jak se odmilovat ?

Kde jste všichni?? Je mi strašně smutno.

To je dobře Solvejgo!!!!Někoho milovat je tak krásné!

Miluju ho pořád stejně ...

Tak se Dádo přidej,bude nás víc.

To už jste se všichni úplně...Já né, ale nějak nemám chuť to rozebírat..jen tu občas juknu jak pokračujete.

Ahoj Magdi,teď jsem namrkla a koukám že jsi tu jen ty.Vystačíme si?

To už jste se všichni úplně odmilovali??? :-D

Zdravím své dávné kamarádky z diskuse, Janu a H. Jsem moc rád, že se to všechno zlepšilo a v dobré obrátilo; teď o vás nemám žádný strach - vy zvládnete všechno! Jano, ať se závěr školy vydaří (dej pak vědět). Smím se zeptat, když jste tolik zhubly, pro který módní časopis se fotíte? :-)Aničko, uvidíš že se to zlepší - už teď jsou vidět i bez léků náznaky, že to půjde. K tomu podivnému jednání tvého partnera ještě tohle: Zažil jsem dva případy, kdy kluk po rozchodu, i když už nechtěl pokračovat, se ozýval (písemně) své nešťastné partnerce - jen tak, neutrálně, jako by se v něm hnulo svědomí nebo se chtěl o něčem ubezpečit, nebo si udělat alibi nebo co, já nevím. V jednom případě dokonce i dal vědět, kam pracovně odchází (odkaz byl falešný). Ty holky v obou případech vyšilovaly, trápily se, pořád si něco vyčítaly a hledaly co tím chtěl "básník říci". Vždycky jsem vytýkal ženám, že neumějí mluvit přímo a jasně, že nás ponechávají v pochybnostech a nejistotě - a tady to bylo obráceně. A k té tvé obavě, co na to řeknou ostatní známí, pokud se něco dozvědí? To fakt neřeš; moje Bestie, která mi tvrdila, že jí se mnou bylo dobře, pak před ostatními klidně rozhlašovala, že jsem naprostej úchyl. Díky některým dobrákům jsem se to (veřejně) dověděl. Ostuda žádná nebyla, zato jsem už nadále věděl, s kým jsem měl tu čest a cítil jsem se najednou líp a výš; už jsem se k ní nemusel doprošovat a bylo dokonce úsměvné, když mě členové téže party přesvědčovali, že prý mě ona pořád miluje... :-)

Ahoj H, akorát jsem se sem po...Jani, tak to je bezva, teď jsme úplně jiné, než před dvěma roky. Jsem moc ráda, že nežiješ v depce a bereš život s tím co přináší a pereš se s tím statečně. Držím palečky na státnice!!! Asi to bude znít blbbě, ale já jsem ráda, že tenkrát jsem se na to dno dostala, ikdyž jsem příšerně trpěla, nežila jsem, jen přežívala to utrpení. Začala jsem úplně nový život, který si opravdu užívám, ikdyž nemám stálý vztah, ale to mě vůbec netrápí. Já jsem tenkrát zhubla 15 kilo a nemám je zpět, začala jsem hodně cvičit a chodím stále a je to super. Práci jsem díky rozchodu také změnila a bylo to dobře, konečně dělám, co mě baví a má práce je zároveň koníčkem. S bývalým se občas potkáme ve městě a zvládám to v pohodě, kapku citů tam je, ale nehroutím se z toho. Pak tu byl ještě jeden vážnější vztah, ale to také nedopadlo. V rodině jsme měli těžkou autonehodu, tak to se také vše přehodnotí a to co se zdálo jako hrozné neštěstí s láskou se rázem stalo maličkostí a člověk si uvědomí, že přijít o někoho z rodiny, to by bylo teprve neštěstí...ale vše dobře dopadlo, sice jsou nějaké trvalé následky, ale dá se s tím bez omezení žít. Jani, jsem moc ráda, že se ti daří dobře. Průběžně se sem budu koukat, tak někdy písni.

Ahoj H, akorát jsem se sem po nějaké době zase podívala :-). S tamtím pánem to nedopadlo dobře, celé se to velmi vyhrotilo, neříkám, že já tím, že jsem se s rozchodem opět nedovedla hned vyrovnat, jsem ho k některým činům nevyprovokovala, jako že mi řekl, že jsem labilní magor, a že bych měla vzít o prášeček navíc, tak za to si tak nějak můžu sama, to asi ano. Ale pak tam byly i ještě nějaké další okolnosti, které to hodně zkomplikovaly. My jsme s Pavlem byli kolegové z práce, on byl takový upovídaný, zábavný, všechny holky tam po něm letěly a on si to užíval, naopak je ještě uháněl on sám a přitom chodil se mnou, tak ve chvíli, kdy se to na nás provalilo (mou vinou), tak děvčata nemohla přenést přes srdce, že si se mnou něco začal a s nimi ne, takže mi můj poslední pracovní týden velmi znepříjemnily, vymyslely si na mě různé nesmysly, pomlouvaly, kde mohly a podobně, přičemž Pavel mi zazlíval, že je to jen kvůli mě, tak se přidal na jejich stranu a také mě pěkně dusil.Nicméně teď už je to o MNOHEM, MNOHEM lepší, díky tomu všemu jsem si našla novou práci, kde už jsem tři týdny, a kde se mi zatím moc líbí a jsem tam spokojená, takže všechno zlé je pro něco dobré. Dnes už je to jiné, než jaké to bylo tehdá s Kamilem, to byl můj první vztah, první rozchod a nesla jsem to velmi dlouho velmi špatně. Nyní to ale tak neprožívám, několik dní jsem si probrečela, to ano, pořád, když si na Pavla vzpomenu, tak je mi líto, že to skončilo, mám ho pořád ráda, ale zase už vím, že to všechno přežiju, že se s tím naučím žít, a že to bude dobré.A jak se daří tobě H? :-)Já jak jsem teď zase pěkně zhubla po tom rozchodu, tak jsem si řekla, že toho zužitkuji a koupila jsem si permanentku do fitness, že ze sebe udělám naprosto neodolatelnou babu, kterou až ten pitomec jednou potká, tak zapláče, o jakou ženskou přišel:-)))). Jinak ale už finišuji školu, magisterské státnice se blíží, tak začínám něco dělat, ale každopádně zase jsem se na to vrhla na poslední chvíli, takže to zase na závěr bude neuvěřitelná honička a stres. Ale to jsem holt já, i kdybych měla moře času, tak se k takovým věcem jako učení dokopu v nejposlednější možné chvíli:-).H napiš, jak žiješ, co děláš a jsem moc ráda, že jsi se ozvala:-)).

Ahoj Jani. Chodíš sem ještě? Jak je, jak to dopadlo? Pokoušela jsem přečíst příspěvky za poslední měsíc, ale musím mít více času, tak nevím, jestli jsi něco o sobě psala.Jinak, je bezva, že tady máte takovou partu, občas si to tady i užívate, to je moc dobře. Držím všem pěsti pro štěstí. Pa

Sorry, pořád se mi zasekává počítač.

Jsi rozumná holka, hlavně si nic nevyčítej, minulost nezměníš, jen budoucnost.

Jsi rozumná holka, hlavně si nic nevyčítej, minulost nezměníš, jen budoucnost.

ALe jo, já to beru a chápu :-) A hlavne vim, ze je to pravda !!! Bohuzel, ale je...Nevim, co mam ted udelat, neudelam uz vubec nic :-(((Snad brzy prijde ten impuls, dekuji :-*

Aničko, víš, že mně paradoxně pomohlo, že jeden kamarád mi dal úplně natvrdo najevo, co si o mém vztahu a o mé závislosti myslí? Dal mi to najevo bez okolků a vysvětlil mi po chlapsku, že ho miluju zbytečně. Byl to pro mě šok, ale otevřel mi oči, jen te´d sama nevím, jak to bude dál. Ale nebolí to.Tak ber i ty trochu drsné rady tak, že prostě každý poradí, jak umí. A když se ti zdají moc tvrdé, neber je vážně, jsou to jen vzkazy, nic víc. Je dobře, že ti sedí ten psycholog, píšeš o něm hezky. Snad přijde brzy i ten impuls, který potřebuješ.Jo, a líbil se mi Horáciův "vzkaz z ministerstva".:-)

Adinko, ten psycholog je vazne fajn, moc se mi s nim dobre povida a myslim, ze i on vi, co rika me, mam z toho vzdy dobry pocit !Vis, i ja to vsechno vim, co bych mela delat/nedelat....... ale presto mi to pak vubec nejde ...Chci nejaky impuls, ale nevim co...

Ale bylo to jak nozem do srdce, ze by ode me utekl i jezevcik, myslis, ze si to sama nevycitam ? Vycitam a moc, ja to tak nechtela udelat!

Horacio :-) Asi bych te taky nepoznala :-)Vis, jak je mi to vsechno lito ? Vzdyt ja ho vubec dusit nechtela !!! Ja ho opravdu milovala/miluju !!! Moc dobre si uvedomuji, co jsem udelala..... ze jsem pak byla neskutečne otravna, ale on me v tom nechaval, nedokazal byt semnou ale ani beze me ... a zmagorila sem z toho ja.... A ted mi to nejde zpet !Jsou dny, kdy je mi fajn, sobe samotne, ale pak prijdou dny, kdy se v tom zase uplne topim, jen brecim a vycitam...U psychologa jsem byla zatim čtyrikrat, je to moc fajn chlap, myslim, ze mi to pomaha, rikal, ze si mysli, ze bych to mohla zvladnout i bez nich (antidepresiv), sama jsem rikala, ze je zatim nechci..... mam z nich strach !!!Doporucil mi nejaky prirodni preparat a myslim, ze mi hodne pomohl, uz aspon nekdy se pekne poradne vyspim, zase trochu lepe jim a nemam ty silene stavy, kdy se cela trepu, nemam silu ani jit, jen placu a mam desny tlak a bolest u srdce ..... nekdy me to jeste prepadne, ale je to mnohem lepsi !!!Spousty kamaradu bylo spojeno s mym byvalym pritelem a ja se mezi nimi strasne stydim, verim, ze on jim nic nerekl, jak jsem se dokazala zoufale zachovat, ale presto, ten pocit je ve me, ze to vi vsichni, vidi to na me ..... nedokazi se bavit, smat, trapim se.... Vim, ze se to nikdy jiz nevrati, abychom mohli zacit lasku znovu, chtela bych s nim byt aspon opravdova kamaradka... ale pritom to proste tak moc boli !!! A mam pocit, ze to nikdy neprejde.... nedokazi byt nikdy kamaradkou, protoze ho vzdy budu milovat a pritom sem ho nechtela ztratit aspon jako kamarada...Prijdu si uplne ztracena, v celem svete ....K psychologovi jdu ten dalsi tyden, pokud by se to nezlepsilo, ac je opravdu nechci, poprosim o antidepresiva .....

My tady všichni na ministerstvu hrajeme golf.Vlez mi na záda,anonyme.Pomoz Aničce,ukaž,že něco umíš a znáš,jinak neopruzuj.