jak se odmilovat ?

Miranda vytvořila (za...Dane, já si tisíckrát opakuju - mělo to tak být. Jsem fatalista.Ty jsi pak ale našel novou náruč, kde sis vybudoval postavení a vzájemnost citu se stala samozřejmostí - nebo ne?Docela často přemýšlím o tom, proč má člověk v některých vztazích navrch a některým docela propadne. Jsem spíš dominantní člověk, proto mě zřejmě opačná role tak bavila - možná jsi na tom stejně, i když z tvého psaní cítím určitou poddajnost a přizpůsobivost.Třeba Mirka cítím jako zdravě dominantního.Nikdy nám asi nikdo nevysvětlí, proč nás někdo přitahuje víc a někdo méně (většina vůbec), zařizuje to příroda a ta je sice moudrá, ale někdy nám nadělá v životě tím, jak rozdá karty, pěknou paseku.Ať máte všichni hezký den, bez trápení.A vy muži - nezůstávejte bez žen (a bez tabáku)!:-)"Tabák a žena domov činíi z ohavného brlohumohou-li bez nich žíti jiníjá bez nich žíti nemohu.."Dane - úkol pro tebe!:-)

Miranda vytvořila (za podpory dalších) hezkou hypotézu - Muži milují na začátku, když jim popleteme hlavy a jsme na koni, pak se role obrátí, mají nás v hrsti... Tak jsem si to najednou jaksi bezděčně přiřadil na Bělu: původně kamarádka jako jiné, která mi brzy hlavu popletla opravdu totálně (bylo mi jedno, kdo je na koni) a po chvilince jakžtakž rovnocenného vztahu už žádná role nebyla. Zbyla jen její neupřímnost, pomluvy, zloba a faleš.

Souhlasím s Mirandou, která dává bezesporu užitečnou radu Pepper - vztah odlehčit, nedávat najevo závislost. Horší už ale bývá určit onu míru odtažitosti, jak se udělat vzácnější. Dobře se to provádí při denním potkávání - ve škole, v podniku, jídelně, kde je možné aktuálně reagovat. Ale při vzdálenějším styku (sms, telefon) už jsem propadal strachu - Pepper to ostatně zažila - že si protějšek řekne "no tak fajn", sklapne akta a zaváže tkaničku.Pro "Taky jednu takovou": bohužel odhaduješ jeho předpokládanou odpověď velice pravděpodobně. Píšeš "Muži neumí říkat pravdu, bojí se, jak bysme reagovaly" - ano, ne že neumíme, ale někdy radši nechceme a fakt se bojíme ublížit....v kolika údolích jsem takhle stálhledal slůvka co jsoujak hojivej fáčBůh ví co jsem to začže přináším všem jenom pláč(Ivo Fišer: Sbohem lásko)

Dnes se tu objevilo spoustu příspěvků. Ještě jsem neměl čas všechny přečíst, ale zaujal mě čtenář. Mohu se zeptat, zda je to ten stejný čtenář, který mě kdysi povzbudil v tom, abych pokračoval v psaní?

Mirando, vidíš a u mě je...Čtenáři, děkuji ti za to vyznání, překvapuje mě, že sem chodíš číst tak dlouho - mlčky.Jen nevím, jak tahle slova brát, sem tam se tu někdo objeví, něco nám ženám napíše, a tím to skončí.Přece jen - všichni jsme tu virtuální.:-)

Mirando, vidíš a u mě je to právě naopak. Já tady čtu Tvé příspěvky něco málo přes rok a čím déle Tě znám takto po písmenkách, tím je to u mě silnější. Tím více toužím Tě poznat a o létání v oblacích raději ani nebudu mluvit. :-)

Pepper, mám za sebou...Mrzí mě, že to nedopadlo. Nevím, jestli bych poznala, zda někoho ještě má, ať už fyzicky, či jen vyhlédnutého, to spíše ta, se kterou oficiálně žije. On se mi nějak nevymlouvá, v naprosté většině je to on, kdo se připomene. Tak jsme si to kdysi nastavili, hlavně vrámci bezpečnosti na obou stranách a ještě bych měla dodat, že to bylo na můj podnět (psaní večer a o víkendech nemyslitelné) - tehdy jsem v tom neuměla chodit a nechtěla jsem, aby se manžel cokoliv dozvěděl. Tak nějak se to zajelo a drží se toho dodnes. Asi budu muset dát na zmiňované rady a city před ním zakrývat, i když některé konce jsou nevyhnutelné. Je mi jasné, že až se jednou vzbudí a řekne si dost, už s tím nic neudělám.

Oh, Mirando, jak rád Tě...Milý čtenáři, když se tak nepřímo ptáš, tak myslím, že můj ex to cítil docela jinak.Už tady dnes bylo nakousnuto, že muži milují hlavně v prvních týdnech, kdy my ženy si teprve ve vztahu zvykáme.A když nás pak obloudíte a my se zamilujeme, tak nás vlastně máte v hrsti.Některá se tomu brání a vyhýbá, jiná by chtěla vrátit ten stav, tu nekonečnou závrať.Já se zatím snažím žít s nohama na zemi.Ale třeba ještě jednou budu létat v oblacích.

ale - nějak se mi nechce...Já jsem byla už v 8 hodin k.o., a taky to ze mě spadlo, piju čas s citronem.Koukám na Elišku Kaplickou. Chudák holka, taky si moc neužila.

Oh, Mirando, jak rád Tě opět čtu, každé Tvé slůvko mě těší u srdíčka. Chyběla jsi mi, Tvůj příběh, nový děj. Asi nyní prožíváš velký smutek, já zase si lámu hlavu a přemýšlím nad slovy, které jsi mi nedávno napsala. Tak snad brzy pochopím, jak lze vstoupit do Tvých snů, poznat Tvojí lásku a být Tebou milován, což musí být fantastické, neuvěřitelný zážitek. Já den co den závidím Tvému ex panu božskýmu, že měl možnost toto krásné, jedinečné poznat a prožít. :-)

Jak to, že ještě...ale - nějak se mi nechce zatím, ale bylo by to potřeba.

řekne, že se nic neděje,...Jak to, že ještě nespíš?:-)

Pepper, mám za sebou...Tyhle věcí bolí dlouho, vlastně až do té doby, než se najde někdo nový.Já ale myslím, že i my ženy to děláme tak, že nechceme říkat věci na rovinu, taky nechceme ubližovat.Ten můj určitě nikoho neměl, jen ten náš vztah asi trval podle něj už příliš dlouho a zatoužil po změně.A to víš, že by mě zajímalo, jestli se potom chytil jinde.

řekne, že se nic neděje, že je vše v pořádku, jen má moc práce a tak. Přece by ti řekl, kdyby se něco změnilo,- to znám

Všem děkuji za komentáře....Pepper, mám za sebou téměř to samé. Ze začátku intenzita, a otom najednou bylo moc práce, pak nebyl signál, pak zase jiné starosti. Došlo to tak daleko, že už se mi ani neozval, aby mě třeba jen pozdravil. Promluvit si s ním můžeš, a už teď ti mohu říct, že ti řekne, že se nic neděje, že je vše v pořádku, jen má moc práce a tak. Přece by ti řekl, kdyby se něco změnilo, že. Oni pánové neumí říkat pravdu. A taky se bojí, jak by jsme reagovaly. Tak to nechávají vyšumět.Ten můj, v okamžiku, kdy se mi začal vzdalovat, už v té době měl dávno jiný objekt touhy. Pořád mě to bolí.

Všem děkuji za komentáře....Pepper, to co píšeš, bych mohla naprosto stejně napsat já - bohužel v minulém čase.Jestli můžeš pro sebe a váš vztah něco udělat, tak snad jedině ho odlehčit, nedat najevo závislost.Prožívala jsem to stejně jako ty, zakrývala jsem city jak se dalo, a asi tím jsem ten vztah o dost prodloužila.Muži nás milují na začátku, když jim popleteme hlavy a jsme na koni, potom se role obrátí, píšeš to přesně.Zkoušej a zkoušej, snaž se o možné i nemožné, určitě se to povede.

Všem děkuji za komentáře. Ze začátku to bylo hodně intenzivní. Uhánět mě začal on a kromě téměř denního kontaktu v práci jsme se viděli tak dvakrát týdně. Kolem našich vztahů doma jsme si to v prvních měsících vyříkali, takže ví, že není mým cílem získat ho jen pro sebe. Dříve jsem byla na koni, teď se role otočily. Bojím se, že ho ztratím. Morálně by to bylo správné, ale drží mě nad vodou, dává mi chuť do života, stále se díky němu cítím jako žena. Je si mnou až příliš jistý. Na našich setkáních jsem závislá a bohužel si je nedokážu odepřít. Jednou jsem to zkoušela a dopadlo to tak, že jsem ho dlouho neviděla a během té doby jsem si akorát mohla okousat nehty na prstech. Je možné, že se to snaží zahrát do autu, ale při osobním setkání to tak nevypadá, i když toto se velmi, ale velmi těžko odhaduje - myšlenky mu bohužel číst neumím. I to vyříkání bylo, jenže on to otočil proti mně a vlastně jsem to byla já, kdo si na to měl sám odpovědět. Někdy si říkám, že by bylo lepší se odmilovat, smířit se se situací a do konce života žít jako jeptiška. Jenže to já neumím.

Jsem tu jen na skok, než vysílením upadnu do bezvědomí, ale všechny zdravím.Jano - tobě jen napíšu, že obdivuju, když se někdo srovná s jinou kulturou, já bych to nedokázala. Ale myslím, že společné žití je možné jen v takové zemi, kde není doma ani jeden z páru. Jenomže ty už spíš řešíš jak se odmilovat...Pepper (připomnělas mi svým nickem Beatles) prožívá to, co mám já za sebou.Tak jen drobnost - kdybych byla hrdá a dokázala bych si odřeknout osudovou lásku, připravila bych se o mnoho měsíců štěstí. Vím, že Pati je nekompromisní, ale já jsem asi kompromisní, rozchod by Pepper stejně trápil.A pro ctitele včera okolo 18. hodiny - asi si mě s někým pleteš.Nemám starou adresu.

My bychom rozhodne zili v Evrope. Tenkrat si jeste nebyl uplne jisty, jestli se casem nevrati, ale dnes uz je tu cela jeho rodina, vetsina z nich ma i obcanstvi, v jeho zemi zuri valka.Kdybych tehdy vedela to, co dnes...

Asi máš pravdu, je lepší...Ten rozhovor by mohl být - ale napřed je podle mě potřeba udělat se vzácnější - nenaléhat na schůzky a podobně, trochu ho nechat vydechnout. Pak při vhodné příležitosti se zmínit, že o nějaký rozvrat manželství Pepper nestojí ( co když On má ten pocit) a říct mu, jak to cítí. Prostě rozhovor ano - ale až On bude uklidněný, že ona netlačí na pilu.