Reklama

Totální endoprotéza kyčle

Zuzka (St, 10. 11. 2010 - 12:11)

Jsem 3 měsíce po operaci kyčel. endoprotézy ve 45-ti letech. Týden mám povolenou plnou zátěž a můžu začít postupně odkládat berle. Udivuje mě jak to zde lidem jde rychle- jdou po 3 měsících do práce, po 5-ti měsících sportují...S jednou berlí to jde, ale bez obou.. ještě si to vůůůbec neumím představit- bolí a pálí okolí a záda! Belhám se a kulhám jak blázen :o) To nejsem žádný srab. Mám už ale po 2 operacích už na této noze- různé úpravy, tak je chuděra řezaná potřetí.. Snad to zvládnu jako vy, chodit brzy bez obou berlí.

Alena (St, 10. 11. 2010 - 09:11)

Honzo, já to měla stejně,...Majlo,
všimla jsem si tady na diskuzi, že kdejaký ortoped považuje pacienty za mladé na operaci, která je nakonec stejně nemine, jen se řada z nás zbytečně dlouho trápila.

Alena (St, 10. 11. 2010 - 09:11)

Tak mi všichni držte...Blani,
držím palce, hned se ozvi, jak jsi dopadla. Věřím, že dobře. Mne to čeká zítra.

majla (St, 10. 11. 2010 - 08:11)

Asi se taky v budoucnu...Honzo, já to měla stejně, napřed to vypadalo jako záda a pak se ta bolest usadila v tříslech, měla jsem pocit,že tam mám nůž, kterým někdo jakoby pohně, prostě intenzivní belest,třeba i při kýchnutí. Teď po operaci pohoda. Také jsem měnila doktora-po 3 letech bolestí jsem prý byla v 52 letech na výměnu mladá. Raděj ani nevzpomínat-byly to skoro ztracené roky

Blanka (St, 10. 11. 2010 - 08:11)

Tak mi všichni držte pěsti, jedu na ortopedii na kontrolu po 8 týdnech. Snad bude vše ok a dá mi aspon celou zátěž.

hONZA (Út, 9. 11. 2010 - 12:11)

Honzo,
mně bolest z kyčlí...DĚKUJI ZA RADU

Alena (Út, 9. 11. 2010 - 11:11)

Asi se taky v budoucnu...Honzo,
mně bolest z kyčlí vystřelovala také do zad, do třísel, bolela mě stehna i kolena. Praktické lékařka mě poslala k ortopedovi, který mi vyšetřil páteř i kyčle a pak hned poslal na rtg kyčlí a dolní části páteře. Diagnostikoval pak artrózu kyčlí. V každém případě bych se nechala poslat na rtg a pokud by lékař nebyl ochotný, šla bych pro jistotu k jinému - aspoň pro svou kontrolu.

Honza (Út, 9. 11. 2010 - 10:11)

Asi se taky v budoucnu dočkam vyměny kyčle. Asi rok mne boli zada a vystřeluje do třisel. Lečili-no davali mne rehabku že je to od pateře,po 3 měsicich vše stejne,tak jsem ukončil PN. Vubec mne bneposlali na RTG. Bolesti mam i ve stehně až ke kolenum a nejhorši na tom je že i klidove a nočni. Takže prosim vas tady co již to mate za sebou zdali tyhle bolesti mohou byt od pateře a nebo kyčle. A a si si budu muset najit jineho doktora. Děkuji

Yvona (Po, 8. 11. 2010 - 21:11)

Všechny vás zdravím, čtu...Majlo, udělal jsi dobře,že jsi odešla.Nešlo v tvém zaměstnání jet nadoraz.Já jsem v práci přes měsíc a docela začínám litovat, že jsem šla tak brzo.V zaměstnání neberou ohled zda máme po operaci ještě nějaké omezení.Okolí si myslí,že pokud jsi po operaci, můžeš pracovat na 1OO%,jsi zdravá.Bohužel omezení tu jsou.Jsem už unavena stále někomu vysvětlovat co nemůžu.Než jsem odešla na operaci, prac. místo mě vyhovovalo, (hlavně nemusela jsem nic těžkého tahat), moje práce je spíše administrativně organizační.Závodní lékař atd.zakázal mi práci víc jak 8,5h.Mám za sebou 2 12 hodinové směny o víkendu a dnešní 8,5h.a ještě k tomu mě nutí mimo jiné dost těžké věci zdvihat(samozřejmě to nemám v pracovní náplni,jinak by mi ani doktorka nedovolila vrátit se zpět).Je špatná doba.Propouštěj u nás i z takových důvodů, že je někdo pomalejší.Dnes jsem se zbouřila,že dvanáctky je na mě moc.Takže Majlo asi budu hledat taky místo.

Petra 30 (Po, 8. 11. 2010 - 21:11)

Aleno, ve všem z tebou...Ajo, reaguju na tvůj příspěvek, kde píšeš, že ti vlastní rodina nerozumí, a tadys našla pochopení... znám to i se svojí jinou celoživotní diagnózou, nikde neříkám, že jsem nemocná, teď se mi dokonce podařilo před kolegy z Prahy půl roku zamaskovat že nemůžu chodit, prostě hrdinka, ale mám tu zkušenost, že nikoho to stejně nezajímá, pak se vám lidé straní,a naopak jste pro okolí většinou bohužel "komplikace" - já se teda obklopila hlavně lidmi, kteří mi pomáhají, takže si nestěžuji, ale tak to bohužel často chodí.

Když si tady tak čtu, jaké jste měli problémy před operacemi TEP, tak si v duchu říkám, že sem snad vůbec nepatřím, kyčle mě totiž vůbec nebolí, ani když na ně šlapu (střídám to, intuitivně), sice ještě nemám plnou zátěž, ale nebolí mě nic, dokonce mě po rehabilitaci přestala bolet i kolena, tak si snad i doufám si myslet, že by to mohlo všechno dobře dopadnout.

Vladimír (Po, 8. 11. 2010 - 20:11)

Hanka: To jsem nevěděl, díky za info. Já tam při druhé operaci zažil zakládání stavby hned za okny rehabilitace a opravdu to byla hrůza.

Helena (52) (Po, 8. 11. 2010 - 19:11)

Aleno,
začni. Začnu taky, podruhé, protože jsem to po 1 měsíci přestala držet (úbytek 3 kg). Teď, co chodím plavat, mám o 0,5 kg míň. Nyní 79,5 kg - žádná sláva, ale aspoň jsem pokořila tu 80.

Janko,
posílám.

majla (Po, 8. 11. 2010 - 19:11)

Všechny vás zdravím, čtu stále, ale nějak nemám náladu psát. Stále projíždím nabídky práce a nikde nic,nebo neodpovídají.Tak si občas říkám, jestli jsem raděj neměla dělat hrdiku, že vše zvládno a jet na doraz. Ale jak psala Hanka-nikdo nevíme,jak dlouho kloub vydrží, to že je mi teď fajn, neznamená, že to vydrží do smrti.

Heleno, co to máš za dietu, nepsala si něco o rozlišovací,máš už nějakou zkušenost?

Blanka (Po, 8. 11. 2010 - 17:11)

Hanko, díky za citaci, dostala jsem z naší nemocnice brožurku kde to tam bylo taky tak psané. Je jasné, že potřebuju kyčel rozhýbat tak si sednu na rotoped, ale nepřeháním to a já mám spíš problém se donutit cvičit než přehánět. Prostě zkráceně všeho moc škodí. A pro nás platí dvojnásob všeho s mírou.

Hanka (Po, 8. 11. 2010 - 15:11)

Ajo,
u nás musel před...Blanko, na toho Sosnu ti už odpovídala Aja. Jestli tu brožurku nemáš, tak ti to opíšu, protože už mám po procedurách a mám čas.Cituji:Uvědomte si,že při každém pohybu dochází k nepatrnému opotřebení kontaktních ploch i sebedokonalejší endoprotézy.Používejte proto svůj umělý k kloub pro život a ne pro samoúčelné cvičení. Místo zbytečné každodenní jízdy na rotopedu se běžte raději projít do přírody a nadýchat čerstvého vzduchu, nebo těch pohybů využijte k rekreační sportovní aktivitě. Dál píše:Význam plavání je přeceňován.Pro posílení svalstva je výhodnější a účinnější cvičení na suchu...nenoste zvlášt těžká břemena /dvoukilový nákup stačí/...Netrénujte vytrvalostní chůzi, ani zbytečně nejezděte na rotopedu.
Myslela jsem si, že se zjara vrátím k nordicwalkingu, tak asi ne.I když zase, jenom omezením jídla člověk asi nezhubne, nějaký energičtější pohyb to bude chtít, aby se člověk zadýchal a líp spaloval ty kalorie.
Vendo, i já tě vítám mezi námi.Přeju ti rozumné rozhodnutí, kdy už je operace nezbytná, protože nemusí vydržet do konce života /ale 30 let vydržely někomu i ty staré Poldovky/. U těch dnešních slibují oficiálně 10-15 let. Ale kdo to může vědět, jak to bude zrovna u něho?!
Vladimíre, pokud se to za poslední tři týdny nezměnilo, tak prim.Moster opravdu už není v USA.Operovat má až od r.2011, ale nevím, kde.Říkal mně, že je rád, že už tam není a ať jsem ráda, že tam nebudu v současné době operovaná, protože se tam staví ten nový pavilón.Před operací jsem tam byla na kožním a ten rámus jsem zažila. Navíc při tom stavebním ruchu se ledasjaký prach dostane i dovnitř, ta hygienta je horší.

Alena (Po, 8. 11. 2010 - 14:11)

Blanko, tak já před první...Ajo,
u nás musel před mojí operací ložnici opustit naopak manžel, protože by se vůbec nevyspal. Abych alespoň chvíli vydržela ležet bezbolestně, tak jsem musela být zpola na boku a zpola na břiše, jednu nohu pod sebou a druhou nataženou i přes druhou postel. A když to na mne zase přišlo, tak jsem se dobrovolně, byť za ukrutných bolestí způsobem, který nelze ani popsat, vyplazila z postele a došourala se do kuchyně, kde jdem strávila mnohdy i zbytek noci na své oblíbené kancelářské židli na kolečkách. Vůbec si neumím představit, že bych to musela zažívat znovu a jak je vůbec možné, že jsem to všechno přežila a všichni kolem mne se mnou. Fuj, to byly chvíle! Teď je mi blaze a věř, že občasné kachnění mi ani moc nevadí. Hlavně, že se hýbu a nic nebolí!

Alena (Po, 8. 11. 2010 - 14:11)

Blanko,
FH jsem na...Heleno,
o tu dietu se chci pokusit. Vše jsem si důkladně několikrát pročetla a teď jsem ve fázi nejen psychické přípravy, ale už si dávám dohromady seznámek, co si nakoupit do zásoby, abych dodržela jídelníček. No a potom - vydržet. To bude trochu složitější, protože nemám tak pevnou vůli, jak bych si přála, ale v každém případě začnu. Ještě jednou díky za tu dietu a drž mi palce...

Aja (Po, 8. 11. 2010 - 14:11)

Heleno, ta kližka mě moooooc rozesmála

Aja (Po, 8. 11. 2010 - 13:11)

Blanko, tak já před první operací jsem spala na boku. Z ložnice jsem se musela přestěhovat na rozkládací sedačku. Na ní se mě přecejenom lépe otáčelo, i když s hlasitým hekáním. První noc před operací v nemocnici jsem byla věčně zavěšená na šibenici a mrskala s sebou taky jako kapr na suchu. Pacientka na vedlejší posteli ráno prohlásila, že si myslela, že jsem zešílela. Druhá noc už na JIP, jsem ležela jak spokojený miminko.
Heleno, už jsem se ptala na Pradaxu v nemocnici a prý se domluvíme při nástupu. Warfarin brát určitě nebudu.

Blanka (Po, 8. 11. 2010 - 13:11)

Ještě k těm svalům, po operaci mě to tak šíleně táhlo asi 3 týdny, že jsem se ptala fyziot. jestli mi ty svaly poskládali tak jak mají být, jestli nemám třeba předek vzadu a tak. :o)))) To jsou nápady co? Ale opravdu jsem měla pocit,že mi to tam nesedí tak jak má. Ted už to táhne jen minimálně po cvičení a delším sezení.

Reklama

Přidat komentář