Nechci mít dítě

M: No to by me zajimalo, jestli by se staral, jako on je myslim docela zodpovednej a schopnej ale beztak by se z toho taky chtel vykroutit. To mas jako kdyz decka chtej desne psa a pak se o nej musej starat rodice. Akorat ze postarat se o psa je este celkem jednoduchy. Ale o dite?

My sice jeste mame cas ale vsadim se ze tak za 4-5 let (pokud nedojde k rozchodu z jinych duvodu), bude tohle aktualni a vubec netusim jak to dopadne a depky z toho mam uz ted. Kdyz si predstavim ze se kvuli tomu rozejdem a ja budu uplne sama tak se asi zblaznim.

já taky nechci mít dítě.přítel ho chtěl.rozešli jsme se.nebylo to lehký, ale skutečně jiná cesta neexistuje, jestliže si navzájem nechcete zničit život.teď mám přítele, který dítě má z předchozího vztahu a už nic neřešíme.je to skvělý.doporučuji.

Májo mi už je ale 32 ne 25.....

Sarah, tak se zeptej Tvýho přítele, co by řekl na to, že se o dítě bude starat on. Já to řekla tomu svému a začal se vykrucovat..že je to tradiční ženská záležitost. Máš naprostou pravdu, pro ně veškeré starosti o děcka začínají a končí výstřikem.
U nás to asi dlouho nevydrží, myslím vztah. On prostě ty parchanty chce..

Helena: je to z duvodu me psychiky, jednak protoze bych nechtela aby po me dite podedilo deprese a podobne (jako ze by podedilo protoze se to v nasi rodine vyskytuje uz po vice generaci), za druhe mam ze sve rodiny spatne zkusenosti a jak je znamo clovek to pak prenasi dale i kdyz nechce. No a zatreti, zkratka bych na dite nemela nervy - je to strasna zodpovednost, silenej zaprah na fyzickou i psychickou kondici, navic ty nervy: co vsechno se mu muze stat a co vsechno clovek muze zkur...

No zkratka se mnou uz lehke stresove situace ktere by jineho nerozhodily, delaji divy, a tohleto bych zkratka z nervama nezvladla a treba bych to dite bila nebo tak, a manzela bych nenavidela ze me do toho uvrtal. A sebe samozrejme taky.

Proste myslim ze je lepsi kdyz si clovek dite neporidi, kdyz neni schopnej se o nej postarat a neudelat mu ze zivota peklo.
Jenze muj pritel tohle bere dost na lehkou vahu proste si mysli ze je to jen tak, mit dite. Ze si strikne a hotovo dvacet, pak uz to jde vsechno samo. Jenze kdyby vedel co to vsechno obnasi, tak by se pos...! Jako jasne ze sem to nezazila ale hodne sem se na tohle tema informovala narozdil od nej.
Je fakt ze on to zatim bere ze srandy a mluvi o tom s nadhledem jenze ja proste tyhle veci beru vazne no. Pac vim ze to muze mit tragicky nasledky.

M, no nevím proč by mělo být tvé dítě chudák. A že se o tebe dítě na stará kolena postará není ujeté, v naší rodině to tak funguje a v jiných taky, i když v sociální oblasti se spíše setkáš s opakem.
U některých žen prostě mateřský pud není,takže já osobně v tom problém nevidím, protože se mohou seberalizovat jinak.ALe u řady žen se to skutečně změní s věkem. V 25 dítě ještě nechcou a pak bum a přijde to:-).Souvisí to hodně i se zralostí člověka, zda je schopen přijmout odpovědnost za někoho dalšího.

Honzí, to ještě nemůžeš vědět, ale teď si určitě užívej s kamarády:)

M, myslím, že by sis o tom měla vážně popovídat se svým partnerem, nebo si asi opravdu vzájemně zničíte životy. Každopádně Ti přeji hodně štěstí, aby si měla šťasný život svým vlastním způsobem.

je mi 13 a až budu velkej tak dítě nechci

No nevím, jestli v mých 32 příjde ještě nějaká chut k plození potomků.
K dětem cítím odpor a nemám opravdu zapotřebí tady do této společnosti přivádět další chudáky. Můj životní styl bych jen těžko a nerada měnila. Navíc i má práce v sociální oblasti mě dost naplňuje...
A spoléhat na to, že se o mě na stará kolena děcko postará je trochu ujeté:)-nic ve zlým..

Ahoj holky,má kamarádka nechtěla dítě asi tak do svých 28 let, kdy jí dělalo problém ho jen pochovat.Bylo to prostě něco co furt řve, kaká atd.Nakonec plánovaně otěhotněla,protože ji "donutil tlak okolí".No a od narození miminka je jak vyměněná a je strašně šťastná a své mimi by za nic na světě nevyměnila.Domnívám se,že je tedy velká naděje,že ten odpor k tomu mít vlastní dítě pomine a pokud ne,tak je lepší si najít partnera,který děti nechce nebo už je má.Jinak to vůči tomu partnerovi není moc fér.
Dítě Vám zejména v prvních letech zabere spoustu času a omezíte některé své koníčky,za to ale budete společně s ním objevovat nové věci a znovuobjevovat ty staré jako je hraní si,chození do zoo a různé společenské akce,kam byste normálně nezavítali.Díky dítěti si rozšíříte obzory,změníte hodnoty,no a pak máte někoho,kdo se na stará kolena o vás postará,pokud se teda podaří ho správně vychovat:-)

MOHLO to být věkem... Sarah, M, nemyslíte, že se Vaše stanovista za několik let nezmění?
Sarah, proč si myslíš, že by Ti dítě zničilo život? Vadí Ti nějaká konkrétní věc? Nebo ho prostě jen nechceš, protože i bez něj jsi spokojená?

Naprosto te chapu!! asi se s nim rozejdi, pokud neni mozne se domluvit, lepsi nez aby ses kvuli nemu obetovala. Ja se bojim ze za par let budu v uplne stejne situaci a taky vubec nevim co budu delat. Prece si kvuli sebelepsimu chlapovi nezkazime zivot?

Jsem asi fakt divná, ale po dětech vůbec netoužím. Nemám žádnou chut je mít. Je mi 32 a jsem se svým životem spokojená. Problém je v tom ,že můj partner na mě dost tlačí a děti chce..tím mě ješzě více znechucuje.
Opravdu nevím, co mám dělat. Rozejít se???

a to myslis ze se vysvetli vekem? ja k tomu mam uplne jiny duvody.
jo vetsina zen je chce, ale ja nejsem vetsina.

No přece že nechceš mít děti. Myslím, že většina žen je chce.

co by se tim melo vysvetlit??

Ahoj Sarah,
co jsi napsala je, myslím, poměrně neobvyklé a dost závažné.
Můžu vědět, kolik je Ti let?
Tím by se dalo všechno snadno vysvětlit.
Zatím ahoj.

Děsí mě že po mě můj partner jednou bude chtít dítě. A on říká že by v budoucnu určitě chtěl. Ale udělat to jenom proto aby se se mnou nerozešel, a zkazit tim život sobě i dalšímu novýmu člověku? To je trochu moc velká věc ne?

Ahoj Pavlo, no prave ze ta predstava ze prijdu ztahana z prace a tam na me bude cekat manzel a deti me desi ze vseho nejvic!!! Kdyz prijdu z prace tak se nejradsi nekam zavru a chci mit klid. Ted nastesti bydlim rok sama takze se nemusim nikam zavirat a mam klid. Taky mi vadi predstava ze budu muset svoje konicky planovat podle manzela a deti... asi jsem sobecka ale myslim ze nejen díte ale celý ten "rodinny svazek" pro me neni. Ze v takovym svazku nebudu nikdy stastna. Myslim ze muj otec je na tom podobne a proto utikal jakmile mohl a vubec s nama nebyl. Ja myslim ze takových lidi je ale vic, kterym rodinne souziti proste nevyhovuje a kdyz se ozeni/vdaj a maji deti (protoze se to slusi a patri) tak pak jsou treba nestastni...?

Niko a ostatní, to jsou moc milý příspěvky!

Právě že jsem si to všechno myslela předtím než jsem to dítě měla--s tím přebalovaním a tak. Ted na stoprocent vím, že to stojí za to.Taky jsem měla strach , že mi BUDE VADIT, že nebudu mít na nic jinýho čas a že BUDU MUSET sedět jen při děcku. Ale je to tak, že jsem RÁDA,že můžu u něj sedět.Holky,těžko se to vysvětluje, to se musí zažít.Mít dítě je prostě něco úžasnýho a je škoda se vlastní blbostí a pohodlností o to připravit.