Sebevražda

a nebo je tu dalsi vec... lidi, doktoři atd. si často říkají ze je to věkem. Myslim sebevraždy. Ze to je vetsinou u mladych lidi. Priznavam sem mlada.. ajsem zrovna ve veku o kterym pravě oni hovoří. Ale ja to vidim opět jinak. Není to tak.. tak at to porad nesvadí na nejakou.. lásku, úlet, starosti s rodicema atd. Je spúpousta horsich veci. ...Ani už nemá cenu říkat jak.. zbyvá mi ..něco málo přes 14 dní. A nelituju svého rozhodnutí..

Máš naprostou pravdu. Já...Pod vlak,...?.. adrenalin..a pak.. je to rychlí.. pravda.. tu bolest způsobim nejspis vice lidim.. ale.. chci byt uz stastna.. a nebat se a proste.. spousta lidi.. kdyz chce necim byt tak si za tim jde.. ja chci byt andelem... takze !. Třeba se tam někde potkáme.. a popovidame si.. a jestli opravdu jo.. konecne me nekdo pochopi a bude vedet jak sem se tu citila.. a nejakou tu zkurvenou pomoc od nekoho.. jako jsou kamaradi pribuzni psychiatri .. to opravdu nepotrebuju a nestojim o ni... Je možná těžké udělat tohle rozhodnuti, rikat si porad tak uz teda mam nebo ne.. rozmyslim si to.. ej to blbost.. proste sup.. aje to.. pak jen .. uz nic neucitim..zadnou bolest.. zadnej smutek.. a jen ticho.. a ten prekrasný pocit..

Všichni říkáte... neni to...Máš naprostou pravdu. Já už jsem se taky rozhodl, nemá cenu hledat řešení, tam kde není. Sice způsobím bolest rodičům, ale to je daň, kterou bohužel musím zaplatit. Prostě někoho život nebaví a nemá náladu poslouchat bla bla o tom jak je život krásný a jaký je to dar. Když jsem tady přišel poprvé, naivně jsem si myslel, že tu najdu návod, jak se bezproblémově zabít. Teď už ho nehledám, skočím pod vlak. Takže zaplatím dluhy a než to udělám, budu v sobě hledat vnitřní sílu. Doufám, že ji najdu.

Všichni říkáte... neni to tak zlý jak to vipada... ale vy přitom nikdo nic nevidíte.. nevíte co prožívají lidi kteří trpi uzkosti a nemaji silu ani rict to debilni slovo ,,pomoc''... nevíte vůbec nic.. někdo říka ..že život je dar.. to mi je al epěknej dáreček.. ne všechny dary se musi přijmat přece.. kdo není člověkem, kterej o tom nekdy premyslel.. nemuze NÁs nikdy.... NIKDY pochopit...

Ne to asi nebyla Monička... nechci říkat své jméno.. víte ..asi to je těžké se zabít.. pro některé..já sama si to rozmyslela asi uz 3x ale ted?... ne.. to nepůjde.. stejne jednou musí všichni pryč dřív nebo později..

Víš.... já už si svůj...To jsi napsala ty, Moničko???
Ne,ne, to ne!
Vrchlický napsal: "Života bído, přece tě mám rád..."
Nechtěj se odloučit od světa, který je ti přese všechno nejbližším!
Totéž chci říci i tobě,Lucrezie, mám srdce plné soucitu!

Já si tak strašně moc přeji nebýt!

Ale zabít se je tak těžké, zvláště když tu nejste sami... :(

Víš.... já už si svůj datum stanovila... doufám že mě chápeš..................................................................................................................................................................

Moniko,ty jsi asi mladá...nezáleží jestli mladá nebo stará, já myslím, že porovnávat věk je blbost. Kdo to má dneska lehké a bez problémů? Nikdo. Já nejsem ta holka, která vidí problém v tom, když se jí zlomí nehet. Nejsem ta holka, která vidí problém v tom, že ji její kluk po strašně dlouhý době chození jednoho měsíce poslal k vodě a tak si jde kvůli tomu vzít život. Nejsem ta holka co by to všude rozhlašovala a dělala ze sebe hysterku jen aby byla zajímavá. Rozumíme si? Snad mě chápeš jak to myslím. Ahoj lolo

Moni,to jsem ráda, že jsi...Pokud ti to nevadí, tak napiš..jednou jsem se svěřila s tímto úmylsem mému okolí, dopadlo to tak, že se to dozvěděla má kamarádka, která to ze mě začala dolovat jak to je a vynadala mi ale mně se o tom s ní mluvit nechce...

Přesně taj jak píšeš Jito,člověk se musí mít komu vypovídat. Já mám doma tři chlapy,takže je moje nějaké problémy nezajímají.Můj muž si ani nevšimne,že přijdu z práce ubrečená.No a synové mají svých problémů dost. Naštěstí mám dobrou kámošku,která ten svůj život taky nemá zrovna růžový,no a tak si pomáháme.Každým dnem se to naše trápení zdá menší a menší.Když se člověk podívá kolem sebe,tak zjistí,že nějaké to trápení má každý,jen ale někteří o něm dokáží mluvit.Jito,opravdu největší bolest je nemoc. To je potom trápení,které se těžko zvládá i když člověk nesmí podléhat beznaději.Lola

Ahoj Jíťo, koukám ty jsi...Moni,to jsem ráda, že jsi se ozvala. I já, tak jako Lola,jsem už postarší, a snad mám trochu práva říci mladé dívce, jakou bezpochyby jsi, že všechno i názory, se během života mění i ty dojdeš změn,jen žij a uvidíš, jednou se třeba této těžké době usměješ!
Jen smrt blízkého a těžká nemoc se často nedá ustát, ostatní, věř, že ano. Tolik je před tebou ještě cest a ne všechny budou špatné, jistě najdeš i štěstí,byť se ti to teď zdá jako hloupé kecy obstárlých ženských.Když se podívám zpět do minulosti, jakým věcem jsem přikládala váhu, někdy si říkám, jak jsem mohla být tak pitomá. Co je to asi, co tě přivedlo k takovým úvahám? Prosím tě, zadrž, nezkoušej nic. Já ti mohu takřka odpřísáhnout,že ti bude lépe. Po smrti už není nic, nic.
A když jsi šla i na koncert, je to dobré znamení a tak se skoncováním si proboha nezahrávej!
Kdybys ještě po tomto "kárání od starší ženy" se chtěla
vypsat z bolesti, napíšu ti mailovou adresu. Nejhorší totiž je, když není kam jít s úzkostí...! Jita

Moniko,ty jsi asi mladá holka a já už postarší žena,ale můžu ti říct,že ať jsi v situaci jakékoli,stojí za to žít. Já se taky neměla narodit,babička to mojí mamince říkala,ale ona si stála za svím,takže jsme se prostě narodit měly.Máme zde nějakou tu úlohu i když nechápeme proč tu jsme.Já si zrovna prožívám děsné peklo v práci a teď už i doma.Takže vidím,kolik toho je člověk schopen unést.Klidně sem napiš tvé trápení,nikdo tě nepozná,změŇ identitu a uvidíš,jak se ti uleví.Určitě se najde i dobrá rada a uvidíš,že nic není tak horké,jak se uvaří.Víš,já i když si těď prožívám peklo a jsem tzv. na dně stejně tu chci být.Umřít nechci,protže vím,že to všechno jednou skončí a na mě zde musí ještě něco krásného čekat.A na to krásné jaá se těším.Měj se krásně a povznes se na d to ať je to cokoliv.Ahoj Lola

Moni, už je skoro březen......Ahoj Jíťo, koukám ty jsi zde taková podpora pro celé fórum, to je od tebe hezké, že takhle povzbuzuješ lidi. Vydržela jsem, protože jsem v sobotu byla na koncertě který jsem vidět moc chtěla, zní to komicky, ale řekla jsem si, že po koncertě to skončím. Mě tíží úplně všechno a nemám už chuť s tím nic dělat. Trpím sociální fobií, nechodím moc mezi lidi, když byl ten koncert tak to překvapivě bylo fajn, nikdo si tam nikoho nevšímal a navíc nebyla jsem tam sama ale s kamarádkou a to je hned o něčem jiném. Já jsem jen omyl přírody, ano, tak bych to nazvala. Než jsem se měla narodit, rodina i okolí radilo matce at mě dá pryč, jsem tu prostě na světě omylem. Já bych se ti to o sobě více rozepsala, ale bojím se, že by někdo známý tady na to náhodou narazil a poznal mě, že to jsem já, chci zůstat v anonymitě...jestl chceš, tak ti mohu napsat e-mail...to bude lepší, ale jak chceš, já si myslim, že s tim jen otravuju tady no..měj hezký den.

Moni, už je skoro březen... Přijde jaro i pro Tebe! Žít se musí,skoro všechno se dá řešit, chci věřit, že patříš do toho "skoro". Nechceš se podělit o to, co tě tíží? Sdílená bolest je poloviční, se říká... Moni, když jsi sem psala byla polovina února, vydržela jsi, vydrž a napiš, co když je někde rada, podobný osud, pádné slovo.... Máš Net, ať se na něj často nadává, nejsi sama... Napiš! Jita

Moni, já nemohu odpovědět,...Jíťo i tak děkuji za odpověd, jen jsem chtěla vědět do čeho jdu...

Milá Debie, dobré ráno. Snad ti začínám rozumět alespoň v té rovině, že kolem tebe není tajemno ani záhadno, prostě jen o sobě nechceš psát ani při anonymitě těchto stránek. Víš, já myslela či myslím, že právě ta anonymita nám dovolí více, než to, co nám dovoluje náš každodenní život obklopený lidmi kterým to říci nemůžeš a to často i těmi, kteří tě mají rádi a stejně jim to říci nemůžeš. Tedy nám,kteří jsme vnitřně osamělí a kterým někdy blesklo hlavou i slovo "sebevražda".
Co se týče lidské zloby a zášti, ta se dá lehce přejít přeci tím, že takové řádky nečtu, přejdu je a píšu si dál s tím, kdo se zdá, že je podobný,účastný, kde cítím sounáležitost.
Asi máš i přesto špatné zkušenosti...
Moc a moc tě zdravím a drž se... Jita

Omlouvám se, ještě jednou jsem si přečetla tvé řádky a vidím, že mluvím o něčem trochu jiném,nežli ty.Promiň, už to smazat nemohu. Dobré ráno.

Pavle, v tomto naprosto souhlasím! Jen málo, zlomek lidí to však dokáže.Mně samotné se stává jen naprosto vyjímečne, silně se zkoncentrovat a nahlédnou někam, říkám tomu také druhá vrstva psychiky...
Vždy to však trvá jen krátký moment, a snad jsem tomu i ráda, protože mám pocit, že ještě krok a snad se zalknu, umřu.
Mluvím ale jen o přirozené cestě, tedy že to přijde samo, v běžném životě, naplněném prací od rána do večera, se mi to nestane a proto jsem ještě snad "normální". Musí to být pro člověka velmi těžké na sobě pracovat a dívat se "jinam" než ti, kteří jsou takoví ti čiperní, žádných hloubek lidských tůní se nenoří, berou život tak,jak je, nechtějí vědět více. Těm je hej!

cim vic Pavla ctu,tim se...Určitě nemám potřebu spasit svět.,ten má svá pravidla.Považuji se za takové, velmi malinké kolečko, v obrovském soukolí Vesmíru.jest-li jsem arogantní nebo ne,to je každém jednom , kdo čte tyto stránky ,jak vnímá co píši.Jedno ale vím určitě,že bez tvrdé práce na sobě,ničeho nedocílíte.Pokud si někdo z Vás myslí,že bude-li dělat pouze to,byť velmi důsledně ,co mu doporučí lékař,že se dostane z těchto duševních problémů,velice se mýlí.Ten největší lékař je skutečně v každém z Vás.Vaše Já,to není jenom Vaše EGO,to nejsou jenom vlastnosti,kterými se prosazujete v životě,Vaše osobnost je velice důmyslná,složená z několika vrstev psychiky,nižších ,vyšších atd.Proto Vám radím ,hledejte toho v sobě, kdo je skutečným Vašim vládcem,je-li to tak možné říci.Vaše persona,to není zdaleka celá Vaše osobnost.,naopak to je pouhá špička ledovce.proto hledejte,kdo hledá nalézá!!!!!Mnohokrát se Vám to vratí.