jak se odmilovat ?

Čtenářko,tak mi to nedá a...Milá Magdo, má slova byla namířená k tomu, že pokud není harmonické zázemí, nevidím důvod, proč se odmilovávat, i když je to vůči druhé osobě sobecké. Možná s manželem jste už nějakou dobu, ale stále Vás tipuji, že né tak dlouho jako já. Mé děti dávno vylétly z hnízda a vězte, že v manželství nezůstávám kvůli dětem a že rozhodně touto situací nikdy netrpěly. Možná jsem psala o mém manželství negativně, ale na obranu musím dodat, že místo, kde máte vybudovaný domov (nemyslím jen materiální stránku!), se jen tak neopouští. Vždy mi přide trochu úsměvné, jak někdo šmahem odsoudí, že v takovém manželství bych nebyl, to bych se rozvedl. Možná také časem poznáte, o čem píšu.

Čtenářko,tak mi to nedá a musím reagovat.A ona,to podle mého myslela úplně jinak,řeč byla o milenci,ne o manželovi.Jasně,pokud to doma neklape,tak potom bych neváhala a určitě bych se rozvedla,myslím si,že nemá cenu zůstávat jen kvůli dětem,ba naopak,i ty děti tím trpí.S dotyčnou naprosto souhlasím po všech stránkách.I mě se líbí spíš starší muži a vždy tomu tak bylo.Málokdy má ale cenu udržovat milenecký vztah a nemyslím si,že manžel by byl ten horší,to vůbec ne,jen,když prostě člověk pozná svého idola,tak je těžké odolat a ještě když víte,že i jemu se líbíte.S manželem jsem hodně dlouho,prostě najednou to bylo něco nového,co se ale ukázalo po čase,že nemá cenu,pokud jeden z nich to bere jako hodně vážný vztah.Co pomůže pro odmilování? Ze začátku vůbec nic,nemyslíte na nic jen na toho svého amanta.Ale potom určitě ten čas,ten všechno zahojí a řekla bych veškeré věci pryč,co jste měla třeba od něho,aby vám ho nic nepřipomínalo.Souhlasím se vším,co dotyčná napsala,vůbec bych se ho neprosila,lásku tu si nikdy nemůžete koupit a máte svou hrdost.Ani já nejsem stará,vnoučátka nemám,ale přesto se tady holkám divím,jak o tom můžou stále psát,jsou dospělé,musejí se s tím vyrovnat a na mě samotnou platí,nikde se nesvěřovat,jinak bych opět moc vzpomínala a bylo by to k ničemu.Ale to platí o mě,někomu jinému to třeba může pomoci,když se z toho vypíše.Já nelituji,že jsem ho poznala,ale už nikdy bych do toho nešla,tohle byla veliká zkušenost a vlastně díky němu jsem neublížila někomu jinému.Takže pouze čas to vyléčí a i já to dnes vidím jinýma očima.

Proto si myslim, ze pookud......já zase nmám ráda starší muže...:):)

Milá Aono, také již delší dobu sleduji tuto diskuzi a nějak mi to nedalo a musím na Váš příspěvek zareagovat. Víte, opravdu jste ještě velmi mladá a máte toho spoustu před sebou. Píšete s velkým odhodláním, ale ve skutečnosti to tak lehce nechodí. Po letech manželství s mužem, který už o nic nemá zájem, odmítá spolupracovat, vše zahraje do autu, manželská poradna je vyhazování peněz, když už děti nejsou doma, nejlepší zábava je tzv. gaučing s pivem v ruce a když už se na Vás nedívá ani jako na matku dětí, ale spíše na spolubydlící, které se více než jedno desetiletí nedotknul, myslím, že tohle žádná (ač třeba skvěle napsaná) kniha nevytrhne. Je to jako mluvit do zdi, kde ani tu nejslabší odezvu neslyšíte. Chyba není jen na jeho straně, došla mi trpělivost po několika letech úsilí. Cítím se ponížená, když se nabízím. Cítím se méněcenná, když se snažím mluvit a vím, že mě nevnímá. Ani za to mu nestojím. A co s tím? Mám snad definitivně rezignovat, zůstat sedět v koutě a čekat na smilování? Ano, ještě mě můžou potkat hezké události - být babičkou. Jenže každý má své potřeby a já tu bez okolků prohlašuji, že se ještě necítím do starého železa a chci zažít, že mě někdo srdečně obejme a řekne mi, že mě má rád. Jenže od manžela se toho bohužel nedočkám. A rozvod také není řešením, ale to asi opravdu pochopíte až s věkem a zkušenostmi.

A pro pripad nouze doporucuju i knihu Partneri a rozchody od Jeronyma Klimese. Ma to tam vse tak krasne psychologicky napsane, ze se vam udela lepe, opravdu. Je to tam skvele napsane, co a jak funguje. Mne to pomaha

Proto si myslim, ze pookud nektera z Vas stoji opravdu o odmilovani se, neozyvejte se svemu milenci/ex priteli, kdyz vam on napise, zkuste se zamyslet, k cemu by to vedlo, zda to ma opravdu cenu a zda to pro vas pak nebude opet horsi a nebudete se stale tocit v bludnem kruhu? Mnoho z vas urcite ano! Zkuste si tohle uvedomit a take si rict, co je pro vas cenejsi...trapeni se a chvilkove poteseni z milencem, ktere opet prejde k trapeni...nebo rodina, manzel? Dle toho se da asi hodne rozhodnout. Verim, ze cas je kolikrat lek, pokud ne, a sama vim, ze to muze opravdu bolet, co zkusit jinou pomoc. Laska, city, hormony...tezko se s tim bojuje, ale clovek to musi zvladnout. Pro rozesle, ktere nemaji doma manzela, proste jim prisel rozchod - ja brecim, kdyz to na me prijde, ulevi se, kdyz na nej budete myslet, neodhanejjte ty myslenky, musite je prezit a ony samy odezni, zkuste si najit neco, pro co se upnete jako k dalsimu cili - pro mlade, studenty - treba odjezd do ciziny na studium/praxi, pomahaji i takove zalezitosti, jako pusteni si serialu. A kdyz nemate chut nekam jit - nechodte. Ja se pak citim akorat hur. Ona pak ta chut sama prijde a rady pujdete mezi lidi, ale kdyz se necitite, nedelejte to. Samotnou me strasne boli srdce, ale kdyz se s tim nepoperu, neprijmu to, tak se nikam neposunu. Proc se snazit o nekoho, o kom tak nejak vite, ze on o vas uz nestoji tak, jak vy. Kolikrat se i odstup obou partneru muze casem zmenit opet v lasku, navrat k sobe, ale je lepsi s timhle nepocitat a poradne si promyslet, co by to pro vas znamenalo. Ja se placala temer rok. Vim, o cem mluvim. PS z drivejsich prispevku mi udelala radost H, krasny priklad toho, ze i kdyz clovek ztratil lasku, casem potka novou.

Ahoj, tak nejak jsem za posledni tyden, kdy jsem se rozhodla definitivne skoncit vztah/nevztah s moji laskou, ctu celou diskuzi. I ja se tedy pridam k Vasim nazorum a reknu neco o svem pribehu. Par poslednich stran uz jsem necetla, takze nevim, kam jste se posunuli, nebo ne...ALE: jsem sice mlada, pro vas hodne mlada, ale vztahy jsem mela se starsimi muzi a i me pritahuji. Mlade kluky a studenty si vedle sebe nedokazu predstavit, prijde mi, ze i myslim jinak, nez oni...proc to rikam - nechci, aby tady na me padaly nazory, ze jsem moc mlada a nemuzu pochopit tohle a tamto :) Vdane zeny s milenci - asi by si kazda, kdo do neceho takove jde, mela uvedomit, ze zeny se vetsinou zamiluji casem, pokud milenec pusobi dobre na jejich ego, je treba hezci a v hodne vecech "lepsi" nez manzel. Stat se nevera muze, bohuzel. Ale kdyz jsem to tu cetla, rikala jsem si, jak nektere zeny rikaji, ze uz nechteji byt zamilovane do milence, ale presto stale cekaji na jeho zpravy, jsou jak v jednom ohni...nevim, jake jsou situace u vas doma, ale nestalo by za to, aby se cas venovany smutneni nad milencem nepromenil ve snahu zlepseni situace s manzelem? Ja osobne bych si moc vazila toho, ze mam s kym zit, pokud to neni s prominutim kreten a spis bych se snazila o nej, nez o bokovku. Ale vim, ze citum neporucite, ale jednou jste uz ten zavazek udelaly...stale jste na tom lepe, nez zeny, ktere miluju a ztrati muze, ale zaroven nemaji doma zadneho a jsou proste samy...My zeny se hodne nechavame ovlinit city, ale stoji to vzdy za to? ...Ted muj pribeh, mela jsem vztah s chlapem, ktery me uchvatil, ja jeho, chodily jsme spolu, mezitim padly uz dva rozchody, vzdy jsme se vratily, ale posledni pulrok nestal za nic a ani si nemyslim, ze uz o me stal v necem vic, nez jen v sexu. Vite, on splnoval to, co na muzich miluju, co se mi libi. Bohuzel to ale nevyslo a ja neverim, ze by to vyslo i dal. Boli me to, hodne, ale proc bych se mela kvuli tomu ponizovat a doprosovat se?

I já vás všechny zdravím. Ašanah, asi vím, jak to Pati myslí - prostě ho vyprovokovat, aby se to zlomilo na jednu nebo druhou stranu. Kdybych to měla udělat z gauče, ani nevím, jak bych mu vysvětlila, kdyby náhodou odpověděl, že za pět minut tam a tam. Myslím, že si tě zase přitáhne tou nedostupností, že ti bude unikat a zároveň jiskřit jakousi naději na setkání. U mě nic moc nového. Když jsme odjížděli na víkend, zahlédl mě v autě. Manžel mě na něj upozornil, pak už jsem ho viděla jen zezadu, jak otvírá vchodové dveře. Zdálo se mi, že se chce otočit, tak nějak jsem si to i přála, ale nejen kvůli manželovi to nešlo.

Všechny vás láskyplně zdravím.Ašanah, přítel je jaksi váhavý střelec. Jakoby u vnitř ve svém nitru s něčím bojoval. Něco chtěl, ale málo pro to dokázal udělat.Myslím, že muži by v usilování o dámu měli být galantní a pro případ schůzky umět vymyslet a zajistit patřičné místečko-možná nejlepší je neutrální půda, třeba někde napůl cesty mezi bydlišti obou. Ostatní varianty jsou riskantnější-u něj či u ní. Je pravda, že hodně mužů tento problém nechá na ženě, ale tam bych se neangažovala. Nejela bych za ním, ale tím ti nechci radit. Tedy nejela bez záruky, že to je napevno a jisté setkání-ty sama víš, za tohle přítel garantuje ...

Představ si, že odejdu...Můj nápad byl, že bys seděla doma a jen telefonovala a předstírala a čekala na jeho reakci

(Pokračování)Ústřední půjčovna filmů vytáhla po dlouhých letech znovu do kin legendární francouzský film Muž a žena. Jeho romantiku jsem prožíval s novou silou právě díky čerstvým dojmům a snům. Z krátkých rozhovorů s Helgou jsem postupně poznal, že je i ženou přímých a jasných názorů a zásad, ke kterým vede i své děti. I o mužích měla své mínění, oč jim hlavně jde, nesnášela sebemenší náznak levoty a falše, a pokrytectví světa bylo pod její úroveň. Filmový vzor, abychom se my dva s Helgou a jejími dětmi sblížili, mi připadal stále logičtější - přesně tak jako on (Jean-Louis Trintignant) a ona (Anouk Aimée)... Avšak doba žádné pohodě nepřála - naopak bylo náhle mnohem hůř: můj tatínek musel nečekaně do nemocnice a po měsíci tam umřel. Tím okamžikem mi všechno zčernalo - nebavilo mě vůbec nic, celý svět byl zbytečný, i moje oblíbená hudba; nedávalo mi smysl, proč máme hudební skupinu, proč a komu hrát a zpívat.Pokračování zítra.

kde máme Tessie, Mirandu,...Tessie se dlouho neukázala. Valentýnka je Valerka?

Ašanah, já bych se k tomu...Představ si, že odejdu dřív z práce a kodrcám se do Tramtárie - a čekám. A buď nic - něco vyřizuje po úřadech, nebo přijede některé z jeho dětí, a já čumím za rohem. To tedy určitě ne. To by byl zcela jistě propadák nebo trapák. Nikdy.

kde máme Tessie, Mirandu, Valentýnku a další dámy?

No on za mnou - ale já...Ašanah, já bych se k tomu taky neponížila a hlavně komu by se to chtělo realizovat. Ale jestli už nevíš jak dál, tak abys mu to jen řekla a počkala si na reakci

Rozsekla bys to, kdybys...No on za mnou - ale já nemám podmínky pro takové setkání. A kdybych tam čekala - připadala bych si jako stíhačka. To dělat nebudu, to není můj styl.

Je to tak 40-60km, záleží...Rozsekla bys to, kdybys trvala na tom, aby přijel on za tebouTaky by bylo zajímavé, co by řekl, kdybys napsala, že jsi vyjela dřív a že jsi už na místě

Je to tak 40-60km, záleží jak bych jela a špatné spojení. Když jsme se aspoň nějak vídali - pořád se to udržovalo. Už jsme se ale neviděli hodně dlouho.

ON se domluví na konkrétní...Nepsala jsi, že od sebe teď bydlíte daleko a budeš za ním muset jet ty? A čím si to jeho chování vysvětluješ? A čím tě vždy přitáhne?

Takže on stále mlží?ON se domluví na konkrétní den. Ráno se těší, v poledne to začíná být nejisté a odpoledne má najednou moc práce. Další den klidně totéž - pak nějak do ztracena, a za několik týdnů následuje repete. Nebo za několik měsíců. Nějak na něho přestávám myslet, to jsem zvědavá, čím si mě zase přitáhne.