Je normalni holeni panskeho prirozeni?

Není to uplně nrmální ale holení neodsuzuju,proč né já sám se osobně holím a příjde mi sex vo to lepší.

Pánové co nazýváte buzerantama ty co si holí přirození.Koukněte na pporno a uvidíte že ty co šukaj ty nejhezčí baby jsou oholeny. Takže na vás asi zbyli ty škaredy chlupaty a mluví z vás bledá závist.

V tomhle vedru jedině...se svým buzerantským holátkem alias hovádkem.

a proč ti to neoholila...Mám 55 let a holím se vždy sám, i má žena se holí sama!

a proč ti to neoholila...Co když je gay

oholil sem si koule a nad tím zkrátil strojkem,tož tak...

Přeci nebudu kourit penis s...Říkat prdeli půl kamaráda. Jsem mrtvý smíchy. Když proleze stolice, tak to je celý kamarád.

Přeci nebudu kourit penis s...Pulkama

Úprava a odstranění...Přeci nebudu kourit penis s hromadou chlupů! Pak jich budu mít plnou pusu a i vaginu. Chlap se má holit - v podpaží, rozkrok ale ne jenom pod pupíku pěkně i koule a mezi půl kamaráda.

Lžeš jak...že zpravidla holí zaměstnanci pitevny. Jelikož mají bohatou praxi v holení mrtvol, které se holí vždycky. A mydlí v každém případě. I ty mrtvoly.

V dobách před průmyslovou...mimo téma

V dobách před průmyslovou revolucí bylo zrní příliš cennou surovinou na to, aby se jím celoročně, jak je dnes běžné, krmila drůbež. Úlohou slepic (a jiných domácích zvířat) bylo zužitkovat biomasu, která pro lidi nebyla jedlá, nebo byla těžko stravitelná a přeměnit ji do jedlejší, stravitelnější a chutnější formy, tedy do vajec a drůbežího masa. Ačkoli tato úloha, kterou slepice zastávaly v ekologii tradiční venkovské domácnosti, upadla dnes téměř v zapomnění, je důkazem toho, že je možné odříznout chov slepic od pupeční šňůry průmyslového zemědělství a napojit ho na lokální ekosystém. Tato možnost je o to lákavější, že její uskutečnění by znamenalo výrazné snížení nákladů na chov.

Chceme-li se dnes oprostit od nutnosti nákupu obilovin a krmných směsí a osamostatnit chov slepic, nemusíme jen kopírovat tradiční postupy našich předků, kteří nakonec na zimu museli drůbeži přece jen nějaké to zrní zajistit. (Na rozdíl od většiny současných chovatelů si ho ovšem zvládli vypěstovat.)

Hypoteticky existuje ještě jiný a přirozenější způsob napojení chovu drůbeže na lokální ekosystém: Slepičí les. Jeho výhodou je, že dokáže omezit každodenní pracovní vstupy, zvýšit ekologickou stabilitu chovného systému a vytvořit slepicím lepší podmínky k životu. Nevýhodou je, že v našich podmínkách zatím není ozkoušený.
Slepice jsou svým původem lesní ptáci. Většina plemen kura domácího byla vyšlechtěna z kura bankivského, který se dodnes volně potuluje po lesích jihovýchodní Asie. Svůj lesní původ v sobě slepice nezapřou ani po tisíciletích strávených snášením vajec pro potřeby člověka. Chceme-li proto snížit náklady na krmení, slepičí les je jasnou volbou.

Základem krmného lesa jsou mimo oplocení, kurník a slepice především stromy, keře a pestrá směsice bylin, které zvířatům poskytují výživnou stravu po co nejdelší část roku. Promyšlenou kombinací všech těchto prvků lze vytvořit ekosystém, který může do jisté míry fungovat v bezúdržbovém režimu. Míra bezúdržbovosti nebude nikdy absolutní a bude závislá na kombinačních schopnostech designéra, na jeho znalostech a informacích, na lokálních podmínkách a na velikosti prostoru, který je k dispozici. I menší zablácené výběhy lze oživit několika keříky dřišťálu či jednou moruší.

Představte si pořádný výběh hustě osázený stromy, keři a trvalkami, jejichž bobule, listy, semena, lusky či květy slouží za pokrm pobíhajícím slepicím. V létě se slepice živí z několika statných moruší, jejichž plody postupně v průběhu června až srpna opadávají na zem a jsou výtečným zdrojem bílkovin nezbytných pro tvorbu vajec; tu a tam si uzobnou ostružinu či narazí na bobuli muchovníku. V průběhu září do hry vstupuje „podzimní krmný pás“ složený z několika odrůd jabloní hustě podsázených jedlou houštinou. Ta je tvořena jednak keři hlošiny okoličnaté, která do půdy poutá dusík podporující růst jabloní a jejíž bobule jsou pro slepice vítanou pochoutkou a dále keři čimišníku stromovitého, jehož lusky obsahují výživná semena o velikosti hrachu. Zimní sektor slepičího výběhu tvoří vysoké stromy dřezovce trojtrnného, několik zimních odrůd jabloní a živý plot z rakytníků. Téměř půlmetrové lusky dřezovce začínají dozrávat v průběhu října a na stromě vydrží celou zimu až do jara. Jsou vydatným zdrojem krmiva v zimních měsících a na jaře. Podobně i oranžové bobule rakytníku vydrží na větvích celou zimu a pro slepice představují nesmírně výživnou stravu podporující růst a výkon ptáků. Jako doplněk stravy slouží plody pozdních odrůd jabloní, jako je třeba strýmka. Její plody zvané „kyseláče“ zůstávají dlouho na větvích, po spadnutí na zem vydrží celou zimu i pod sněhem v poživatelném stavu a po roztátí jsou často ještě svěží.

Pod tlejícím listím, které se každý podzim vrství pod větvemi keřů a stromů, se daří nejrůznějším červům, žížalám a hmyzu, což slepicím zajišťuje důležitý zdroj bílkovin prakticky po celý rok. Čím více listí se pod stromy nahromadí, tím lépe pro roztodivné breberky a tím lépe pro slepice, které se mohou oddávat své nejmilejší činnosti, totiž hrabání.
Na některých místech jsou rozestupy stromů a keřů větší, aby pod nimi mohly růst kopřivy, kostival, čekanka, vojtěška, jetel, svízel, šťovík, pampelišky a řada dalších bylin, které slouží jako pastva pro drůbež. Bylinné patro je slepicemi využíváno po celý rok s výjimkou části zimního období, kdy rostliny nerostou a sníh k nim může zcela zamezit přístup. Většinu roku plní funkci nepřetržitého zdroje potravy a v krmném lese by měly mít své pevné zastoupení.

Nevýhodou je, že na rozdíl od dospělých stromů a keřů může dlouhodobější vliv slepic bylinné patro snadno zlikvidovat. Bezprostřední okolí kurníku je proto lepší na husto osázet stromy a keři. Bylinné patro musí být dostatečně rozlehlé a je třeba zvážit počet slepic, které ho mají využívat, aby se dokázalo samo obnovovat. Osvědčeným řešením je systém čtyř či šesti na sebe navazujících oddělených výběhů s mobilním kurníkem, jenž se mezi nimi celý rok postupně stěhuje.

Systém krmného lesa pro slepičí výběh se snaží napodobit bezúdržbové fungování přirozených ekosystémů. Slepice se živí v co největší míře hmyzem, plody, semeny a rostlinami, které samy najdou. V podobě trusu vrací živiny zpět do půdy, čímž stromy a keře přihnojují. Cyklus živin se tak uzavírá, ekosystém funguje s minimem vnějších vstupů.

Lžeš jak...že zpravidla holí zaměstnanci pitevny. Jelikož mají bohatou praxi v holení mrtvol, které se holí vždycky. A mydlí v každém případě. I ty mrtvoly.

Trochu serióznosti by vůbec neškodilo !!!

Přitom mají povinost...Lžeš jak Kalousek,sestřičky neholí.

Přitom mají povinost holené místo namydlit, jako při normálním holení. Tak mi to říkala sestřička v nemocnici,když mě před holením namydlila. Byla čerstvá absolventka, ještě nezhovadilá.

Úprava a odstranění...co to tady meleš?,v nemocnici pod nátlakem donutily borce aby podepsal operaci,pak přiběhl boreček s holítkem a nasucho ho tím oškrabal jak prase na zabíjačce a už jel na kuchání...:(

Úprava a odstranění...V nemocnici ti holí před zákrokem ptáka nebo piču kdejaká hajzlbába která má zrovna čas a ty tady z toho děláš vědu.

VYHOLUJÍ SE BUZÍCI,...Tak tohle je opravdu blbost. Loni jsem s přítelem byla na naturistické dovolené v kempu pro nudisty.Sami jsme řešili, zda se nenechat trochu zarůst na pohlaví, zda nebudeme jedni z mála vyholení. Nakonec jsme tůstali vyholeni a Udělali jsme dobře. Náš poznatek byl ten, že ze sta žen bylo zcela vyholeno devadesát, upravených ten zbytek, neupravených ani jedna. Zrovna tak u mužů. Oholená většina,několik oholených částečně a neoholených asi pět a to byli starší pánové v důchodovém věku. Podle tebe by tedy heterosexuálních bylo jen pět důchodců, Nenech se vysmát a zajdi si na nudu, pokud ovšem pro tebe nejsou naturisté úchyláci, nebo buzeranti a teploušky.

Já mám ráda milování v...VYHOLUJÍ SE BUZÍCI, JEJICHŽ POČET STÁLE STOUPÁ.