Sebevražda

Ja bych chcel zomreť, ale som moc lenivy:(

to Fyzik, omlouvám se, Vy mě vykáte, já Vám tykám, jak chcete....

to Fyzik, víš, je dost těžké psát něco blíže o sobě, když se za sebe stydíš a nemůžeš si odpustit. Zatím nevím, k té depresi, tak trpím jí snad od brzkého mládí, takže řada AD, hrozně moc toho bylo, ale nic nějak nepomohlo, teď jsem naprosto bez AD a poprvé v životě mám zvláštní výkyvy- hluboké deprese, kdy jsem na dně, nevstanu z postele, brečím, nenávidím se, dojdu už maximálně do obchodu a potom třeba dneska jsem se cítila krásně, jako hvězda, hezky oblečená, hodně lidí koukalo obdivně (možná že nekoukali obdivně, ale zhnuseně, to já to jen tak viděla vyjímečně) a nestyděla jsem se za sebe. Netrpím BAP, ale přišlo mi to jako příznak mánie a deprese, kde budu zítra ??? Bojím se toho, jsem schopná i hodně utratit peněz a slíbit, domluvit si nemožné a druhý den všechno zrušit.
Jinak já partnera taky nemám a vůbec nedoufám ,že někdy budu mít. Tu práci bych chtěla, jenže nemám zatím šanci.

Jenny, zajímal by mne váš příběh, můžete napsat více? Např. o vztahu lidí k vám, jak se s depresí vypořádáváte a tak.
Děkuji.

Jenny, zajímal by mne váš příběh, můžete napsat více? Např. o vztahu lidí k vám, jak se s depresí vypořádáváte a tak.
Děkuji.

U mne došlo k depresivní epizodě vždy náhle, zhoršení bylo rychlé a bez souvislosti s nějakou špatnou či nepříznivou událostí. Léčím se stále, bohužel již na třetí epizodu.
Víš Jitko, myslel jsem např. na rok odpočinku od všeho, jenže se musím živit, z něčeho platit bydlení, stravu apod.(žiji sám). Na začátku epizody jsem byl dlouho v pracovní neschopnosti, po stabilizaci jsem teď půl roku pracoval úplně normálně a odpovědně. Bohužel poslední dobou byly v práci vlivem krize ekonomické potíže, což řešili propouštěním. Propustili několik lidí a mě taky. Lidé byli hodní a tolerantní, vedení se se mnou rozchází v dobrém...
Opravdu nevím, jestli mi jinde budou trpět výše uvedené problémy. Tahle práce mne velice naplňovala a i pomáhala. O něčem takovém jsem vždycky snil. Partnerku nemám, nevím, zda by nějaká žena chtěla snášet moje stavy. Přitom jsem velmi hodný člověk...

to Fyzik, souhlasím, tak nějak viz deprese a práce je to taky se mnou, právě práce mi dávala ještě aspoň trochu smysl života.

a zkusil si to? nebo si to jen myslíš?

Jitko, většinou se to nespraví.

Fyziku, mezi řádky čtu, že už nemáš sílu bojovat z ne zcela vyléčenou ED, která ti zničila vztah a zabránila ti dělat nějakou odbornou práci, pro kterou jsi žil.
Pokud je to správně,tak není nic jednoduššího začít se léčit znovu a milovanou práci vyměnit, za méně psychicky náročnou, ale ve stejném nebo podobném oboru. Možná si dát, pokud je to možné rok dva, od všeho oddych a nechat své nervy zregenerovat, věnovat se jen nebo převážně odpočinku a rekreaci.
Většinou se to spraví a člověk bud na sobě cítit, jak se mu vrací síly

Zdravím všechny. Víte, někteří lidé spáchají sebevraždu třeba až poté, co zkusili mnoho způsobů, jak bojovat. Někdy vám nemoc dá najevo, že už to nejde a ztratí se smysl.
Např. endogenní deprese je vlastně zcela nevyléčitelná. Když i po letech vám vysadí AD, nemoc se znovu vrátí a je opět peklo. Navíc i při léčbě může dojít k neočekávaným komplikacím. Když vám deprese ničí mezilidské vztahy a pracovní kariéru, když vám neumožní dělat práci, kterou milujete a na níž jste se dlouho odborně připravovali, je to strašlivý pocit...
Napište někdo, co si o tom myslíte.

Evi, pže jsem parazit, jako zrůda ....no možná trochu jo, jsem hodně hubená a odjakživa neoblíbená, nikam nezapadám, ať se snažím sebevíc, proto jsem taky stále sama, ale nelituji se, to ne, ale chci žít a roky utíkají, už mi není 20 let, ale o dost více. No o dost, to je relativní a co Ty, že jsi zavítala na tyto stránky...

Jenny, proč se stydíš ? Proč ti lidé říkají, že zde zabíráš místo ? To jsi zrůda, nebo co ? Napiš víc, prosím.

Já to mám opačný u vás všech, přesto se sem hodím, já mám "miliony" důvodů, prož tu nebýt, je mi to i říkáno, dokonce vyčítáné ,že tady zabírám místo, až se stydím a vím ,že ti lidé mají pravdu. Nemám na světě vůbec nikoho blízkého, nemám smysl života, přesto všechno bych smrt ani nezkoušela, já se už jen bojím, když mi něco hrozní apod. Tak to se mnou, co mi poradíte ?

Nejhloupější důvod k sebevrahounství je rozchod s holkou/klukem,lidi,nebuďte závislí na druhých a lásce!!!
Jó,takhle důstojný důvod-třeba když se podnikaleli,ačkoliv zkusil vše,nepodaří zachránit firmu,nebo kapitánovi milovanou loď a proženou si jí hlavou-panečku,to má úroveň-smrt se ctí.

Honzo,Honzíku,máš tak hezké jmeno....mám také Honzika,bude mu 18 a pak ještě další 3 děti.Chápu tě,že máš trápení kvůli holce,kterou máš rád,ale věř mi,že všechno co se děje okolo nás je proto,abysme se zamysleli...Uvědom si,že problémy,které máš ty,má určitě spousta jiných lidí.Viš kolik je lidi postížených,na vozíčku...Nauč se vidět i ve špatných věcech to dobré,protože jaký má smysl se zlobit,vždyť ty nevíš co ještě hezkého tě v životě čeká.Podívej se,v letě je nám moc horko,v zimě zase moc zima.Na podzim prší a je bláto.Kdyby nám nikdy nebyla zima,nepoznáme,jak je hezké,když je nám teplo.Prostě takhle to v životě chodi.Černé myšlenky zahoď pryč a raduj se z maličkostí,říká se přej a bude ti přáno,uvidíš.

Honzo, nevím,kolik ti je let, ale hlavně se říká "pro jedno kvítí slunce nesvítí.." Teď se ti to zdá jako neřešitelnej problém, ale časem se všechno srovná.Věř tomu. U mě je to horší.Mě ve 40 opustil manžel kvůli o 16 let mladší holce.Taky se mi chtělo umřít.Taky jsem si myslela, že si za 20 let ve všem rozumíme. Zůstala jsem po těch letech sama se dvěma dětma.Sice jsem si zatím nikoho nenašla - nemám ani možnost,ale ani potřebu.Snažím se vychovat a uživit děti, takže jsem v jednom kole. Je fakt, že je to někdy na hlavu, ale mně už bude pomalu padesát a ty jsi určitě ještě mladej, takže máš víc šancí a možností. Teď je to čerstvý,tak to nech "odležet" a nehrň se do novýho vztahu. Klidně si i zalez a vybreč se, i když jsi chlap.Vůbec nepřemejšlej o smrti - soustřeď se na něco jinýho.Zabav se něčím. Čti, študuj něco, hejbej se. Pořiď si třeba i psa a choď s ním ven, běhej.
Navíc spousta holek má psa a chodí s nima ven...

Smrti se nebojím, bojím se umírání, bolesti.

Tobě n zamordovat nechce.ení třeba to rozmlouvat,protože to neuděláš,neskučel bys tu.Kdo má tendenci to okecávat a neví jak na to,se vlastně

Lidi poraďte co nejrychlejší a co nejméně bolestivou smrt. Hlavně nechci slyšet žádné přemlouvání. Jsem definitvně rozhodnut. Rozešla se se mnou holka, kdy mi připadalo, že jsme si ve všem rozumněli. Díky za ukončení trápení. Neexistuje řešení. Moc to bolí. Děkuji.