Ježíš Kristus, Boží Syn

Genetika má na strukturu osobnosti větší vliv než výchova. Bohužel.

Postupem času, postupem poznání, se vaše náboženské regule dostaly do konfliktu s morálkou. Dneska je třeba mega problém našeho světa přelidnění planety. Vaše bible k tomu mlčí. Totéž ničení přírody, zamořování plasty, těžkými kovy, pesticidy, radioaktivitou. Redukce přírodních druhů, vyhynutí nevratné mnoha živočichů a rostlin. Toto vám zcela uniká. Místo toho řešíte prdy staré tisíce roků....

Vy, pobožní, to právě nerozlišujete. Nechápete, co je morálně volní vlastnost, a co nikoli. Morálně volní chování se formovat dá. Tedy třeba, že někdo pustí v tramvaji sednout starého člověka. Nebo že šikana je špatná věc musí se oznámit vychovateli nebo potlačit v kolektivu. Ale vy, pobožní, do morálně volních vlastností řadíte i národní, etnickou příslušnost, pohlavní, sexuální příslušnost, snad dokonce i jídla. Máte seznamy nějakých potravin, které se mohou a nemohou jíst. Přitom bílkovina jako bílkovina. To je jen úzus. A spíše věc chuti.

Rodová příbuznost se přeceňuje. Můj minulý pes, co se mnou žil 12 let, byl mým otiskem více než kdokoli z lidí. To, co drtivě převážilo, byl můj vliv. To samé ve škole. Pokud jsem byl třídní učitel a učil tam dost hodin, tak jsem si třídu zpracoval k obrazu svému. Lidé jsou velmi tvární, zejména v dětském věku, to samé zvířata. Morálně volní vlastnosti se dají plasticky vtiskávat. Talenty ne. Nedá se předat schopnost malovat nebo hrát na nástroj. To jsou vrozené věci. Ale chování k druhým, vycházení v rámci skupiny, kolektivu, to se formovat krásně dá.

Jirko, člověk se narodí s tolika různými geny, že s rodiči toho ani nemusíš mít mnoho společného. Každý člověk má v sobě geny všech generací, co žili před ním. Tedy různých předků. Můžeš mít klidně náhodně více společného s někým, kdo není tvůj příbuzný, ale má v sobě nakombinované tak vlastnosti, že ti je blíže.

No dobře. Ale to už nemá smysl řešit. Problém alkoholismu i kuřáctví byl kdysi větší, páč když jsi někam nastoupil do práce, tak když jsi nepil a nekouřil, tak jsi trhal partu a dávali ti to sežrat. Dneska už to tak naštěstí není. Dneska se zmenšil tlak na to pít a kouřit. Snad jen v určitých profesích to zůstalo.

Nikdo se nerodí na svět s flaškou na hlavě. Každý se rodíme jako nepopsaný list. Víceméně. Ten alkohol nám musí někdo podstrčit. To samé cigarety, to samé drogy. To jsou praví viníci. Ti, co to vnucují, co na to přemlouvají.

Tony nám neublížil, ani slovy, ani skutky. Jeho život hodnotí Bůh, který mu jistě odpustí jeho viny, pokud Tony přijal Ježíše do svého srdce, jako svého Pána a Spasitele. My mu odpusťme jeho tvrdohlavost, že neposlechl dobrých rad, ale svévolně si dál ničil vlastní zdraví. Mohl tu totiž ještě být a žít rozumný život! Nebyl ještě tak starý, aby musel odejít z tohoto světa. Křesťan má jít příkladem ostatním lidem. Křesťan má dělat církvi čest, nikoliv ostudu! Máš pravdu, my přece nemůžeme za to, že Tony byl nemocný. Jenom jsem chtěl poukázat na to, že křesťan by takto žít neměl. Já vůbec nepochybuji, že byl Tony v jádru dobrý člověk, ale alkoholismus -nemoc, mu zaslepila rozum natolik, že nepochopil závažnost vlastní situace a těžkého ohrožení svého zdraví!

https://www.nakluky.cz/gin/ - měl 59

No u té Mare mě zaráží, že s léty nezmoudřela. Zápal pro věc je hezká věc, náboženský zápal - proč ne, ale člověk by měl mít určitých letech životní moudrost. Pokud jí nemá, tak žil nadarmo. Jako zvířátko. Já od starších lidí čekám, že budou mít nadhled, že budou spíše mírnit vášně a spory, ne je vyvolávat. Koneckonců i Tony měl už 58 a člověk by čekal, že v tom věku už se povznese. To se nestalo. Překvapivě spíše mladší lidi jsou schopni nadhledu a méně urputného psaní. A tím, že Tony odešel z tohoto fora, tím se to tu zklidnilo. Kdyby stále žil, byly by tu stále sváry. Ty tu sice pořád jsou, ale o dost menší. Už je to tu klidnější. Takže Tony byl podle Diduse srdcař, podle mě to byl psychicky nemocný člověk. Psychicky zdravý člověk v noci spí. Tony v noci nespal a psal ještě ve tři ráno příspěvky plné útoků. Liboval si v tom. Jenže nemá smysl ho soudit, páč nikdo neví, co tomu přecházelo. Většinou to je tak, že kdyby se člověk ocitl v situaci druhého a prožil jeho dětství, jeho mládí apod., tak by ho to dovedlo do podobného stavu. Všechno má vždycky svoji příčinu. Nikdo se nerodí na tento svět vyloženě špatný. Vždycky ho zkazí okolí a okolnosti.