Jaké knihy čtete?

Karin Lednická Šikmý kostel. Zatím pouze první díl.

Abych to ukončil jednou pro vždy. Čtu nejraději pro děti a mládež. Ale nemusí to být doslova. Hlavně aby byla krátká, jednoduchá a s obrázky. Ve filmech se tomu říká rodinný film.

Teda Míro, ty už si jako ten Eduard. Je tě plná Doktorka.

Já už jsem asi otravný, ale. Vždycky jsem s despektem, že knihy zvyšují sebevědomí, uklidňují, protože jsem myslel, že jediný důvod číst knih je pochopit to, co nám autor chtěl říct. Ale je to pravda. Některé důvody mi pořád připadají jako naivní, ale většina důvodů je pravdivá.

Já to tušil, že jakmile se dostanu ke knihám, bude to posedlost až závislost. Přečetl jsem až tři kapitoly, což je šedesát stran. Kam ale chvátat? Jedno arabské přísloví říká: Když máte pocit, že něco do smrti nestihnete, buďte v klidu. Dokud ještě žijete, máte času dost a a kdybyste umřeli, máte po problému.

Nedávno jsem četl František Hrubín dětem, ale teď čtu kriminální povídky, podle kterých bylo natočeno Hříšný lidé města pražského. Na některé díly seriálu si u čtení připomenu.-To jsem nevěděl, že mám na to číst knihy pro dospělé. Ale dává mi to do těla, dneska jsem ani nevěřil, že se sem dostanu. Myslím na Doktorku.

A to jsem zase já. Nyní momentálně nic nečtu. Není na to čas. Na to jsem přišel až nyní. Jestli to není tím, že jsem začal dělat věci, které jsem před nedávnem nedělal. Skupinky, terapie, pomoc v jídelně. Ale dost, aby si někdo nemyslel, že se chlubím. I to je mžné.

Daniel Krejčík - Nadělení-příběhy kluka ze zámku - absolutně skvěle čtivá knížka o Danielu Krejčíkovi, Matěji Stropnickém a tvrdém životě na Osečanském zámku, který je popsán velmi vtipně.

Michaela Klevisová - Prokletý kraj - román z Vlčí Jámy na Šumavě

Tak jsem zase poletech začal číst. Mám v poličce půjčené tři knížečky anekdot. No. Začal jsem něčím jednodušším, ale to jsem si dal. Některé anekdoty jsou složitější než poesie. A některé tak dětské, že se nedivím chlapům v práci, kteří mi kdysi říkali: Možná, že ve školce by se tomu zasmáli. Taky nevím, proč bych se u toho měl umlátit smíchy.