Totální endoprotéza kyčle

Mirko, zdravím.Neboj,bolesti budou odeznívat.Mně píchala injekce na ředění krve jednou týdnně sestra, byl to do žíly Warfarin.Když se mrkneš na diskusi zpět, uvidíš, že s punochami to měl každý jinak.Já třeba jen tři dny v nemocnici po operaci, někdo i tři měsíce pak doma.I ty injekce má každý jinak, já tři měsíce, někdo kratší dobu.Záleží na výsledku z krve.
Mám také necementovanou, keramickou.Důležité je posilovat cvičením, protože jen to zpevní vše okolo Tepky, máme přetnuté vazy, které normálně kyčel drží.Zdraví přeje Bětka

Tak vás všechny pozdravuji,už jsem z nemocnice3 týdny doma a konečně jsem se odhodlala vám napsat.Ano,bolí to hlavně večer kdy mám už spát.To si musí každý vytrpět.Teď jsem se chtěla zeptet jek dlouho jte měli stahovací punčochy?Já už to nemůžu ani vidět,tak to mám jenom v noci.Večer si píchám injekce na ředění krve.Byla to vrozená vada,uvidím jaké to bude dál,20ledna jdu na kontrolu.Je to kyčel necementovaná a říkal mi pan doktor,že to bude zarůstat 3 roky.Už mi je opravdu líp a mám náladu na pořádek ,už něco dělám ,až se divím jak mi to jde.Tak vám všem přeji moc hezký nový příští rok,hodně zdravíčka ,pohody a ať si dlouho užijeme nové klouby,protože některé jsou špatné,tak je opravujou.Tak papa Mirka.

Evo, já byla ve strojku od narození do 1/2roku. Pak primář v Ústí řekl, že jsem tam špatně nasazená, dali mi narkózu, vykloubili to a zasadili do Hanauskova aparátu znovu. Z vyprávění mamky si užila se mnou svoje. Ještě štěstí, že se dříve (1957-1960) dělaly kočárky - široké košatiny - ne to, co se vyrábí dnes. Tam se nevejde ani fusak. Vše se dobře vyléčilo, jen jsem ve škole nesměla dělat přeskoky. Mám 2 syny - jeden měl dečku do 5 měsíců a druhý do 8měsíců. Sourozence nemám, protože se rodiče báli, že už by toto nechtěli zažít podruhé. Synové dělají radost, mám radost i ze sebe, stačí vyměnit druhý kyčel a bude vše O.K.
Hezké Vánoce.

Evo, jen pro představu, měla jsem kamarádku, která měla stejně starou holčičku, jako já.Holčička byla ve strojku, když ji, už coby roční, přenášeli do kočárku, byla to děsná tíha, veškeré omýváni atd.-stále strojek.Nejvíce mi utkvělo v paměti, že když začala chodit, tahala holčina to prkno na zádičkách sebou.Ale vše se asi vyhojilo dobře, pamatuji, jak pak už chodila, "jakoby nic".

Jsem moc ráda za přízpěvek Heleny.Za celá léta jsem nepoznala nikoho kdo měl strojek.Ale od rodičů vím,že takové přebalování nebyla žádná sranda.
I mě nemine výměna druhého kloubu,o to horší,že už víme co a jak následuje.Ale to špatné pomine a bezbolestná chůze stojí za to.Hodně štěstí,Eva

Zdravím a přeji všem, kteří už TEP mají, i těm, kteří se ještě rozhodují, radostné a pohodové Vánoční svátky a do Nového roku zejména hodně zdraví a nachozených kilometrů, optimismus a štěstí.

Tak já jsem podobný "případ" jako Eva. Po narození oboustranné vykloubení, 3 roky jsem byla ve strojku. Vše zdárně vyléčeno díky trpělivosti rodičů. Tehdy mi lékaři nedoporučovali, abych měla děti (je mi 51 roků). Moc jsem o tom neuvažovala, porodu se nebála. Přibrala jsem vždy jen 11 kg a hned to shodila. Mívala jsem 55 kg. Za šišku uheráku bych šla za někoho odrodit klidně děti. Celé roky jsem rekreačně v zimě i v létě sportovala, nic ale závodně. Po všech druhů aerobiku apod. mě v 50 letech začal bolet pravý kyčel (artróza IV.st.) a byl mi vyměněn. Teď mě bolí i ten druhý a sbírám odvahu na další operaci, která mě asi nemine.
Taky jsme stavěli s rodiči před 25 lety barák, taky jsem jezdila s maltou a vozila tvárnice, nikdy jsem to nešetřila. Jako Eva.

Přeji krásné prožití Vánoc a hodně zdraví v novém roce.Mějte se moc dobře a odpočívejte.

Pani Vlasto,chápu vás,že pomyšlení na druhé dítě vás při bolestech kyčlí připadá nemožné.Opět z vlastní zkušenosti vám mohu napsat,že já měla těžké vrozené vykloubení kyčlí ale bez jakývkoliv následků.Ve20jsem měla holčičku,v těhotenství jsem přibrala 25kg a začaly mě bolet kyčle.Žádný lékař mě nikam neposlal.Po porodu bolesti ustaly a já měla zpět svou váhu před porodem.Pak jsme začli stavět barák,vozila jsem kolečka s pískem,cihlamy,jezdila jsem s kolečkem malty a jiné pomocné práce.Pak jsem otěhotněla,samozřejmě jsem se už šetřila a nabírala zase kila.Lékař mě těhotenství moc nedoporučoval kvůli kyčlím,ale já na jeho rady nedala a po dohodě,že se budu šetřit se nám narodil syn.Opět jsem přibrala25kg i když jsem se snažila moc nepřibrat.Kila jsem dala zase zpět ale od té doby se bolesti kyčlí hlásily častěji.Ale nikdy jsem nelitovala rozhodnutí mít syna.Radila bych Vám abyste se poradila s orthopédem a věřím,že jestli to bude možné tak vám pomůže jak zvládnout druhé těhotenství.Moc bych vám to přála a budu moc ráda,kdybyste mě dala vědět,jak jste dopadla.Přeji Vám všm krásné svátky vánoční a hlavně hodně zdraví,Eva

Bětko, moc děkuju za optimismus.Vím,že jsem netrpělivá.Ještě před operací jsem si myslela,že vánoce budu ještě více méně ležák a teď se podivuju,že ještě kulhám a noha trochu bolí.Těší mě,že jsem vlastně úplně normální :-)).Od tebe člověk vždycky čte fundované odpovědi.Nepřeháněj vánoční šmejdění a užívej vnoučat.Všem přeju moc krásné svátky a ať nám to dobře chodí.

Přeji všem současným i budoucím majitelům TEPky krásné Vánoce a v novém roce štěstí a zdraví!Alžběta

Ivko, já jsem pajdala, i když mne to pak už nebolelo, ještě v lázních, tam jsem jela po půl roce od operace.Asi po čtrnácti dneh, mne na chodbě zastavila lékařka a řekla, že chodím děsně rychle a stereotyp chůze tím trpí, že mám při chůzi myslet!Tak jsem s eskutečně soustředila, zpomalila a po dobře vedeném cvičení a palvču, jsem jela údajně bez pajdání už domů:po dalším cvičení doma, jsem přestala pajdat úplně tak po sedmi měsících od operace.Ale to má každý jinak, někomu to trvá mnohem déle.Teď mám černé svědomí už měsíc vůbec necvičím, hlídám každý den od půl sedmé hodinu vnučku a pak se mi už nechce...ale od Nového roku zase začnu.
Hlavně jsem si totiž pár cviky na záda, vytahování se vleže na zádech a na břiše rukami "do dálky", krásně uvolnila a zrovnala si i chůzi, zatímco do lázní jsem jela jak nalomená lilije, domů jsem jela, tedy hlavně díky masážím, plynovým injekcím, elektro-tzv.intradynu, uvolněná.Hrozně moc nechci dopustit, abych zase byla nějak ztuhlá.

Určitě jsem měla také nějaké nepříjemné pocity tak brzy po operaci, ale mně to připadalo normální, řekli mi, že trvá celý rok, než se VŠE v těle po tak náročném zásahu srovná, tak jsem to tak brala.Po pár měsících jsem se již dozadu dívala, jakoby to bylo naprosto bez problémů, ale pamatuji, že jsem občas i fňukala, že tedy jsem si představovala, že se to buzde rychlej hojit a dumala, zda nemám něco rozhašené-kyčel a okolí tepky mne nebolela, ale právě stehenní sval, holenní kost a holt i záda z nevyvážené chůze.zvlášť s jednou franckou...i klouby na rukou jsem pak dost dlouho cítila...
teď lítám okolo trouby jako čamrda, musím přece naplnit cukrovím tu velkou krabici od nástavce na WC, jak jsem se zvázala ještě ve špitále!Abych něco nezakřikla!Tak zítra ještě perníčky a mám splněno!

AhojIvo tak jsi se zbavila ťech klacků a teď to bude jen lepší.Mně to taky bolí na vnější straně stehna ale někdy také kulhám ale myslím si že to je následek po 1 operaci kdy jsem měl nohu o 3cm kratší ono se to srovná.Ne aby tě napadlo že když nemáš berle že ten předvánoční schon musíš dohnat.Přeji ti že jsi dopadla dobře. Pozdrav Všem.

Zdravím všechny,včera jsem byla po 2,5 měsících na kontrole a RTG.Prý všechno sedí jak má,nikde problém,mám zkoušet i ven chodit bez berlí(to bude horor,budu se bát).A bolest od stehna do kolena,když chodím venku,se prý do půl roku srovná.Další kontrola v březnu a návrh na lázně.Tak mě pan doktor docela potěšil.Bětko i ostatní,taky vás to ještě nějakou dobu bolelo a kulhali jste?Díky za odpověď.Hezký den všem

Dobrý den, děkuji všem za rady. Pro paní Evu, mě je 36 let, 10 let jsem dělala vrcholově gymnastiku a klouby mám zlikvidované sportem. Ta moje profese také nic moc na bolavé nohy, pokusím se po Novém roce zjistit, jakou mám šanci na lázně. Představa, že za chvíli nebudu moct chodit je děsivá. Mám jedno dítě a pomýšlela jsem nad druhým, ale v tomhle stavu je to nemožné.

oprava-kyčel

Já jsem měla tyky bolesti kyčle,RTG nic neukazalo a po vybrani všeho co se dalo mne poslali na MR. Tam zjistlili opotřebovani chrupavky 2 stupně. je tomu rok,ale nnyi mam bolesti moc silne. doktor mne řikal,že na MR mne nemuže zase poslat a dal mne rehabky,ale ty nepomahaji. Chtěla bych se zeptat jak rychle se to muže vice zkazit to koleno....co bych za to dala kdyby mne neboleleo

Zdravím všechny. Jenom jsem chtěla říct k těm lázním, že od 3. stupně máte nárok na křížkové lázně, tedy víceméně hrazené pojišťovnou. Můžete jet do lázní i s nižším stupněm, ale to už si zaplatíte podstatně víc,je to tzv. příspěvková léčba. Pokud požádáte obvodního lékaře, není důvod, aby vám lázně nepředepsal, jde spíš o to, co jste ochotní zaplatit a jak dlouho vás mohou postrádat v práci, protože v lázních strávíte 3 týdny. Mě čeká operace příští rok v květnu a letos jsem byla v lázních, abych mohla do operace ještě fungovat. Určitě to má význam. Jak rychle artroza postupuje je asi hodně individuální, záleží na mnoha faktorech, hlavně asi postavení kyčle, tvaru hlavice, svalovém tonusu a taky na váze.. v každém případě se to pořád zhoršuje ať děláte co děláte, jediné řešení je asi opravdu operace....

Když jsem byl letos v lázních po TEP, tak jsem se nestačil divit, kolik lidí tam je na křížkových před operací. Záleží jen na obvodním, jak vám napíše žádost o lázně, já jsem měl přes deset let artrózu 3-4 stupně a lázně žádné, zato tam byli lidé se začínajícím prvním stupněm a další, kteří tam jezdí skoro každý rok, takže jen žádejte, žádejte. Velmi mi pomáhá spaní s malým pevným polštářem mezi koleny, velice brzy jsem si na to zvykl a velmi se mi ulevilo, vydržte - Franta