Seniorky na netu

Dobrý podvečer všem! Bosorko, jsi hodná, žes přišla do houfu. Moc tu chybíš, ale to, co píšeš výše, strašně moc chápu. K té tvé bábince - nebylo by možné sehnat nějaký pohotovostní stacionář, když bys potřebovala odjet, abys ji dala tam a měla klid, že se ti o ni postarají? Já vím, že bys jinak neměla klid. Je to bída, když máš tu svoji rodinku takhle rozstrkanou, já je mám blíž, ale jak nejsou v místě našeho bydliště, chvílemi si připadám taky jako stěhovavý pták. Míšo, neměla jsi ten víkend také jednoduchý, držím moc palce, ať je s tatínkem líp.
Teď z jiného soudku - jak si tady někdy vzpomínáme, napadlo mně, že by bylo hezké, kdybychom si tu zavzpomínaly třeba na spartakiádu! No, neříkejte, že jste na žádné necvičily! Já byla v Praze na dvou a mám na ně ty nejkrásnější vzpomínky. Naše cvičitelka na nás byla strašlivě přísná - no,nedivím se jí, asi dvacet holek "v rozpuku" a některé poprvé v Praze, spousta krásných opálených kluků kolem nás prakticky stále, měla co dělat!! Ale když jsme stály v "Bráně borců" a spustila se hudba k pochodu, mrazilo nás všechny v zádech. Publikum bylo fantastické, když jsme skončily, spustil se frenetický potlesk a křik a my jsme byly přešťastné a ubulené všechny. Byly jsme moc pyšné, že jsme se dostaly až do Prahy. Mám na to ty nejkrásnější vzpomínky a i když to dnes dost shazují, zlehčují i znevažují, myslím si, že nejsem sama, kdo bude takhle psát. Tak si užijte krásný večer, jestli neusnu u TV, tak ještě nakouknu.

Jak tak koukám, tak trošku blbnu Bosorka.

Zdravím z šedivého, studeného a teď i mokrého berounska.
Jak tu čtu, máte patálie se staroušky, je to smutné, že po celoživotní práci a starostech málo kdy přichází zasloužený odpočinek a radostné stáří, ale tak už je to zařízené. My si můžeme říkat, že je dobře, zdraví nám jakž takž slouží a můžeme se o ty naše bábinky a dědoušky starat. Je to někdy velice těžké, hlavně po stránce psychické. To zabezpečení běžných potřeb není takový problém. Já bych teď daleko víc chtěla a potřebovala být s dětmi, hlavně s dcerou, nedaří se mi to, vím že bábinka mě potřebuje tady a nechce se moc hýbat z domu, tady je jí nejlépe, jak tvrdí. A já trpím tím, že se nedostanu tam, kam bych teď potřebovala. Nějak se stále víc do všeho zamotávám, nevidím cestu, svojí cestu dál. Myslím, že by nějaká ještě měla existovat. Krásně kvete zahrada, příroda dělá divy a já vše vidím nějak zkresleně, jako by to ani nebylo. Říkám si, kde je ta energická ženská, co strčila do kapsy kde jakou mladici? Nepíšu, protože tu nechci hořekovat a často teď ani nečtu. Takže některé souvislosti mi unikají, omlouvám se.
Ty čarodějnice jsem musela vyprovokovat, minulý rok to bylo krásné, když jsme si napsaly, že jsme u počítačů a třeba na dálku, tak spolu.
Děvčátka, vám co máte problémy, starosti a smutek v duši, přeji hodně sluníčka a na blízku lidičky o které se můžete opřít.
Vám, které trápí pošramocené zdravíčko, zlepšení a uzdravení.
Všem potom pohodu a příjemné dny, jste moje sluníčka Bosorka.

Ach jo, Míšo, jsou to starosti,obavy a nervy.Ale maminka byla suprová,vážně, klobouk dolů.Je dobře,že jsi se z toho všeho vypovídala, od toho jsme tady,jedna pro druhou v dobrém i zlém.Všechno jsi popsala tak živě,že jsem to prožívala s tebou.Ale myslím si,že se z toho tatínek dostane.Dokud se rozčiluje a komanduje,tak je dobře.
Alo,to bylo pěkné veršování,jsi skrytý talent.Všechny jste se různě vznášely ve vzduchu,nejbarvitěji to popsala Hadul a Květa,Johanka a já jsme letos zůstaly doma.
Astra se asi ještě někde vznáší a proto nemůže psát.
Dnes jsem nějaká čilá,hodin spousta,zítra mě čeká hodně práce,spát se mi nechce,ale vstávat budu muset brzy.
Vyluštím nějakou křížovku a potom se uvidí. Tak zatím...

Přijela jsem z posezení od sklepa, se sestrou a švagrem žijícím v Mikulově a u nás majícím sklep,tam jsem strávila odpoledne a šinu si to rovnou k PC. Nejdříve na mě nakoukl příspěvek Nelly, její hezké vzpomínání a tím také vzpomínka na moje kolotočování, ze kterého mám hrůzu ještě dnes, dále pan Ivino psaníčko mě připomnělo, jak jsem tak asi před 10ti lety ve Švýcarech sedla s hrůzou na vídeňské kolo/TAK SE TO TAM JMENOVALO/, prý z toho je vidět celé hlavní město - jak jsem sedla, tak jsem si zadělala očí a tak jsem i vylezla. Nezapomenu tento okamžik, stál mě tři stovky.
Nakonec jsem se začetla do příspěvku Míši.Co k tomu dodat, holka jsou to nervy, to ti věřím. Ještě, že tam máš sestru, na kterou se můžeš spolehnout. Dobře jsi předvídala, že maminka má něco, co nechce do telefonu říct.
Doufám, že už jste všechny košťátka a metle uklidily, Alo - ty jsi "básnířka", vystihla jsi to perfektně.
Přeju Vám hezký večer K.

Tam ho vyšetřili, řekli nám, že ho hospitalizovat nemůžou, protože odešel sám, na naslédnou péči ho tím pádem dát také nemůžou, protože už neleží na akutním. Ale byli ochotní, obtelefonovali všechny LDNky, ale nikde místo nebylo. Tak nám dali zásobu pytlíků, napsali léky na odvodnění a poslali domů s tím, že v pondělí se ozve sociální pracovnice a bude ho chodit ošetřovat domů. Máma se hroutila, já na mrtvici, ve třech jsme tátu nacpali do auta a jeli domů. A to můj milý tatínek u všech těch vyšetření nadával, jak jsme někde chvíli čekali, tak se vztekal, takže jsem se neudržela a patřičně mu vynadala. Pak se mnou nemluvil. Doma jsme ho na vozíku převezli rovnou do kuchyně. Dožadoval se jídla, že má hlad. Tak mu máma rychle ohřála jídlo, držkoval, že polévka je moc horká, knedlíky že jsou tvrdé. Tak jsem mu vynadala podruhé, ať nebuzeruje, nebo se máma složí a on půjde do ústavu. A v tu ránu táta sice přestal, ale začala ječet maminka, co mu to říkám, že ona ho nikam nedá. Tak jsem je chvíli nechala, pak jsme tátu uložili, mámu také, aby si odpočinula. Odstranili jsme prahy mezi místnostmi, aby se tam s vozíkem dalo snadněji projet. A čekali jsme, až přijede ségra a synovec z práce. Chtěla jsem tam zůstat, ale ségra nechtěla, že to zvládnou. Tak jsme odjeli za dětmi do Prahy.
Večer jsme byli na splavu v Modřanech, bylo to moc hezké, trochu jsem se tam odreagovala. Velký oheň, grilování, plno známých, se kterými už se léta potkáváme na parníku. Po Vltavě jezdily parníky s hudbou, všichni nás zdravili a my zas je.
Pak jsme se proletěly, já jsem si pročistila hlavu a bylo fajn. Dědek vezl do Prahy pět poctivých březových košťat, které vlastnoručně ozdobil a rozdal. Barušce ho chtěl mermo mocí odvézt do televize, protože do 11 večer pracovala. Nakonec ho ukecala, že si ho vyzvedne na splavu.
Ráno jsem volala mámě a ségře, jaká je situace, jestli se nemáme vrátit. Obě tvrdily, že je to dobré, táta že celou noc spal, a ať jedem domů. Tak jsme jeli.
Teď čekám, co bude dál.
Odpusťte mi, že to je tak dlouhé, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat.
Zdravím a přeji krásné májové dny. Papa M.

Ahoj děvčata, tak ráno bylo po nočním dešti všude mokro, bylo i zataženo, ale postupem dne se vyjasňovalo, je celkem hezky.
Lído, jak ty píšeš - tradice stavění májek a pak hlídat,protože si to hoši vzájemně kradou. To tady vůbec není zvykem, asi jen tam u vás na Moravě, nebo to znám z filmů. Ale musí to být pěkné. Tady do noci byl taky cítit kouř z ohňů, některé šlehaly dost vysoko, až bych se bála, to bylo jen tak na zahradách mezi domky.
Nelly, jak píšeš o pouťových atrakcích, mě se to vždycky líbilo, ale coby malá, tak mě naši dávali jen na takové malé houpačky-lodičky ap. Pak jednou ve škole, to šli všichni spolužáci na velký "řetízák", šla jsem tedy také :-( vydrží to oni, vydržím to taky. Bylo mi pak neskutečně zle, před sebou cesta domů busem :-( takže to bylo poprvé a naposledy. Synci, když byli malí, taxe chodilo jen na taková autíčka co jsou při zemi, myslím, že obavy a strach mají po mě zděděný.
Já jsem se teď odpoledne dala do přesazování kytek, s cílem - které nejsou pěkné a mám to vícekrát, že to zlikviduju. Ale znáte to, kytička, když se přesadí, tak ona zrovna povyroste! Čili můj původní úmysl se úplně minul s účinkem, domů jsem jich nanosila více než jsem odnosila !! A jestli budeme tedy kutat s barákem a měnit okna, tak nechci vidět, jaký tu bude binec a kam to všechno dám!
Mějte se všechny pěkně, zatím pa...

Sousedi,rodiče a jiní dobrovolníci pomáhali u soutěží,připravili hranici,s dětmi ustrojili čarodějnici,která byla po opékání buřtů slavnostně upálená.
Jsou to hezké vzpomínky,ale konec nostalgie.Zítra se vrací můj muž domů,tak mu upeču ty Markétčiny
záviny.
Taxe mějte májově a zatím........

Ahoj děvenky,přeji pěkné májové odpoledne.Právě jsem dorazila z dvouhodinové procházky.Venku je vlaho,mírně zataženo a chvílemi malounko vykoukne sluníčko.Člověk by nevěřil,jaký kus cesty ujde za hodinu.A šla bych klidně stále dál,jenomže se taky musím vrátit,že?Dorazila jsem domů utahaná,zato Kora se napila a byla připravená opět někam vyrazit.
Na dřívější první máje moc ráda nevzpomínám,protože jsem musela jít do průvodu a já bych byla bývala raději vyrazila s rodinou někam do přírody.Nemám ráda ani poutě s kolotoči ,ani jiné podobné akce.Našim dětem jsem je ale nikdy neupírala.Pamatuji se,jak jsem se svým předškolním dítkem byla na pouti v Potštejně. Brali jsme jednu atrakci za druhou,pěkně od začátku a popořádku.Na atrakce,které se mi jevily nebezpečné,jako labutě,šikmá dráha apod. jsem se svým rozjařeným dítětem raději nasedla také.Ze šikmé dráhy mi bylo mírně špatně,na ruské kolo jsem šla s odporem,ale nedala jsem to na sobě znát a u labutí mi už bylo všechno jedno.Po usednutí do jedné z labutí se mi nakonec zdálo,že tohle bude ze všeho nejbezpečnější a nakonec pohled z výšky stál docela zato.Jenomže najednou to všechno nabralo grády a nejenom ,že se to rychle točilo,ono se to ještě začalo vyklánět do strany.Chtěla jsem si přendat kabelku na druhé rameno,labuť se s námi vyklonila tak,že jsem se instinktivně chytla okraje a kabelka letěla dolů mezi přihlížející dav.Srdce se mi na chvíli zastavilo.V kabelce klíče,občanka,peněženka.Ale měla jsem štěstí.Ze zdola na mne mávali s kabelkou v ruce takoví dva odrbaní puberťáci.Bylo vidět,že se příjemně pobavili.S pusou rozesmátou mi předali kabelku a než jsem se vzpamatovala,byli pryč.Zatím moje rozdováděné dítě s lesknoucíma očima pátralo po dalším povyražení.
O čarodějnicích jsem zase vymýšlela program pro děti k táboráku.Na odměny přispěly všechny možné zdejší organizace a bývalo to moc pěkné.

Děvčatá nazdááár,hlásí se ze služby Hadul.Včera jsme s kámoškou nezapřely svůj původ,nastartily košťata a nesmírně krásně plachtily nad vsí a potom ještě nabraly kurs na město.Opravdu jen plachtily,poněvadž motor začal zlobit(asi se nám ucpala tryska),ale stačily jsme dorazit do města.Tam jsme potkaly paní radovou,starostovou,lékárníkovou,poslancovou,manželku pana vládního i stínovou.Lákaly jsme je k letu,ale neměly se k činu,že ony nejsou žádné čarodky.Dobře jim tak,přiznání by byla polehčující okolnost.Doufám,že skončily v propadlišti dějin(když ne na hranici).My si to užily a ráno jsme žuchly do duchny a spaly a sny se nám zdály barevné.Nechytily nás!Ale to probuzení.Vrčel na mě pes a packou mě píchnul do oka...(no jo,to byl můj spoluspící a při otáčení,mi vrazil loktem pod oko.Bože,pokolikátý už).Příště poletíme jinudy:-)))

Můj prvomájový pozdrav vám všem!! To mně tedy mrzí, že jsem vás včera prošvihla,ale sešlo se vás tu dost. Já jsem včera měla cukání jít se podívat do parku na ohně, ale když jsem už odpoledne potkávala ty hordy podnapilých mladých s lahvemi alkoholu, přešla mně chuť. Ale když jsem si šla kolem půlnoci lehnout, až do ložnice byl cítit kouř z ohýnků. To mám ráda, připomíná mi to nádherné dovolené. Jinak dnes je tady docela hezky, dokonce i sluníčko se ukazuje, 19st., akorát na nějaký výlet.Tak si ten první den v máji krásně všechny užijte, Mimi ty se brzy uzdrav a vy všechny, co vám je nefajn, ať se to brzy změní!!

No vidíte, málem mi to vyšumělo. Ještě jsem to uchytla. S průběžným ukládáním mám problém. Ale, má ten bramborák nějaký spec. název. Jde o tu KVASKU? Nebo je to něco jiného. Je to bašta, dnes ráno jsem si ji vyzkoušela i ohřátou v mikře, víte ale, že mi to není absolutně zapotřebí. Po těch stresech jsem jak dýně. I synek mi tuhle říkal, že kde se mi vzalo to břicho. Též jsem pekla Magdin závin s prdopečem. Je vynikající, vlastně už je jen to, co jsem ho uchytla, aby měli něco na tu vodu, dělala jsem ho s ořechovou nádivkou.Už raději končím, jinak budu psát i to, co jsem dělala před týdnem. Ještě jednou, jste bezva holky, vetřu se zase někdy mezi vás.L

Děvčata, tak jste mě opět dostaly. Včera jsem náhodou mrkla z okna a co nevídím, místní děvčice si to mířily někde na kopec s parádníma košťatama. Ale to nebyly obyčejné metly, ale poctivá snad březová košťata na tyčce. Ani jsem doposud nevěděla, že i tady jsou tak zapálené čarodějnice, domů se vracely dosti pozdě za hurónského smíchu a nadmíru spokojené. Asi se zadařilo. Já jen z okna potom pozorovala pro změnu místní hochy, chlapy, jak stavěli májku. Dalo jim to do setmění fůru práce, je letos hodně vysoká. Před chaloupkovou je to hřiště, takže ji mám na dohled a co jdu okolo, mrknu - stojí, nestojí. Tady si je hodně kradou. Loni měli slušnou sbírku májek z okolních vesnic, uhlídali si ji, ale ty roky předtím - žádná sláva. Asi teď tady hlídají silné ročníky, co si mohou dovolit nocovat pod ní.
Jančo, opakuji se, závidím ti ten karavan a vše co k tomu patří. Než jsme koupili tuto chaloupku, tak se stanovalo, byla stará oktávka, už zbyly jen vzpomínky na ty zážitky.
Ivo, inspirovala jsi mě bramboračkou s libečkem,já už ji navařila dnes ráno pro synka a vnučku, měli sjíždět řeku, ale venku leje a leje, pochopila jsem, že z toho sejde a já nemám nic připravené k obědu. Už šňupali pod poklici jak to voní. Gřešličko, věř mi, že kdyby moji rošťáci si přáli vyvěsit vlaječku, určitě by visela i tady.Nevím, jest-li bych byla pro smích, ale za blázna určitě. Alo, ty máš takové básnické střevo? Ta říkanka je parádní. A ty fórky holky, bože jak já jsem ráda, že jsem tady s váma. Zaříkavadlo Nello, to si ani opíši, třeba příští rok budu mít příležitost něco, nebo někoho zaklít. Magdi, pochopila jsem dobře, že jsi přistála v Brně. Nebudu se dívat zpátky, jak to jsi popsala, protože by se mi to určitě vytratilo a to co tady dnes tvořím je dílo. Však víte, že se k psaní dostávám, jen když je mi už fakticky v nevydržení. Něco jsem chtěla k Bosorce, ale nevím, tak tě jen Bosorečko zdravím. A venko leje a leje. Jo, děvčata včera jsem dělala bramborák a krupkama, uzeným, anglickou.

Zdravím děvčata tak jsem letěla ale měla nehodu ,, tak jsem musela sletět k dceři do Brna ,, jinak zdravím a krasný máj,,, vše zelené a květy poseté nadhera co říkate holky , pá

V dnešní poště
mi Květa poslala motorové koště.
Prý, až se dneska setmí,
klidně si na něj sedni!

Oblékla jsem kombinézu
helmu dala na hlavu.
Láhev rumu vypila
sedla jsem a letěla.

Létala jsem nad Brnem a neodhadla výšku
Co čert nechtěl, napíchla jsem se na věž kostela.

Ještě, že mám kondici a nožky po "opravě" sloužící
Dolů po čtyřech lezla jsem jak kamzík rohatý
s požděním přicházím
ale ráda s Vámi svátek oslavím.

Na zdraví a krásný máj!

S hodinovým zpožděním, ale stejně srdečně vás všechny zdravím, a věřte, že mě dneska někde vyfotit, tak s mou "ozdobou" v xichtě to je to pravé :-(
No, snad bude líp, hodně pohody a hlavně zdravíčka přeju vám všem...

Připojuji se, připíjím lektvarem proti chřipce, jelikož mám nějakou virozu. Tak jsem si dnešní krásný den moc neužila, hodně jsem poléhávala, bolí mě celá babička. Chtěli jsme si udělat ohýnek na zahrádce, bohužel pro moji "neschopnost" se akce odložila.
Krásný máj vám všem, M.

Na tu zaříkávácí formuli jsem si přece jenom vzpomněla:Abraka,dabraka,čáry,máry.kolesa z lesa brundibáry.
Člobrdo natvrdo,brnky,brnk!!!
Kocour je v roští,vrabec frnk.
Připíjím na naše přátelství,je nám tady spolu moc hezky a ať je nám takhle ještě hóóódně dlouho.
Jsem moc ráda,že vás mám.

Drahé přítelkyně, desátá se blíží, vrátila jsem se v pořádku, obletěla Palavu a i tam je všechno OK. Namazala jsem dobře - 3 decky bílého a jelikož jsem všechno neproletěla, zbytek mám před sebou a vypiju ho hned na zdraví Vás všech a na šťastný prolet Vás všech. K.

Na zdraví, Vám všem milé kamarádky Bosorka.