kleceni deti v koute
Mezi nejčastější a nejzávažnější násilný trestný čin patří týraní dětí. Při objasňování pojmu týrání dětí si lze vypomoci dokumenty Rady Evropy, jež byly vydány v souvislosti s problematikou CAN (CAN neboli child abuse and neglect je syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, což je označení pro multifaktorální společenský jev, jehož společným znakem je ubližování dítěti, a který obsahují definice jednání, jež se podřazují pod termín týrání.)
Rozlišují se tři základní formy týrání dítěte, a to fyzické, psychické a sexuální. Fyzické týrání je vymezeno jako tělesné ublížení dítěti, nezabránění ublížení nebo utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení a udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno nebo že mu vědomě nebylo zabráněno. Psychické týrání pak zahrnuje chování, jež má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a na jeho chování. Psychické týrání může mít formu verbálních útoků na sebevědomí dítěte, opakované ponižování dítěte a jeho zavrhování, vystavování dítěte násilí nebo vážným konfliktům doma, násilné izolace, omezování dítěte, vyvolávání situace, kdy má dítě stále pocit strachu. Sexuální týrání představuje nevhodné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, aktivitě nebo chování, přičemž zahrnuje jakékoli sexuální dotýkání, osahávání, soulož nebo vykořisťování kýmkoliv, kdo má dítě v péči nebo kdo takto dítě využívá. Takovouto osobou může být rodič, příbuzný, přítel, profesionální či dobrovolný pracovník nebo cizí osoby.
Jakékoli podezření i z internetových komentářů hlaste na l.158 nebo na služebnu PČR.
Ty demente blbej, jdi už někam do prdele! Nikdo tu na tebe a tvoje nesmyslé kopie článků, které sem dáváš není zvědavý! Ty jsi opravdu tak blbý, že si myslíš, když sem napíšeš PČR, že se z tebe lidi poserou? Zrovna tak ty tvoje Z pod příspěvky. Co si tím jako pořád dokazujej, ty idiote?
Já mám tři děti Erik 12 let, Isabella 9 let a Barča 6 let. Barča zatím nezlobí jen se vzeká ale netrestáme jí jen jí někdy okřiknu. Isabellka tu někdy za trojku a horší známku či pozdní příchod pošlu klečet a když už zlobí nebo je drzá (v tom věku to už dokáže) tak jí na zadek dám na holou rukou (20) v horším případě vařečkou (10) a stačí. U Erika ten už pomáhá jen za pozdní příchod dostane asi (15) proutkem na chodidla a to je vše. Žádný extrém. Děti ví za co a respektujou to. Jinak máme v rodině dobré vztahy.
Oprava - Erik ne Erika..... Totiž náš Kuba, je mu deset, taky pořád chodí pozdě, tak jsem mu slíbila, že už dostane na chodidla. Mám už proutek a až přijde zase pozdě, asi mu řeknu, aby si klekl v kuchyni na židli, tam pak dostane. Jinak, když je drzý, nebo má trojku, tak se položí a dostane na holou řemenem. Když byl menší, tak jsem si ho přehýbala přes koleno, když někdy dostal. Ještě mám pětiletého Ondru, tan zatím párkrát klečel, oblečený v koutě. Naše děti taky tresty přijímají a máme se všichni rádi.
Lucko a jak ty tresty u vás probíhají? Isabellka se při výprasku někam položí, nebo přehne? Nebo ji ohneš přes koleno? A Erika při tom trestání klečí např, na židli, nebo se položí a nastaví nohy?
Mezi nejčastější a nejzávažnější násilný trestný čin patří týraní dětí. Při objasňování pojmu týrání dětí si lze vypomoci dokumenty Rady Evropy, jež byly vydány v souvislosti s problematikou CAN (CAN neboli child abuse and neglect je syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, což je označení pro multifaktorální společenský jev, jehož společným znakem je ubližování dítěti, a který obsahují definice jednání, jež se podřazují pod termín týrání.)
Rozlišují se tři základní formy týrání dítěte, a to fyzické, psychické a sexuální. Fyzické týrání je vymezeno jako tělesné ublížení dítěti, nezabránění ublížení nebo utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení a udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno nebo že mu vědomě nebylo zabráněno. Psychické týrání pak zahrnuje chování, jež má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a na jeho chování. Psychické týrání může mít formu verbálních útoků na sebevědomí dítěte, opakované ponižování dítěte a jeho zavrhování, vystavování dítěte násilí nebo vážným konfliktům doma, násilné izolace, omezování dítěte, vyvolávání situace, kdy má dítě stále pocit strachu. Sexuální týrání představuje nevhodné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, aktivitě nebo chování, přičemž zahrnuje jakékoli sexuální dotýkání, osahávání, soulož nebo vykořisťování kýmkoliv, kdo má dítě v péči nebo kdo takto dítě využívá. Takovouto osobou může být rodič, příbuzný, přítel, profesionální či dobrovolný pracovník nebo cizí osoby.
Jakékoli podezření i z internetových komentářů hlaste na l.158 nebo na služebnu PČR.
Náš desetiletý Jirka byl na mě dneska drzý před svým kamarádem, předváděl se. Tak jsem ho před kamarádem pořádně potrestala. Došla jsem si pro vařečku a lískla jsem Jirku po sprosté hubě, až mu tekla krev. Pak si musel zout pantofle a musel se položit na postel. Dostal deset ran vařečkou na zadek přes kalhoty. Docela to pleskalo. Pak si musel sundat kalhoty a já jsem si přinesla řemen. Jirka dostal dalších deset ran na spoďáry. Pak jsem si donesla rákosku. Jirkovi spoďárky musely dolů...koukla jsem mu pak na nohy a řekla mu ty ponožky taky dolů! Budeš tady bos! Jirka si je sundal. Jonáš, ten jeho kámoš se Jirkovi začal smált Tak jednu chytil a řekla jsem mu a ty taky ponožky dolů, budeš tady taky bos! A jestli se budeš ještě smát, budeš taky bit! Dostaneš na ty holý paty! Jirka se pak musel znovu položit a dostal přes tu jeho holou, vysvlečenou zadnici deset ran rákoskou. Sledovala jsem Jonáše, zase se smál. Tak se pak musel taky položit na Jirkovu postel a nastavit ty jeho bosý nohy. Nařezala jsem mu rákoskou na chodidla. Jonáš křičel a brečel. Pak si musel vyhrnout nohavice až nad kolena. Oba kluci si pak museli kleknout v předsíni na dlaždičky. Jonáš pak musel jít domů bosky, botky v ruce....
To co já zažívám vždy za ostudu, když musím klečet je děsné, většinou ségra se mi i směje protože ona je taková putka, která nezlobí. V předsíni mám vyhrazený kout, kam mi většinou máma posílá, když se vzepřu, tak dostanu ještě na prdel a pak musím také ještě klečet.
buď rád, že je to jen ségra a ne třeba tvoji kámoši, to je mnohem horší...
kolik vám oběma je?
U nás doma se to také praktikovalo, že jsme museli se sestrou klečet za trest v koutě možná až do patnácti let, ale já jsem to bral děsně ponižující a tak moje děti takto zatím nebyly ještě nikdy trestáni.
Já chodil občas ještě v 17, a od mala jsem naklečel určitě několik set hodin.
Ponižující mi to nikdy ale nepřišlo, trestaní jsme byli vždy v soukromí, nikdy ne před kamarády nebo na veřejnosti a nemuseli jsme se ani svlékat nebo cokoliv takového, jak se zde objevuje. A byl jsem na to zvyklej...
Jako malej kluk jsem to rád samozřejmě neměl, když jsem musel místo zábavy klečet v obýváku u zdi s rukama na zátylku. Ale takhle zpětně myslím, že mi to fakt hrozně prospělo. Hlavně jsem se tak naučil disciplíně, ale pomohlo to i s jednotlivým chováním.
A přijde mi, že je chyba začít pozdě, ale asi ještě větší brzy skončit. Nemělo by se hlavně přestat během puberty, jinak mi přijde, že to dítě tu disciplínu hned velmi rychle ztratí. Spíš bych během ní klidně ještě trochu přitvrdil. Takže pro většinu děcek bych to viděl minimálně do těch 15, bezpečnější mi přijde tak těch 17. Každý má ale tu pubertu trochu jindy. Končit ale v 12-13 mi přijde špatně, to má pubertu úplně pryč fakt málokdo. U některých naopak teprve začíná... Úplně ideálně asi trestat v podstatě do doby, dokud je trestat za co (když se netrestá za školu).
Zatím s přítelkyní děti nemáme, ale klečení je alespoň občas asi nemine. Jen na rozdíl od mých rodičů už určitě nebudeme nijak trestat za výsledky ve škole apod. Ale za drzost, pozdní příchody atd. si určitě půjdou pěkně kleknout...
Dnes nemáme školu, protože se dělají ještě maturity, ale k tomu klečení v koutě, mě bylo šestnáct v únoru a přiznám se, že jednou do měsíce v tom koutě musím klečet s rucemi za zády. Většinou je to za odmlouvání nebo, že přijdu pozdě. Také jsem si již nějak zvykla, protože musím klečet od malička.
Mezi nejčastější a nejzávažnější násilný trestný čin patří týraní dětí. Při objasňování pojmu týrání dětí si lze vypomoci dokumenty Rady Evropy, jež byly vydány v souvislosti s problematikou CAN (CAN neboli child abuse and neglect je syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, což je označení pro multifaktorální společenský jev, jehož společným znakem je ubližování dítěti, a který obsahují definice jednání, jež se podřazují pod termín týrání.)
Rozlišují se tři základní formy týrání dítěte, a to fyzické, psychické a sexuální. Fyzické týrání je vymezeno jako tělesné ublížení dítěti, nezabránění ublížení nebo utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení a udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno nebo že mu vědomě nebylo zabráněno. Psychické týrání pak zahrnuje chování, jež má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a na jeho chování. Psychické týrání může mít formu verbálních útoků na sebevědomí dítěte, opakované ponižování dítěte a jeho zavrhování, vystavování dítěte násilí nebo vážným konfliktům doma, násilné izolace, omezování dítěte, vyvolávání situace, kdy má dítě stále pocit strachu. Sexuální týrání představuje nevhodné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, aktivitě nebo chování, přičemž zahrnuje jakékoli sexuální dotýkání, osahávání, soulož nebo vykořisťování kýmkoliv, kdo má dítě v péči nebo kdo takto dítě využívá. Takovouto osobou může být rodič, příbuzný, přítel, profesionální či dobrovolný pracovník nebo cizí osoby.
Jakékoli podezření hlaste na l.158 nebo na služebnu PČR
Myslíš si, že to ještě někdo čte? Každý to přeskočí, hned jak uvidí první slova. Jen zapleveluješ stránky zbytečnými dlouhými texty. Stejně jak ten úchyl s plenou, to už taky nikdo nečte. Já bych chtěl takové lidi vidět v reálu, jak tráví svůj den, o jakých zbytečnostech přemýšlejí, jak žijí. Asi se není čím chlubit, když mají jen takovéto starosti.
§ 192
Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
(1) Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.
(2) Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské pornografii.
(3) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, anebo
kdo kořistí z takového pornografického díla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3
a) jako člen organizované skupiny,
b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
c) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(5) Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3
- Odpovědět
Pošli odkaz