Co je podle Vas, ta opravdova laska?

Pozdrav ze Schandau. Brzy pojedeme ,ale budeme se courat,ozvu se zítra. Aleno je to těžké, ale odpovím ti. Čůráme normálně ,někdy víc jindy míň, taky napíšu víc asi až zítra. Aleno moc děkuji za všechno i ostatním.

Dnes jenom čůrám a jednou jsem měla hodně rychlý asi jako Miška nebo Nikola . Byly jsme s kámoškou ve městě a myslela jsem,že to stihnu domů a to bych se počůrala a tak jsem zaběhla k jedný garáži a okamžitě jsem to pustila a ani jsem si moc nesedla až jsem tam počůrala trochu zeď pod zadečkem a teď jsem byla na záchodě a už jsem čůrala normálně . Ale tam jsem už se mohla počůrat. Někdo šel okolo ale ani nevím kdo jak jsem to měla nutný a dívala jsem se jak čůrám.

Já to chápu tak, že holky psychologický pořád ještě nevědí, jestli to píše žena o sobě v mládí nebo muž o nějaké ženě ze svého mládí.

Klárko, jak jsem slíbila, tak činím. Podrobně jsem se probírala tím,co bylo napsáno v posledních dnech ale i hlubší historií. Opět budu spíše polopatická, abys mohla vše lépe navnímat . Tak za prvé. Ty máš tendenci se často jakoby skrývat za silnější osobnosti. Jednu máš vedle sebe a to je Libor. Ve tvém psaní se občas i jiná taková osobnost objevuje a jednou z nich je i Lalla. Ty píšeš ,že ji osobně znáš ,ale já mám o tom pochybnosti. Vidím v tom opět tvé schování se za člověka, který je na diskuzi známý a uznáván. Chceš být zajímavá ,mít pocit větší důležitosti a máš možná pocit,že tvé komentáře tak získají větší váhu. Jestli se mýlím, oprav mě, budu ráda za vysvětlení.
Za druhé, včerejší nehoda a tvá reakce....zčásti pochopitelná, ale sama píšeš ,že až panický strach,by ti maminka nevynadala, nedala výprask atd...k tomu i fyziologické problémy. Tak samozřejmě, že za takovou věc nečekej doma pochvalu ,ale šlo o drobnou nehodu a tvá reakce svědčí o vysokém limitu tvých nezpracovaných strachů v souvislosti s otcem. Tento limit je určující pro tvé reakce v takové hraniční situaci. Zde bych ráda od tebe, co ti na to řekla maminka nebo jak zareagoval Libor ,či Nikola. A za třetí k té zásadní situaci s usmrcenými kočičkami.
Nemám důvod ti nevěřit a cítím že se tak skutečně stalo. Bylo ti tehdy 9 let. Tvá nepřímá vina, že jsi selhala a jak píšeš nyní, radši bys nebyla ty. V Liptani je Angela Anders, dívka,kterou si andělé vzali k sobě v 9 letech. Ty máš snahu se z toho zážitku očistit, vykoupit a stát se tím pozemským andělem a dávat jen to dobré. Máš pocit, jako by si i ty v tomto okamžiku "zemřela " a tvůj další život je vzpomínkou na tuto nepříjemnou situaci limitován. Můžeme to nazvat jako posttraumatickou stresovou poruchu nebo anomálii, ale s tou se dá úspěšně pracovat. Stejně jako Lalla se domnívám, že to je pouze jeden z několika zásadních traumatickych zážitků tvého dětství. Je moc dobře ,že jsi dokázala o tom psát a jsi opravdu velmi statečná . Proto píš dál o svých trápenich, to není tvoje slabost, to je tvá síla. A jestli ti Lalla nabidla možnost rozhovorů osobního nebo písemného formou jejich otázek. Pak i toto je správně. Příjemný den.