kteří s tím mají zkušenosti.

> 23.8.2010 12:30 - Honza

Kecas, zvelicujes a prehanis. Ne, ze to tenkrat nebyla buzerace, ale nikdo ti neudelal domovni prohlidku a nezabiral ti veci za to, ze se u taboraku hralo na kytaru a zpivaly se Krylovy pisnicky.
Chodival jsem v Praze na "burzy" gramodesek, bylo to sledovany, obcas zatah. Jo sem tam to VB zabrala nebo spis tem, ktery je nemeli podplaceny a bylo to rozehnany. Ovsem tvrdit, ze hned jeli ke vsem domu, protrasli jim byt a byli obvineni z "trestnych cinu podvraceni republiky" je ciry nesmysl.
Ano, tohle obvineni existovalo, ale rezim ho pouzival vuci jinym lidem tehdy nepohodlnym nez vuci apivajicim u taborakum a mladejm, kteri prodavali desky nekde na trave.

S úsměvem si občas vzpomenu, jak chodily kontroly po tanečních zábavách, zda kapela nehrajě něco, co pochází z kapitalistického státu a zda to nezpívají anglicky. Obvykle za to byl zákaz hraní.

Já si vzpomínám, jak nás tehdejší "policajti", příslušníci VB honili a nutili nás stříhat,když jsme měli delší vlasy. Také ty jejich zátahy, kdykoli jsme hráli na přehradě u táboráku na kytary a zpívali písničky od Kryla. Jak viděli, že je někde táborák, hlídkovali v úkrytu a jak slyšeli písničku od Kryla nebo od Hutky, Třešňáka apod., vyrojili se s baterkama a udělali zátah. Za písničku od Karla Kryla byl výslech na stanici VB a obvinění z trestných činů podvracení republiky a pobuřování. Ještě obvykle následovala domovní prohlídka, zabavení kytary, magneťáku a nahraných pásků s Krylem a napsaných textů písniček. Obvykle při tom posbírali i knížky, u mne konkrétně Masaryka, Seiferta, Solženicyna. Potom jsem to měl všude v posudcích jako kádrový šrám.

Jo a discotéky se pak musely...díky za příspěvek, Marcelo.

Jakub Jakoubek (tuším spolu s Milošem Skalkou)ještě uváděl NOČNÍ PROUD.

Vzpomínáš si na tento pořad?

Hezký den,

Míla

Tak jsem to našla - http://www.woodcraft.cz/index.php?right=infostudna_hry&action=detail&id=127&sid=

A tady je ta zeměkoule:
http://www.hranostaj.cz/hra1000¨

Tak snad se ty hry hrají stále:-)

Jinak pamatuji na módu mohutných buf, s kterými jsme chodily do školy. A ve škole se pak přezouvaly do důchodek:-)

Myslím, že se vytvořily dvě řady proti sobě, se stejným počtem hráčů. Když jsi tu protější prorazil, vzaly tě děti mezi sebe a bylo jich tím pádem víc. Když jsi neprorazil, vrátil ses do své původní řady. Vyhrávali ti více početnější. Postrádá to trochu logiku, možná jsme to hrály špatně, nebo to s odstupem času špatně interpretuji.

Tak to si mi připomněla skvělou hru. Vím, že to někdy to bývalo velmi tvrdé a pěkně od toho bolelo předloktí. Jen si už zase nepamatuji ty detaily. Jak to přesně bylo Marcelo?

Dále si pamatuji na hry Honzo, kolik je hodin, Cukr káva limonáda čaj rum bum, Přes stříbrné jezero nesmí barva barvička.

Kuličky jsme hrýly zcela pravidelně. Vyhrát skleněnku bylo terno.

Moniko, na tu zeměkouli se nepamatuji. Hráli jsme na papíře hru Země, město, věc atd. Vždy muselo vše začínat jedním písmenem. Ale sochy a šibenici si pamatuji. Také se hrála vybíjená a hra Král vysílá své vojsko. To jsme se v řadách proti sobě držely (my děti, proto to tvrdé y) za ruce a vždy se snažily prudkým rozběhem protější řadu rozrazit.