Reklama

Mužnost

D (Pá, 11. 5. 2018 - 09:05)

Když stál chlapecký král a vévoda Konradin Hohenstaufský na improvizovaném popravišti, zřízeném pro něj a hrstku jeho nejvěrnějších na neapolském tržišti, jeho situace byla o to tragičtější, že věděl, že pokud by u něj byla jen část jeho švábských, italských a jeruzalémských věrných poddaných a přátel, Karel z Anjou by proti němu, se všemi jeho přítomnými zbrojnoši, biřici a katy, neměl sebemenší šanci. Běda však, třikrát běda - Konradinovi lidé byli stovky, nebo i přes tisíc mil daleko! Nač byla klečícímu Konradinovi s obnaženou šíjí jeho vzdálená království! Nemohl si takovéto souvislosti vůbec připouštět. Stál nad ním kat s naostřeným popravčím nástrojem, v blízkosti mu jistě posluhoval kněz, asi i s na stolku vyloženým krucifixem, a již použitými pomůckami na právě poskytnuté poslední pomazání! Vše bylo naaranžováno na Konradinovu nenadálou smrt, a Konradin musel, ve své chvíli nejtěžší, myslet na to, že již v příštím okamžiku odevzdá duši svou Kristu Ježíši!

D (Ne, 26. 2. 2017 - 00:02)

"O Mutter, welches Leiden bereite ich Dir!"

Pravděpodobnost, že výše uvedená byla poslední Konradinova slova, odhaduji tak na 20 %.

Konradin se mi, podle toho co o něm vím nebo si myslím, jeví jako - minimálně na dnešní dobu - dost tvrdá nátura. Jeho výchova ze strany Ludvíka Přísného asi byla spíše drsná, a i když se Konradin jako chlapec naučil i dobře latinsky a psal rytířskou poezii, byl jako šestnáctiletý asi hlavně ranařem, hazardérem a bojovníkem. Proto se podle mých představ choval na popravišti celkem autoritativně a nesentimentálně. Z blízké smrti se jistě nepodělal, o život svých leníků žádal pevným hlasem, a o právo na to, být sťat jako první, se asi přihlásil rovněž jako chlap, který se za všech okolností snaží mít jakoukoli situaci pod svou pevnou kontrolou.

D (So, 25. 2. 2017 - 19:02)

Zbožnost, adolescentní netrpělivost a hazard, a zejména naivně pojímaný koncept rytířské cti - tohle všechno hrálo zásadní roli v Konradinově vůli a odhodlání sebrat vojsko a táhnout s ním do Itálie do boje za obnovení hohenstaufské kontroly nad Neapolskem a Sicílií. Nemalý vliv však mělo na Konradina i romantické spoléhání se na Fridricha Bádenského a jiné říšské velmože, Ludvíka Přísného z toho nevyjímaje. Naopak málo, po čertech málo času investoval Konradin do chladného vojensko-strategického a ekonomického kalkulu.

D (So, 25. 2. 2017 - 00:02)

Další pohled na Hohenstaufy...Mezi svévolným sebeprohlášením Manfreda za sicilského krále a popravou Konradina však postupně seděli na Petrově stolci hned ppežové tři: Alexandr IV (Ital) a Urban IV & Klement IV (Francouzi). Byl to potom Urban IV, který zavrhl Manfreda a zaangažoval Karla z Anjoou do italské politiky. Stála za tím samozřejmě snaha zbavit papežství rivalství ze strany Svaté říše římské a jejich králů a císařů. Manfredova zrada malého Konradina konstituovala rozkol ve vymírajícím Hohenstaufském domě, což bylo pro papežství obecně, a Francouze na Petrově stolci zvláště, skutečným požehnáním. Manfred zůstal odkázán sám na sebe a své ghibbelinské spojence v Itálii, a za svého života nemohl počítat s žádnou podporou ze Švábska, Říše obecně, ani Fridrichovy Verony. Manfreda a tandem Konradin-Fridrich tak šlo zlikvidovat jednoho po druhém.

Ouha (Pá, 24. 2. 2017 - 22:02)

Manfreda měl správně...Další pohled na Hohenstaufy je to, že už Manfred tím, že se vlastně podvodem nechal vyhlásit panovníkem Sicilie naštval papeže, a ten pak, když vyrazil Konradin do boje, se rozhodl definitivně s nebezpečnými Hohenstaufy , tedy nebezpečnými pro papeže, skoncovat

Tony (Pá, 24. 2. 2017 - 22:02)

Dle mne tu Déčko tlumočí to, co s ním rozebírají při psychoteraupetické komunitě v ústavu. Má volnou wifinu pro pacoše, tak to pak může ventilovat ven.

Vše nasvědčuje (Pá, 24. 2. 2017 - 21:02)

Manfreda měl správně...že aby měl Konradin aspoň minimální šanci obnovit moc a vliv svého rodu, musel by už ve svých pěti letech mít politický rozhled a cynismus padesátníka. Nebo mít věrného, a přitom machiavellistického poručníka či regenta. Nic z toho neměl. Po likvidaci Manfreda a obsazení italských hohenstaufských držav Francouzi si proto měl hledět svého Švábska. Vysvětluj to však patnácti či šestnáctiletému ultraurozenému ranaři.

D (Čt, 23. 2. 2017 - 21:02)

Manfreda měl správně zabít Konradin, respektive jeho strýc Ludvík. Kdyby byly hohenstaufské državy v Itálii a v Říši včas sjednoceny pod Konradinem, byla šance na včasné poplenění Říma, likvidaci francouzského papeže a dosazení nějaké hohenstaufské figurky na jeho místo. Pak by se Anjouovcům pronikalo do Neapolska a na Sicílii daleko hůř, než když si Manfred hrál na jednom písku a Konradin pod ochranou Ludvíka na druhém.

D (St, 22. 2. 2017 - 22:02)

a snaha věci rychle...Manfred to ovšem posral, už když se nechal prohlásit za sicilského krále místo Konradina. Tím přivodil rozkol uvnitř Hohenštaufské rodiny, který pak plně využila římská kurie s Francouzy.

Eulálie (St, 22. 2. 2017 - 15:02)

a snaha věci rychle...Dobře vyjádřeno!

Konradinova net (Út, 21. 2. 2017 - 22:02)

a snaha věci rychle rozetnout byla jeho klukovským rysem. A rys to byl velmi nemachiavellistický a velmi nerichelieuovský.

Možná, že se Konradin dokonce nedíval ani na svou porážku, uvěznění a popravu zcela negativně. Přecejen to vše bylo vyřešením jeho obtížné situace, kterou se mu asi nechtělo dlouhodobě snášet.

Konradin, a hlavně lidé, kteří mu přáli, mohli chovat jistou naději na jeho dlouhý a úspěšný život, dokud ještě žil samozvaný sicilský král Manfred. Jakmile však byl ten zabit, a Anjouovci ovládli Neapolsko a Sicílii, bylo víceméně jasné, že smrtelně nebezpečná konfrontace s anjouovskou brannou mocí mladého Konradina čeká a nemine.

František (Út, 21. 2. 2017 - 13:02)

Nejen obtížnou situaci své...Zajímavý úhel pohledu. Na tom asi něco bude.

D (Út, 21. 2. 2017 - 08:02)

Nejen obtížnou situaci své předklimakteriální matky Alžběty, ale i obtížnou situaci svou vlastní, chtěl Konradin rozetnout svým tažením do Itálie ve věku svých pouhých šestnácti (!) let. Nechtěl prožívat další léta v nejistotě, pod Damoklovým mečem své rodové politické kletby.

D (Po, 20. 2. 2017 - 22:02)

V době Konradinova chlapectví a dospívání se jistě našla celá řada dvorních reálpolitiků, geopolitiků a stratégů, dobových to obdob různých Machiavelliů, Richelieuů, Suvorovovů, Brzezinských, a jiných teoretických Guderianů a Kesselringů, kteří byli skeptičtí k možnosti opětovného mocenského vzedmutí vymírajícího rodu Hohenstaufů. Ti jistě mladičkému Konradinovi tak či onak naznačili, že s vysokou pravděpodobností neuhájí své ancestrální rodové državy, a v boji za ně záhy zahyne naostřeným kovem. Konradin tak jistě tušil, že s vysokou pravděpodobností brzy zemře v boji nebo na popravišti. Tomu možná přizpůsobil i svá poslední léta, v nichž se hodně modlil, věnoval sokolničení a družení se s Fridrichem Bádenským.

Konradinovo tažení do Itálie bylo aktem velké obětavosti k jeho matce a jejím budoucím dalším dětem, méně však již aktem obětavosti vůči matkám těch, kteří zahynuli během Konradinova tažení. Na těchto obětech a jejich matkách však nezáleželo.

24.4. (Út, 24. 4. 2018 - 07:04)

Rozhodne-li se muž někomu...A co je dokonalost?

D (Út, 24. 4. 2018 - 07:04)

Rozhodne-li se muž někomu udělit coup de grâce, a přistoupí-li k tomu, je z toho potom hotová věc, neboli fait accompli!

D (Po, 23. 4. 2018 - 22:04)

Coup de grâce je neoddělitelně spjat s fait accompli. Filosofujme o tom!

luci (Po, 23. 4. 2018 - 09:04)

Je mužné udílet coup de...Ono je diskutabilní,co je beznadějně nemocný? Jsou případy,kdy lékaři nad pacienty"zlomili hůl" a oni nejen přežili,ale někteří úspěšně rehabilitováni žijí normálním životem. Naopak lidé mladí a zdravý ráno už z postele nevstali a odvezli je funebráci.

23.4. (Po, 23. 4. 2018 - 09:04)

D jenže každý člověk má právo na život.

D (Po, 23. 4. 2018 - 09:04)

V jednom americkém...Je mužné udílet coup de grâce beznadějně nemocným dětem, dospělým, starým?

To je otázka do pranice!

Reklama

Přidat komentář