Gamblerství

Ahoj všem,158.den bez gamblu.
Igore,myslím si že dost z nás tady,celkem přesně ví,o čem mluvíš.Je třeba si uvědomit,že život aktivního gamblera kromě jiného obsahuje dost velké množství adrenalinu a testesteronu (informace ověřena pokusy a testy vědců).Pokud člověk hrál několik let,nemůže logicky jen tak zapomenout a myslím si že ani tělo a mozek na rozpoložení,ve kterém denně fungoval.Iluze něčeho "lepšího" při výhře,zná každý gambler.Tím pádem řešení problémů ze dne na den,nikoliv dlouhodobě.No a pokud jsi každé ráno po dobu několika let, dáš kávu a cigaretu,tak Ti asi také bude pár dní trvat,když budeš chtít změnu,než Ti přestane něco chybět.Ovšem pokud hned první den po probuzení místo cigarety a kávy oblečeš si boty na běhání a vyrazíš,tak se něco asi stane.Za prvé se skoro udusíš :-),(píšu obecně,teď nemluvím o Tobě konkrétně),za druhé změníš prostředí svého bytu za něco,kde
Tvoje návyky nebudou se vracet.
Jasně že bych si také přál neřešit denně to,že nemůžu to či ono,protože mám dluhy,ale
vidina dlouhodobích cílů,je pro mě dostatečným stimulem k tomu,abych chtěl překlenout určité období,které je mimochodem také dobré i k jiným věcem (sebepoznání).Ale proč bych si měl tuto část života prodlužovat např. recidivou,nebo nesmyslnými gesty ať už směrem ke komukoliv (i k sobě).
Asi tak Igore,jako gambleři jsme byli zvyklí opatřovat si peníze téměř jakkoliv a tak řešit věci,bez ohledu na důsledky (i když jsme o nich třeba i věděli).No a já jsem zjistil,že je třeba začít v našem případě řešit některé situace od konce (teď nemyslím rozkódování našeho vnitra),ale naučit se předpokládat,jak naše počiny ovlivní,nebo budou působit na okolí i na nás samotné,a podle toho se pak rozhodnout jako gambler,nebo jako "normální" člověk.

Zdravim "fsechny".. dlouho jsem nic neprispel.. Prestoze nebudu nikoho komentovat.. jsem rad, ze to tu zije.. Jen se chci zeptat : Petr tady psal neco o "dosahu minulosti".. jak se s tim vyrovnavate vy ? abstinujici gambleri.. Neni to zadny utok. Jen otazka.. Ja s tim mam hodne velky problem.. Vetsinou uz to vypada, ze je vse pod kontrolou a najednou se "vynori" neco z minulosti a je prusvih.. Vedomi ze opet zasadim ranu blizkym je nesnesitelne.. Uz zacinaji verit, ze se situace stabilizuje a zase je to tady.. Prestoze abstinuji (s vyjimkou lonske recidivy) uz dost dlouho je to pro mne dost velka "supa" a mam problem se nezachovat, jako aktivni gambler.. se vsemi nasledky.. vyjma hry.. tohle je pro me hodne velky problem.. proto se ptam.. prestoze se snazim delat vse podle pravidel.. ne vzdy se to dari.. stale existuji tendence vracet se ke "gamblerskym zpusobum reseni problemu.. Jak se toho vyvarovat? Prestoze vim, ze jednam spatne.. stejne to udelam.. je mi z toho zle.. diky za reakce..

gemblérství je jedna z nejhoších závislostí, které znám.není to tím, že sám hráčem jsem, ale prostě si to myslím.potká to i tu skupinu lidí, do které byste to nikdy neřekli.Doktoři, právníci, učitelé, politici atd.nemyslím si ani, že by tito lidé byli bezcitní a zlý lidé.Pro všechny je neuvěřitelné pochopit, proč to ti lidé dělají, proč ubližují nejenom sobě, ale i rodinám, příbuzným atd.Chápu ale i rozpoložení Jany i mámy, která píše na doktorku. Psychický tlak na kohokoliv z lidí, kteří se setkali u svých nejbližších s touto nemocí je prostě obrovský. Ale věřte mi prosím, každý hráč si to uvědomuje všechno o to víc.Nevěřím, že si to hraní hráči užívají, že si v tom libují, že mají z toho radost. To ani náhodou. Potom se možná ptáte, tak proč s tím prostě nepřestanou. Já jsem přesvědčený o tom, že si nepřejí nic jiného, ale ono to fakt není tak jednoduché, jak se zdá.
Já si pamatuji do dnešní doby na slova mé maminky, která kdysi o mě řekla, že než jsem začal na automatech hrát, tak jsem byl perfektní kluk, najednou se ze mě stala troska, která se zapomněla smát, která už je jen stínem toho, čím jsem byl dřív.A má pravdu. Minulost se mi připomíná na každém kroku, každou vteřinu mého současného života. Já se mohu teď jen snažit změnit svojí budoucnost, která je ale pod velkým tlakem mé minulosti. Nemyslete si prosím, že se mi i přes mojí 18měsíční abstinenci žije dobře. Je to každodenní boj s tím, co se stalo dřív. Ano, lidé by se měli svým způsobem dívat sami na sebe, ale ono to zase až tak docela nejde. Jak může máma žít a dívat se jen sama na sebe, když tu má syna, který této závislosti propadl? Má ho odkopnout jak kus špinavého hadru? To ina nikdy neudělá a neudělal bych to ani já, kdyby se to stalo mojim dětem.
Proč třeba Jano začal hrát tvůj přítel, jestli to byl vůbec přítel?
Já jsem fakt přesvědčený o tom, že za vše může láska, která má ale strašně moc podob.Neříkám ti, aby jsi nezačala žít svůj život, ale nezavrhni člověka, který je doopravdy nemocný. Je to jen můj názor, s kterým nemusíte ostatní souhlasit.Petr Kohout

Ahoj či milá Jano,Zkus si dát prosím otázku, proč tě ignoruje? Třeba tě vůbec neignoruje, ba naopak.Proč se lidi dívají na všechno jen z té své strany?Je dost možné, že tě stále velmi miluje, jen má třeba strach, aby ti znovu neublížil. Já nevím, těch domněněk může být celá řada.Petr

Petře a ostatní! Po prvním příspěvku od Petra ze dne 4.9. jsem opět zavzpomínala na svého gamblíka. Zapůsobily na mě slova od Petra,že mu chyběla láska,jeden z důvodů proč hrál. Říkala jsem si,že ho potěším, ať není tak sám. Poslala jsem smajlíka a on kupodivu reagoval i na další 2 sms. Ale to měl asi moc dobrý den, možná i vyhrál, protože následující dny mě opět a zase ignoruje a já jsem zase v pr....! Zase jako kdysi, proto jsem tehdy vše ukončila a zase mě to teď dostalo. Žádné city s gamblerama! Zase mě to bude trvat několik týdnů než se dám trochu dohromady. Takže rada. Dívejte se především na sebe. Nezachraňujte nikoho, nebo spadnete s ním!Promiň, Petře, je to má zkušenost a nesnesitelně mě to bolí. Strašně!I za něho!Za jeho zmařený život.Byl to kdysi tak správný kluk!

Dobré ráno,děkuji ti Ajo. Jinak cítíte to samé co já? Mám alepoň teďmalý pocit, že nebezpečí zániku této diskuze je zažehnána, a to je super, mám fakt obrovskou radost,neboť by to byla velká škoda pro všechny.
Mámě-až budeme mít přednášku někde ve vašem kraji, dám Vám vědět.
Jste všechni moc skvělí, na to nezapomeŇte,to co bylo je pryč.Je čas změn,už nastali. Hezký den, Petr KOhout

Rozkaz:-) Děkuji moc,krásnou a s barevnými sny společnou noc.

Miku, umýt se a spinkat, dodržovat životosprávu ať si fit před i po operaci.Jak už jsem psala BUDU TI DRŽET PĚSTIČKY AŤ VŠE DOBŘE DOPADNE !Dobróóóu noc !

Ahoj všem,157.den bez gamblu.
Teď jsem přišel z práce a jsem celkem unavený,ale i tak.... Mámo,ve svém životě jsem potkal několik osob,které mě DOST natvrdo řekly svůj názor směrem ke mě.Dlouhou dobu mi trvalo,než jsem se dokázal přenést přes jejich ostrou kritiku,ale život mě naučil,že člověk může svůj názor prezentovat pod vlivem předchozích událostí,nebo s jiným účelem,který nemusí s danným problémem korespondovat.Naučil jsem se také,že některé věci a jejich řešení mají svůj čas a místo.
Vnímám pocity lidí,ale už také vím,že lidé se pravdy bojí.Pořád i za cenu pádů budu ale lidem na kterých mi záleží říkat jen to,co si myslím že pravda je.Milosrdná lež nikomu dlouhodobě pomoci nemůže a čas je nejlepší kamarád pravdy,ať už je jakákoliv.Ať přiznáš si to,nebo ne,tak možná díky některým větám tady,jsi se i Ty posunula dál a mohla se alespoň trochu začít vypořádávat s některými
fakty,stejně jako já.Myslím na Tebe celkem často a vím (stejně jako Ty) že mnoho emocí máme společných.Víme to oba,už od prvního pohledu,kterým jsme se střetly.
Také moc děkuji za přání.
Martin

Ahoj všichni,
nevím jestli nenudím tím co jsem už napsala, vím, že to asi bylo jako přes kopírák, chtěla jsem tím jen sdělit proč tady čtu tuto diskuzi a co mi to dalo, což bylo jen samé plus.
Pro Rybíze: S tím alkoholem jsem to napsala asi blbě, samozřejmě to neplatí u každého, u mého přítele alkohol nějak vyvolával větší chuť a odvahu jít hrát, prostě bažení, jak tomu říkáte, řekla nám to i psycholožka, u které byl, ale samozřejmě to není u každého stejné a taky ona možná nebyla úplně ta pravá na léčbu této závislosti, myslím, že se spíš specifikovala na něco jiného, ale jelikož přítel moc nechtěl přijmout léčbu,brala jsem to já a i přítele sestra jako úspěch dostat ho alespoň tam k ní. Ale uznávám, že nemusela mít úplně pravdu.
Pro mě je přítel už částečně minulost, alespoň se o to snažím. Hrozné je, že jsem teď dotelefonovala se sestrou a u nich doma je to taky. Ne její manžel, ale švagr. Bratr manžela sestry, momentáleně to vypadá na exekuci majetku, manžel sestry má dům po svém otci na sebe napsaný a jeho bratr tam má trvalé bydliště a dluží několika bankám a dalším společnostem, hlavně sází Tipsport, ale i hraje automaty. Je toho víc dohromady. Nějak se tím stejně trápím, protože o tom už něco vím, mám ráda, jak toho dotyčného gamblera
, tak svojí sestru, švagra a jejich děti hlavně, které tím taky trpí. Je to tak moc těžký.Snad tato diskuze znovu ožije, myslím, že může pomoct dost lidem, i těm co sem nepíšou.
Miku

Petře, neber si nic osobně, vůbec nic tady není kvůli Tobě. Někdy sama přemýšlím, kdy to začalo a proč ? Trochu to tuším, ale už se mi to nechce rozebírat.Kdybys měl přednášku ve Středočeské kraji, tak bych se ráda přijela podívat. Myslím, že bych Ti ráda ledaco vysvětlila, ale tady už ne.

Toxi, moc díky za vstup, věděla jsem , že se Ti bude dařit dobře. Jen jsi vůbec nenapsal, jak jsi vymaloval, na jakou barvu, hahaha. Jinak, prosím Tě, mám doma friťák, fakt ho vůbec nepoužívám, víš , kdybys potřeboval do té nové kuchyně. Ale, není to nic zdravého, hahaha. Měj se dobře, kdyby i ta nějaká svatba byla, bylo by to dobrý. Ať se daří. Moc.
Pozdrav Vám všem, napíšu, zda-li vyjde článek v místních novinách kvůli hernám a jak to dopadne u soudu .....Sama jsem zvědavá.
Martine, přeji Ti snesitelný pobyt v nemocnici a všechno, ať dobře dopadne.

Máma - mamča

Ahoj Leni, jsi v pořádku? Nebo jsi sem jen přestala psát? 19. a 20. září jedeme s Martinkou na přednášku do Frýdku, nechcete se poblíž někde sejít? JOhannka je naprosto super holčička, prý je celá Martinka, po mě prý jen velké nohy a prsty na nich.
Začal jsem sem znovu psát a nevím, zdali sem lidi přestali psát kvůli mě, nebo něčemu jinému.Tak si sem teĎ tedy píši sám se sebou, to já dělám rád, když je mi smutno. Člověk si sám dokáže odpovědět na některé otázky, to byste nevěřili...NO uvidíme, jsem teď v krámečku a v hlavě se mi honí myšlenky. nevím co s nima, ale to nevadí, mám od toho doktorku, která mi naprosto skvěle a v klidu poradí. Možná jste přihlášeny někde jinde, nevím. Ale doktorka tak špatná není. Petr Kohout,všímáte si? Nemám žádnou přezdívku, ani jiné jméno?!Já se za něj ale fakt nestydím

Miku, nebo Martine, já si nemyslím že bys tady obtěžoval. Každý z nás má právo vyjádřit svůj názor a své zkušenosti, které by ale neměli přerůst ve vnucování názorů druhým, urážky a nadávky, které nepomůžou nikomu a jen toho druhého srazí ke dnu. Každý z nas si vzpomene, jaké to bylo v době, kdy jsme i vlastní vinou zůstali úplně sami, bez lidí, které jsme milovali a po kterých se nám neuvěřitelně stýskalo. Je jasné, že druhá strana, myslím tím ta, která je ,,obětí" nás hráčů, trpěla také.Ano, chápu některé příspěvky, většinou žen, které se stali těmito obětmi.S hazardními hráči, neabstinujícími se žije doopravdy velice těžce a to samé možná i platí o hráčích abstinujích.Znám to z vlastní zkušenosti...
Jsem Martine nebo Miku rád, že jsi se sem vrátil, neboť každý z nás je přínosem do této skupiny.Je dobré že abstinuješ a chápu i tvé začátky tvých příspěvků, ve kterých počítáš dny tvé abstinence. Každý den je super a nedivím se tvé radosti, neboť abstinence je pro mnoho z lidí samozřejmostí, ale ono to tak ve skutečnosti není, to mi asi potvrdí všichni, nemám pravdu?Nevím o tvých zdravotních problémech nic, ale v každém případě ti přeji štěstí a věř mi, že na tom operačním stole nebudeš sám.Já jdu teď za svojí Martinkou a malou Johannkou. Všem přeji hezký večer, Petr Kohout

Veliky pozdrav vsem znamym,precetl jsem vsechno,a jsem rad,ze se vratila mama,i ostatni...Ja mam nekolik novinek a asi vsechny pozitivne,pozitivne myslim na nektere ksichty/..hahahaha.../z tehle diskuse,pozitivne zacinam budovat partnersky vztah/neni z doktorky//ha//a taky mam uz komplet vybavenu kuchyn....to bylo asi milion veci,ktere jsem musel koupit,ale mel jsem i odbornou /zenskou/asi 5 clenou pomoc...a taky jsem postupil v praci,co neni u abstinujiciho gamblera-workaholica nic zvlastnyho...haha...a dokonce jsem koupil prvny vanocny darek...akurat jedna vec je negativna a to ze nemuzu ukojit svou uchylku,koukani na vyvolene..hahahaha...tesim se ,ze sem Vas videl/fakt nehulim marihuanu../a snad se znovu nekdy....drzte se...toxi

Ahoj Mončo,včera jsem byl na předoperačním vyšetření.Přesný termín se dozvím cca za týden.Mělo by to být v týdnu od 17.-23.září.Děkuji moc za zájem.

Miku, jsem ráda,že ses ozval. Kdy jdeš na tu operaci, ať vím, kdy Ti držet pěsti, aby si měl štěstí!

Ahoj všem,155.den bez gamblu.
Přečetl jsem příspěvky od doby,kdy jsem přestal sledovat tuto diskusi.Zuzko,jsem moc rád že moje
věty pomohly alespoň někomu.
Pro Petra Kohouta : máš pravdu v tom,že je třeba uvědomit si,proti čemu bychom měli bojovat,a to všichni společně.Bohužel se to tady trochu zaměnilo v soutěž a polemiku absolutně mimo tento problém.Jsem ale moc rád,že i lidé,kteří tady před časem kritizovali Tvoji mediální snahu o posun vnímání tohoto velkého problému na správné místo,dnes sami bojují podobným způsobem.Myslím si také,že jedinou možností jak dosáhnout určitých změn,je tlak skrze média-politiku = nastavení určitých pravidel už pro vstup do herny,či kasína.V tom já osobně vidím velkou šanci pro mnoho lidí.
No nebudu už dál obtěžovat.
DRŽTE SE VŠICHNI,JAK JEN TO JDE

Tak, a teď se do mě můžete pustit. Psal jsem to i s tímto rizikem, jen jsem chtěl tyto velice důležité stránky oživit s tím, co mám v kostce za sebou já.nechci žádnou lítost, ani výčitky či nadávky. Toho jsem si užil už dost.Já osobně jdu dál, nic jiného mi nezbývá a ani po ničem jiném netoužím. Toxi, Igore, Zdendo, Aleši, mámo, Miku a omlouvám se, jestli jsem někoho nejmenoval, pojďte i vy vpřed. Pokuste se ale dát své duše dohromady a jít společně. Nikdo z nas není dokonalý, nikdo.Nás všechny spojuje jedno- automaty!!!!Na tom si vybijte vztek jak to jen jde, ale sebe nechte v klidu žít.Znovu opakuji, minulost už nezměníme. Petr KOhout

Ještě jednu historku, kterou vyprávím na přednáškách. V době, kdy jsem o této závislosti neměl ani potuchy, jsem nechápal a odsuzoval alkoholiky, závisláky na drogách, štítil jsem se bezdomovců a odsuzoval jsem je za to, že žebrají na ulici.V roce 1994 jsem se ale stal jedním z nich. To už jsem byl bez mé první rodiny a já byl bezdomovec. Tenkrát jsem už několik dní nic nejedl, byl jsem promoklej skrz na skrz a já se poprvé rozhodl jít žebrat v Praze na ulici.Tenkrát ke mě přišel pán, a dal mi z tašky jídlo. Byl jsem fakt dost hladovej, tak jsem mu poděkoval. On si však ale po chvilce svlékl svůj kabát a dal mi ho. Nestačil jsem se divit, po chvilce jsme se dali do řeči a já poznal, kdo vlastně tento pán byl. Byl na tom úplně stejně jako já, bezdomovec bez jídla, který měl jen kousek jídla a kabát, který mi dal. Proč to vlastně píšu? Kdo z nás má právo soudit druhé? Nikdo! Ze zkušenosti vím, že nejvíc odsuzuje ten, kdo má sám spoustu starostí a problémů.Oni se totiž ty naše problémy dají lépe skrýt za problémy těch druhých.Snažím se na přednáškách dětem jen říct toto: neodsuzujte druhé,jestliže nechte být souzení vy,milujte druhé tak, jako vy chcete, aby druzí milovali vás, odpouštějte druhým jejich hříchy, neboť jednou budete potřebovat odpustit vy sami.Je to všechno tak jednoduché, ale přitom tak strašně těžké.Nemám pravdu?
Víte, ono je dost těžké o sobě vyprávět to, co člověk v životě pokazí. Já se setkal jen se samou kritikou po našem vystoupení v televizi, ale proč? Každý může udělat to samé, každý z vás může přiložit ruku do práce, vždyť automaty se týkají všech, nejenom nás.Je strašně jednoduché se někomu vysmát, někuho napadnout či pomluvit na těchto stránkách či někde jinde, ale být upřímnej k sobě a před ostatnimi zas tak jednoduché není. Proto jsem na doktorku přestal psát, neboť jsem nechápal výpady proti mě?!V té době jsem byl na tom i špatně, o to víc mě to mrzelo. To samé platí o Mikovi, sesypali jste se na něj, jak kdyby on mohl za vaše problémy a něštěstí,. On i já jsme jen vyjadřovali své pocity a názory, za které jsme byli od vás náležitě odměněny.Toto ale nejsou výčitky k vám, toto je prosba. To co stalo už nezměníme, ale můžeme společnýma silama změnit to, co bude. Automaty jsou hrozbou a budou jima do chvíle, kdy se něco nezmění.Zničili nejenom nás, ale i tisíce ostatních a bohužel ještě zničí.Já však ale ve svém boji nepřestanu. Vraťte se prosím na tyto stránky a neutíkejte sami před sebou. S pozdravem Petr Kohout

Martinka s Johannkou už konečně usnuli a já nemůžu spát.
Neznám člověka, ať už hráče či jejich příbuzné, kteří by si užívali a zbohatli na této na hlavu postavené hře. Díky přednáškám jsem se mohl seznámit s dětmi, kteří nejenom už že na automatech hrají, ale kde i jeden z jejich rodičů spáchali sebevraždu. Je nutné si i uvědomit, že náš současný boj proti automatům bojujeme nejenom pro nás a naše děti, ale i pro ostatní, co příjdou po nás.
Pamatuji si na dobu, kdy jsem byl bezdomovec a několik dní jsem už nic nejedl. S tátou jsem na tom byl velice špatně a maminka neuvěřitelně trpěla tím, co mě potkalo. Jednou jsem k nim přijel domů asi okolo 23hodiny, naši už spali ale já domů kvůli tátovi nemohl. Tak jsem si ustlal na schodec h, blízko pokoje, kde spal můj nejstarší brácha. Věděl jsem, že ráno stává do práce a že si budu moci potají lehnout do jeho postele. Ráno ale šla mamka probudit brachu do práce a strašně se lekla, když o mě na schodech zakopla, neboť tam nesvítilo světlo.Tak jsem si šel tady potají lehnout do postele.Probém však nastal ráno, když jsem se probudil a já potřeboval na velkou. Domů jsem nemohl, ven také ne, měl jsem strach, že potkám tátu. Tak jsem na půdě našel starej kýbl a vydělal jsem se do něj. Problém ale byl, kam s tím? Tak jsem vylezl na střechu a kýbl i s obsahem jsem schoval za komín....Uklidil jsem ho až za dva dny, kdy táta odjel pryč. Teď se tomu musím smát, ale tenkrát to bylo tragický.