JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Nerozumím co máš pořád s nějakou čivavou a o co ti jde. Stojí v knize Genesis 1:28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

Což o to, Bůh pomáhá právě i nevěřícím, ale oni si to ani neuvědomují. Já jsem až jako křesťan pochopil, že mi významně pomáhal už před dvaceti-třiceti lety, ještě když jsem vůbec nic nechápal. Pomohl mi už jako malému smradu, když jsem hrál fotbal, na vojně při střelbách, při jízdách v autoškole a spousta dalších věcí, které si už ani nepamatuju. U těch závěrečných jízd jsem byl úplně zdeptanej cholerickým instruktorem a ještě k tomu zdeptanej z policajtky, která seděla vzadu. Když jsem měl parkovat a pak couvat na parkovišti tehdejší Delvity, už jsem byl z toho tak mimo, že jsem měl okno a nevěděl, co dělat, zavřel jsem oči, a snad i uši, položil nohy ledabyle na pedály, s tím, že nevím co bude, a auto samo dělalo přesně to, co po mně chtěli. Později jsem pochopil, že mi zde rovněž pomohl Bůh. Takže když někdo řekne "zvládl jsem to sám" vůbec netuší, do jaké míry ho Bůh v té věci podepřel. A to by mělo být poučením, pro všechny, kteří si myslí, jak nejsou silní.

Připomnělo mi to názor kdysi jedné ezoteričky na vztah s Bohem, když řekla, že "Bůh nechce, abysme se k němu (často) modlili." To je už téměř pojetí deistického boha, které naprosto odporuje pojetí tomu křesťanskému, vycházejícího z výkladu Písma svatého.

A v neposlední řadě; kde bereš tu jistotu, že ti Bůh nepomohl tam, kdes něco, jak píšeš "zvládnul sám"? Opravdu jsi si jistý, že věci zvládáš úplně sám, i když se ti nezdají neřešitelné, a že ti s nimi nepomůže Bůh? Vždyť ty to vůbec nevíš.

Pokoušet Boha a důvěřovat Mu, je něco naprosto jiného. Pleteš si dvě zcela rozdílné věci. Čím to? Ty v podstatě říkáš, že potřebuješ Boha, až když je ti ouvej, a když ti není ouvej, vystačíš si sám se sebou, bez Boha. To je zcela určitě špatné. Křesťan má s Bohem vztah bezohledu na to, jak mu zrovna je. Za dobré věci děkujeme a chválíme, v úzkostech zase prosíme o sílu to strpět nebo o slitování. Rozhodně ale nevyužíváme Boha jenom v krušných chvílích a když nám nic není, tak si na Něj nevzpomeneme, to je nevěrnost.

A mohl bych ti toho najít daleko víc. Jak vidíš, není nic dobrého na tom mít Boha až jako tu poslední inštanci, dokonce je to přímo špatné. Ne že bych ti chtěl nějak radit, nakonec to je tvoje věc, ale možná by ses měl víc podat Bohu a modlit se za větší víru.

Jeremiáš 17:7 Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Bohu.