Sebepoškozování

mám hodnou sestru a ta má na viditelném místě chlupatou pihu,je tak rozkošná ta piha že ji říkám chlupatá opička a pořád nosí dlouhé oblečení porad?te ji co si o tom myslíte?já jako starší sestra ji tu opičku občas hladím.zdarec

nechci mit v kartotece diagnozu o porese psychiky a pod. zatim sem zachvat mela asi 5x.biju si hlavu, skrabu se a posledne sem se uz chtela riznout.zle se mi o tom pise..stydim se. a nenavidim

pro Klaru: Klarko, psychiatr i psycholog je hrazen statem, dojdi ke svemu praktickemu lekari a rekni mu (jen tak naznac) co mas za problemy... on te muze poslat k psychologovi i psychiatrovi a nic platit nebudes. Jen si ale stuj za svym, kdyz ti bude lekar naznacovat ze jsi jen labilni a hloupa (i toho se muzes dockat) nenech si to namluvit a stuj si za tim ze odbornou pomoc potrebujes (pokud si myslis ze ji skutecne potrebujes). Nenapsala si co delas, ani jek dlouho, takze tezko radit...

dobry den,
posledni rok mam problem ze v stave beznadeje (hadky s pritelem) si ublizuji.je mi z toho hrozne co se to semnou stalo.kdyz uz nevim snest to co se deje tak si ublizuji.jako bych se nenavidela.. pritel to vidi a mam pocit ze chce odemne kuli tomu odejit.zacalo to a kuli nemu.nedokazu ho opustit, nemuzu k psychologovi protoze je drahy a nemuzu si to dovolit. co mam delat?

Doporučuji denní stacionář v pavilónu č.19 doc.Praško v Bohnicích v Praze. Jsou tam terapie zaměřené na tyto problémy a příjemná "rodinná" atmosféra.

pro Jmeno: ahoj, ja si myslim, ze bys s ni mela jit k psychologovi (poradci), ne na psychiatrii. Nebo mozna by bylo jeste lepsi sejit se s psychologem sama, nebo s manzelem, promluvit si s nim o tom jestli je dobre aby s nim mluvila ona, jestli nenajdete nejakou pricinu... mozna nejaka je, ani nemusi byt doma, treba ve skole... Ja byt tebou asi nejdriv jdu k poradci sama a uvidis co rekne on. Kdyz zajdes k detskymu doktorovi da ti cislo na detskyho psychologa. Rozhodne bych to nehazela za hlavu, porezavani neni sranda, ale ani si to hlavne nedavej za vinu nebo tak...

Zdravím,prosím vás strašně moc,já včera chtěla spáchat sebevraždu,vůbec mě život nebaví,nemám proč aby mě bavil,rozešla jsem se skoro po dvou letech s přítelem a vůbec to nadávám! Samo že jsem se musela pořezat,jinak bych si asi neulevila a cítit bolest je uklidňující a krásný!To ví asi každej kdo to dělá!Mám strach,hroznej,ale nevím proč,jsem nervozní,klepu se a vidím to na další říz:( jinak budu pořád v sobě uzavřená a ten pocit jak se vám uleví je krásný....nevím jestly pomůžete to asi ne,ale chci slyšet názor od někoho jinýho!Chci se řezat,chci dál frčet na drogách a chci zemřít!!!

ahojky,ja v tom litam uz dva roky...nepouzovam vymluvy nic...proste kdyz si nekdo nahodou vsimne nejaky nechtene vylezly jizvy nebo rany a pta se co to je odpovidamze nic ze je to nemusi zajimat.Jinak to asi neuhrajes...Ja v tom litam uz dva a pul oku....zvladla sem prestat,ale jen na pul roku...ted budu chodit na sezeni a budu doufatz ze se z tohodostanu

Dobrý den,
Jsem externí spolupracovnice MFDnes a píši větší článek o sebepoškozování. Kvůli objektivitě by bylo fajn, kdyby v něm promluvil nekdo, kdo si tím sám prošel. Kdo z vás by byl ochoten se se mnou sejít, nebo alespoň odpovědět na pár otázek takhle přes internet? Moc děkuju, Markéta - mcernouskova"yahoo.com, ICQ 193805566

Prosim,neznate nejakeho psychologa ci psychiatra z okoli Jicina,Hradce???
Mam hran.poruchu osobnosti a sebeposkozovat se,to je uplna zavislot!!!Pomoccccc

kdyz se o tom dovedela rodice,jejich první slova byla:

...kdyz se o tom dovedela rodice,jejich první slova byla:

Ahoj, chtěla jsem poradit...Jde o to, že se dnes moje dvanáctiletá dcera pořezala záměrně na noze..Dostala špatnou známku, nadala jsem jí a odešla z jejího pokoje. Ona chvíli přemýšlela, že se bude učit a pak se prostě nůžkama pořezala na lýtku. Není to hluboká rána, ale asi pět cm široká. Mám velký strach. Vycházíme spolu jinak skvěle, trávím s ní spoustu času, myslím, že se jí dostatečně věnuju. Ví, že je pro mě nejdůležitější na světě a že hlavní je, že je zdravá...Tak to nechápu. Ani ona to nechápe. Co mám dělat? Mám s ní jít na psychiatrii? Prosím poraďte mi..

Děkuji Ti Reny, snažím se držet vydržela jsem už měsíc snad doufám že tu bude pryč a že už to neudělám. Ale můžu opravdu jenom doufát, Ale Tobě děkuji!!!!

Ušáčku! Po přečtení tvého příspěvku jsem si vzpomněla na dobu kdy mi bylo 15 let. Ty šílený deprese z toho jak vypadám, z toho, že jsem sama, z toho, že v životě nic nedokážu, z toho, že jsem nula. Jednu chvíli jsem trpěla bulimií, zkoušela jsem drogy,chtěla jsem si vzít život. Všechno mi přišlo tak nespravedlivý.Naštěstí jsem pubertu ve zdraví přežila. Život je strašně těžký a člověk se mu musí postavit, bojovat s ním. Když vidím co mají jiní lidi za problémy, jsem ráda, že jsem na tom tak jak jsem. Nikdo to nemá v životě lehké.Nechci si hrát na chytrou, ale myslím, že jsi moc mladá na to utápět se v depresích. V životě tě ještě čeká spousta krásných (i smutných) okamžiků. Drž se!

zdravím všechny lidičky, jak tak koukám tak nejsem sama která má s tímto problémy :( Jsem celkem normální holka ale bohužel hodně citlivá a i malinká hádka mě hodně vezme za srdce :( Chci se toho konečně zbavit jenom se trochu pohádám třeba s přítelem a už brečím 3 dny a nejím ani nespím a mám hrozný myšlěnky :( Dříve jsem si jenom ryla nehty do kůže ( na spodní část ruky ) potom jsem to zkoušela papírem. Taky jsem do sebe snažila se nacpat co nejvíc Ibuprofenu a inhalační přístroj krerý mám na astma. Nevím co se to semnou děje, jednu chvíli jsem šťastná a najednou se blíží k večeru a já bračím a mám hrozný myšlenky :( Uvažovala jsem zajít k Psychiatrovi ale stydím se a taky nechci aby se to dozvěděli naši. Co mám dělat? Je mi teprve 15 a mám depresi každý večer a nejhorší je že si i vyčítám že jsem něco snědla a že vůbec žiju :(((

Tessi, kolik ti je...?

jak to tak vypadá,budu asi nejmladší sebepoškozovatelka(o můj bože,to je slovo)na světě........

Ahoj lidicky, taky jsem s tim mela velmi dlouhou dobu problemy. Bylo to vzdy kvuli psychickym problemum - zarlivy partner, chovani rodicu a mnoho dalsich. Nyni uz to dlouho nedelam (skoro 4 roky), maximalni nasili jsou zatnute pesticky se zarytymi nehtiky, ale bez sebemensich nasledku. Jedina vec, ktera mi pomohla a dosud pomaha, je nalezeni partnera, ktereho moc miluju a ktery se mi snazi pomahat, kdyz mam problem - a kdyz nahodou nepomuze, vzpomenu si na vsechny chvile, kdy mi pomohl a uvedomim si, ze mu nesmim ublizit a nemam zajem si ublizit, popr. se prekonam.

Anilo:já sem taky měla s tímhle problémy(a to je mi teprv 14) a přestala sem kůli těm blízkým co na to přišli nechtěla sem o ně přijít zkus taky myslet na ty ostatní a jestli to někdo blízký ví promluv si o tom s ním...