Existuje Bůh?

Joj, s tím se bohužel nic moc nedá dělat, Žebra se hojí v rozmezí od třech do šesti týdnů. Obrnit se trpělivostí, nekašlat, nekýchat, nechechtat se - vydržet.
Bolest je tu dobrá ochrana. Když se příliš utlumí, člověk si pak víc dovolí a hojení je pomalejší.
Nejlepší je láskyplná ruka utěšitelka, přiložená na bebíčko - i drsný chlap takovou léčbu rád přijímá.

Ale že to bolí zatraceně protivně vím i na vlastní tělo.
Hodně zdaru

Dík ( já jsem to věděla, že jsi hodný klučina ) :-)

Jsou to zlomená žebra ( 7, 8 ) u mé polovičky (trochu jsem smutná, že to není bederní, co ke mně patří ) :-)

Je to neukázněný pacient, který byl doposud zdráv a hodně aktivní. Nyní pro něho " tragedie "Taky všechny jeho aktivity a práce nedokončené teď zůstaly na mě.

Jinak, neboj já hodně vydržím, právě že se bojím, že moje komunikace nudí :-)

To by bylo škoda práce a času. Dějiny vyznavačů již hotového názoru, o kterém ani není přípustno pochybovat, ty mohou přinést pouze důkaz o existenci pevné a neochvějné víry. Víry, která důkazy nepotřebuje, protože je sama sobě důkazem.

Existence víry v nadpřirozeno je sama o sobě zajímavá z hlediska dušezpytného, z hlediska evoluční psychologie a teorie vědomí.
Obávám se však, že dějiny vyznavačů jednoho z náboženství, co jich jen na Zemi je, těžko přinese jakýkoliv relevantní důkaz o reálné existenci objektu jejich víry.

I ty se měj ještě lépe, než to vůbec jde,

a nenech se znechutit všemožnými neznabohy, kteří mají protivný zvyk ve všem se šťourat a o všech dobře zavedených pravdách pochybovat:-)

PS - neber to jako nemístnou zvědavost, ale ve věci zmíněného úrazu bych možná mohl přispět alespoň radou - leč vnucovat se nechci.

Tak to je mě líto, protože jsem myslela, že potřebuješ k odhalení Boha Stvořitelé, nějaký důkaz a hledáš ho.Proto se snažím nějak Ti pomocí ( doufám, že mou snahu dostatečně oceníš ) :-)

Naopak , tihle lidé vedli zajímavý a krásný život. Stalo by to za to si o nich něco přečíst. Kdybych měla čas, něco bych zde nadhodila, ale právě, že jsem zde zabrousila jen k vůli úrazu v rodině ( hledala par informací ohledně léčby) takže momentálně mám málo času a jen v krátkosti se mi zde podaří hodit pár vět ( ale i to je dobré, kdo by měl trpělivost, pak číst mé literární výtvory) :-)

Taký přeji krásný den, užij si sluníčka a samozřejmě dej na sebe pozor !

Pro kteréhokoliv :-) Lidi ve své historii stvořili bohyň i bohů dostatek, stačí si jen vybrat. Zkus třeba FSM pastafariánů...

Proboha... Zavedené rčení. Jazykový usus. Řeknu li hromabydotebebacil, taky to není metafysické vzýváni akustického efektu přírodního elektrického výboje.

I tvrdý ateista může o zvláště vydařeném aktu lásky, že to bylo přímo ďábelsky božské, aniž by tím jakkoli verifikoval existenci dotyčného transcendentna.

Co se týče tvého vskutku velkoryse pojatého dotazu na dějiny křesťanství, doporučuji se vznést v této věci dotaz na strejdu Gůgla. Ten jistě najde dostatek informací k tomuto tématu; a jistě též mnohem spolehlivěji než nějaký skeptický agnostik, jehož středobodem zájmu církevní dějiny nejsou a nebyly.

Tak se měj přímo pekelně božsky!

Trošku jsem to poopravila :-)

Takže další dotaz, jak je to s dějinámi křesťanství? Doba působení reformatorů

Pavel r. 53 - 170
Ireneusa r. 170 - 312
Martina r. 312 - 606
Columnby r. 606 - 1520
Luther r.1520 - 1750
Wesley r.1750 - 1906
????? r.1906 - 2013

Ty máš nějaký konflikt s tím dle tvé citace " ukřižovaným chlapem " ?

Proboha proč bych měl mít? Stejně jako nemám konflikt s králem Ječmínkem či "skrytým imámem" šíitů.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Teď jsem znatená, pro jakého Boha ? :-)

Jinak téma,kalendář křesťanský uzavíram. Níc nepotvrzuje,není věrohodný, dějiný to nepodvrzuje Ok.

Takže další dotaz, jak je to s dějinámi křesťanství? Doba působení reformatoru Pavla r.53 - 170, Ireneusa r.170 - 312, Martina r.312 - 606, Columnby r.606 - 1520, Luther r.1520 - 1750, Wesley r.1750 - 1906 ????? r. 1906 -2013
Pavel v r. 53 - 170,

Číslování let podle křesťanské éry je běžně dominantní v mnoha zemích světa, a to jak v komerční tak i ve vědecké praxi. Po desetiletí je globálním standardem uznávaným mezinárodními institucemi jako např. Organizace spojených národů nebo Světová poštovní unie. Příčinou je, že tento způsob datování, díky křesťanství, převládá v západním světě, který má velký vliv na vědu, technologii a obchod, stejně jako skutečnost, že solární gregoriánský kalendář je považován za astronomicky poměrně přesný.
Označení Anno Domini je používáno pro počítání let v křesťanské éře a je konvenčně používáno juliánským a gregoriánským kalendářem. Přesněji, roky mohou být specifikovány také jako Anno Domini Nostri Iesu (Jesu) Christi („v roce našeho pána Ježíše Krista“). Datování 'Anno Domini' bylo poprvé zavedeno roku 525 a začalo být používáno v Západní Evropě během 8. století.

Raní křesťané určovali daný rok kombinací data konzulátu, data roku vlády císaře a data stvoření. Používání data konzulátu bylo ukončeno ve chvíli, kdy císař Justinián I. přestal v polovině šestého století jmenovat konzuly, což si brzy poté vyžádalo dataci podle vládnoucího císaře. Posledním konzulem byl jmenován Anicius Faustus Albinus Basilius v roce 541.
Papežství ovšem bylo po celou dobu středověku v kontaktu s vyslanci byzantského světa a mělo tak jasný přehled – nehledě na náhlou smrt či sesazení – kdo byl v kterékoli době byzantským císařem.

Systém Anno Domini byl vyvinut mnichem jménem Dionysius Exiguus (narozen v Malé Skythii) v Římě roku 525 jako jeden z výsledků jeho práce při výpočtu data Velikonoc. Ve svých velikonočních tabulkách Dionysius přiřadil rok AD 532 k roku 284 vlády císaře Diokleciána; ve svém vysvětlujícím dopise přiřazuje rok AD 525 k roku konzulátu Probuse Juniora. I když nikde ve svém výkladu ohledně svých tabulek Dionysius nevztahoval svou epochu k jiným datovacím systémům, ať už konzulskému, olympiádám, rokům od stvoření světa nebo rokům vlády Augusta; ještě mnohem méně je vysvětlen a ospravedlněn datový základ systému. Blackburn&Holford-Strevens i další krátce uvedli argumenty pro roky 2 př. n. l., 1 př. n. l. nebo 1 n. l. jako roky určené Dionysiem pro narození nebo vtělení.

Hlavními zdroji zmatku/chyb jsou:

* V moderní době je vtělení synonymní s početím, ale někteří starší spisovatelé, jako např. Beda považují vtělení za souhlasné s narozením
* Občanský nebo konzulární rok začínal 1. lednem zatímco Dionysiův rok začínal 29. srpnem
* Chyby v seznamu konzulů
* Chyb v součtech let vlády jednotlivých císařů

Další výpočty byl provedené Alexandrijským mnichem Annianem okolo roku 400, který umístil Zvěstování Panny Marie na 25. březen roku 9 (podle Juliánského kalendáře) – osm až deset let později než spočítal Dionysius. Tato éra inkarnace převažovala na východě v raných stoletích existence Byzantské říše a je ještě používána v Etiopii, což odpovídá rozdílu 8 nebo 7 let mezi Gregoriánským a etiopským kalendářem.

Byzantští kronikáři, jako např. Teofanes, pokračovali v datování let ve svých světových kronikách na rozdílném židovsko-křesťanském základě – od pomyslného stvoření světa, jak ho vypočítali křesťanští učenci během prvních pěti století křesťanské éry. Tyto éry, někdy nazývané moderními učenci Anno Mundi, „rok světa“ (zkráceně AM), jsou vůči sobě kontroverzní. Žádná jednotlivá éra Anno Mundi nebyla dominantní. Jedna z populárních definicí pochází od Eusebia z Kaisareie, historika z dob císaře Konstantina I. Na západě pomohl zpopularizovat Eusebiův výpočet AM latinský překladatel a spisovatel Jeroným.

Přestože učenci věří, že Kristus se narodil o několik let dříve než v roce 1 n. l., historické důkazy jsou příliš útržkovité na to, aby mohlo být určeno konečné datum“ (Doggett). Podle Matoušova evangelia (2:1,16) se Herodes Veliký dozvěděl o Ježíšově narození a přikázal v reakci na tuto událost vyvraždit všechny novorozence. Badatelé (The Oxford Book of Days by Bonnie Blackburn and Leofranc Holford-Strevens - vydáno 2003) pokládají Herodovu smrt na dobu krátce před Pesachem v roce 4 př. n. l. a tvrdí, že ti kdo akceptují příběh vyvraždění neviňátek ho někdy spojují s hvězdou, která vedla tři biblické krále, a toto znamení vidí buď v planetárním spojení roku z 15. září roku 7 př. n. l. nebo v Halleyově kometě z roku 12 př. n. l.; dokonce historikové, kteří neakceptují tento masakr za Heroda, akceptují narození za Heroda jako tradici starší než jsou psaná evangelia.

Lukášovo evangelium (1:5) uvádí, že Jan Křtitel byl přinejmenším počat, ne-li narozen, za Heroda a že Ježíš byl počat v době, kdy Janova matka byla v šestém měsíci těhotenství (1:26). Lukášovo evangelium také uvádí, že Ježíš se narodil během vlády Augusta a v době kdy Cyrenius (nebo Quirinius) byl guvernérem v Sýrii (2:1-2). Blackburn a Holford-Strevens (str.770) poukazují na to, že Cyreniovo/Quiriniovo guvernérství v Sýrii započalo roku 6 n. l., což je neslučitelné s termínem 4 př. n. l. a konstatují, že „Sv. Lukáš působí velké obtíže… nejvíce kritiků proto Lukáše vyřazuje“ (str. 776). Někteří učenci se spoléhají na Janovo evangelium a umisťují Ježíšovo narození do roku 18 př. n. l. (Blackburn a Holford-Strevens str.776).

Přestože neznáme způsob, jakým Dionysius dospěl k datu Kristova narození, historikové se domnívají, že se jim podařilo rekonstruovat postup jeho uvažování. Dionysius patrně vycházel z textu Nového zákona a spojil nepříliš konkrétní, a navíc rozporné údaje evangelií se svými komputistickými znalostmi. Selešnikov se ve své knize Člověk a čas domnívá, že Dionysius založil svůj výpočet na třech základních předpokladech:

1. K ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety od Dionysiovy doby.
2. Kristus zemřel ve věku třiceti let.
3. Kristus vstal z mrtvých o velikonocích dne 14.nisanu židovského kalendáře, což je 25. březen našeho kalendáře.

Na základě třetího poznatku vyhledal Dionysius ve svých tabulkách nejbližší rok, na který připadne velikonoční neděle opět na 25. března. Tímto rokem byl rok 279 diokleciánské éry, neboli rok 563 n. l. Od tohoto roku odečetl číslo 532 – tzv. velkou indikaci. To je výsledkem násobení čísel 19 (měsíční kruh) a čísla 28 (sluneční kruh). Po 532 letech tedy odpovídají čísla dnů v měsíci stejným dnům v týdnu i stejné měsíční fázi, z čehož vyplývá že po 532 letech připadají velikonoce na stejné dny, které zaujímaly před touto dobou. Po odečtení velké indikace došel Dionysius k závěru, že Kristus vstal z mrtvých 25. března roku 31 n. l. Po odečtení předpokládaného Kristova věku, tj. 31 let, pak dospěl k datu jeho předpokládaného narození. Z toho vyplývá, že v roce 1 se Kristus nenarodil, nýbrž měl první narozeniny.

Dnes se ví, že se Dionysius dopustil při výpočtu roku Kristova narození několika chyb – místo židovských použil pro výpočet Pesachu křesťanské tabulky, určil věk Krista v době jeho smrti na 31 let (v současnosti se křesťanská tradice kloní k 33 letům), rok narození Krista umístil mimo dobu panování Heroda Velikého a 25. březen je mnoha badateli považován za datum Kristovy smrti a nikoli vzkříšení.

Na kontinentální Evropě byla éra Anno Domini uvedena jako éra Karolínské renesance Alcuinem. Její schválení Karlem Velikým a jeho následovníky zpopularizovalo používání této epochy a rozšířilo ji po celé Franské říši, jako jádru systému, kde od té převládá dodnes.

Vně Franské říše, Španělsko pokračovalo v datování podle éry císařů neboli španělské éry až do středověku, jejíž letopočet začínal rokem 38 př. n. l.
Éra mučedníků, která se počítá od nástupu císaře Diokleciána roku 284, jenž proslul mimo jiné zahájením posledního intenzivního pronásledování křesťanů, převážila na východě a je stále ještě oficiálně používána koptskou a bývala používána etiopskou církví.
Další systém datování vychází z roku ukřižování Ježíše Krista, které spadá, jak věřili již Hippolytus a Tertullianus, do doby konzulátu Geminiů (29 n. l.) a toto datování se tak také příležitostně objevuje ve středověkých rukopisech.

Mnoho syrských rukopisů psaných do konce 19. století má v poznámce na konci používání „roku Řeků“ (Anno Graecorum = Seleukovská éra).

I když letopočet Anno Domini začal být používán od 9. století, označení „před Kristem“ (nebo jeho ekvivalent) se nezačal šířit dříve než od 15. století.
Na Anno Domini je někdy také odkazováno jako na Náš letopočet (v angličtině Common Era – zkratka C.E. nebo CE).
Označení náš letopočet je často používán těmi, kteří nechtějí používat termín spojený s náboženským pojetím času. Například Cunningham a Starr (1998) píší, že „termíny B.C.E./C.E. … předem nepředpokládají víru v Krista a z toho důvodu jsou více vhodné k dialogu mezi náboženstvími než konvenční B.C./A.D.“

Čínská lidová republika založená roku 1949, převzala západní datování, když tuto éru nazvala go-ngyuán, což doslovně znamená "běžný letopočet".

(Excerpt Wiki)

Dane, já tu nyní nepolemizuji o historicitě Ježíše.

Jen tvrdím, že existence křesťanského kalendáře sama o sobě NENÍ DŮKAZEM této historicity - nic víc, nic míň.

Pokud bych měl hledat důkazy historicity Ježíše, musel bych na to jít jiným způsobem.
To nelze odbývat logickými klamy.

Doporučuji ti prostudovat si...Ano,křest'anský kalendář je možná opravdu používán z čistě praktických důvodů,ovšem nic to nemění na faktu skutečné Kristovy historicity.S tou angličtinou jako světovým dorozumívacím jazykem, máš taky pravdu,ale je to jen pouhý nástroj komunikace mezi lidmi třeba odlišných národností nebo jazyků.To že se obě dvě věci používají s ryze praktických důvodů,ještě není důvod k tomu aby se vzájemně mohly srovnávat.A už vůbec ne tak,aby se pomocí zevšeobecnění mohly zastírat historické fakta.

Proboha proč bych měl mít? Stejně jako nemám konflikt s králem Ječmínkem či "skrytým imámem" šíitů.

Doporučuji ti prostudovat si na Wikipedii článek Argumentační klam:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam

...Jinak na světě je strašně málo těch co historii toho kalendáře zpochybňují. No a já se nacházím v tom zbytku, tzn. ve většině... argumentační klam typu argumentum ad populum.

...Ptám se? Jak je možné, že všichni ateisté, agnostici se tímhle kalendářem řídí, když tahle informace není pravdivá a nejsou důkazy?... argumentační klam typu non sequitur - chybná implikace.

Křesťanský kalendář je používán z ryze praktických důvodů - stejně tak, jako angličtina je společným jazykem z ryze praktických důvodů.

Dovozovat z toho faktu jakoukoliv imanentní superioritu křesťanského kalendáře je stejný nesmysl jako dovozovat z globálního rozšíření angličtiny jako lingua franca dnešní doby nějakou její posvátnou výjimečnost.

Ještě jeden dotaz? Ty máš nějaký konflikt s tím dle tvé citace " ukřižovaným chlapem " ?

Stejně stupidní, jako otázka proč je na konferenci jednacím jazykem angličtina, když ani jeden účastník není angličan? ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

Tohle přirovnání se minulo cíle :-)
Určitě jsou to jen lidské výpočty a my jsme omylní, takže nějaký ten rok může být plus , minus. Ale zde je řeč o něčem jiném.

Jinak na světě je strašně málo těch co historii toho kalendáře zpochybňují. No a já se nacházím v tom zbytku, tzn. ve většině :-)

Další, přímo klasický případ logického klamu.

Stejně stupidní, jako otázka proč je na konferenci jednacím jazykem angličtina, když ani jeden účastník není angličan?

Systém našeho letopočtu byl vyvinut mnichem jménem Dionysius Exiguus, který se ve svých výpočtech seknul o nějaké 4 roky. Takže celý ten náš anno domini letopočet sedí šejdrem. O pravdivosti legendy o jednom ukřižovaném chlapovi nevypovídá ani zbla.

žádný křesťanský kalendář nemám. Tak jako je pro pracující v kalendáři označen Den pracovního klidu, Svátek práce, tak je pro věřící označen svátek zmrtvýchvstání. Jednoduché. Dokaž, že se tím řídí.

Ptám se taky?

Jak je to s naším křesťanským kalendářem, který už 2 000 let připomíná den zmrtvýchvstání Ježíše a dle jeho života a smrti je tenhle kalendář ovlivněn?

Ptám se? Jak je možné, že všichni ateisté, agnostici se tímhle kalendářem řídí, když tahle informace není pravdivá a nejsou důkazy ?

On snad existuje nějaký bůh?

Bible to ale tvrdí...Tak vidíš, jak ta bible kecá... co taky můžeš čekat od starých pověstí lidu pasteveckého.

Protože to byl člověk,...Bible to ale tvrdí obráceně. ?