Cinkali byste znovu klíčema?

Exkluzivní průzkum: Babišova vláda by měla pomáhat Ukrajině, myslí si většina Čechů, provolával titulek na Novinkách 19. 12. 2025. (https://1url.cz/HJn6l)

Vzhledem k tomu, že nemalá část obyvatelstva nejspíš zvládne přečíst jen titulky, nikoliv již články, mohl by tento manipulativní titulek vyvolávat mylný dojem, že většina Čechů je nadále ochotna cpát prachy do bezedné zkorumpované modrožluté díry.

Nuže, není to tak.

V perexu je uvedeno:

Jen 18 procent Čechů si myslí, že by nová vláda Andreje Babiše (ANO) neměla vůbec pomáhat Ukrajině. Naopak 57 procent dotázaných podporuje humanitární pomoc napadené zemi. Podobné množství Čechů, 56 procent, pak chce od Babišova kabinetu diplomatickou podporu Ukrajiny, tu žádá od vlády i 54 procent voličů ANO. Příznivci Spolu se ve velkém přimlouvají také za vojenskou a ekonomickou podporu. Ukazuje to exkluzivní průzkum agentury NMS pro Novinky.

Následuje otázka:

Jakými všemi způsoby by měla vláda Andreje Babiše podporovat Ukrajinu?

Respondenti měli možnost vybrat více odpovědí.

Humanitární pomoc – 57%

Diplomatická podpora – 56%

Finanční a ekonomická podpora na obnovu země – 27%

Vojenská podpora – 29%

Méně, než třetina obyvatel je tedy ochotna vojensky podporovat Ukrajinu, ještě o dva procentní body méně obyvatel je ochotno cpát na Ukrajinu prachy.

Podle titulku ovšem Babišova vláda by měla pomáhat Ukrajině, myslí si většina Čechů, aniž by bylo důrazně uvedeno, že jde o většinu poměrně těsnou, a že tou pomocí dle údajné většiny Čechů je podpora humanitární a diplomatická, když pro  vojenskou, finanční a ekonomickou podporu Ukrajiny je nadšení obyvatelstva výrazně menší.

Článek pak uvádí věc na pravou míru a následně rozebírá rozdílné postoje voličů jednotlivých stran, a věnuje se též muniční iniciativě:

Otázka zněla, jakými všemi způsoby by měla Babišova vláda ANO, SPD a Motoristů podporovat Ukrajinu, bylo možné označit více možností. „Spor se vede především o to, jakým způsobem pomáhat,“ uvedli autoři průzkumu. Zatímco humanitární a diplomatická pomoc má u Čechů nadpoloviční podporu, tu finanční a vojenskou prosazuje okolo čtvrtiny obyvatelstva. Zmíněných 18 procent všech oslovených soudí, že by Babišův kabinet neměl Ukrajině pomáhat vůbec, osm procent pak neví.

Rozdělená je veřejnost v otázce, zda by Česko mělo pokračovat v muniční iniciativě, kdy česká vláda domlouvá dodávky munice pro Ukrajinu u ostatních zemí. Konkrétně 38 procent respondentů si myslí, že by měla pokračovat, 46 procent je pro její konec, zbytek neví.

„Většina lidí možná netuší, že Česko funguje spíše jen jako koordinátor pomoci a prostředky poskytují především spojenecké státy. Jedná se tak spíše o příklad diplomatické pomoci, než vojenské,“ popsala Friedrichová.
https://1url.cz/HJn6l

Jedná se tak spíše o příklad diplomatické pomoci, než vojenské?

Nikoliv.

Jedná se o příklad naprosté vykurvenosti, kdy se vláda malé země v srdci Evropy podílí nejen koordinačně, ale i penězi daňových poplatníků na pokračujícím zabíjení a ničení na Ukrajině, na tom, že díky odporu "vyspělého Západu" uznat realitu a pracovat na skutečném míru pro Ukrajinu pokračuje zbytečné umírání.

"Vyspělý Západ" kličkuje a vymýšlí podmínky, o nichž předem musí vědět, že na ně Rusko nepřistoupí.

Upřímně řečeno, lze se nedůvěře Ruska vůči Západu divit?

Po letech zkušeností s nedodržováním dohod a ujednání, po letech nevyslyšeného varování před rizikem přibližování se NATO k Rusku, po Minských dohodách?

Minské dohody měly zajistit ukončení ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny (Donbas), zabránit zabíjení a genocidě obyvatelstva východní Ukrajiny vojáky ze západní části země, typicky nácky z pluku Azov.

Jenže:

 Angela Merkel skutečně v rozhovoru přiznala, že jedním z účinků minských dohod bylo dát Ukrajině čas stát se silnější, tedy i čas na posílení své obrany, a to zejména ve smyslu přípravy na možný další konflikt. TASS+1

Co přesně řekla

• V rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit z prosince 2022 Merkel uvedla, že „Minské dohody z roku 2014 byly pokusem dát Ukrajině čas“ a že Ukrajina během tohoto času zesílila, což je dnes patrné. TASS
• Merkel zároveň zmínila, že bylo jasné, že konflikt zůstane „zamrzlý“ a problém nebyl skutečně vyřešen, ale právě ten čas prý Ukrajině poskytl cenné možnosti k posílení. TASS

Co to neznamená

• Merkel nikdy veřejně neřekla, že Minské dohody byly pouze cynickou záminkou, aby Ukrajina mohla vyzbrojit a pak zaútočit. Taková interpretace se objevuje u některých ruských či proruských komentátorů a dezinformací, ale v původním rozhovoru byla formulace méně jednostranná — mluvila o „dání času“ Ukrajině, nikoli o „plánovaném záměru rozpoutat válku“. X (formerly Twitter)

Jak se to používá v diskuzích

• Někteří kritici (zejména v ruských mediích nebo na sociálních sítích) Merkelinu formulaci interpretují jako důkaz, že Západ chtěl konflikt oddálit proto, aby mohl Ukrajinu vyzbrojit — to je však přehnaný výklad, který přesně neodráží nuance původního výroku. X (formerly Twitter)

Shrnuto: Merkel uvedla, že Minsk fungoval jako prostředek k získání času pro Ukrajinu, který mohl pomoci i k posílení její obrany, ale ne prohlásila, že dohody byly primárně zamýšlené jako plán na její vyzbrojení k válce. X (formerly Twitter)+1

https://chatgpt.com/

Že Merkelová neprohlásila, že dohody byly primárně zamýšlené jako plán na její vyzbrojení k válce?

To ale neznamená, že právě tak nebyly "vyspělým Západem" zneužity - k vyzbrojování Ukrajiny, nikoliv využity k uklidnění situace na východě Ukrajiny.

Minské dohody měly především chránit obyvatelstvo východních částí Ukrajiny před agresí ukrajinských nácků, typicky pluku Azov, 
 

Ve snaze předejít válce Ukrajiny a Ruska prosadila Francie a Německo s podporou USA uzavření tzv. Minských dohod. Tyto dvě země vyjednaly dohody s Ruskem po porážce Ukrajiny v roce 2014 a 2015. V únoru roku 2022 však ruský prezident Vladimír Putin dohody prohlásil za mrtvé a o den později uznal ukrajinská separatistická území za státy. 

Je také třeba říct, že plnění Minských dohod nemělo mezi ukrajinskou veřejností téměř žádnou podporu a jejich implementace dokonce vedla v roce 2015 k násilným protestům v Kyjevě.

Minské dohody nicméně po dobu sedmi let tlumily intenzitu konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. I přesto až do letošní ruské agrese na Ukrajinu bylo zabito 14 tisíc lidí a téměř 1,5 milionu Ukrajinců se ocitlo bez domova.

Jak ale vidíme nyní, Minské dohody nedokázaly vyřešit základní otázku konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, a to, zda je Ukrajina suverénní stát (jak je po právu přesvědčen demokratický svět), nebo je její suverenita omezena – podle ruských představ.

https://1url.cz/dJn6S 

Tolik z článku na https://hlidacipes.org/, jen doplním, že mnozí protiruští propagandisté popírají zabíjení na východě Ukrajiny, popírají i zde zmiňovaných 14 tisíc lidí, samozřejmě zpochybňují i důvod Aleje andělů v Doněcku.