Klubovna

Mony, škoda je dobrého člověka a tím moje matinka moc není...je takový jájista s pokryteckou tváří:( Já jsem spíš po otci, podnikatelská a bojovná povaha, pak i samorost, život na ulici mně mnohému přiučil, piluju se sama, pomáhaj mi přednášky, již se účastní mně podobní lidé, pomáhají mi knihy a děti...tatík tu momentálně sedí vedle mě, ve své kanceláři, ale koupil si nový statek, tak je furt pryč...A všechno háže na mě a na bráchu...slíbili jsme mu, že firmu převezmem, aby si mohl konečně začít užívat života!!! Naši jsou rozvedení, táta o mně ví jen to, co mu řeknu, zdaleka ne vše! Nechci ho zatěžovat, přidělávat mu starosti a hlavně mám pocit, že teď už je to jedno, měl se o to zajímat, když bylo třeba. Jsme spíše kámoši, podobné povahy:))

Aha,to je škoda,ale bohužel i takové vztahy bývají,ba i horší.A po kom jsi ty,tak bojovná?Po otci?A kde ho máš?Můžu-li se zeptat.

Eli: Nemusíš mi smekat, vím, jaká jsem a vím, že ne zdaleka taková, jakou jste mě tu vylíčili a ty obzvlášť. Nejsem sebestředná, ani zlá, jak ty si o mně pro změnu myslíš:(Vadí mi na tobě, že si neumíš stát za svým...že měníš strašně rychle své názory! Vnímám tě jako velmi nestabilního člověka, který se mění vlivem okolností...stačí ti staršně málo a máš jasno...přijde mi to takové strašně jednoduché...já si na vás nikho názory nedělám...nemůžu, mám k tomu málo informací o vás...znám vás jen tak, jak dovolíte, abychom poznali a to je pro mě málo:( Proto si vás třídím jen podle toho, ským se mi jak píše, samozřejmě někoho mám raději, někoho méňě, někoho nemusím vůbec:)) Ale neškatulkuju vás!!!Na tvůj věk vůbec nehledím...spíš na tvé vyjadřování...zapracuj na sobě, to jistě nebudu na škodu, chtělo by to více otevřenosti a porozumění, jinak věřím, že jsi hodná ženská, která si v životě prošla svým:))

Oskara si nechám nakonec:)Mony: chápu a plně souhlasím...jsi silná žena, dokážeš i to bez sebezapření, bez přetvářky...truchlení je v pořádku a slzy jsou výrazem silné osobnosti, která umí ovládat své a ventilovat své emoce:)) Drž se, místo v srdci, kde je maminku máš nikdy nevymizí:))Já se s mámou snažila vyjít i poté, co jsem vypadla z domu...marně jsem hledala pochopení a vysvětlení, tak to bylo na takové povinné úrovni, jako že matka a dcera. Když začala páchat své křivdy i na mé sestře, konečně jsem ji řekla, co si o ni myslím, jak ji vnímám a že lidi jako ona do svého života nechci!!! Jen vysává a vyčerpává, je takov jednodušší, nemá smysl pro hloubkové přemýšlení, pro ni jsou věci jen černé a bílé...nehledě na to, že za každou svou větou hlásá "a tečka", čímž mi dává jasně najevo "a víc se stebou o tom nebudu bavit"! Nemám ráda takové lidi, co sdělí svůj omezený názor a více nesjou schopni pojmout, přijmout ani připustit!!! Není svolná k diskuzím a to pro mě znamená ztrátu komunikace, ztrátu jakéhokoliv vztahu:( Nevadí mi to, niterně se mi ulevilo, nechybí mi, vážím si ji pouze za to, že mi dala příležitost být tu dnes s vámi:))

opr. : smekám

Andy, přečetla jsem si tě znova a fakt smeká. Ty jsi se dnes proměnila v úplně jiného člověka, a jistě jsi zajímavý člověk. Víš, ale těmi urážkami jsi shazovala jen sama sebe v očích druhých. To bylo ale tehdy, když jsi to emočně nevydejchala. Ale zase si myslím, že tě to vše obohatilo a posílilo, ale byla to pro tebe dost tvrdá škola. Jestli já na tebe působím jako stará zapšklá raketa, budiž. Ale nutí mě to pak trošku na sobě zapracovat. Asi tak, jako jsi ty zapracovala na sobě. Ale s těmi 45 roky těžko něco udělám, to není v mé moči.

Musím Andy,co jiného k tomu dodat....mám dvě děti a ty nepotřebují trosku,to víš že si o samotě popláču.A ty se se svojí mamkou stýkáš?Nějak jsem vyrozuměla,že asi jste neměly dobré vztahy.

Holky, já to prostě myslela tak, že moudrost je hodna úcty a obdivu, ale rezignace (která s věkem přichází)neznamená automaticky moudrost...čert to vem, co po slově :-), mějte se tu hezky.

Andy....tak teď tu teprve vidím osobnost, vídím a cítím člověka, který má duši a musím ti vyseknout poklonu. Pokud budeš psát takhle...lidé tě budou brát a myslím, že nebudeš muset snášet ty výlevy, které se na tebe poslední dobou navalily. Já tě vlastně neznám, nejsem psycholog, ale něco málo o tom vím...sám jsem si prožil špatné mládí, ale já jsem na ostatní nezahřoknul. Vadili mi jen ti co byli ke mě hnusní a to je právě to, co je blbí, když je to v rodině. Ne, mě vadí jen určití lidé, lidé, kteří ze sebe dělají bohy, kteří nikdy jak oni tvrdí nedělají chyby, ale i oni je dělají, ale nikdy to nechtějí přiznat a potom u mě ztratí veškerý kredit.Já také nemám rád autority, ale ne skutečné autority, jen takové ty psudo, co si na něco hrají.Víš já to z toho tvého psaní, ale spíš ze psaní jako celek, cítil, že vlastně nejsi to, jak se tu prezentuješ, že to je jen taková obrana, když jsi zase zahnaná do kouta, pak se bráníš a dost ošklivě.Ano, vím, emoce je docela problém, také se snažím je napravovat, byly pokřivené v mládí a aby člověk vůbec mohl žít, musel jsem potlačit pláč, ale bohužel i radost to vzalo sebou. Tak se to na staré kolena učím a vím, že to jde. Je potřeba zapomenout na to špatné co bylo, ano vím o tom, ale neřeším už to, koukám spíš do budoucna, tam je smysl našeho života...staré ošklivé zážitky mám jen jako varování, ne jako něco, k čemu bych se měl vzhlížet a už vůbec si z toho brát příklad. Ne, je potřeba udělat úklid jak v duši, tak ve svém okolí.Andy, asi zkus víc pracovat na své duši, dopřávej si dobrého, miluj ostatní, ale hlavně miluj sebe a zkus se na lidi dívat, tak, jako by byli všichni dobří, hledej v nich nejdřív to dobré a potom uvidíš, že i oni to vrátí. Jsou samozřejmě i tací, co nikdy nebudou k nám milí, ale těch je menšina. Víš, spousta lidí má své problémy, ne všichni to umí říct, ale proto bychom i jim měli dát možnost se vyjádřit, co cítí a ne je hned zařadit k omezencům. V každém je něco dobrého, jako v tobě a tak bychom neměli hned ze sebe vydávat negativní enrgii, když napíšou jiný názor.Víš, já mám pocit, že tobě moc chybí láska, myslím láska od rodiny, taková ta láska, kterou by jsi uměla opětovat. Asi se nechtěně dostáváš někdy do takového světla, že tě lidé vidí jinak, než jsi. Ale to si trochu děláš sama. Ztratila jsi víru v lidi, v lidi co ještě jsou dobří, chápu, asi jsi od mala nepozala ty správné, ale nikdy není pozdě pracovat na sobě, protože ostatní nezměníme. A jak tu někdo psal, Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, to je právě ono, to se stalo právě zde na těchto diskusích. Nechala jsi se rozhodit a potom jednala neadekvátně a přitom jsi měla na víc, je to škoda. Mohla jsi pod tím nickem Andy ukázat právě všem, (jak píšeš omezencům), že máš na víc, ale bohužel tak jak jsi reagovala, to nebylo to pravé a dostalo to Andy někam jinam. Ale nic není ztracené, věřím, že když ubereš z těch naštvání, budeš dobrá, máš to v hlavě srovnané, pokud uvažuješ v klidu. Hele, když se zabýváš tou psychologií, tak právě pozoruj ty lidi, co sem píší, je to pro tebe velmi dobrý materiál, zkoumej je, analizuj, ale nekřič na ně, zůstaň nad věcí. Nenech se ničím rozhodit.Zkus být aspoň před těmito lidmi na diskusi, víc skromnější, nevytahujm se jak všechno znáš...dávej to jen prostě ze sebe a my to poznáme, že to máš v hlavě. Víš jak se říká..samochvála smrdí, tak když budeš psát podobně jako jsi mi to naspala sem dnes, myslím, že to bude OK. Já konečně vidím někoho, kdo umí, když chce a vím, že to v tobě je. Jem tě ještě zlobí ty emoce a to je škoda.Budu muset jít pryč, mám doprovázet skupinu studentů na dni otevřených dveří, tak se musím ještě trošku upravit a vyrazím.Zatím se měj a prosím, zkus se povznést nad nepěknými příspěvky, přečti je, ale nereaguj, nebo aspoň ne stejným žargonem jako oni. Oskar

Především zdravím Mony a přeji hodně sil!!!Jak to zvládáš, kočko?Eli: vždycky vidím ve všem něco pozitivního...tady už jen to, že vás zajímám, jsem ráda, nejsem žádnej vandal ani nelida, který by zasloužil to, co jste mu připravili:( Ale budiž vám odpuštěno:))Eli, líbí se mi jak na mě Oskar reaguje, líbí se mi, že umí číst mimo řádky...líbí se mi, že mi dokáže říct svoji pravdu bez urážek a ponižování...líbí se mi, že jak se lidi umí chovat, když je opustí emoce a samozřejmě io já jsem jednou z těch, které když přeteče pohár trpělivosti, tak vybouchne! Nevadí mi, že se navážíte do mě, bublám, když se mi navážíte do dcery a ségry!!!Jinak Wando: díky, že i ty mě chápeš:)) /Cta není obdiv, ale velmi spolu souvisí, řekla bych, že na sebe dosti navazují!!!

Andy, tak jsem přečetla celý tvůj dlouhý příspěvek a smekám před tím, jak jsi to krásně napsala. Trefilas to. Emočně nevyrovnaná. Z tvých příspěvků lze snadno totiž rozpoznat, kdy jsi v pohodě, a naopak, kdy tě něco rozhodí. A když se necháš rozhodit, tím více lidé do tebe ještě kopou, jak bylo patrné z dřívějších hádek. Koukám, že jsi dnes v poho, tak buď prosím stále taková a nenech se vytočit nikým a ničím. Škodí ti to a lidi by ti o to více mohli ubližovat. Víš, já to neumím napsat tak hezky jako Oskar, ale mám na tebe jednu otázku : vzala jsi si něco pozitivního z téhle diskuze ? Díky za odpověď.

Díky Eli......Wando:úcta není obdiv.....

To anonym : EQ - emoční kvocient.Mony, ahoj, vítáme tě zpět. Máš to za sebou, myslela jsem na tebe.

zdravím ve spolek.......Oskare máš můj obdiv:-)Eli,Andy mrzí mě vaše nedorozumění....Jak se jinak všichni máte?Kde je Sun?

Co je to EQ?

Oskare, já jsem notně letitá osoba - což dokazuji tím, že jsem si zodpovědně přečetlatvůj metrový příspěvek, nikdo pod 30 by to nezvládl - v žádném případě tedy nemohu být Andy :-).A jako stará Neandy se tě ptám, proč si myslíš, že starý člověk zasluhuje úctu už prosvoje stáří?To je přece blbost. Věkem člověk rezignuje, unaví se, omele, ví že hlavou zeď neprorazí,ano, to jsou ty zkušenosti...Ale to snad není nic k obdivování. Jinak, jak celý život pozoruji cvrkot, člověk dospěje tak do 25 a pak už se nezmění. Kdyžje někdo slepice, slepice i zůstane, jenom napřed kvoká kolem hadrů, pak kolem dětía nakonec kolem nemocí ...blbec prostě zůstane blbcem, jen se to naučí obratněji maskovat.Ne že bych zdvořilé chování nepodporovala, líbí se mi, že mě pouští sednout v MHD, pokračujteprosím, ušlechtilí mladí lidé! :-), ale beru to jako laskavost!!! nikoliv jako povinný projevúcty :-).A ještě k těm zkušenostem-nezkušenostem, moudrostem-nemoudrostem. Jestli jsem v posledníchletech narazila na zajímavou myšlenku, bylo to od mladého člověka. Ve své generaci už se nemáme čím překvapit, máme podobné zkušenosti, četli jsme stejné knihy, viděli stejné filmya celkem všechno, co jsme si chtěli říct, už jsme si řekli. Jiná generace má zas jiné vidění světa a to je zajímavé. Od svých (i jiných) dětí jsem se v životě poučila minimálně stejně, jako ony ode mne :-).Takže mám na mnohé stejný názor jako Andy ...potvrzený životními zkušenostmi... které mi ale také říkají,že nemá smysl sebepravdivější myšlenku vykřikovat do světa, lidé stejně slyší co chtějí slyšet čiabych citovala -Je dobré znát pravdu a zpívat o ní. Je lepší znát pravdu a zpívat o datlích - :-). Ber to třeba i jako vysvětlení, proč se jako deus ex machina vždycky objeví někdo, kdo se Andy zastane.Andy nepotřebuje měnit nicky. Je zajímavý člověk - jeden z nejzajímavějších na doktorce- a většinou si svoje obhájí. Jen někdy se vás na ni sesype moc, tak přece ji nenecháme uklovat :-).

Kopřivo, nejsem psycholog, jen mě to také zajímá a už jsem něco prošel, tak malinko vím. Ano, pokud zde dokážeme udržet naše emoce na uzdě, asi to bude přínosné pro nás všechny a věřím že to půjde.

Zdravím Oskara i všechny slušně diskutující při páátku:))Oskare, asi tě velmi zajímám, jinak si nedovedu tvůj božskej román vysvětlit:)) Jsem velmi složitá osobnost, nevím, zda-li od přírody, genů či dětství. Je pravda, že mé dětství stálo za starou botu a nerada na něj vzpomínám, i když už s tím nemám problém...Přijala jsem všechny skutečnosti života jako jeho nedílné součásti a vzala si z nich jen a jen dobro! Několik let mě zkoumali a přezkoumávali psychologové, páč jsem prý vždycky byla problémové dítě:( Já ani má psycholožka si to nemyslíme. Jenom v mém chování bylo neustálé křičení SOS a budeš se asi divit, nikdo ho neslyšel, obzvášť ne moje matka, která stála z největší části za mým smutkem a trápením, proto jsem se na ni celý život zlobila. Teď už se nezlobím, odpustila jsem jí všechno, čeho se dopustila, ale nezapomněla!!!Možná pořád někde ve mně je postižená dětská duše, proto asi děti zbožňuju, rozumím jim a děsně si s nimi odpočinu, což málokdo chápe, vím, jak na ně, asi praktikuju věci z mládí, kdy jsem si říkala, tak tohle budu dělat rozhodně jinak! Možná i právě proto mám tak velké pochopení, páč to já postrádala celý život, jediný, kdo mi ho uměl nabídnout, byla má psycholožka! Nezjistili mi žádnou duševní poruchu, žádnou nemoc, jen emoční nestabilitu! To je asi to, o čem mluvíš, co? Jsem emoční mrzák, jak už tu někde někdo krásně napsal:) Asi jsem a nestydím se za to, po tom všem se ani nedivím. Mám hodně vysoké EQ, tak možná i proto! Psycholožka odhalila moji zanedbanou, černou a prázdnou duši, proto mi začala vysvětlovat, jak ji živit, jak se o ni starat, jak se učit pozitivnímu myšlení. Dá se říci, že od 18ti let jsem jiný člověk, rostu...díky knihám, přednáškám, psychologii i filozofii, všechno co jsem teď, mám naučené, musela jsem se učit jako malé dítě mít radost z maličkostí, koukat na svět růžově, mít pozitivní mysl, proto vím, že s myslí se pracovat dá, vlastně jsme jediný, kdo ji dokáže změnit, pilovat, tvarovat...je na nás, jaký způsob myšlení zvolíme, jakou radost ze života budeme mít! Jsme páni svých životů a strůjci svého štěstí a já jsem jeho příkladem...vždycky mě učili dodržovat pravidla, respektovat autority, ale násilím, kterým mě to vštěpovali se všechno mihloúčinkem...Od 18ti let jsem doslova svůj pán, dělám to, co dělat chci, co mě baví a co mě zrovna napadne:)) Ani bys nevěřil, jaký to má živ. náboj, jak je člověk šťastnější a svobodnější:)) A to se mi samozřejmě líbí:)) Nejsem žádný vyvrhel, má přirozená inteligence mi stačí na to, abych věděla, co je v mezích a co ne...dodržuji veškerá společenská kritéria, pokud s nimi souhlasím, pokud ne, zachovám se podle svého vlastního uvážení a přesvědčení a pak nesu následky. Nebudu se za každou cenu podřizovat davu, když to tak necítím...Jsem extrémista, nebojím se riskovat!!! Přišla jsem v životě o hodně, ale oklepu se a jedu dál a zkouším to znovu a znovu...I mé podnikání už je druhé...první se nezdařilo:( Asi tím, že cestu k úspěchu předchází neúspěch:) Za tu zeť se omluvám, vůbec jsem to neviděla, až teď...takže Eli, promiň, samozřejmě se jedná o zeď:))Proč si myslím, že přímá úměra v životě nefunguje??? Mýmu otci je 50 let, je to super chlap, i když má své mouchy...je celý já...myslí si jaké nemá zkušenosti, má...ale jen co se podnikání týče a já se z nich stejně neponaučím ani nepřiučím...asi jako extrémista potřebuju chyby vlastní, z jiných se poučit nedokážu:( Ale co je život na ulici, co jsou drogy, co je černá duše, co je informační věk...nemá ani páru, jenom se diví, kam ten svět spěje, to i já, jen už znám nějaké odpovědi a tím mám i jasnější představu...ale o životě jako takovém, kterej není rovna procházkou růžovou zahradou vím víc a i táta sám říka, že ode mě by se mohl učit, to nemluvím o babi...starší lidi už nějak nejsou nakloněny změnám...duševně zůstávají ve své době:)) Samozřejmě souhlasím s tebou, že ještě nevím vše...mám se ještě čemu učit:))Co se týče té úctě ke starším....víš, je mi jedno, jak jsou staří...neznamená, že když se narodili do 100 let dříve, tak já k nim musím mít úctu...Nemám, jsou horší než děti, podráždění, zapšklý, arogantní i zlí...takových lidí si vážit nemohu:( Mám ráda staré lidi, který se i po tom všem, co mají za sebou, nepřestali na svět usmívat...viz.moje babi, to je pro mě přirozená autorita, ke ketré mám přirozenou úctu...Dary mě už nějaký pátek zná...tak asi proto chápe a ví a může si dovolit obhajovací řeč:))A ještě pro tebe i ostatní....nepíšu pod jinými nicky, je to pod mou úroveň, napsala jsem vám včera anonymně, ale ne pod jiným jménem. Jsem prostě Andy, ať se vám to líbí nebo ne:))Oskare, snad jsem odpověděla na všechny tvé otázky, kdyby ne, klidně se ptej:))Co se týče zveřejnění mých iniciálů, není to těžké...víte, že jsem Andy od jména Andrea, víte, že provozuju sauny a zbvytek není těžké najít na netu, beztak to jsou všechno informace z netu:)) Nejedná se o nikoho známého, doma mě maj vesměs docela rádi:)) Jsem pohodář, kterýmu emoce občas zastíní mysl, proto hulím, abych uměla být vždy nad věcí...hodně mi to pomáhá...dřív jsem byla děsnej nervák, neurotik a introvertní cholerik, dneska jsem extrovertní flegmatik se sangvinikem:))Prostě svůj vnitřní klid sem musela dlouho hledat, závidím všem, co ho hledat nemuseli, jimž ho rodiče nikterak nenarušily:))Všechno, co znám, umím a vím se snažím předávat dál, vím, že kolikrát stačí jen aktivně naslouchat, poté nějak pozitivně povzbudit...snažím se i zde a možná to na některé působí jako přesvědčování či tlachání...ale šanci má každý, šanci na pohodový, klidný a šťastný život a to myslím, je jeho největším smyslem:))

Ahoj Eli,já jsem noční pták, tak jsem měl nějakou spisovatelskou náladu, ale hlavně jsem se dřív k tomu nedostal. Ale já si myslím, že si vezme dost, jen zde přizná málo procent, ale uvnitř jí něco zůstane, nebojím se o ní. Ne, ona není hloupá, jen reaguje impulzívně a potom ztratí rozvahu, nad tím co napíše. Mě se také vše co tu píše nelíbí, ale přeci jen v ní něco je zajímavého, škoda, že si to někdy kazí svou rétorikou.

Ahoj všichni a přeji krásný pátek. Tedy Oskare, já žasnu, jaký Ty jsi spisovatel. A že míslo, abys v noci spal, sepisuješ svoje eseje k Andy. Stojí Ti to vůbec za to ? Nebo jsi se do ní zamiloval ? A myslíš si, že si ona z toho něco vezme ? Já osobně si myslím, že tak jen 5%. Ahoj.