Co se stane po smrti?

Nebojte se těch, kdo...Mimo, podivej se na Bibli 21, pridavek Jan 7 a marek 16 tem neni

po smrti se stane hovno,...Na Zemi se po smrti stane h...o. S tím se dá souhlasit.
Ale co se stane se zemřelým individuem?
Různým individuám to není až tak lhostejné a jsou velice zvídavá. Proto páchají různé hokusy pokusy jako tzv. astrální cestování, magické evokace a podobné vylomeniny aby se přesvědčili zda přeci jen neexistuje i cosi více než jen bezduchá hmota. A občas prý ony hokusy pokusy vycházejí tak, že velmi. Což by mohlo ukazovat i na možnost další existence individua po smrti těla.

+1 Taky si myslím.Tak nějak to bude,ale opomněl jste prokrmení advokacie a soudců pozůstalými,až se budou trhat a nesvářit o majetky.

po smrti se stane hovno,...+1 Taky si myslím.

Mimo, u tebe je to spis...I tvá víra, že když je něco v bibli, musí to být automaticky pravda, je jen zbožné přání. Bibli sepsali z různých důvodů jen nevědoucí starověcí lidé.

po smrti se stane hovno, zeměkoule se bude točit dál, všude na zemi se bude prcat, lidi se ani nedozví že jsi zhebnul, pokud nejsi nějakej pošáhlej umělec, na každého se zapomene,

Mimo, u tebe je to spis problem predsudku, cti Bibli s cstou hlavou a nehledaj co chces najit, ale prijmi to, co tam je!!!

Mimo tyto slova v evangeliich jsou, a jsou nejstarsima svitkama potvrzena. Jak si sama psala, slovo duse ma nekolik vyznamu, zive telo, princip zivota, duchovni clovek. Ale nikdy ne cast. ktera se muze od cloveka oddelit, a zit nezavisle na nem. Prijmes to s pokoroju, nebo si najdes text, ktery zdanlive vyvraci biblicke uceni, ze duse umira> Precti si s pokorou „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4) Zoufalý prorok Elijáš „začal prosit, aby jeho duše zemřela“. (1. Královská 19:4) Podobně i Jonáš „stále prosil, aby jeho duše zemřela“. (Jonáš 4:8) Duše tedy umírá v okamžiku, kdy umírá člověk. Není nesmrtelná. A jelikož člověk je duše, když zemře, zemře jeho duše.

astralni cestovani je jedna s...LOL :) Jakýsi JK o tom nikdy nemluvil, tak to asi neexistuje :-)
Víš vůbec, o čem mluvíš, ty nedokazatelná filozofie?

Snad se ti, co se mají teď špatně, budou mít dobře. A nemocní budou zdraví.

Pro Mimu
Dalsi nezavisle...Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.
Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle ( duše, která hřeši zemře )
Matouš 10

Rose, tady jasně Ježíš říká jak je to. Jsem zvědavá jestli toto slovo přijmeš s pokorou a neb odůvodnis špatným překladem.....

astralni cestovani je jedna s nedokazatelnych filosofii a myslitel JK o ni nikdy nemluvil

Možná je to s duší tak trochu složitější. Existuje postup kterému se říká astrální (nikoliv anální) cestování.
Kdy něco běžně neviditelného v lidském těle z něj může vystoupit a jednat neávisle na něm.
http://laskyplnysvet.cz/stesti/astralni-cestovani-v-praxi-vystupovani-vlastni-dusi-z-tela/

Pro Mimu
Dalsi nezavisle...Hm, tak tady už je to taky definitivně zabitý.

Pro Mimu
Dalsi nezavisle svedectvi od cloveka, ktery Bibli prekladal a proto vyznamu slov vyborne rozumi

Jiný komentář uvádí: „Duše je ve starozákonním pojetí úzce spjata s tělem, takže když člověk umírá, zaniká také duše (Sd 16,30). V Novém zákoně má slovo ‚duše‘ (řecky: psyché) řadu významových odstínů a nelze je překládat shodně. Na nejnižší významové rovině znamená prostě dýchání — život, který člověk sdílí s ostatními tvory (např. Mt 6,25; Zj 8,9). V takovém případě označuje novozákonní slovo ‚duše‘ každého živého tvora.“ (Nový překlad Písma svatého, sv. 16, Nový zákon — Skutky apoštolské, epištoly, kniha Zjevení, s. 287)

hle co rika katolicka encyklopedie, skoda ze to jejich verici ectou..

Dílo New Catholic Encyclopedia říká: „Nepes [ne?feš] je výraz daleko širšího rozsahu, než jaký má naše slovo ‚duše‘; označuje život (Ex 21.23; Dt 19.21) a jeho rozmanité životně důležité projevy: dýchání (Gn 35.18; Jb 41.13[21]), krev [Gn 9.4; Dt 12.23; Ža 140(141).8] a žádost (2S 3.21; Př 23.2). Duše ve S[tarém] Z[ákoně] neznamená část člověka, ale člověka celého — člověka jakožto živou bytost. Podobně v N[ovém] Z[ákoně] označuje lidský život: život jednotlivce, subjektu, který si je vědom své existence (Mt 2.20; 6.25; Lk 12.22–23; 14.26; Jn 10.11, 15, 17; 13.37).“ (1967, sv. XIII, s. 467)

The Jewish Publication Society of America Bible neříká, že máme nějakou duši. ‚Nefeš‘ je osoba sama, její potřeba jíst, dokonce krev v jejích žilách, její bytost.“ (The New York Times, 12. října 1962)
tolik k tomu rikaji zide, kteri si Bibli ctou v originale

Mimo, slovo duse ma skutecne nekolik vyznamu, ale nikdy ne nehmotnou substaci, ktera by pokracovala zivot nekde jinde

Steve, zadny konec sveta, neco si tezce nepochopil

Mimo. cti Bibli s kontextem

Například slova zapsaná v Hebrejcům 4:12 jsou často citována s cílem ukázat, jakou má Boží slovo moc dotknout se srdce lidí a ovlivnit jejich život. Kontext prohlubuje naše pochopení toho, jak je to možné. Rozebírá zkušenosti, jež měl Izrael během čtyřiceti let v pustině před tím, než vstoupil do země, kterou Buh slíbil Abrahamovi. (Hebr. 3:7–4:13) „Slovo Boha“ — jeho slib, že v souladu se svou smlouvou s Abrahamem přivede Izraelity na místo odpočinku — nebylo mrtvé; bylo živé a spělo ke svému splnění. Izraelité měli pádný důvod projevovat v ně víru. Zatímco je však Buh vedl z Egypta k hoře Sinaj a potom dál do Zaslíbené země, opakovaně projevovali nedostatek víry. Tak se na základě jejich reakce na způsob, jakým Bůh uskutečňoval své slovo, ukázalo, co je v jejich srdci. Podobně i dnes Boží slovo neboli Boží slib odhaluje, co lidé mají v srdci.