maniodepresivita

I tak ti děkuju.Jsem pro lidi divná já to vim.Jen jsem doufala,že napíše někdo jak to zvládnout bez doktorů.Snažím se si to nepřipouštět,ale je to čím dál horší.Jsem čím dál tím víc mimo.V práci mi na léčebnu volno nedaj,výpověd dát kvůli bytu nemůžu.Vidím že asi málokdo zažil problémy s bydlením.Mě rodiče nechtěli už od narození,nakonec mě vyhnami na ulici,bratr mě od mých 8let zneužíval.Jedinej člověk kterej mi věřil a bral mě jako člověka,moje babička,je po smrti.Ted mám jen přítele,který má se mnou jen trápení,ale nechce mě opustit.Já vím že bych se měla léčit,ted to vím,když mám stavy tak ne.Trvalo mi roky než jsem se aspon částečně vyrovnala s tím co mi rodiče prováděli a co mi dělal brácha.Kvůli tomu mám emocionální poruchu a poruchu osobnosti.Ted se ve mě bude psycholog štourat a vše zase bude čerstvý a toho se bojím.Naučila jsem se nosit"brnění" a nakonec mě to sežralo psychicky.Že jsem divná,kdo by nebyl.Připadám si kničemu a jediný co chci je umřít!!!Ale to neudelám nejsem sobec

Ty si ale divna.Chces aby ti bolo lepsie?asi nie.Tak tu ja koncim.PA

Já vždycky na sebe kašlala,takže se s tím snažím poprat sama.Pro každýho jsem vždycky byla blázen co si povídá sám se sebou.Je mi líp v mým světě a on se mě z něj bude snažit vytáhnout a akorát my bude pořád připomínat dětství co se mi stalo a z toho se pak zcvoknu úplně.To jim nedovolím

Ale kto ti pomôze?len ON!!!!Vie co roby.ked ta boli zub tak tiez s tym nejdes ku gynekologovi.

Omlouvám se za chyby.Do tý léčebny mám strach jít,protože se nechci zpovídat psychologovi.

Od listopadu,jinak mámproblémy uř od dětství a od 17 let se to rok od roku zhoršuje.Nejdřív jsem za to trestala sebe vědomě,pak v zatmění i druhým.Ted už zase jenom sobě.Nikdy mě k psychiatrovy ještě nedostali,vždy se mi z toho povedlo vyklouznout,ted jsem tam byla poprvy a hned mě chce poslat do léčebny..

Ako dlho ti to trva?Ja som v tom zacarovanom kruhu bola pol roka.Desne!!!!

Jsi moc hodná,vážím si toho.Obdivuju tě že jsi se stím dokázala poprat.Je to ale jak začarovaný kruh.Nejdřív je člověku fajn,pak začnou být výpadky a agresivita a nakonec šílený depky a nejen to.Je to šílený co to s člověkem dělá.Zyprexa mě jen utlumuje a zmírnuje tlak v hlavě a bolesti,ale ty stavy nepřestáívaj a já už nemám náladu na náký další návštěvy psychiatra.

No vidis satanasko a ja ti chcem tak strasne pomôct.

napsala jsem omylem svoje jméno.takže bych si pokecala sama se sebou:-)?ale díky

Poruchy panicke osobnosti,emocionalni.....Skus!

Petra,pozri si prispevky na pan.poruchy,maniodepresy...Satanaska sa tam chysta,dost sa toho boji.Mozno pokecate advom sa to bude lepsie zvladat.

Ahoj mám maniodepresy s psychotickými příznaky a psychiatr mě posílá do léčebny do Havlíčkova Brodu.Neví někdo jaký to tam je?Jak se tam chovaj k pacientům?Děkuji

Lenko, je vidět, že jsi se...ses pica

Ano, jaro, to je věc. Já začínám být dle očekávání depresivní a mé dosavadní mnohaleté zkušenosti praví, že se s tím NEDÁ nic dělat. Zatímco ve zbytku roku mohu celkem dobře říci, jak fungují jednotlivé léky, tak na jaře nefunguje nic. Čekají mě ještě dva nepříjemné měsíce, které je třeba nějak přežít...
Tento týden jedu za svým lékařem, ale asi ho svou vitalitou moc nepotěším. A mimochodem, v dubnu bývá statisticky nejvíce sebevražd. Proč je jaro nejhorší?

ahoj, máme se dost blbě - manželka je hypomanická - manická. ambulantní péče je neúspěšná, takže se nabízí nemocnice, ale tam zase nechce jít. komunikace s ní je prakticky nemožná...

Nic moc.Martine, drz se! Kdysi jste tu s Leou psali, ze jaro pro vas neni vesele obdobi :(. Vzpominala jsem na vas...
Leo, jak se vede? Dlouho ses mi neozvala...

Ja jsem nakoupila a zasadila balkonove kytky, jaro mam rada. Alergik nejsem (zatim, co neni muze byt), a tak se kocham...

Nic moc.

Ahoj vsem.
Tak jak se dari?
Jak zvladate jaro?
Doufam, ze jste vsichni OK...

Ahoj , díky všem za rady....Jenže pacient si sám nepřipustí že by mu něco bylo, to je na tom všem to nejblbější. Nejlepší a nejtěžší úkol je dostat ji na léčení. Nějak ji tam prostě dostat. Přečti si mé příspěvky. Kdybysme nedostali přítele do léčebny, už by tu možná teď nebyl. Sice to bolelo, nás oba, ale vím že to bylo jediné správné a vůbec jediné řešení té situace. Bohužel. A bohudík. Tak přeju hodně sil a nadějí