Vzrušuje mě, když mladá žena něco rozšlápne

A všimla si toho, že něco rozšlápla?

Šel jsem z domu se normálně projít (už mi ta karanténa leze na mozek), jelikož u sebe nosím zápisník kam si zapisuji všechno významné tak nosím i tužku a ořezávátko (tentokrát jsem vzal i náhradní, nějáké plastové co jsem našel v šuplíku), šel jsem a počkal až půjde nějáká ženská u které se to vyplatí, až jsem našel "uklouzlo mi to" a spadl jsem na zem, ořezávátko jsem důmyslně položil vedle sebe a když mi šla pomoct se zvednout, tak to ořezávátko nechtěně rozšlápla. Pak jsem šel domů a cestou hodil to ořezávátko do kontejneru s plasty.

Mám nápad, co založit discord server případně fb skupinu ? Bylo by to podle mě lepší než psát na fórum, navíc tam by si člověk mohl být více jistý a já sám bych nebyl tak uzavřený (ano, stále bych byl uzavřený, ale ne tak) (protože tady si to může přečíst kdokoliv, na discordu/facebooku jen lidé co se připojí). Sám jsem na obojím několik let, takže si myslím, že by to bylo lepší...

Takže se pokusím na každý ten příběh něco říct (nebo aspoň na většinu), u toho morčete, to bych nedal, z toho bych měl hrůzu do konce života, u pana Jirky, to bych taky nedal, já bych nesnesl takovou bolest a neudržel bych se, k paní Magdě, to musel být velmi zajímavý zážitek, jak pro vás tak pro ty děti, není divu že byly tak překvapené, sám jsem jako velmi malý v podobné korbě vozil, takže mě nepřekvapuje že se děti velmi podivily...

Tak jsem se od této stránky na chvilku odloučil a přibyly tu zajímavé příběhy, já se mezitím 2x pokusil o takovou "nehodu" jak jsem popisoval, 1 se povedla 1 ne. To co se povedlo bylo plastové ořezávátko co se dá koupit za 5 kč v papírnictví, to nepovedené byla taková ta typická modrá propiska.

E-44

Bylo to takový větší plastový traktor s valníkem. Napřed jsem se jim to snažila rozmluvit, řekla jsem, že jsem těžká a můžu jim to zničit, když na hračku stoupnu. Kluk chtěl ukázat, že je dost pevná, tak si sám stoupl do valníku a dál naléhali.. Tak jsem nakonec na valník položila svou nohu, ale pořád jsem stala druhou nohou na zemi. Lehce jsem zatlačila, zavrzalo to a já se ještě jednou zeptala, jestli si to opravdu přejí. Souhlasili a já ještě zdůraznila, že nesmí bulet, když jim to rozšlápnu. Pak už jsem zvedla nohu a přenesla na hračku celou svou váhu. Ta se podemnou prakticky hned zbortila, došlápla jsem i druhou nohou a nakonec několikerým šlápnutím rozdrtila i zbytek. Traktor jsem ušetřila... Doufala jsem, že jim tím dám lekci a budou mít respekt z váhy dospělé ženy.

Magdo prosím tě, popiš, jaká to byla hračka, co ty děti přinesly abys na ni stoupla, a jak to dopadlo?

Ona asi to, jak jsem snadno rozšlápla hračku, pro ně byl silný zážitek... Když jsem po pár dnech byla u nich doma, tak přinesly hračku a prosily mě, ať si na ní stoupnu, že chtějí vyzkoušet, jestli mě unese.

Tak jsem před chvilkou stoupla na váhu, vážím 72 kg.

Tak to chápu, jak musely být překvapeny děti, které váží okolo 20 kg, když ty jsi svojí váhou rozšlápla hračku, po které ty děti mohou i skákat a nic jí neudělají. Muselas jím připadat jako ohromně těžká, když vážíš víc než tři takové děti dohromady.

Před časem jsme šly s kamarádkou a jejími dětmi na pískoviště. Šla jsem si sednout na lavičku a přitom jsem šlápla na jednu z hraček, které se tam povalovaly a já ji přehlédla. Hlasitě to zapraskalo, jak jsem ji rozšlápla napadrť. Děti koukaly docela překvapeně, prý jak to, že jsem tak těžká. :D

Popíši vám můj OPRAVDOVY zážitek, NE výmysly, které se tady objevují!! Bylo mi 27 let, dělal jsem číšníka. Byl jsem tehdy štíhlý, kudrnatý, pohledný, o ženské jsem neměl nouzi. Do hospody chodila žena, 62 let, pořád hezká. Na jehlových popatcích, což mne vzrušovalo. Kovové, plocha tak půl cm čtverečných, výška 4 cm. Jsem se ožral, zatáhl ji na pokoj, navrhl aby mi šlápla na ukazovák levé ruky. Svolila. Dohoda byla, že bude stát minutu, i kdybych prosil, ať toho nechá. Udělala to, BAVILO jí to!! I když jsme řval bolesti, prosil, ať toho nechá, vydržela. Prst mi nerozdrtil a, jak tady někteří lžou, že se to stalo. Jen mi nějak poškodila nerv, nemohu s prstem pořádně hýbat. Dnes je mi 52 let, ona je už mrtvá. Jako památku na ni mám zcchromly prst, na něm otisk ve tvaru kolečka. Budiž ji země lehká

Dodnes si pamatuji z dětství jeden dost otřesný zážitek, který jsem měl hodně let před očima. Bylo mi tehdy osm let. Připravila mi ten zážitek moje nevlastní matka, se kterou můj otec žil. On býval dlouho na montážích a my jsme s nevlastní matkou bývali doma sami. Ona se ke mne nechovala příliš dobře a neměla mnoho pochopení pro mé záliby. Jednou jsem domů přinesl morče, které mi daroval kamarád ze školy. Když jsem je přinesl domů, macecha mne napřed vynadala, jako kdo se o to bude starat apod., poté běhala po známých, zda morče někdo nechce, že mu je dá. Nakonec domů přiběhla dost nazlobená, že nikdo to "svinstvo" nechce a že ona s ním udělá tedy kráký proces. Položila morče na podlahu v kuchyni, na ně položila velké prkénko na krájení zeleniny, a na to prkénko se potom pomalu postavila oběma nohama a celou její vahou, pamatuji si, že vážila asi 75 kg. Bylo jen slyšet, jak pod její váhou v morčeti zapraskaly kostičky a vnitřnosti a bylo po něm. Váha dospělé ženy to morče prakticky úplně rozmáčkla na tenkou placku, a macecha pak tu chlupatou placku vhodila do kamen. Tehdy jsem si při té hrůze také uvědomil, jak je dospělý člověk těžký, a začal jsem mít před váhou jejího těla velký respekt a uvědomil jsem si, jak já jsem oproti ní strašně lehoučký.

Já to respektuji a nejsem schopen to posoudit ale já bych na to neměl žaludek, takže tak, navíc mně to moje bohatě stačí.

E-44

Pokud je to zvíře škůdce tak nevidím nikde problém. Jestli je zabiješ na zahrádce nějakou chemií, solí apod... Nebo je žena rozdrtí. Rozdíl je akorát v tom, že při rychlém rozdrcení šnek tolik netrpí.

Něco podobného se mi taky stalo,souhlasím,to bolí, ale člověka ta obvykle neodradí a pokračuje se stejnou chutí jako předtím.
E-44