Pomočování v dospělosti

to kamil : Ani do jedné z těch co jsi vyjmenoval'

Milado, jsem rád, že jsem mohl trochu pomoct a dcera je "v pořádku". Lepší takhle než mít nějaký závažný zdravotní problém ohrožující život. Teď jen zapracovat na jejím zlepšení. Skvělé, že už to zvládá sama a snad si zvykla. Pochopila, že bez plenek to zatím nepůjde.'

Já se tady vážně nepotřebuji obhajovat, svědomí mám čisté a ať si každý věří, čemu chce. Každopádně moc děkuji Kamilovi, Olze a ostatním za podporu a cenné rady.Neurologické vyšetření dopadlo naštěstí tak, jak jsem si přála - je zdravá. Takže snad pomůže ten psycholog, kam chodí. Říkal, že dostat se ke konkrétní příčině ještě potrvá a pak budeme muset dlouho pracovat na tom, aby se jí zbavila. Zatím je naším cílem, aby se z toho nošení plenek nezhroutila a naušila se s nimi žít. Už má za sebou první školní týden v plenkách a hodně ji to stresovalo i děsilo, naštěstí spolužáci nic nepoznali. Musíme teď pečlivě vybírat oblečení, aby to nešlo vidět. Když se pokaká, tak prostě jde hned na záchod a dá se co nejvíc do pořádku a vymění plenku, dřív než to začne kdokoli cítit. Maskování silnou voňavkou je taky podpora. Jinak se ty její nehody postupně úplně zhoršily, teď už to jde do plenek pokaždé. Doma Dominiku už nepřebaluji, ať ji zbytečně netrápím, kvůli nehodám ve škole se to stejně musela naučit sama, tak už to nechávám na ní i doma. Zatím je to boj, ale snad se tto časem zlepší. No a pokud ne, tak se s tím, a hlavně ona, budeme muset naučit žít a netrápit se tím. Uvidíme, co přinese čas. Ona si zatím vůbec nepřipouští, že by ty plenky nebyly jen dočasné a já taky moc doufám, že se jich časem zbaví.'

Mirko, to jsi udělala dobře. Třeba jsi zachránila nějakou další ženu od znásilnění. Je logické, že sis nic nepamatovala. Seběhlo se to rychle, byla jsi v šoku, to je normální. A šikovně ses tomu vyhla, proč by měl někdo další vědět, co bylo pravou příčinu jeho útěku. Ten pepř už jsi měla mít dávno! Ale hlavně ho mít v pohotovosti, hned použít a ne na dně kabelky. Řada žen to ale nechce, že to neumí používat a použijí to omylem samy proti sobě, a tak raději spoléhají, že se jim to nestane.'

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO 7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTI, ALE PREDEVSIM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU'

JJ: Říkal jsem možná a teď už jsem přeci jen trochu jinde. Faktem je, že mě na tom něco přitahuje, ale něco jiného než si myslíš. Chci pomoct a ne si dělat legraci, když má někdo takový závažný problém. Sem stejně chodí jen 3 skupiny lidí: ti, co se jim stala nehoda a pomůže jim se z toho vypsat a vidí, že nejsou jediní, další, co s tím mají trvalejší problém a ti, kterým se to líbí a řada z nich si i příběhy vymýšlí. Do jaké kategorie patříš ty?'

Byla jsem u nás na služebně PČR. I když jsem tam šla s velkými obavami, tak jsem si to nemohla nechat pro sebe, i ze strachu, protože bydlíme naproti parku a nerada bych to znovu zažila. Jestli někoho chytli nevím, moc jsem jim toho neřekla, nebyla jsem schopná toho chlapa vůbec popsat, byla jsem v tu chvíli z toho úplně mimo. Když se mě ptal ten, co to sepisoval, proč si myslím, že utekl, pravdu jsem nebyla schopná říct, řekla jsem, že ho asi někdo vyrušil, že nevím. To bych nedokázala říct, proč utekl a v jakém stavu jsem došla domů. Zatím mě nikam nezvali, tak nevím, ale aspoň občas naší ulicí projede hlídka, to dřív moc nebývalo. A naši mi poradili nosit sebou v kapse v sáčku pepř.'

Kamile, vždyť na začátku jsi Simoně přiznal že na tom ulítáváš, tak se nedělej'

Mirka: O téhle metodě znechutit se násilníkovi jsem také slyšel, ale podle mě nelze použít pro každého. To by ženy musely schválně chodit tak, aby to byly připravené kdykoliv pustit. Což je nesmysl, prostě někdo se strachy po..., jinýého strach "jen" paralyzuje atd. Tobě to pomohlo, že jsi byla uchráněna horšího zážitku. Doufám, že jsi to nahlásila a chytli ho. A také, že víc dbáš na svou bezpečnost - kasr apod. Stačilo by i nastříkat mu do obličeje lak na vlasy. Přiznám se, nenapadlo mě, že by to mohlo až takové následky. Škoda, že nejde ty své pocity strachu přehodit na toho chlapa, aby viděl, jak se cítíš. Držím palce, ať se z toho brzy dostaneš.'

Mik: Nepovažuji se za žádného experta, ale když tady někdo chce poradit, tak proč mu nepomoct. A nemám potřebu si měnit nicky jako někdo. Kdyby se změnila podoba stránek a vyžadovala se registrace, nebo aspoň by se zobrazovala část IP adresy, hned by se vědělo, kdo je kdo.A jinak je sakra rozdíl, když to má někdo jako zálibu a jiný jako zdravotní problém. A stačí se probudit v cizí posteli a vysvětlovat majiteli, proč je postel mokrá. Opravdu "příjemný zážitek", vřele doporučuji :-('

By mě zajimalo co jim to přináší že se tady takhle rozepisujou o imaginárních pochcáních'

to JJsouhlas obcas jsem se tu mrknul...ted jsem nasel diskuzi z nazvem kdy jste se naposledy pocurali.. az na vyjimky zase prispevky v podobnem duchu... par jinych jmen..ale jinak opet expert Kamil...nejvic tihle lidi se zacnou branit kdyz clovek napise ze jsou lide ktere moceni a pomocovani vzrusuje..to je hned plno kecu o uchylacich a o sexualnim vzruseni apodobne...ale prave oni jsou ti fetisisti... nerikam muze se vyskytnou vyjimka... sam vim co to je nocni pomocovani asi do 5 tridy na zakladce... pomohl melipramin nevim jestli jeste tenhle lek existuje a notysek kde se psala sucha a mokra noc... myslim ale ze zustal kladny vztah k mokrym hratkam...nestydim se za ne..

Já k nim nepatřím.'

Podle mě to tady stejně všechno píše jedna parta lidí. Jak Miladu, tak neurologa, Kamila a podobně. peace'

Věc se má tak, že odborník si nepřeje, abych zveřejňoval jeho jméno a působiště na takových obskurních fórech jako je toto. Mno, a můžu ti říct, že zbytek by sis určitě snadno neobstarala sama, neboť dcera věkem spadá ještě pod dětského lékaře nemýlím-li se a tento specialista děti nedělá. Tak věř své intuici a odborníkům, kteří z tvé dcery udělají uzlíček roztřesených nervů, který nevystrčí hlavu z domu a bude zcela zbytečně v sociální izolaci a z toho budeš mít jistě lepší pocit než ze mě. Takže si pomoz sama a já jen z povzdálí budu pozorovat, jak k mé lítosti zbytečně zničilas svoji dceru. A pokud vím, tak jste dnes byly u neurologa a nějak nereferuješ jak jste dopadly u pana odborníka. Copak? copak? Že bych měl zas pravdu?'

Pro Miladu. Moc vám děkuju za odpověď. Jsem docela citlivý na to, když je někdo v úzkých. Jako máma tří dětí to bez partnera určitě nemáte lehké. Tím myslím i to, že se nemáte komu vypovídat a poradit se. O koho se opřít. Proto jsem rád, že se tady na diskusi našlo pár lidí s upřímným zájmem poradit. Jistě i na Denisu nemáte tolik času a energie, aby jste se na ni mohla soustředit tak, jak by možná potřebovala.Proto vám držím pěsti, ať všechno dobře dopadne. Bude to štěstí a radost pro vás všecky. Ještě mně napadlo... co takhle kdyby dcera spávala s váma v ložnici? Třeba by jí to duševně pomohlo. Občas před usnutímby se vám i sobě možná svěřila s nějakou třeba i prkotinou, která by jí přinesla klid, oporu. Navíc by jste přeci jen na intimní (přebalovací) chvilky měly větší soukromí. Ikdyž vás by to asi podvědomě vysávalo. Mějte se hezky a aspoň trochu dobrého do každého dne vám přeje Martin'

Já vám prostě nevěřím, nezlobte se. Normální člověk by prostě doporučil lékaře a nedělal ze sebe jakéhosi tajemného elitáře. Stačilo by jen jméno a působiště, zbytek bych si snadno obstarala sama. Ale u vás se mi to nějak nezdá, nemám z vás dobrý pocit. Raději budu věřit své intuici a odborníkům, než někomu z internetu, kdo se mi zdá divný.'

Víš Milado, možná se ti jevím jako primitiv, ale mé IQ přes 130 mi neumožňuje splnit tvůj požadavek na inteligentní projev. A díky takovým odborníkům, ke kterým jdete dnes jsem dopadl jako tvoje dcera a to do konce života nezvratně. Mě už není pomoci, ale naštěstí o mě už nyní pečuje špičkový neurolog, který mě v tomto stádiu nevyléčí, ale zbývající léta života mi ulehčí.Takže jsi zahodila životní šanci tvé dceři, pokud se u ní jedná o neurologické onemocnění, na včasnou diagnostiku, léčbu a následnou kvalitní péči. Pokud nebudete mít štěstí na dobrého neurologa a ten něco přehlédne, tak je to jen tvoje vina, že jsi dceři zničila život, který ještě ani nezačala žít. A její zničený život budeš mít neustále před očima a viny se nezbavíš celý svůj život. Tak si pokaždé vzpomeň na můj primitivismus, s kterým jsem ti nabízel ne pomoc moji, ale mého specialisty, který tvoji dceru mohl zachránit a nebo jí aspoň ulehčit ten zbytek života, co jí zbývá.'

Martine, děkuji za podporu. Upřímně řečeno, ve srovnání s tím, co zažívají jiní lidé, je i ta inkontinence mé dcery svým způsobem malichernost. Včera jsem četla o tom klukovi na vozíčku, jak je na něj teď sbírka, a myslím, že můžu být ráda, že mám tři úžasné a zdravé děti. Problémy té nejstarší se ve srovnání s tím nezdají tak hrozné, i když samozřejmě, není to nic jednoduchého, dívat se na ni, jak tím trpí. Na druhou stranu - kdyby neurologické vyšetření ukázalo, že jsou ty její nehody způsobeny nějakým vážným zravotním problémem, bylo by hned jasno, ale zase by to znamenalo velmi náročnou léčbu s tím, že by mi taky klidně mohla umřít. Opravdu budu mnohem raději, když se potvrdí, že je to psychického rázu. I kdyby se to třeba nepodařilo překonat, tak pořád lepší, když bude nosit plenky do konce života, než aby jí nedejbože objevili neléčitelný mozkový nádor, nebo něco podbného.Co se té školy týče - já se na to dívám zase ze svého hlediska. Vychovávám teď sama tři děti. Je to náročné jak na psychiku, tak finančně. Jen díky tomu, že mám odborně zaměřenou střední školu, mám zaměstnání, které nás relativně udrží nad vodou. Mít jen základní vzdělání a pracovat třeba jako prodavačka v supermarketu, tak bychom asi nevyžili. Proto je pro mne důležité dceřino vzdělání a byla bych velmi nerada, aby riskovala, že se třeba nakonec k maturitě vůbec nedostane. Samozřejmě si to ještě pořád obracím v hlavě, protože mi připadá, že chtít po ní, aby chodila do školy v plenkách je tak trochu jako poslat ji na porážku, ale... na druhou stranu, když se s tím popere, přijme své problémy a pokusí se s nimi normálně žít jako dřív, získá snad zpět svou jistotu a začne se to lepšit. Ostatně psycholog mi doporučoval, ať se snažíme, aby nám její plenky nijak nenarušily životní styl - aby se dcera věnovala stále tomu, na co je zvyklá.'

Já to tak neberu. Tahle diskuze mi pomáhá utřídit si myšlenky. Jsem z holky a z toho, co se s ní děje, hodně nešťastná, a tady tento problém se bohužel nedá s nikým moc probírat. Snažím se, v jejím zájmu, aby o tom vědělo co nejméně lidí. Tady je to anonymní a někteří lidé jsou moc milí. Toť vše.'