Imigranti

Klasická ukázka zdegenerovaného "evropského" smýšlení :-(

Poslankyně za Progresivní...Poznat co je práce, a roupy by ji přešly.

Nejhorší je bohužel vliv...V mnohém bych zde souhlasil. Jenom jsem trochu skeptický k přínosu odměňování lidí za práci, kterou by normálně kapitalistický trh nezaplatil. Jistě, takto odměňovaní pracovníci, ať již imigranti, nebo místní, si tak mohou osvojit či udržet nějaké užitečné návyky, a mají i méně času a energie na páchání různých neplech. Nicméně takový systém vytváří zároveň i další odvětví státem dotovaných hospodářských organisací, na jejichž provozu vydělávají - na úkor daňových poplatníků - různí korupčníci, příbuzní a kamarádi politiků či vysokých úředníků (ne-li dokonce tito politici či úředníci sami skrze rozmanitá čapí hnízda). Navíc tím, že jsou podobné organisace zvýhodněny z veřejné peněženky, mohou i nekale soutěžit a kazit tržní prostředí.

Poslankyně za Progresivní stranu Listhaug se nechala navléknout do záchranného obleku a poté ji záchranáři ponořili do moře. Podle svých slov se tak chtěla aspoň částečně vžít do pocitu uprchlíků, kteří riskují své životy ve snaze dosáhnout evropských břehů. Svůj experiment absolvovala u pobřeží řeckého ostrova Lesbos na palubě norské lodi „Peter Henry von Koss“, jejíž posádka v minulých měsících zachránila před utonutím mnoho lidských životů.

„Nemůžete se samozřejmě dostat do naprosto stejné situace jako uprchlíci, protože oni nemají záchranné vesty. Nicméně máte aspoň možnost se na vše podívat z jejich perspektivy,“ vysvětlovala ministryně pro integraci svůj záměr. Jak ovšem uvádí norská mutace mezinárodního internetového serveru The Local, příliš pochopení za to od svých spoluobčanů nesklidila. Na sociálních médiích naopak za svůj chabý pokus sklidila ironické poznámky výsměch.

Celý text v angličtině je ZDE.

„Co takhle otevřít doma okno a podívat se ven s cílem zjistit, jaké to je být bezdomovcem,“ tweetovala v reakci na počin Listhaug poslankyně ze Socialistické levicové strany (SV) Karin Andersen. Ještě dál zašel ve svém černém humoru právník Brynjar Meling, když poznamenal, že se chystá celých pět minut bez hnutí sedět ve svém křesle, aby zjistil, jaké je to být paralytikem. „Příští týden Listhaug zjistí, jaké to je být slepý, až zavře na chvíli oči,“ zažertoval Morton ?verbye.

Ministryně se bránila zdrcující kritice tím, že chtěla pouze vzdát hold norským záchranářům, kteří zachraňují životy migrantům. „Hovořila jsem s posádkou a její členové mi vyprávěli naprosto děsivé příběhy. Zachránili již přes tři tisíce lidských životů a já je považuji všechny za hrdiny. Když mi nabídli, abych si vyzkoušela, jak vše funguje, tak jsem samozřejmě souhlasila. Bylo by neslušné odmítnout,“ svěřovala se ministryně.

V krátké době je to již podruhé, co se dostala Sylvi Listhaug do centra dění. V závěru minulého měsíce svými výroky příliš nepotěšila sousední Švédsko. Zcela bez obalu, jak je jejím zvykem, konstatovala, že Norsko nesmí v oblasti integrace dopadnout jako Švédsko. Tuto zemi považuje do jisté míry za odstrašující příklad. „U nás na rozdíl od Švédska nevznikají no-go zóny, protože si migranti nemohou sami vybírat, kde budou bydlet.“

Nevím, že by se ve Švédsku něco osvědčovalo.

Nejhorší je bohužel vliv vlád a států, kteřé zneužívají jakékoli záminky, kterou vždy patřičně nafouknou, aby obyvatelstvo mělo pocit že je to velký problém a nekonají důvodně k řešení problému, ale zavedou změny, které jsou v jejich přímý prospěch a také jim dávají větší a větší pravomoci. To je ostatně nemoc všech institucí, že se snaží neustále zvětšovat svou moc a vliv.
Klasická západní přistěhovalecká politika byla stovky let ok, přijď, udělej si restauraci, sámošku, piš knihy, začni taxikařit či prodávej kebab, pronajmi si byt a žij.
Když teď úředníci tedy přerozdělovači cizích peněz všechny kriminalizují, protože přistěhovalci mají zákázáno pracovat, dostávají v azilovém řízení pouze dávky a jídlo a cpou je na jedno místo, navíc v místech, které umožnovali za dotace vybudovat tábor, ale zase v místech kde nebyla práce, takže možnosti migrantů jsou opravdu malé, tudíž vlastně těmito praktikami vlastně jen úřady vytvářejí aktuální i budoucí problém. Jak takto vychování imigranti zvyklí nepracovat a držet se v komunitě lidí stejně zoufalých, tedy chytající se každé ideologie, která slibuje lepší zítřek, vidíme ve Francii, kde hoří auta a pod.
Přitom Švédský případ, tedy přijď, a žij a pokud potřebuješ podporu tak dostaneš za každý odpracovaný den 1000 korun, i s tím, že jsou tito pracovníci nabízeni soukromým osobám a firmám na pomocné práce, je zdarma a učí lidi se chovat jako lidi a pijmout právo a odpovědnost řídit svůj osud, je přímá cesta, jak pomoci všem a nikomu neublížit a zdarma.

svazačka Merkelová.

A ještě je do toho zamíchána nepochybná hegemonie Němců v EU.

Jednoduše. A...Mně už začíná být jasné, proč se zavedené pravicové a levicové strany začínají sobě podobat jak vejce vejci. Tehdejší prominentní enderácká svazačka studovala mimo jiné i v Praze a v ní ledacos pochytila.

a přece jenom závěr toho...Jednoduše. A vyčerpávajícím způsobem popsáno. Možná by to mohl pochopit i Decko... Ale asi ne...

a přece jenom závěr toho článku.

Epilog

Když se nad nejnovějším vývojem světa zamyslíme, čeká nás překvapivě jednoduchý závěr. Soupeří zde pouze dva dominantní ideologické principy. Všechny revoluce a všechna světová válčení jsou o jednom jediném. Zvítězí-li na naší planetě vnucená rovnost vedená elitou rovnějších než rovných, anebo zvítězí-li přírodou daná a lidstvu geneticky přirozená rozdílnost, už jenom proto, že se zde nemnožíme klonováním. Bezpochyby jsme se narodili různí. Jsou mezi námi lidé chytří i hloupí, pracovití i líní, lidé vynalézaví i lidé bez nápadů, jsou zde lidé morálně vyspělí a vedle toho máme lidský odpad schopný všeho. A navíc to někdy všechno dokážeme šikovně kombinovat. Je tedy na každém z nás aby se rozhodl, který ze soupeřících systémů bude podporovat, a který bude také v případě jeho ohrožení bránit.

Už kdysi dávno vynalezlo lidstvo demokracii a vynalezlo ji samo sobě. Ano, Winston Churchill o ní prohlásil, že je to ten nejhorší možný způsob řízení společnosti, ale že, bohužel, nebylo vymyšleno nic lepšího. Zapamatujme si to, a nejsme-li s vedením společnosti spokojeni, konejme. Ovšem konejme podle demokratických pravidel a demokratickými způsoby, nechceme-li o demokracii přijít znovu.

Drobnost na závěr

S potěšeným úsměvem jsem se dočetl, že jeden bývalý kritik populární hudby nazval skupinu autorů kolem Neviditelného psa „apokalyptiky“. Také se mu zjevně nelíbilo, že jsem se k tomuto okruhu autorů přidal i já. Tohle je ovšem výhradně jeho problém. Mně v tu chvíli jen prolétl hlavou nesmrtelný výrok Karla Čapka: „Kritik je člověk, který vám řekne, jak by to dělal on. Kdyby to ovšem uměl.“
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Tedy, jsme v průseru až po uši. Nemůžou za to muslimáci, ti jenom využívají situaci - můžou za to zlotřilí neomarxisté.

Toto z Neviditelného čokla stojí za to okopčit - Pavel Chrastina:

Od dob prvního vydání Komunistického manifestu Marxe a Engelse obchází svět jejich pověstné strašidlo jménem komunismus. Komunistickou revoluci charakterizuje vyvlastnění soukromého majetku a vynucená rovnost mezi lidmi. Taková násilím zavedená rovnost pak popírá veškerý dosavadní přirozený vývoj našeho živočišného druhu. Výsledkem je systém, jehož cílem je nastolit utopisticky homogenní společnost, v níž bude elita vyvolených ve jménu hloupých, líných, ale i jinak málo kvalitních průměrných, vládnout nejen oněm nekvalitním, ale také zbývajícím nadprůměrným, všem chytrým, schopným a pracovitým. Zmíněný pokus se podařilo uskutečnit v Rusku a přilehlém okolí až marxistovi, který si říkal Lenin. Pokus se jmenoval „diktatura proletariátu“ a nechal za sebou hroby desítek milionů nevinných samostatně myslících vlastenců a pracovitých lidí.

Rozpadem Sovětského svazu a většiny dalších komunisticky orientovaných totalitních režimů celá tato zvrácená myšlenka nezahynula, bohužel. Marxističtí pohrobci, zejména v západním vysokoškolském prostředí, pěstují již několik desetiletí marxismem odkojenou ideologii, opět hlásající rovnost všech a pokud možno všude. Ve svých úvahách povýšili kulturní zaostalost na zdánlivě rovnocennou kulturu a svou doktrínu nazvali multikulturalismus. Podle nich se mají všechny takto definované „kultury“ nejenom navzájem respektovat, ale aby bylo dosaženo plánované změny společnosti, musí být smíchány dohromady. To však nelze udělat jinak, než povinně smíchat v co nejširším rozsahu jejich nositele. K tomuto grandióznímu sociálně-inženýrskému pokusu se národnostně rozdrobená a zvolna se zvětšující EU hodila na první pohled lépe, než relativně monokulturní velmoci typu USA, Číny případně Ruska či Indie. I bylo tedy rozhodnuto.

Jak kýženého cíle dosáhnout? Jedinou cestou je organizovaný dovoz kulturně odlišných etnik pokud možno výrazně jiné barvy pleti, než mají domácí Evropané. Tedy řízená masová imigrace. Nepřipomíná vám to ďábelský, ale velmi chybně domyšlený projekt hraběte Coudenhove-Kalergiho z počátku minulého století?

Vyvstal však problém, jak onu nebývale velkou a revolučně agresivní imigrační vlnu rozhýbat. Tehdy přišel na řadu islám a jeho převažující politické aspekty. Je celkem podružné, zda došlo k nějakým tajným dohodám s muslimskými vůdci, anebo zda to byli pouze sami vůdci, kteří vycítili svoji příležitost, zejména když pochopili, že jim ji neomarxisté nabízejí doslova na stříbrném podnosu. Aby však utečenecká vlna započala, bylo třeba zahájit kruté a nelítostné lokální konflikty, které pak skutečně znemožnily běžnému muslimskému obyvatelstvu žít bezpečný život tam, kde se narodili. Zde musím svůj rozbor zkrátit, konečně, už ho jistě dost podrobně udělali jiní. Muslimské nábožensko-politické vedení se pak postaralo o vznik Islámského státu a také o výzbroj jeho armády. Bojovníky pak dodali z části arabští muslimové, radikály ze zemí západní Evropy dodali neomarxisté, a konečně několik tisíc čečenských muslimů přišlo také z Ruska. Svědčí o tom neobyčejný projev čečenského presidenta Kozyreva pronesený k obrovskému davu na velkém náměstí v Grozném. Kozyrev v něm svému národu oznamuje, že dává presidentu Putinovi k dispozici celou svou armádu zkušených hrdlořezů. Projev ukončilo hektické volání „Alláh akbár“, jak také jinak.

Zatímco bezmocně sledujeme, jak se v Evropě krůček po kroku rodí jako pták Fénix z popela nová diktatura, tentokrát diktatura neomarxistického multikulturalismu, tato diktatura už zvolna likviduje naši demokracii zbraněmi typu lidská práva imigrantů (to znamená také lidská práva teroristů a dalších nepřátelských vetřelců), politická korektnost (synonymum multikulturalisty vynucené autocenzury), evropské hodnoty (jejichž pravý obsah je multikulturalisty účelově přesouván). Obhájci národních identit dostávají nálepku populistů, atd. Ovšem aby šlo všechno podle jejich plánu hladce, bylo nutné nejprve umístit přívržence neomarxismu do politického vedení nejen jednotlivých národních států, ale zejména do všech důležitých nadnárodních politických a souběžně i mnoha hospodářských světových organizací. Jen namátkou jmenujme orgány OSN, vedení EU, exekutivu vybraných globálních korporací a některých finančních institucí. Pokud šlo o vedení zejména západoevropských států, dali si multikulturalisté velký pozor, aby nebyla formálně překračována pravidla demokratické hry. Lze tedy těžko obviňovat nějaké záhadné spiklence z toho, že byla například německou kancléřkou zvolena právě bývalá kariérní soudružka a úspěšná funkcionářka východoněmecké FDJ Merkelová. Vždyť to udělali zcela demokraticky sami němečtí voliči! Vše probíhalo pomalu, dostatečně nenápadně, a ke změnám docházelo více než dvě desítky let. Někde se jejich plán podařil více, jinde méně, někde díky silné národní tradici už vůbec ne, ale málo platné, po pádu tzv. železné opony a pětadvaceti letech relativního klidu zde máme znovu jeden vážný pokus o další „nový světový řád“ navzdory tomu, že všechny předchozí „nové světové řády“ skončily neúspěchem, vojenskou porážkou nebo rozpadem jejich diktatur.

Politologové vědí, že o zneužití muslimů ve prospěch své „proletářské revoluce“ uvažoval už Lenin. Pravděpodobně si islám dobře prostudoval a uvědomil si jeho převládající a navíc těžko reformovatelný politicky charakter, nepřátelský všemu a všem. Jisté je, že od svého původního nápadu později ustoupil a rozhodl se ve své nové říši dělníků a rolníků potlačovat islám úplně stejně, jako všechna ostatní náboženství. V tomto kontextu pozorujeme závratnou změnu myšlení jeho dnešních pokračovatelů. Nejen, že jsou ochotni do tohoto málo prozkoumaného rizika jít, ale ještě v tomto kroku vidí jediný možný prostředek k rychlému prosazení své sociálně-inženýrské vize budoucího světa. Vize naprosto obludné a zavrženíhodné. Ptáte se proč zrovna obludné? Realizace jejich projektu by totiž zákonitě nemohla skončit jinak, než ještě horší diktaturou. Diktaturou nekompromisně tvrdou, diktaturou kulturně i národně likvidační. Diktaturou politického islámu.

Tolik tedy k možnosti širšího spiknutí. Prozatím, i za cenu nesmírných lidských obětí, v historii naší židovsko-křesťanské civilizace vždycky nakonec zvítězila určitá forma demokracie. Co jsme však nezvládli, je pořádně se poučit z vlastní historie. Pozapomněli jsme na funkci pátých kolon a také na dávno vyzkoušenou metodu Trojského koně. Z tohoto důvodu se nám podle známého pravidla naše dějiny začínají nebezpečně opakovat. Znovu se dostáváme do kritického bodu, kdy už nestačí jenom doufat. Stojíme před poslední možností jednat. Na africkém břehu Středozemního moře se potichu shromažďují další miliony mladých evropychtivých vetřelců, tentokrát už bez zástěrky žen a dětí. Nezabráníme-li této další a patrně rozhodující invazi, definitivně ztratíme kontrolu nad svou budoucností. Proto musíme ještě dnes zapnout všechny své síly a pracovat na tom, aby se nejenom nám, ale všemu demokratickému světu, podařilo zvítězit i tentokrát.

Samozrejme ze slovo rasa je...To není o rase. Kdysi jsem četl knihu Dějiny Ukrajiny od dvou ukrajinskžch autorů. Na každé třetí stránce tam byla věta: RUŠTINA JE PRO BĚŽNÉHO UKRAJINCE JAZYK ZCELA NESROZUMITELNÝ.

ohledně tak normálního slova.Bohužel je díky nacismu démonizováno.Zřejmně jste zmanipulování,a nemáte vlastní názor a uvažování.

Slované dle řeči, ale ne...řekl jsi,že slovo rasa používat nebudeš,že je to slovo pro nácky.Tak jsem řekl to o tom psovi...Pokud to nechápeš,je to asi nedostatečným myšlením sorry.Jde o příměr.O žádném plynování nikdo nemluvil.

O psovi, že je to ta a ta...no, pokud máš německého ovčáka - tak asi jo... :-)
Aspoň teda, co sem viděl kdysi za režimu ještě ve filmech...

Je zajímavé, že doga tuto nacionálně-socialistickou aureolu nemá...

Jinak ke Slovanům... on to mohl být i svaz mnoha kmenů/národů.. ale co bylo důležité - jednotila je řeč, a ato tak, že v čase putování nějakého toho semitského kupce Ibrahima ibn Jakuba (ten co popsal "bílé kamenné město Frága") byli údajně jazykově prakticky homogenní od Frank až někam čert ví kam.. A pokud alespoň významným dílem splývaly se Sarmaty či Skyty (jsou ty teorie.. respektive i tyhle národy mohly být "svazy")... - tak to mohlo být i hodně daleko..

Samozrejme ze slovo rasa je...a navíc je možné tuto rasu politickým rozhodnutím změnit... :-)
Např. Slováci do SNP byli s Hitlerem... po SNP ne. takže změnili rasu....

Ukrajinci x Rusové - někde jsem četl že na Uk je to tqak, v těch oblastech od Dněpru na východ, že lidé - rodiče nad 40 let se cítí být Rusy.. a jejich děti - od nejmenších až po 40cátníky zhruba.. , ale prý ta horní hranice postupně klesá.. - jsou kovanými Ukrajinci, nesnášejícími Rusy...

Takže to je přímo "Lysenkovský důkaz" toho, jak se jedné "rase" Ruské.. - můžou narodit přímí potomci jiné rasy - Ukrajinské...
:-)
genetická změna zde není způsobena "oplodněním od Vítěze"(viz Avaři x Slovani..), ale prostým příjmem určité politické či politicko-kulturní linie... :-)
Zajímavé, jak je genetika tedy poplatná politice ... :-)

Samozrejme ze slovo rasa je nesprávně užívané. Nacisti neplynovali určitou "rasu" lidí - to by museli plynovat i Araby. Nacisti plynovali spíše určitý národ - Židé... resp. národy. Nacisté plynovali i polský národ, ruský národ a skupinu národů zvanou historicky Atsinganos (Romové jsou pouze částí těchto Atsinganos).
Český ekvivalent románského "rasa" (poprvé snad výskyt v portugalštině...) je "plemeno".

Zaznívá to i v Bibli, kdy Jan Křtitel (Žid i žid) vykřikuje na Farazeje (Židé i židé) "Hadi. Plemeno zmijí". V románských řečech je tam použit termín "rasa".

Jestli se rasistou myslí někdo, kdo prostě "nesnáší cizí či určitá "plemena" (kmeny?, skupiny?) lidí", tak je to OK (to označení..) ale s tím, že třeba i Hitler měl "své Slovany" - Slováci, Chorvaté, Bulhaři a částečně Ukrajinci (právě ti často střežili vězně... - jejich protiruský "rasismus" byl příslovečný.. ),
své Semity - všechny z Orientu kdo by šli proti Anglánům ..
své Ugrofiny atd ... takže až takový rasista zase nebyl..

Ono spíš to vypadá, že byl "extrémní nacionalista" - což se nakonec vyskytuje i v názvu jeho hnutí...

Má-li pravdu ale Tony.. pak třeba Ukrajinci jsou jiná rasa než Rusové... Slováci jiná rasa než Češi , Chorvaté jiná rasa než Srbové ...

Nevím o tom, že by náckové plynovali určité rasy psů.

Slované dle řeči, ale ne...O psovi, že je to ta a ta rasa, tak si nacek? Nějak se to slovíčko trapne demonizuje.
Ale že se tahají do Evropy neprizpusobivy potencionalne i reálně nebezpeční jedinci je co?