Mužnost

napis sve zkusenosti, dobracku, jinak jsou to vykriky do tmy. Nic o nametu nevis, jenom hulakas

neni to irelevantni, moc kecas a sam nic nedokazes

cos dokazal Ty, Decko, krome patvareni Jezisova jmena pod rouskou ze rozumis etymologii

Většina lidí by se před takovým ozbrojeným davem třásla hrůzou. Možná právě to zástup čekal v případě muže, který stojí před nimi. Ježíš se však nekrčí strachy, nedává se na útěk ani ze sebe zbrkle nechrlí nějaké výmysly. Prostě říká: „To jsem já.“ Chová se tak klidně a statečně, že muži žasnou, vrávoravě ustupují a padají na zem.

Ježíš ví, jaké nebezpečí se blíží. Přesto zůstává na místě a čeká. Zástup vedený Jidášem, Ježíšovým někdejším důvěrným přítelem, je už blízko. Jidáš svého bývalého pána bezostyšně zrazuje — pokrytecky ho zdraví a líbá, aby muži věděli, koho se mají chopit. Ježíš však zůstává klidný. Vychází směrem k davu a ptá se: „Koho hledáte?“ „Ježíše Nazaretského,“ odpovídají.

K deportaci však nebyly použity osobní vlaky, ale nákladní. V každém vagonu bylo až 40 lidí různého věku. Čekala je cesta, která měla trvat dva týdny. Vagony neměly žádnou tepelnou izolaci a nebyla v nich sedadla. V jednom rohu byl v podlaze otvor, který sloužil jako záchod. Předtím než byli bratři deportováni, státní úředníci měli provést soupis jejich majetku. Ve skutečnosti ale do seznamu často zapsali pouze ty věci, které neměly velkou hodnotu. Cennější předměty zkrátka „zmizely“.

Druhá vlna deportací začala v roce 1951. Tentokrát se však týkala pouze svědků Jehovových. Tuto akci, která byla označena jako operace „Sever“, nařídil sám Stalin. Přibližně 2 600 svědků, tedy více než 720 rodin, bylo z Moldavska posláno do západosibiřského města Tomsk, což byla cesta dlouhá asi 4 500 kilometrů.

V oficiálních pokynech bylo uvedeno, že ti, kdo byli určeni k deportaci, mají mít dostatek času na to, aby si sbalili své osobní věci, a teprve potom měli být odvezeni k přistaveným vlakům. Vagony měly být „přizpůsobeny pro přepravu lidí“. Skutečnost však byla jiná.

Zpravidla uprostřed noci vtrhli do domu svědků Jehovových vojáci a státní úředníci. Někdy jich bylo až osm. Členy rodiny probudili a ukázali jim příkaz k deportaci. Dali jim několik málo hodin na to, aby si sbalili to nejnutnější, a potom je okamžitě odvezli k přistavenému vlaku.

Komunistická vláda v Moldavsku do činnosti svědků Jehovových zpočátku nezasahovala. Toto klidné období však netrvalo dlouho. Křesťanská neutralita, kterou svědkové projevovali například tím, že se neúčastnili voleb, se brzy stala ožehavou otázkou. Sovětský vládní systém žádnou politickou neutralitu neuznával. V roce 1949 se proto vláda rozhodla, že svědky Jehovovy a jiné „nežádoucí živly“ bude deportovat, a tím tento problém vyřeší.

Bylo vydáno oficiální prohlášení, které obsahovalo „rozhodnutí předsednictva ústředního výboru komunistické strany“, jež se týkalo těch, kdo měli být z Moldavské SSR deportováni. K nim měli patřit „bývalí velkostatkáři, velkoobchodníci, přisluhovači německých okupantů, spolupracovníci německé a rumunské policie, členové fašistických stran a organizací, bělogvardějci, příslušníci zakázaných sekt a rodiny všech výše uvedených skupin“. Ti všichni měli být posláni na západní Sibiř, a to „na neurčito“.

V nedávných letech přišlo o zaměstnání 215 učitelů, protože odmítli zúčastnit se politicky zaměřeného semináře. Později bylo ze školy vyloučeno 118 dětí, které nechtěly zpívat státní hymnu. Zástupci odbočky se obrátili na příslušné orgány, aby vysvětlili, proč jsme neutrální, a většina dětí se po mnoha měsících mohla do školy vrátit. Bratři se odvolali na historii díla ve Rwandě a zdůraznili, že v roce 1986 byli svědkové Jehovovi kvůli své neutralitě posíláni do vězení a v roce 1994 byla právě neutralita klíčovým faktorem, proč se nepodíleli na genocidě. (Jan 17:16)

Svědkové poslouchají zákony a jsou politicky neutrální bez ohledu na to, jaká vláda je u moci. Například v roce 1986 byl kvůli svému neutrálnímu postoji na 18 měsíců uvězněn François-Xavier Hakizimana. Když se po genocidě vláda vyměnila, byl v letech 1997 a 1998 ze stejného důvodu uvězněn znovu. Z tohoto příkladu je vidět, že svědkové Jehovovi jsou neutrální za každého režimu a nejsou v opozici proti nějaké konkrétní vládě. Křesťanská neutralita je skutečně založena na zásadách stanovených v Písmu.

Při mnoha příležitostech se ukázalo, že Ježíšovi následovníci jdou odvážně ve šlépějích svého Pána. Mnozí z nich zůstali pevní navzdory posměchu, pronásledování, zatčení, věznění a mučení, a dokonce když jim hrozila smrt. Odkud získávají nedokonalí lidé takovou odvahu?

A já neváhám použít...protoze jsi mimo, Decko

I mnohé jiné věci víme o lidech jen zásluhou nacistických experimentů.Tohle je taky experiment.

Většina jmen se poněkud mění, když se přenáší z jednoho jazyka do druhého. Ježíš se narodil jako Žid a jeho jméno se hebrejsky vyslovovalo snad Ješua, ale inspirovaní pisatelé Křesťanských písem neváhali použít řeckou podobu jména Iésous.

pomazán.

Jméno Ježíš (řec. I·e·sous?) odpovídá hebrejskému jménu Ješua (nebo, v nezkráceném tvaru, Jehošua), jež znamená „Jehova je záchrana“. Toto jméno nebylo nijak neobvyklé; tehdy se tak jmenovalo mnoho mužů. Proto se k jejich jménu přidávalo další označení, například „Ježíš Nazaretský“. (Mr 10:47; Sk 2:22)

Nastuduj si neco ke jmenu Jezise, at se tady neztrapnujes

zbaví — a nakonec zemřel na mučednickém kůlu. (Mt 26:67; 27:1, 2, 26–31, 38–44)

Pronásledování křesťanů. Když Ježíš zemřel, pronásledování Jehovových věrných služebníků neskončilo. Tento velký Prorok to předpověděl, když tři dny před tím, než byl přibit na kůl, oznámil nevěrnému Jeruzalému: „Vysílám k vám proroky a moudré muže a ty, kdo veřejně poučují. Některé z nich zabijete a přibijete na kůl a některé z nich budete mrskat ve svých synagógách a pronásledovat z města do města, aby na vás přišla všechna spravedlivá krev vylitá na zemi, od krve spravedlivého Abela po krev Zecharjáše, syna Barachiášova, jehož jste zavraždili mezi svatyní a oltářem.“ (Mt 23:34, 35)

Židovský řezník by vyslovil,že podstatou šchity je,aby zvíře netrpělo. Otázkou je,kdo ale v té chvíli zvíře byl.

"dole"

Měla by snad být pro tento...No, chlupy tam dalo někdy padnou - zadek, koule a péro si holím podle nálady.

No jo Medvěd.