Ježíš Kristus, Boží Syn

Omezují moderní irreverentní kristovská dilda potenciál Jezáji "JezuKrista" Pomazance jakožto strašidla? Ano.

Někdo tady je těžce stravitelný. Zacyklovaný v mystických kravinách, uvízlý v bahně své přízemnosti a triviálnosti volá mezi řádky o pomoc. Ale já říkám: Utop se buzno ve svých myšlenkových výkalech.

Vícero, ano vícero (!!) emocí lze mít spojeno s Ježíšem Kristem, nebo vhodněji Jezájou Pomazancem! Například lítost z jeho útrap na Křížové cestě, jež podle evangelijní tradice předcházela jeho ukřižování na Golgotě. Nebo třeba strach z apokalyptických hrůz parusie, jeho slibovaného to Druhého příchodu. V jisté fázi své pre-puberty jsem v "Kristu" viděl strašlivou, záhubnou bytost, která na mě číhala a hleděla z každého obrazce na mořeném dřevě domácího nábytku, ano z každé textilie přehozené přes židli, když jsem úpěl na posteli v infekčních horečkách. A byly tyto mé dětské strachy nějak zvlášť originální? Jistě ne!

Moderní irreverendní kristovská dilda? Ty ses už dočista zbláznil, když už se ani nesnažíš o náznak smysluplnosti. Jen tady brebentíš jak pokažený robot, kombinuješ nesmyslná slova jako nějaký pomatený dadaista. Je mi tě líto.

Ježíši Kriste, co to jsou tady za dřísty? Ty to vidíš a ty ho necháš?

Na tom apokalyptickém výjevu z gdaňského obrazu mě zaujala ta nahá klečící a modlící se lidská postava, nacházející se na misce vah po naší levici a pravici té archanděloidně michaeloidní bytosti v nadlidské velikosti. Ta bytost je sice strašlivého vzezření, v plné zbroji a používá smrtelnou bodnou zbraň, nicméně ta nahá postava je k ní i přesto obrácena těmi nejzranitelnějšími partiemi, neusiluje o útěk, a prosí místo té bytosti o smilování jejího nejvyššího šéfa, jehož bezprostřední fyzická blízkost není patrná. Krom toho je ta modlící se postava shlédávána evidentně těžší než ten probodávaný nešťastník na druhé misce. Celkově to svědčí o jisté pokoře té modlící se postavy, její zdravé důvěře v Nejvyššího, a tedy i její obstojné šanci, že bude vzápětí poslána na správnou stranu celé té tragicko-dramatické apokalyptické scény.

Zjevně tě baví pohled na lidské utrpení. Nechci ani vědět, koho máš ve sklepě.

@ Rakato, Návštěvník Děkuji za věcnost a za to, že se držíte tématu, které jsem tu okolo poledne nově nastolil.

Opakování je známkou roztržitosti, ale někdy i duševní nemoci.

// 1. Starý zákon a Nový zákon jsou v neslučitelném rozporu. 2. Ježíš nebyl jen kladná postava, měl také záporné vlastnosti. 3. Většina obsahu bible jsou pověsti, mýty, legendy. 4. Příroda je vystavěna na nebiblických zákonitostech, potravním řetězci, rivalitě apod. 5. Věřící lidé se mezi sebou neshodnou, který bůh je pravý, každé náboženství tvrdí, že je pravé, neshodnou se mezi sebou ani v rámci jednoho náboženství, jednotlivé denominace jsou v rozporu, panuje svévole, co vykládat doslova a co metaforicky. 6. Nic nadpřirozeného se mezi věřícími neděje, jen davová psychóza, manipulace. 7. Za veškerý pokrok může věda, technika, přínos náboženství je nulový, nebo záporný, brzdící. 8. V historii už věřící měli moc - viz středověk a byla to doba temna, zaostalosti. 9. Náš stát vyplatil neoprávněně v tzv. restitucích miliardové částky i církvím, které před r. 89 neexistovaly a neměly nárok. 10. Věřící lidé jsou často psychiatrickými pacienty, náboženská víra zdraví spíše poškozuje. //

Nejsilnější blahořeční napíšeme perem z andělského křídla, nejsilnější kletbu zase drápem z netopýřího křídla ďábla.

Věnujme se nyní nějakou dobu Jezájovi Pomazanci Strašlivému!¶ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/MemlingJudgmentCentre.jpg

Déčko si v ústavu myslí, že je britským občanem. Tak to dopadne, když pacienty v rámci humanizace pustí k ústavní wifině. Témata, která probírali jako pacienti na psychoterapii, aby se vůbec vzmužil, pak ventiluje tu na doktorce. -------------Má recht, tu je doma, tato doktorka je pro nás, pro psychouše.