Chci miminko!!!!!!!!!!!!

nomarket jiste to vyhodu nakou ma ale ver mi radci bych byla uplne zdrava a chodila normalne do prace jako ostatni ale co se da delat holt kazdy ma zivot nalajnovany jinak a co aspon mam jistej prijem i kdyz malo ale vim ze mi to kazdej mesic prijde ale jinak verim ze musis mit velky honky pisni pa

Dekuju,snad se vse spravi

podepsala jsem se omylem eva takze sory ma to byt evik jinak keisy tobe a miminku moc drzim palecky a myslim na vas

jeee i to dopoledne Ti závidím... ;o)). Tak to já vstávám někdy o půl šesté, někdy až o půl sedmé. Vypravím Andrejku do školy a letím do práce, místo oběda nakoupím, mno a večer klasika, vyzvednu Andrejku, uvařím, umeju nádobí a večer padnu za vlast... ;O))).

Tak Vám přeju hezký odpoledne a nějakou pěknou hru, třeba na obchod, nebo na školu... ;O)))

ahoj jo malou mam doma ted si ji ze skolky nechavam doma protoze ji moc potrebuju lezela jsem cely dopoledne ale ted uz me nenecha protoze se nudi je to takovy andilek z dablikem v tele ale no a hlavne ze ji mam pisnete

holky, máme hormony, ne? Tak občas vybuchne každá, kvůli tomu ještě nejsme hysterky!!!

Každá z nás má právo mít blbou náladu a každá z nás má právo bejt někdy na dně.

Mno udělala bych nevím, co abych Vás z toho dna odrazila... Ale chápu, že tohle si každej musí prožít sám.

Je to strašně těžký, sebrat tu sílu a začít nějak žít... Jsme mladé, máme život před sebou a jen se trápíme. To nejde. To by pak to miminko mělo utrápenou maminku... ;O)).

Holky, žádné z Vás tady doktor neřekl, že to nepůjde. Ani jedné!!!! Tak co hned myslet na to nejhorší...?

Nečekáme miminko teď, tak ho budem čekat příští měsíc, nebo příští rok....

Já vím, je to strašně dlouhá doba.., ale já si myslím, že do konce roku to dáme každá!!!

Keisy, uvidíš. Jde to i bez chlapa..., ale bez dětí je ten život fakt strašně chudej. Je to můj názor, každej na to má názor jinej... ale já bych si určitě miminko nechala a jestli tě bude deptat, tak se odstěhuj k rodičům, třeba mu to všechno docvakne..., ale hlavně se netrap, ju?

Zuzko, jak vy se dlouho snažíte? 8let?

keisy:Zuzka ,á pravdu,určitě na potrat nechoď.moc bys toho litovala.a že jsi hysterka.z toho si nic nedělaj.to mi dneska moje matka řekla,taky,právě kvůli tomu,že jsem zase na dně.

To mu rikam porad.Muzu brecet a mluvit jak me to trapi,ale s nim to nehne..Ja nevim co se to s nim deje.Vzdycky byl fakt hodny chtel se porad tulit a udelal by pro me vse..Pak to zaclo trosku skripat,ale ted se uplne odcizujem..Porad se vymlouva,ze je to tim,ze je toho na nej moc..Snad je to opravdu jen tim a ma ted strach jak to bude dal..A taky je to i tim,ze jsem ted pekna hysterka..

Holky tak u nás je nááádherně!! Svítí slunko..A já trčím v kanclu :-(....Ještě že už v noci jedem za tou kámoškou do ciziny..Budu mít teď zase chvíli volno..Tak mám lepší náladu - no oproti včerejšku výbornou..
Keisy na potrat prosím fakt nechoď..Nestojí to potom za to..A navíc, pokud jste mimi plánovali, tak min. Ty na něj si psychicky připravená ne?? 21 let...Co já bych za to dala mít mičo ve 21..To už jsem se tehdy snažila..Teď je mi skoro už 29 a nemám ani to jedno :-(....Závidím Ti a moc!!! Tak ten klíček ke štěstí nezahazuj!!

jeee, to se neomlouvej, jen jsem ti to chtěla připomenout... Já vím, bohužel je nás tu hodně, které mají nějaké to trápeníčko..

Evi, tohle počasí je právě dělaný na to, se pěkně zavrtat do postýlky a malinko si dáchnout... Kde máš dcerušku? Jestli doma, tak ji pusť nějakou pěknou pohádku, udělej si kakavičko a hupky - dupky do postýlky. Takle bych to udělala já. Mám v sobě kolu a kafe... a stejně mi klimbá hlava... ;O))).

Hlavně žádné depky, ju? Ty už jsme si vybrali na deset let dopředu!!!

market mas pravdu uz si vzpominam mam v tom zmatek jak je toho hodne tak se omlouvam jinak tohle pocasi to je fakt na depky jak delany

mno Keisy, mně bylo tenkrát 18 a taky z toho nikdo nebyl nadšenej, měla jsem ještě před maturitou... Za to teď ji milou nadevšechno a pořád slyším, jak je dobře, že jsem si ji nechala a jak jsou všichni šťastní...

Dej tomu čas... Vaši budou šťastní určitě a přítelovi to snad dojde.. Nevím, jaký máte vztah, ale my s manželem mluvíme ovšem... Mně když něco trápí, tak mu to řeknu... Zkus si s ním večer promluvit typem: "já vím, že máš toho teď hodně v práci a máš hodně starostí..., ale mně trápí to, že mám pocit, že o mně ani nestojíš... nebo o našem miminko..." Uvidíš, třeba je to úplně jinak a řekne Ti, že má teď strach, co v práci a tak... A že ty a mimčo jste pro něj strašně důležití!!!

Evi, Kejsi si už odpovídala včera večer, nic nového nenapsala... A jinak tady poprchává, mno jo no.. Duben, horší je, že jsou všude chřipajzny... :O/.

keisy co se ti proboha deje ve vztahu nebyla jsem tu od vcera vecer takze nevim napis pa jo a co holky taky u vas tak hnusne leje

On z toho nebyl zrovna nadseny nikdo je mi teprve 21..Ale fakt jsem si myslela,ze to spolu zvladnem a budem se vzajemne drzet a tesit na mimco.Je fakt,ze ma hrozne problemu doma,dluhy a tak,ale i presto by se mohl chovat lip...Za tyden odjizdi do zahranici za praci tak snad mu tam zacnu chybet a vse si uvedomi...

Zuzko 1, já si myslím, že každá, která nemůže otěhotnět rok, tak na to myslí a je z toho nešťastná...

Mám kamarádku, která otěhotněla na potřetí po umělém... A má teď dva kluky (dvojčátka). To víš, že se stresovala, ještě měsíc po jejich narození, byla uzlíček nervů, pořád se bála, aby se jim něco nestalo.. Teď po roce je z ní taková ta klasická mamča... ;o)), v klídku a v pohodě...

Jsou to nervy, já vím... ale co můžeš dělat..??? Tomu člověk neporučí... Důležité je, aby si se kvůli tomu nehádala s partnerem a nemilovala se jen kvůli miminku... A to si myslím, že lze ovlivnit.. Prostě navodit atmosféru... Jednou svíčky, po druhé, třeba striptíz, jednou vyrazit do přírody.. ;O))). Zkrátka si to vychutnávat... Takový to, měření teploty a dneska fakt musíme - chceš nechceš... To je strašný lámání přes koleno...

Ale důležité je tak ob den zkoušet a hlavně improvizovat... ;O)))

A věř mi, pět měsíců nic není, já už čekám dva roky... A vím, že se jednou dočkám!!! A budu bojovat, i kdybych měla čekat dalších 10let!!!

Takže držím palečky, aby tobě to vyšlo co nejdříve, ale pokud ne, tak nesmutnískuj... Důležité je, že jsi zdravá a ta psychika po čase taky trošku ustoupí, budeš mít takové ty vlny... Někdy tě to bude hodně trápit a jindy už budeš taková otupělá....

Ivčo tak s tou prací jsem to tak měla min. rok..Brala jsem i dost slušné peníze na to, abych odešla z tama na mateřskou..Byla to psychicky a časově ale hodně náročná práce a když jsem nemohla otěhotnět skoro rok, tak jsem to vzdala a našla si práci jinou...Jít teď na mateřskou, tak jsem s penězi opravdu hodně jinde(hůř), ale už to neřeším..To štěstí mě holt nepotkalo a setrvávat v té práci dál, tak by mě asi nepotkalo nikdy..Je to naprd..Mojí kámošce když už se v práci nelíbilo a byla totálně vytočená, tak se prostě jeden měsíc rozhodla, počala dítě a šla na nemocenku..Samo nechtěla dítě jen skrz práci :-), ale prostě se jí to povedlo..
Zuzko1 Ty se vůůůůbec nestresuj!! 5 měsíců je holé nic..Vím že je to těžké, ale je to fakt nic na to, aby ses v tom utápěla..Kámoška nemohla otěhotnět rok, šli na inseminaci a bylo to hned..Teď chtějí druhé, nejde to, tak po roce půjdou na inseminaci zas..Někdy prostě musíme na to mimi čekat..Pár měsíců, či rok není nic, tak se proboha nestresuj!!!!

ty někoho takovýho znáš,kdo otěhotněl i přes psychické problémy?a každý mě nutí ,abych s ní něco dělala.já se snažím něco dělat,ale stejně na to myslím

Ahoj Zuzko,

já vím, ta psychika... ta si dělá svoje... :O(.

Ale tu máme v prdeli všichni... (promiň slušně to říct nešlo...) a copak ti, co jdou 4krát na umělý a nic...

Já vím, že psychika dělá hodně, ale otěhotněly i ty, kteří na to mysleli ve dne v noci...

S psychikou moc nenaděláš, můžeš si najít koníčky, můžeš změnit místo... (udělala jsem obojí), výsledek je, že stějně myslíš jen na to mimčo....

Ale dobrý třeba je, vypadnout někam s přítelem a udělat si hezký výlet, fakt romantiku... Nemusí to bejt drahá dovča, stačí tady po čechách.., aby člověk vypadl z toho prostředí a byl s tím partnerem, uvolnil se... a hlavně jak já říkám - dobil baterky...

já jsem zdravá po fyzické stránce a manžel asi taky.vím,kde je problém.v mojí psychice,ale nemůžu s tím nic a nic dělat.snažím se to všelijak lámat přes koleno,ale nejde mi to.

ahoj Keisy, kamarádce se stalo něco podobného, ale horšího. Snažili se o mimičo skoro rok a když to vyšlo, řekl ji, že má jinou... Tak šla na interupci.... A teď nemůže mít s novým přítelem děti... Ale snad půjdou na umělé a vyjde to!!!

Moc bych ji to přála, ale ona si to strašně vyčítá. Takže jestli můžu radit, vykašli se na něj. Chlapům někdy tohle dochází později, on se prostě zalekl toho, že bude tátou... Ale až se to malé narodí, tak se z toho zblázní.

A když ne, tak mi věř, že já byla taky svobodnou maminkou, vůbec toho nelituji... Pak jsem si našla jiného partnera a vdala jsem se... Jsme teď všichni moc šťastní, jen si přejem dalšího sourozence a ono to bohužel nejde tak rychle... :o/.

Už na něj čekáme dva roky. Věř mi, dítě je největší dar... a nenech si ho nikým vzít. Když si mimčo necháš, nikdy toho nebudeš litovat. Já vím, chce to hodně síly a odvahy, ale ty to určitě zvládneš. A uvidíš, moc bych Ti přála, aby se přítel vzpamatoval a byli byste šťastná rodinka.... Pokud ne, tak mi věř, že toho pravého potkáš, toho, který bude milovat tebe i tvoje dítě.