jak se odmilovat ?

Já bych chtěla v první... Mirando, mohu-li Vás takto oslovit, mým úmyslem nebylo, vás ženy kárat, to ani v nejmenším a s Vaším příspěvkem naprosto souhlasím. Pouze jsem se pokusil sdělit, možná trochu nešťastně to, že muži bývají též často plni emocí a lásky k vám, ženám. Často se je však "ostýchají" projevit. Chápou to, a myslím, že zcela zcestně,jako projev určité slabosti. Tím mohou vzbuzovat dojem, že jejich city ochladly. Pro P.- vím co myslíte a sám osobně si nemyslím, že vás nemilujeme jen v koutku srdce myslím, že je to mnohem silnější. Často se však stane, že své starosti a obavy vezmeme a stáhneme se s nimi do ulity, kde se s nimi stále dokola zaobíráme, tak nějak přestaneme vnímat realitu, vaše potřeby a jen v nás sílí pocit, že nás nechápete. Potom zcela zapomeneme na to, že také potřebujete naši pozornost. Uvědomíme si to často, až když už s tím nelze nic dělat. Naše smůla. Vím, že tato diskuse je převážně dámskáa proto vám ji s dovolením přenechám. Jsem rád, že jsem se mohl s někým podělit o svůj pohled a děkuji též za vaše reakce. Přeji vám všem mnoho štěstí, hlavně v lásce. Bylo mi ctí.

Valerko, Tessie píše tak, že by se tím mohla živit, v jejím psaní je duše.Možná je z jejího psaní cítit to, že je zase šťastná.Ašanah se neozývá, možná došlo na akci.:-)Valerko, holka zlatá, zkoušej ještě všechno možné, aby se tvůj život nezačal podobat mému, mnohaleté strádání by tě nakonec hodilo do náruče někomu, kdo si tě třeba nezaslouží.Nejhorší ale je, že když by se situace obrátila a my bychom žily s mužem, který neustále doráží, asi by taky nepomohlo domlouvání a vyjednávání. Alespoň u mě ne, protože já když nechci, tak prostě nechci.A Plzák vždycky radil, že frekvence se má přizpůsobit tomu méně náročému. :-(

Tibore, hezky ti to napsala Miranda i Tessie. Já bych se jenom opakovala. Pokud budeš mít chuť přispívat, bude to fajn. Mužský pohled na věc se vždycky hodí.Mirando, vím, že to vypadá na začarovaný kruh. Taky jsem o tom uvažovala, ale nedokážu za sebe zaručit, že bych do vedlejšího vztahu nezapletla city. Toho se opravdu bojím a zároveň tuším, že se to tímto směrem ubírá, tedy pokud se něco v manželovi nezlomí. Dnes dobrou noc.

Tu nemyslím, četla jsi tu...Raději mlč nebo tě nechá smazat. Jako nechal smazat ty kretény na té diskuzi.A táhni pryč!

Tibore, píšeš moc hezky-moc. Citlivě a lidsky. Jak psala Miranda, cítím to stejně jako ona. Málo platné však-víš, co se říká-my ženy jsme z Venuše a vy muži jste z Marsu. Věř ale, že většina z nás, co sem píšeme, by jihla a rozkrájela se pro každý projev lásky muže, kterého máme doma. Ti naši muži ale zapomínají na to, mnohdy jsou po letech jinde...asi právě na Marsu..a každý hledá lásku, ženy jsou citovější a jejich potřeba se dávat a milovat zvýšená-proto končíme občas v cizí náruči. Vy muži za to možná ani nemůžete, že city dát najevo neumíte...ale tohle vědomí o vaší nátuře a egu stěží do koce manželství zaplní prázdná místa v našich srdcích...

Valerko, pro vás asi existuje jen jedna cesta, a to je konzultace s psychologem a potom bedlivé dodržování nějakých pravidel, to se samozřejmě týká hlavně tvého muže.Jestli si ale vzpomínám, tak něco jste už zkusili.Možná, že pro tebe bude východisko přiblížit se mužskému myšlení a navázat vztah, který je čistě a jenom sexuální.Ovšem jak jsem tě zatím poznala, nemyslím si, že bys byla ten typ.

Já bych chtěla v první řadě říct, že si moc cením Tiborova příspěvku, i přesto, že nás ženy tak trochu tepe.Je to psaní, které má hlavu a patu, není útočné a má sympatickou sdělnost. Že má v mnoha věcech pravdu, o tom není třeba se zmiňovat, přesto, Tibore, ne vždy vycházejí z těchto situací ženy tak zle, jak to nastiňuješ. Nemyslíme si, že jste docela bez citů, ale přece jen jsou to muži, kteží v 99% dokážou oddělit sex od citů.Z nás žen to dokáže málokterá, a proto potom trpíme. A proto si rády navzájem sdělujeme své bolístky.A že dochází k mimomanželským vztahům? Myslím, že v tom jednou ženy a muži padesát na padesát. Jen ženy se v nich prostě většinou zamilovávají a potom pálí mosty. Milostný deficit v manželství se nevyplácí.

A Tibore, a proč to vy chlapi nedáváte svým ženám najevo? Že je milujete? Přitom ony po tom tak touží, stačilo by tak málo, jen projevit trochu vzrušující, něžné lásky a tu ženu by ani nenapadlo nechat se svést někým jiným. Jenže když vy milujete nějak po svým, že to na vás není vůbec vidět, pro ženu to není zřetelné, nemáte to napsané na čele, a tudíž pro ni jako by to nebylo, jako byste ji nemilovali...Žena chce být milována, ale zřetelně, ne někde v nejzazším koutku vašeho srdce. Copak chceme tak moc?

Jestli ještě mohu, chtěl bych ženám, které mají vztah s mužem a domnívají se, že on to neprožívá tak intenzivně jako ony nebo dokonce má závazky nechte jej jeho závazkům neboť se budete dlouho mučit, zatímco jnde na vás čeká ten, který vám bude oddaný celým svým srdcem. Jste přece ženy, to nejkrásnější co na této planetě může být a máte též své zbraně jak takového muže získat.A pro ženy ,které jsou zadané. Zkuste se podívat na toho svého střízlivýma očima. Myslím těma, které na něj nehledí jen na někoho kdo brání vaší lásce. Ale na někoho kdo vás bezmezně miluje a ač vy samy si to neuvědomujete trápí jej že jste se navzájem oddcizily zkuste na něm najít každý den jednu krásnou věc nebo vlastnost a pokuste se podívat na svět jeho očima a možná zjistíte, že trpí mnohem víc než-li vy akorát to nejde tolik poznat. Samozřejmě nechci nikomu bránit aby se svobodně zamilovával a odmilovával anebo miloval celý život alkoholika nebo surovceto to v žádném případě od těch okamžitě pryč. Ale jde o to, že někdy máme všichni pocit, že se současný vztah již nikam nevyvíjí a někdy až zbytečně rychle z něj utíkáme. Dá se říct, že jsem se příliš rozepsal asi víc než by bylo vhodné a tímto přijměte mou omluvu. Zřejmě se mnou v mnoha věcech nebudete souhlasit. Jen jsem chtěl přidat také určitý pohled na věc.

Dobrý den všem,zda vložím svůj příspěvek do této diskuse jsem velice dlouho zvažoval. Neměl jsem tolik odvahy se zapojit, zdá se mi, že jste tu v řešení problémů se zamilovaností zkušení a myslel jsem si, že nemohu s ničím novým přispět a zároveň mám v sobě uložen pocit, že žádná diskuse nemůže odhalit zákoutí lidské duše, jenž jsou tak rozmanitá. Nechci zde zmiňovat svůj příběh, neboť ten je pro mne stále velice bolestný a mám tušení, že se vše zdaleka ke konci neblíží. Postřehl jsem, že zde není příliš příspěvků od mužů, kteří by se podělili o své "zkušenosti". Je to zřejmě tím, že muži mají jiné způsoby jak tyto broblémy řešit.Tím myslím samozřejmě ty o nichž se zde hovoří.Velice ženy ctím a vážím si jich, neboť život by bez nich byl smutný a jednotvárný, zdá se mi však že mužskou stránku citů někdy velice podceňují.Je mylně v obecném povědomí uložena představa muže jako dobyvatele jenž své potomstvo bezohledně šíří na "dobytém" území a city jeho jsou vedlejší. Jsou samozřejmě tací. Ale je také spousta mužů kteří tomuto vzoru neodpovídají.Pro ně jejich protějšek znamená smysl jejich bytí a city své k němu uchovávají hluboko ve svém nitru.(možná máte takového doma a nevíte o tom) Ženám bohužel tato skutečnost někdy unikne a snadno podlehnou citům, které v nich náhle vzplanou k někomu jinému, neboť prožívají to co již dlouho nezažily a co se jaksi vytratilo z jejich života. Ještě jednou "bohužel" vědí,že je to osudové. Osudové to samozřejmě je, a to i s dopadem na mnoho jiných duší. Často se zde dočítám jak je láska k někomu bolestná, tím více je-li to k někomu kdo onu lásku toliko neopětuje, popřípadě jde-li o vztah jenž nemá budoucnost.A ptám se, má taková láska smysl? Když způsobuje tolik bolesti a to nejen těm zamilovaným. Pravděpodobně odpovíte ano a asi to tak i bude.

Přestań otravovat....nešaškuj i na dámské diskuzi a vystřel odtud

http://diskuse.doktorka.cz/stalking-umyslne-pronasledovani-a-obtezovani-jedne-osoby-jinou/archiv/120/

Pati, já jsem tu diskuzi taky nenašla. Pod jakým je názvem?

Tessie, já se z práce...Mirando, u mě to asi nejde paušalizovat. Děsí mě představa, kdy mám toho spoustu před sebou a měla bych s manželem žít jako s bratrem. O intimní oblasti jsem už psala, tam se bojuje nejhůř, ale pak jsou tu záblesky z manželovy strany, kdy dostanu naději, že jsem to ještě neprojela. Potom mám dny, kdy se chci tomu druhému odevzdat (i když to není dost dobře možné), ale pak se ohlédnu za tím, co jsme s manželem prožili a vybudovali a řeknu si, že to ještě zkusím. Nevím, jak dlouho trvalo, než jste se s manželem navzájem odcizili a jestli ti můj kolotoč něco připomíná. Přesto všechno si stále myslím, že stáhnout se nyní by bylo příliš brzy, příliš brzy.

Uvidíme, co dnes.A na tu...Ahoj ráno, já jsem tu diskuzi vůbec nenašla. Dneska se mi zdálo, že jsem měla v obýváku parkety (hrozně po nich toužím). A je mi divné, že Dan ani slovo, to ho asi opravdu nechali v nemocnici a upřeli mu wifinu.Jo, chlapi to tady teď nějak flákaj.:-)

Tu nemyslím, četla jsi tu...Přestań otravovat. Zřejmě chceš zase vymazat. není problém na to upozornit!Tvé rčení:na každé prase se vaří voda. Na každé!!!!

Uvidíme, co dnes.A na tu diskuzi o stalkingu jsem se také podívala jen tehdy, jak o ní psal myslím Dan a jen se tam navzájem napadali, už jsem se pak nedívala.Co asi Dan? Už aby byl zase zpět a v pořádku.

Já jsem právě vyprovodila jednu pozdní návštěvu a před spaním jdu ještě odpovědět.Pati, jestli myslíš tu diskuzi o stalkingu, tak tu jsem četla, ale už je to aspoň 14 dní, pak jsem se tam už nedívala.Asi se mám podívat?Ašanah, ty to svoje želízko kuješ už tak dlouho, že je celé obouchané, možná nebude použitelné. :-)Yvono, podívám se.

Tessie, já to (bohužel)...Mirando ahoj, jak jsi to dnes zvládla?Co sníh nenapadal ti za límec? Všem něco na zasmátí http://www.youtube.com/watch?v=CztB5A0Acxs

Myslím tedy probíhající v reálném čase.