Nosíte rádi korkové dřeváky?

Raději se blbče nauč psát

Někdy píšu na mobilu s cizojazycnou klavesnicí, proti mi to hazí blbé slová. Kdo mně pozná, ale vi, že jsem dřevákomilec srdcař. Ti se mojim postrehům věr, umí potěšit...

Nosím mimo jiné také dřeváky (pravé olšové dřevo) Neckermann, typ Hamburg.
Mají velmi dobře vytvarovanou celou stélku a jsou neskutečně lehké. Prakticky je necítíte na noze. Takové pravé dřeváky se nosí velmi málo.

Korkáče nejsou špatné, ale plné dřevo je to pravé orechové...olšové!

Co nosíš ty, korkáče i dřeváky?

Korkáče, ale i dřeváky.

Neuvěřitelný, super vkus, takových moc neznám. Co preferuješ? Já doma v korkáčích s ven dřeváky.

Já si upravuji korkáče tak, aby vydrželi venkovní provoz. Taký dřeváky si upravuji. V pidstatě je jedno, jestli korkáče že anebo dřeváky. Stejně na ven potřebují úpravu. Dřevo však preferujú proto, není třeba na stėlku potah. Do kôrku se ale přidavá lepidlo a potáhne se nějakou látkou. Na chodidlo to má trochu vliv. Dřevo pěkně vyhlazuje pokožku chodidlá, kdežto lepidlo a látka ji trochu zdrsňuje.

To ale buziku nejsou dřeváky co taháš ty.To jsou poctivé takzvané majšláky a nemaj s nějakými korkáči u kterých si ty mastíš péro nic společnýho.

Nejsem buzík. O těch dřevákách jsem už prece psal, čím dobře o nich. Jsou různe druhy. Otevřené a zavřené. Zavřené se hodí Spiš do nečasu, proto je Nizozemci častěji nosí. Ale i ty jsou fajn...

Zajímavé...já jsem je spíš viděl u štíhlych holek s krásně tvarovanýma nohama, postavou a chodidly.

Jsem ročník 1966, tedy ta éra korkáčů, kdy se nosily skoro všude. Mám jinou zkušenost, než ty. Taky jsem je začala zhruba nosit stejně. Když se podívám na školní fotky a pamatuji si, že v osmičce měla víc než půlka holek ve třídě korkače a ještě několik mělo Svitky. Paradoxem je, že korkáče nosilo i pět kluků a nikomu to nebylo divný. Taky v ostatních třídách bylo k vidění celkem hodně korkáčů. Oblíbené byly i u našich soudružek učitelek a měl i učitel tělocviku, který učil taky matematiku. Korkáče mám dodnes.

Taky jste se podle toho rozlišovali? Někde jedna bývalá nistelka, už nevím kterých, psala, že podle pantoflí měly ve třídě dva "tábory".

U nás ve třídě (vyšší ročníky základní školy) taky byli tábory. Početný tábor pantoflistů, které byli předepsány, jako přezůvky. Pak byli sandálisté, které se tolerovali jako přezutí, potom byli teniskáři, co stejně byli zouvání do ponožek, protože se jako přezůvky nesměli nosit. No a nakonec velmi malá skupina dřevákistů. Často se ty tábory prolínaly...Ale Alena byla no. 1. Měla dřeváky z plnodřeva, byla hezká a měla krásné držení těla a chůzi. Navíc seděla v řadě nalevo od mne předemnou, tak jsem měl na její dřevákonohy luxusní výhled. Tak jsem se počas vyučování nikdy nenudil...

Mám taky v paměti školní korkáče a bylo nás taky dost. Pamatuji, jak dělaly černé čáry na podlaze a kdo je měl bylo poznat podle skoro černé podlahy pod židličkou, jak jsme s nohama pořád šoupaly. Uklízečka z toho byla na prášky, protože to šlo špatně umýt. Taky je stále nosím doma v létě nosím venku bílé a je pravda, že si jich hodně lidí všimne a myslím, že je se to líbí především pánům.

Dámy by se mohli taky více rozepsat o pánských a dámskych dřevákokorkobosonohochodidlách.