jak se odmilovat ?

muž,který miluje neodejde ze vztahu,smutná pravda,ubližujete si sami sobě marnýma nadějema,já to znám a ta úleva,když to přejde,přeji vám klid v duši

čas

H to mě mrzí, naprosto rozumím, jak ti je. Ale možná ho neuháněj, zkus ještě chvíli počkat. A kdyby se neozval, tak to možná nech být. Já také toužím ho vidět, ale mám strach, že by mě to znovu zlomilo. Ono už je to přeci jenom delší dobu a kdyby se chtěli vrátit, tak se ozvou sami, oba vědí, že my čekáme, že bychom si to přály. Ale když se neozývají... Ono nejde jít dál, člověk v tom pořád vězí, ale alespoň se nepropadat níž a níž a věřím, že kdybychom je viděly, tak by nás to rozhodilo zase na dlouhou dobu, za každým slovem nebo pohledem bychom hledaly něco více, dávaly si naději... a pak zase nic, zklamání, čekání. Já také od něj chci slyšet vysvětlení, co všechno hrálo v rozchodu roli, ale doufám, že jsme oba slušní a když ho o to požádám za nějakou delší dobu, kdy už to pro mě nebude tak bolestivé, tak mi vyhoví a já to snadněji zvládnu. Ale stejně vrátit čas už nejde. Nevím, je to těžké... Ale já jsem měla tak hrozné stavy, že už se k nim vrátit nechci. Asi mi pomáhají ta antidepresiva, už zvládnu dělat běžné věci a fungovat relativně normálně, každopádně jsem se už zbavila oněch hysterických záchvatů, které mě sužovaly snad 3 týdny. Tak třeba to také zkus, anebo tu knihu co jsem o ní včera psala, jsou tam některé pasáže a úryvky, které je dobré slyšet.

Neozval...asi to nevydržím a ozvu se mu....Kdyby se mu stýskalo a chtěl mě vidět, tak už by napsal a snažil by se domluvit nějký datum...už jsem ztatila veškerou naději, ale vidět ho chci ikdyž naposledy...musím se s tím definitivně smířit....ach jo!

Ahoj H - já myslela, jestli se ti už neozval... Také dělám co se dá, ale už je to lepší, snažím se akceptovat realitu, myslet na nové zítřky... ale také je mi smutno. Tak nám držím palce!

Ahoj!Jani stále jen přežívám, nic se nezměnilo, stále je mi zle. Zařadila jsem do svého dne spoustu nových aktivit, večer padnu, ale stejně mě přepadá smutek, usínám se slzama v očích, ale přes den to celkem jde, nemám totiž chvilku volnou...

Ahoj:), dostala jsem doporučení na knihu - Když partner odchází... Praktické rady k překonání osamělosti z rozchodu a rozvodu. Autorka Doris Wolfová - zatím jsem přečetla jen úvod, ale tak zkusit se má všechno...H - jestli budeš mít čas, tak se ozvi, pár dní jsi o sobě nedala vědět, tak doufám, že jsi ok:)

Já tomu taky věřím, že v tom žádná další není. My chlapi jsme v tomhle směru strašní. Psal o tom dokonce i časopis Spirit ve svém posledním dvojčísle 18-19. To se fakt těžko vysvětluje (někdy není ani co), dochází k trapným situacím, podezřívání, smutku a všemu, co by v lásce nemělo být. Tahle diskuse je toho plná a mohl bych uvést i další příklady. Hlavně se holky neztrapňujte, my za to nestojíme :-) Mějte se hezky a mějte se rádi.

Tím jsem si více než jistá, že žádná jiná v tom není ........ no tak uvidíme, ale děkuji Vám :-)

Víš, já tě nechci ranit, ale myslím, že je v tom někdo třetí. Že se prostě rozhoduje a asi ta druhá má teď trošku navrch. Ale pokud ho vážně miluješ, stejně asi neodejdeš. Tak mu zkus dokázat, že ty jsi ta nejlepší. Žádné výčitky, že nemá čas, pořád úsměv na rtu a hlavně, když budete spolu, musí to být fantastické. Jenže má to své úskalí-po čase si člověk může přestat vážit sám sebe.

Ahoj Pajkydík za radu, tak to taky ted hodlám udělat, nechat vse na nem, nekontaktovat ho, pouze kdyz on sám se ozve ... Asi budu milovat víc a víc a problém je, ze ho nedokázi nechat uplne odejít, ze začátku jsem ho dost uhánela ...Ted to ale nechám pouze na nem, problém je, ze mu nedokázi dát najevo, ze o nej ten zájejm nemám, ze je mi jedno, vzdycky kdyz se ozve nebo jsem s ním, musí poznat, ze mi na nem porad moc zálezí .... víc nez moc !!!On riká, ze jemu taky, ze jedine proč to vsechno je, ze nechce vztah .....Nevím, jestli mu veřít, nevím, co delat .....

Jediná rada zní přistoupit na jeho podmínky, nechat vše plynout, nesnažit se o kontakt z tvé strany a počkat, až si vše ujasní sám a buď přijde nebo taky ne, ale podle mého názoru je to pro tebe riskantní v tom, že budeš milovat víc a víc a nebezpečí, že ti odejde on je velké. Raději bych pomalu odcházela z takového vztahu já. Víš, on rozchod, který ukončí nakonec partner, bolí ještě víc, než když to uděláš ty....držím palce

Ahojky všem :-)Nejak si nevim rady.... mam chlapa, se kterym jsem prozivala dlouho vsechno krasny i z jeho strany to bylo krásný,až to začlo přecházet do vážnejsího vztahu a on se zalekl,po predchozich zkusenostech se ted nechce zase ihned uvazat do vazneho vztahu ... rikal, ze chce poznavat holku dlouho,pres kamaradstvi,ze to je pro nej dulezitejsi nez se rovnou bezhlave uvrtat do vztahu... ze ja sem moc fajn a vsechno,ale nechce se vazat a jit do vazneho vztahu ... rikal, ze budeme kamaradi a ze se uvidim,nechat to plynout... jenze kdyz se vidame, vzdy to skonci krasnym sexem ... vzdycky ... Nevim, jestli to nekazi to, ze by z toho mohlo byt casem neco vic ??? Vztah ??? Nevim, jak se k takovemu chlapovi chovat ??? Kdyz se vidime, večere, povidani, vsechno hezke, ale vzdycky to skonci jako vzdy, nedokazu si to odepřít a on take ne..... Muze z tohoto byt nekdy vztah ??? Diky za nazory, jsou pro me opravdu dulezite, sama nevim....

Jani to jsi napsala moc pěkně. Přichází víkend, pro mě asi nejkrizovější dny. Všichni se držte!

Kdybychom se drželi rady - mít sám sebe rád - nechceme sami pro sebe někoho kdo nás miluje než někoho kdo nám dává najevo že nás nemiluje. (dnes jsem za chytrou:-)

ahoj, ja si stale lamu hlavu se svou kamaradkou, kdyz jsme se videli po delsi casove odmlce, vypadalo to ze to mezi nami bude ok.. povidali jsme si co vse bychom spolu mohli podniknout, jenze ona pak zase najednou je tak zvlastni, nekdy kdyz spolu mluvime, prijde mi ze je na me nastvana a jakoby me vubec nechtela videt, kdyz ji zavolam jestli nevymyslime nejaky program, prijde mi jakyby prkvapena, pak mi sama zavola jestli nekam nezajdem ale kdyz neco navrhnu tak to zrusi... mozna jsem se zase snazil az moc ji vytahnout i kdyz si myslim ze jsem se nevnucoval(jen jsem si rikal ze treba ceka ze se ozvu), nevim co si o tom myslet.. ozve se jen kdyz neco potrebuje... nevim jestli s nekym porad je a jak vidi me, kdyz se ji ptam co dela, tak jakoby se nejak vymlouvala.... hrozne rad bych si s ni otevrene popovidal, ale kdyz nakousnu to jak je to mezi je, zacne stacet rec jinam a zeptat se ji na primo mi prijde blbe, jestli me bere jako kamarada(navic loni pres prazdniny me odmitla,protoze s nekym byla, ale zaroven mi rekla ze zajem o me mela a ze se musi rozhodnout ).... nevim jak se k ni chovat...? nevite jak si to s ni ujasnit, a jak a na co se ji zeptat... ????? uz jsem bezradny a nechci se pred ni ponizovat a hlavne se nechci vnucovat.... Dekji moc za pripadne rady

Sakra, teď to na mě zas padlo. Říkám si, jak hodně já vlastně miluju svého přítele, když tak strašně truchlim po jiným? Ani jsem netušila, že jsem ho měla tak ráda. S tím sněním jsi to vystihla, taky jsem snila. A když člověk vidí, že se ty jeho sny nikdy nenaplní...

Jj, já si Jani řekla, že mé nové heslo je: Sebevědomí, hrdost a mít se ráda.

Ono je to jako na houpačce, jednou líp, jednou hůř, také se mi teď po něm stýská... Říkám si proč se to stalo, proč je tak neoblomný, proč se dva lidi nedokážou domluvit, jak je možné, že to dopadlo úplně jinak než jsem si vysnila, jak to bez něj zvládnu... ach jo...Niko to je mi líto. Tak alespoň vidíš, co je zač. A jak nám tady někdo radil - začněme se my samy mít trochu rády.

Takže psycholog byla dobrá volba:-). Je vidět, že je ti líp, z tvýho příspěvku sálá o dost víc optimizmu než z těch předchozích:-). I mně už je o něco líp, i když včera večer na mě trochu smutku padlo, ale už nebrečim.