Vzpomínky na totáč :-))

No tak na téma Francouzi a jejich úlety by vystačila celá další diskuse. Vem si, že jsi tam byl jen na dovolené, já tady bydlím a složitosti podobné měnění peněz jsou všude. Jednoduché tu není nic, na všechno je třeba tisíc papírů a co je nejhorší ani sami úředníci nemají přehled, jaký papír je třeba a jaký ne a tak kolikrát dostáváte stále mylné informace a přehazují si vás tu jako horkou bramboru. Nehledě na to, že v největších bankách v Paříži například funguje jen jedna přepážka a stojí se dlouhatánské fronty, ve kterých Francouzi čekají třeba i hodinu a velmi pokorně...
Jinak co se týká výměny peněz, tak můj kamarád měl 500 euro bankovku a nikde v obchodech mu ji nechtěli vzít! nechtěli nám ji dokonce ani rozměnit ve směnárně a co je nejhorší ani vyměnit v bance! Proto jsme se museli uchýlit k malému podvodu a platit v restauraci, když jsme snědli jídlo a dělat,že prostě drobnější nemáme... Chci ještě dodat, že Francouze mám jinak ráda, ale jejich systém a jejich byrokracie, chaos a nepříjemní úředníci - to vše se dá opravdu srovnávat snad jen s dobou tvrdého socialismu. Je to neuvěřitelné.'

Nikolo, prvni prispevek moc hezky napsany a nasledujici jsou rovnez zajimave - a pravdive!
Muj zazitek z dovolene ve Francii: naprosto nemozne vymenit dolary za eura. Meli jsme asi tisic dolaru, ktere jsme si vzali na dovolenou. Vsude, kde byla oznacena smenarna, nas s dolary odmitli. Sli jsme do nekolika bank, take ze nemuzou. Nakonec jsme sli na postu, kde meli rovnez velkou neonovou ceduli, ze meni penize. Prisli jsme na radu, vytahli jsme dolary a ze to nejde. I kdyz vsechna zminovana mista byla oznacena coby smenarny, porad nas vsude odkazovali do blizkeho velkeho mesta, jako bychom byli z Marsu a nikdo z nich si nevedel rady, co delat s dolary a jak je vymenit za eura.
Asi po sedmi pokusech na ruznych mistech jsme se na to vykaslali, eur jsme meli dost a nechali jsme vymenu na Italii. Tam jsme zapadli do prvni smenarnicky, kterou jsme videli, mistnustka cca 3x3 m, vysazel jsem bankovky, starsi prijemny chlapik je jen prepocital (aniz by dlouze a radobydulezite ty stodolarovky studoval, jak to zase radi delaji v Praze), vysazel eura ve slusnem vymennem kurzu na pult a bylo to. Cela transakce trvala mozna dve minuty vcetne pozdravu a rozdil oproti te pakarne ve Francii byl do oci bijici.
Francouzi jsou znami tim, ze mimo vsech ostatnich nade vse nesnaseji Americany. Opravdu by mne zajimalo, jestli jsme tyto problemy meli jen kvuli dolarum, nebo jestli jsou stejne pakarne a naproste neochote vystaveni i ostatni Evropane, jejich zeme si udrzely svou menu a potrebuji si vymenit penize na eura.

Opravdu, diky komunismu jsme pozadu, mohli jsme byt mnohem dal nez jsme ted, ale myslim si, ze jsme schopny narod, vidim to opravdu od te doby, co ziju v zahranici. Rozhodne muzu tady rict, ze jsem pysna, ze jsem Ceska a opravdu si u nas ted nemuzeme na nic zasadniho stezovat. Jenze to je bohuzel nevyhoda ceske povahy, stezujeme si porad. Taky jsem takova byla. Radim kazdymu vyjet nekam do zahranici a vyzkouset si, jake je to jinde. Nejlepe do Francie :-§ Zadny med... Tahle debata se trochu posunula, tak zase nekdo zavzpominejte na komunisticke laskominky, at se vratime k tematu, ne? Já milovala zmíněný Vitacit a pak jsem sbírala céčka. Nedávno jsem vysvětlovala Francouzům, co to jsou céčka a divili se, jak jsme se timhle mohli bavit:-))'

Když jsme žili v těch sračkách bolševickejch,tak jsem si to ani tolik neuvědomoval. I když to nyní není lehký,tak už bych zpét socialismus s lidskou tváří nechtěl,když si vzpomenu na debilní projev soudr. Jakeše,tenkrát jsme se smáli,ale takový blbci byli na okresech,krajích a to žebrání než mě někam pustili,ať si jdou dělat komunismus do reservace.'

Taky ziji v cizine a pridam pohlazeni, jelkoz se mi libi, ze mnoho lidi mi rika ze radi jezdi do Ceska, jelikoz miluji ceske lidi a samozrejme chvali krasy Prahy. Dale musim rici, ze v lete jsem byla v Brne a byla jsem prekvapena vyberem vyborneho zbozi v obchodech a kdo si chce usetrit ma moznost nakoupeni u Veitnamcu.

Nikolo, ani nevíš, jak ráda jsem si tě přečetla ...
asi máme málo optimismu, nebo víry, nebo spíš sebedůvěry?
Tvůj názor je tak milý - kéž bych ho slyšela častěji!
Někdy mám pocit, jako bychom byli opravdu národ neschopných a blbých!
A tím, že slyším pořád samá negativa, kam se vrtnu, tak už občas podléhám melancholii - a zase jsme tam, kde jsme byli. 100x opakovaná lež pak připadá jako pravda.'

Dano, já jsem si tak ymyslela, jak jsme na tom špatně. Teď žiju ve vyspělé Paříži a říkám ti zlatá Česká republika! Všechno je tu stokrát složitější, šílená byrokracie, nemožný komplikace, chaos, korupce!Mnohem horší než v ČR! Víte, u nás to není ideální, ale můžeme být rádi, že jsme tam, kde jsme! Můj táta emigroval do Švédska. mám srovnání i s touto zemí a není o co stát, to mi věřte.'

Velmi silně pochybuji, že by tady někdo chtěl, aby se "TO" vrátilo! O tom snad není ani řeč! Byl to maras - ani si možná dnes plně neuvědomujeme, v jaké děsné době jsme žili!
Já jsem ale chtěla mluvit o něčem jiném. Jak to shrnout? hm
No, asi jsem čekala víc, mohlo to být jiné, někdy mně připadá, že jsme opravdu v ranné kapitalistické společnosti, a svět už je mnohem dál. To se fakt musíme vším brodit znovu?

Nemusí být všude všechno tak, jak nám vnucují! Kdo trošku zná rozdíly mezi třeba Švédskem, nbo USA, Rakouskem - to jsou nesrovnatelné režimy! ( a všechny v rámci tržního hospodářstvíé)
Poznámka - volila jsem ODS. Od počátku. Aby mně někdo nenařkl z levičátsví a touze po rovnostářství. Nikoliv.'

Přesně tak vše má něco pro i proti! Já jsem ráda, že jsem za komunismu prožila jen dětství a že mám ještě pořád ale srovnání v živé paměti. Pamatuju si fronty na mandarinky! Banán pro mě byla vzácnost, posílala nám ho babička v balíkách, vždycky to přišlo nahnilý..:-) Když mi někdo koupil na benzínce Kinder vejce byla jsem v sedmém nebi! A co teprve, když jsem jela tesně po revoluci poprvé do Německa s rodičema a viděla supermarket! Dodnes nezapomenu na to, jak jsem z toho byla unešená, nikdy v životě jsem neviděla tolik zboží. Mohla jsem si tenkrát vybrat jen jednu věc,pamatuju si, jak na nás na čechy Němci čuměli skrz prsty jako na chudáky z východu.... Jsem ráda, že jsem to zažila, aspoň to mám v sobě,vážím si plných supermarketů a mám srovnání. Taky se mi nelíbí konzumní společnost, ale rozhodně se mi to líbí víc než komunismus! Jsem ráda, že narozdíl od mé maminky, které komouši zakázali studovat a vzali jí majetky, já můžu teď studovat v Paříži a díky cestování poznávat svět a mluvit 3 jazyky...Nikdo by neměl nikdy chtít, aby se to vrátilo!'

To jsme na na tom oba stejně,pojem konzumní společnost byl znám i za socialismu,jen jsme nevěděli přesně co to je.Existoval směnný obchod,ten ukrad to,ten zas tohle.Já rozdával kytky,jezdili ke mě známí z celého města,policajti,doktoři,kamarádi.Dnes si můžu zdát že bych někomu něco dal zadarmo.Ale zase mám jiné výhody,třeba že jedu 2-3x za rok na jih bez doložky,rozhodnu se třeba zítra a pozítří už letím.Za totáče jsem mohl akorát na schůzi bez doložky.'

netahám tady politiku, ale je fakt, že jsme tenkrát neměli jinou zábavu, než různé mejdany v omácnostech, ježdění na chaty přátel, či různé akce "podnikové", více jsme o sobě věděli, více se znali, a všichni měli stejně, tj. hovno.
Ti tzv. "nahoře" byli jednoznačně evidentní a čitelní, a bylo to odbyto větou - no jo, ten je v KSČ, má koryto atd...
Nikdy jsem nebyla žádný disident, neměla jsm k tomu ani odvahu, ani možnosti ( svých starostí, jak přežít s malým dítětem, sama a bez pomoci kohokoliv víc než dost), rok 1989 jsem přivítala s nadšením, a úlevou, že jsem se toho dočkala, ale teď - jsem opravu smutná z toho, jak jsem byla naivní, politicky naivní, a jak je te?kolem mne plno zvisti, kariérismu, šplnáhí po zádech druhých, za každou cenu ... a slogan "konzumní společnost" snad vystihuje všchno úplně přesně. Honba pořád za něčímm lepším, draším, významějším, kupovat stále dokonalejší a modernější výrobky, a kdo nestačí . je socka, out, a okolí se na něj dívá útrpně.
Ještě, že zbylo pár opravdu dobrých přátel, prověřných desetiletími.
Jaký máte názor na konzumní trendy? Vtírané reklamy a vsugerovávání, že poku nemáte to čioo, nemůžete vlastně žít? Já hačínám být značně znechucená, a začínám bojkovat vše komerční. A zjistila jsem, že se vlatně uzavírám do svého světa, svého domova, pár přátel - a zbytek mně začíná být - BOHUŽEL - ZASE fuk, a jsem k dění v plitice ZASE APATICKÁ.'

Ja si pamatám že holky boli daleko viac prirodzenejšie ako dnes, umelín bolo velmi málo.Máloktorá sa napríklad holila pod pazuchami,čo teraz je už bežnou vecou.Nie som v princípe proti holeniu,ale niet nad prirodzenú krásu. Keby si dnes aspon 50% holiek nechávalo strnisko pod pazuchami,normálni chlapi ktorým sa to páči ešte nevymreli,nebojte sa!'

Když pominu řeči o politice apod.,nedá si nevšimnout,že v dnešní době je daleko víc obézních lidí,rivalita mezi děckama ve škole o to,kdo má dražší a značkové věci apod.Nesouhlasím s komunismem ani totalitou,ale mezi lidma nebylo tolik závisti,zla,nesoudržnosti.aspoň myslím.a to těšení na něco,co se normálně nedalo sehnat(banány,džíny apod)....mělo to své kouzlo.a netahejte sem politiku'

Stale tancim rada to jsem nezapomela, ale ten pravopis..

Nevim jak je to ted, ale nesmirne rada vzpominam na ty krasne sobotni zabavy, ktere se usporadavaly skoro v kazde vesnicce a meste. Tenkrat jsem tancovala v jednou kuse a pak na odchodu domu me vzdy vzadu doprovazela skupina mladiku, kteri se mezi sebou strkali a pak pristi den mi otec vykladal, jak si lidi povidali, ze se ti kluci i mezi sebou prali, jelikoz nektery se snazil byl u me blize a nebo jak nekdo byl prohanen ne kilometry daleko. No za to nemuzu, ale aspon jsem nikoho neodmitla k tanci! A jak ted, zije ta zabavni tradyce a usporadavaji se dale ty tanecni pro mlade lidi? No ta muzika byla bezva.

Ale vasiku jdi si diskutovat na duchodcovske stranky

Ale byly mejdlicka a zvykacky Pedro! :)

anonymus:ano,tak si to pamatuji!O aroganci tehdejsich uredniku/vetsinou soucastne udavacu/se jiz netreba zminovat.To vi "kazde male dite"!Snazim se vubec nevzpominat,protoze i soukrome zazitky jsou propletene tim hnusem.Zkazili nam zivot a o tom se moc nezertuje.

Tady už se snad nedá diskutovat, pro všechny zabedněné se zatemnělými mozky mám jen tuhle "chvilku poezie":

Vánoce '88:

Není vata - nejsou vložky,
co si dáme mezi nožky?
Dáme si tam čuráka,
od našeho Husáka!

Snad to pochopí i ti poslední, kterým se to musí říci takhle sprostě...! A ještě odpověď Klémovi: Už zase lžeš, na Úřadech práce se nestojí fronty, nýbrž se chodí na pozvání a čeká se pár minut na pohodlných židlích! Jednání slušné a korektní - srovnej s arogancí a sprostotou podpultových prodavačů + spících panen p(r)odavaček za reálného socialismu!'

Já nejsem Vašík, já jsem medvěd. Nebo to bylo obráceně?'