Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Když se u pražského městského soudu projednával případ Hepnarová, vystupoval daný soud v roli soudu hrdelně popravního! Během přestávek soudního líčení ti, kterým bylo souzeno být při daném líčení přítomni, jistě vedli různé konverzace na chodbě soudu, které se vesměs točily kolem toho, zda, kdy, za jakých podmínek a s jakou pravděpodobností bude Olga Hepnarová odsouzena k smrti a popravena! Jednotlivé promluvy se mísily v jednotný hukot, brumlot, chrapot, skřehotání, šrumec, brumendo, kresčendo, inuendo (ale ne nintendo). S největší pravděpodobností však tento kompozitní souzvuk na chodbě soudu nebyl nahrán. Nebyl-li, žádný sociolingvista, biolingvista či fonetik už neposoudí, kolik lidí se na dané chodbě přibližně bavilo a jaká byla jejich pohlavně věková, vzdělanostní a jiná skladba!

Při uskutečnění své msty měla Olga Hepnarová odvahu rázně vykročit do neznáma. Nemohla přesně vědět, jaké orgány a instituce si ji budou navzájem přehazovat jako horkou bramboru. Nevěděla, koho zabije a koho zmrzačí, kdo ji bude zadržovat, zatýkat, vyšetřovat, psát na ni posudky, soudit, věznit, rozhodovat o její (v daný monent ještě jen případné) popravě, popravovat. Nevěděla, s kým bude vězněna. Nevěděla, jak dlouho bude vězněna před případnou popravou. Nevěděla, jak bude na její situaci reagovat Miroslav David, matka, zbytek rodiny. Nevěděla, že psychiatři, kteří ji budou věznit na uzavřeném oddělení, o ní uspořádají alibistický seminář.

Ano, Jadrnožko. Veškerá další diskuse by se měla točit kolem otázky, zda se Hepnarová zachovala jako krutá dáma, nebo zpovykaná ludra!

Byla s to čelit smrti v odplatu za uspokojení toho, v čem viděla svoji krvavou potřebu a spravedlnost. Lze ji kvůli tomu přisoudit jakousi bytostnou poctivost? Buď jak buď, jednala svým způsobem podobně jako mnozí horolezci.

Každý lidský život je tragický. Olga Hepnarová však měla tu sílu si tragiku svého života uvědomit, a její mentální ustrojenost a předpoloženost ji vedla k tomu, aby se za tuto tragiku pomstila společnosti.

Na Hepnarovou působila řada psychologických faktorů. Některé z nich měly povahu obecnou, další specifickou, a ještě další jedinečnou.

Bať, Jadrnožko. Hepnarová zaútočila na lidi, kteří zažili jednu, nebo ještě častěji dvě, světové války. Buď pro ně tedy byl její útok normálnější, než by byl pro nás, nebo to pro ně byl naopak ještě větší šok. Ve známé vojenské písni "Směr Praha" se mimo jiné zpívalo "na práci klid pro všechen lid, my uhájíME věčný mír!"

Hepnarová Najela 28 let po válce. To mělo velký vliv na percepci i recepci jejího Najetí.

Kdyby Olga Hepnarová věděla co ji při exekuci čeká, tak předtím spáchá sebevraždu. Dusit se dlouhé minuty při plném vědomí na oprátce, to je skutečně to nejstrašnější co může být. Jedině, že by ji strhli vaz, ale to se v jejím případě myslím, nestalo.