Sebevražda

Prosím vás, orientujete se někdo v prášcích na spaní? prodají vám v lékarně i nějaké silnější nebo na to musíte mít recept od lékaře?

Hele Slzičko, vím, že je to...Jsi super chlap, krásně jsi to napsal!

Ahojky nejsem si jista jestli...Hele Slzičko, vím, že je to ted tezke. Ale nemej obavy, zase vyjde slunce.Ted je podzim, pliskanice, zacne deprimujici pocasi, ale na jare se zase rozbreskne. Nevím, kolik Ti je let. Mne je 33 a neco jsem uz zazil a vim, ze vse se odviji v periodických cyklech. (i kdyz pravda, ze u mne ta faze nezdaru a samoty trva uz 3 roky). Ale to jsem asi vyjimka.
Casem, jak se vse v Tvem srdicku uklidní, najdes si opet cestu k rodicum, k pratelum, najdes si novou praci. Nyni bych Ti doporucoval zmenit bydliste, navyky, denni zvyky, zmenit sport. Drzim Ti pesti. Pepa

P.S. jaktoze jsi malem umrela?

Nejsou jen špatní chlapi....Ahojky nejsem si jista jestli ještě někdy budu schopna nějakému věřit,to co jsem zažila před nedavnem mi vzalo všechny iluze.A taky si myslim,že pokud se ja nedam dohromady a nezačnu byt spokojena tak nema cenu si nějakého přitele vubec hledat.

Ahojky Slzo, doufám, že si...Ahojky Robine,určitě nejsem jen tak dostupna tim to neni.Maš pravdu nemam nikoho na koho se můžu spolehnout,dřív to tak nebylo i když jsem toho zažila dost špatnýho tak jsem si dokazala vybudovat vše po čem jsem toužila,ale ted jsem kvuli memu ex přišla uplně o vše na čem mi zaleželo.O rodinu,přátele,práci a nakonec i o lásku už neni nic kromě mého pejska na čem by mi zaleželo...ale snažím se to nevzdavat,jednou jsem malem umřela,ne vlastni vinou a přežila tak si myslim že určitě je tady nějaky duvod proč mam tady byt i když to věčny trapeni mě už taky nebavi.

Třeba mě i pošlete do prdele,...Ahojky,můžem si psát, jestli chceš, a ze sraček se tahat navzájem, jen se nezabíjej, s kým bych si pak psala !!!! Já jsem momentálně v pr..........mám nemocnou holku a vidím sama na sobě že mi taky není 2x dobře, jak jsi na tom Ty ?

Třeba mě i pošlete do prdele, hlavně, že se nějak projevíte!Nejsme sami!!!

Nejhorší na tom všem je, že když člověk nějakým záhadným způsobem překoná krizi, nechápe už zase krize ostatních. Jakoby se něco v mozku uzavřelo, nějaké čidlo pro chápání bolesti.Já jsem teď ve stadiu,kdy mám pocit, že dokážu spasit svět.Chci se pokusit vás dostat ze sraček,dokud na to mám síly,než tam zase spadnu,proto:kdokoli chcete, napište mi,lidi!Zkuste to se mnou a pokud vás zklamu,nebudu vám v ničem bránit!Ozvěte se mi,mně takovou šanci nikdo nedal,když jsem ji potřebovala,tak ji chci dát vám ostatním.Nezapomeňte,jsem obyčejný člověk,který má za sebou 2 pokusy o sebevraždu a někde v skrytu duše tuším,že tímhle počtem to neskončí[email protected]

Já jsem chtěl spáchat sebevraraždu k vůli malému penisu. Mám za sebou dva pokusy a nikdy to nevyšlo. Ten druhý ovšem málem vyšel, ale jen málem. Skok ze čtvrtého patra a skončil jsem na vozíku. Třetí pokus už ale vyjde. Jde jen o to zvolit správnou metodu.

mandep: Kdybych měla vlastní byt, ale bydlím u rodičů...Kde jsi teď od toho 20.září?

Taky nechci žít...Ale jak to udělat, aby to vyšlo, aby to moc nebolelo?...

Na co žít život? Je to jen samá bolest, starosti a strach z nemocí.Já to pozoruju už od dětství. A opravdu není nikdo, kdo neřeší například nějaký vážný existenční problém, ze kterého se může vždy vyklubat to nejhorší - bezdomovectví a ukrutné strádání a nakonec hrozná muka a smrt umrznutím na ulici v zimě. K tomu spějou veškeré problémy mých sousedů, co mají problémy s placením nájmu. A co nejdůležitější - pořád ve svém okolí slyším, že někdo má rakovinu. Chci to skončit, je to všechno na hovno.

20. září jsem odešla z domu,v...můžu zady prosit o pomoc?

Pro Robina,ja mam úplně...Nejsou jen špatní chlapi. Jsou i tací, kteří hledají dobro v ženské duši. Hledají ve vašem srdci to krásné, co vy ženy tam máte. Jenže to jsou přesně ti chlapi, kteří stojí až nekde na konci rady a nechvastají se tím, co vse dokazali. Trochu lépe se rozhlédni kolem sebe. Přeji Ti, at nekoho takoveho, ktery by Te mel rad, potkas

Pro Robina,ja mam úplně...Ahojky Slzo, doufám, že si ale na život nesáhneš. Život je tvrdý, a my ho musíme bojovat. Včera jsem byl v Praze na sympoziu o kočkách. Dověděl jsem se, že další z mých kamarádek si zavedla do žíly kanylu a dala si infuzi s T61. Byla to moje vynikající kamarádka ze studií. Udělala si to už před 2 lety. Dověděl jsem se to až nyní. Neměla nikoho. Oba rodiče umřeli - maminka už v jejím dětství a tatínek - známý veterinař, když byla v páťáku na vejšce. Poté si s přítelem otevřela kliniku po tatínkovi. Asi jim to neklapalo. A neměla nikoho, kdo by jí podržel.
Já o tom také občas přemýšlím, ale teď, když už 3. člověk v mém okolí to udělal, začínám přemýšlet nad tím, jak ten život žít jinak. Ještě dnes v noci jsem se zapsal na european advanced veterinary studies a na jaře odjíždím do Holandska. Sice anglicky neumím ani slovo, ale třeba mne to někam posune dál. V odbornosti urcite, a mozna i v osobnim uspokojení.

Slysel jsem, ze krasne holky to maji tezke. Kazdy se chce s nima jen vyspat. Zkus hledat nekde jinde. A zkus byt trochu nedostupna.

Thanatomanio, jak to že se nedostavila otrava? K otravě by přece mělo postačit několik jader tisu červeného.

20. září jsem odešla z domu,v...mas rodice,kteři te miluji.To je velky dar.Nesahaj si na zivot.Az budes mit deti,pochopis.Nejvetsi strach,je strach o sve dite.Vim o cem mluvim,uz jsem to psala.Jestli si chces psat,tak klidne muzem,ale zatim jenom tady.Nejde mi mail.Uz to,ze o tom pises,je dobry krok.

20. září jsem odešla z domu,v kabelce sáček s tisovými bobulemi,které se po rozkousání a polknutí měly postarat o to,abych měla já i má rodina navždy klid.Je mi 24 a jediné,na co se zmůžu je být zalezlá v posteli a neustále se děsit světa a jeho zvuků mimo mou postel.Poslední přátele jsem ztratila,když jsem přestala reagovat na jejich zprávy,volání,maily...Rodiče se musí o mě starat jako sedmiletou...Proto jsem se toho 20.září rozhodla a sebrala poslední síly. Bohužel,se otrava nedostavila a policie mě našla 40 km od domova a přivezla domů.Doteď si rodiče myslí,že jsem chtěla jenom utéct z domu...Mám kde spát,mám co jíst,ale neumím žít.Prostě to neumím,nevím,jako když někdo neumí bruslit...už pět dní jsem tady neměla být a nevím,co s tím,proto hledám nové přátele,kteří mají stejný pocit,kterým bych se nemusela stydět říkat ty skutečnosti,které se mi honí [email protected]

Aničko,přesně tak. Děti tě potřebují a pokud jsi s nima tak se cítí v bezpečí. Proč si myslíš,že máš ve městě ostudu? Není to ostuda o všechno přijít. To se stává i těm vysoce postaveným. Přesně jak píše příspěvek nade mnou.Skuz se obrátit na místa tomu určená,kde ti poradí a pomůžou. Manžela pošli k vodě a začni znovu. Na světě je tolik krásných věcí,co tě ještě potká,uvidíš.Nevzdávej to a něco s tím životem udělej.

Ja nad tím uvažuji ted...nedelej to,urcite se najde nekdo jiny.Budes mit rodinu a deti. Preci chces tohle vsechno mit.Kdyz si sahnes na zivot,nic z toho nebudes mit sanci prozit.Kazdeho cekaji v zivote tezke chvile,ale az prejdou bude lip.Je sice na kazdem jak s zivotem nalozi,ale zivot je dar.Narodil se mi nemocny syn a ja se modlila,aby nezemrel.A to nejsem verici.Ted je po dvou operacich a je to krasny kluk.Kdyz jsem s nim byla v nemocnici,přala jsem si,aby to uz bylo za nama.Trvalo to sice 15mesicu,ale dockala jsem se.Neboj, to zle prejde.