extrasystoly

Tomáši,to my všichni bychom chtěli žít bez ES a strachu z nich.Když si uvědomím,jak mě celý život svazovaly,omezovaly,tak raději "přepnu".Na druhou stranu,pokud budu myslet pozitivně,mají lidé tolik, mnohem horších nemocí.Chápu,že mladého člověka to hodně diskvalifikuje,více děsí,cítí to jako velkou nespravedlnost osudu,oproti některým,kteří si své zdraví úmyslně ničí.
Všechno jsem poznala na vlasní kůži/srdce/ :=))).
Co se týká Davida,myslím,že ES se zbaví pouze člověk,u kterého jsou vyvolány pouze psychikou /stres,přepracování ap./
Způsob léčby,který zvolila Mari,či David určitě může ,v těchto případech pomoci a to tak,že naučí člověka změnit přístup k některým věcem,zbaví ho strachu ap.
Jak tu již někdo psal,vyvolávajících činitelů arytmie je strašně mnoho .
Pochybuji,že pokud má někdo přídatnou spojku v srdci,poškozenou svalovinu /třeba i ve smyslu mikroskopickém,třeba následkem zánětu po inf.onemocněních,nebo různými jinými mikrotraumaty,která mohou narušit el.vodivost apod./,že může tyto stavy nějak výrazně ovlivnit alternativní medicína.
Vůbec ji nezavrhuji,naopak, čím dál víc hledám pomoc v bylinkách a přírodninách,ale považuji to ,pouze, za pomocnou záležitost,nebo preventivní.Mějte se a zvládejte,sice krásný,ale horký den,pokud bude jako včera, u nás na jihu :=))).'

Davide, rád bych se Tě na něco zeptal. Máš stále ES (aleaspoň občas) nebo ses jich zbavil nadobro? Prosím o upřímnou odpověď. Už jsem se Tě jednou ptal, ale mysím, že jsi mi nakonec neodpověděl. Vážně mě to zajímá.'

Dámy, děkuji za poklonu. Už jsem to tady jednou psal, upřímně řečeno, radši bych nikdy žádné arytmie nezažil, abych si o nich nemusel nic číst, radši bych si s ostatníma klukama šel zahrát fotbal a pak zašel na pivo. A v létě bych se těšil na dovolenou se svojí přítelkyní. Zkrátka, aby bylo vše, jak dřív... Místo toho donekonečna pročítám internet a různý knížky o srdečních arytmiích... Má to jedinou výhodu, že o tom něco málo vím, tak snad můžu být aspoň někomu prospěšný. Ale vážně bych si šel radši zahrát ten fotbal.:-) Někdy si připadám, jak invalida...:-('

Ahoj Mari, také jsem chodil k psycholožce. Trochu mi pomohla, ale jak říkáš, když pak máš možnost pochopit svoje nitro a samotné ti dojde proč to tak vlastně děláš, tak to vydá za deset návštev u psychologa:) Austrálie byla taková moje vlastní terapie, kdy jsem chtěl uvést v praxi co jsem do té doby studoval. V tu dobu jsem ještě ES míval, tak jsem si vzal platíčko Lexaurinu a vyrazil na 30-hodinovou cestu letadlem. Tam jsem si našel ubytování, začal studovat a hledat si práci. Do té doby jsem neměl úplnou důvěru ve své tělo, bál jsem se, že mi srdce selže a že jej musím pořád hlídat. Tam jsem poznal, že mne nezradí a že mne naopak podrží, když mu dám svou plnou důvěru a nebudu jej svojí hlavou "blokovat". Problémy jsem si řešil sám, tak jak jsem se to naučil. Nic jiného mi nezbývalo:) Šlo to ze začátku ztuha, ale šlo to. Po návratu jsem zase navázal na Beatu i Martinu, plný nových témat a zážitků:) Energii jsem dobíjel relaxací, zkoušel jsem i meditovat a hlavně tam mají plno sluníčka a nádherné moře. U Martiny jsem byl zrovna minulý čtvrtek, docházím tam tak jednou za měsíc, podle toho co se mi naskytne. Jak často chodíš ty? Zkoušelas ještě něco jiného?'

Blanko,až to vypátráš,tak to bude asi i můj problém.Kdysi jsem studovala všelijaké knížky o srdci,někde je doma ještě mám,ale nevím kde.Měla jsem dlouho klid a nepotřebovala je.Obdivuju některý z vás,jaké máte vědomosti.Ale je fakt,že když jsem byla mladá dlouho jsem nevěděla,že to co mám jsou extrasystoly,doktoři se se mnou nijak nebavili,nic nevysvětlovali a tak jsem pátrala v knížkách sama.
Čtu se zaujetím všechny vaše příspěvky.Přeji vám hezký večer'

barčo,jak pociťuješ tebou popsaný problém-reentry tachykardii ?
Také smekám před Tomášem,dokonce jeho vysvětlení chápu lépe,než když si jej sama vyčtu,nebo když mi to vysvětluje lékař :=))
Stále pátrám,co by mohly být mé krátké běhy arytmií,které se mi objevují sporadicky vedle oj.ES /ty jsou častější/.Dík za odpověď.'

Tomáši, dík, máš to perfektně nastudované. Taky jsem nastudovala co se kde dalo, přínosy i rizika, úspěšnost. U doktora se o tom nic moc nebaví, lépe to nevysvětlí, ani podrobněji. Tak nějak se mi zdá, že ani nemají zájem. Řekli, že by to bylo dobré, dali mi "ubohou" příručku.Dali léky, je to lepší, zatím jsem nabízenou ablaci odmítla, s tím souhlasili, že když to není takové, jako ty první dvě příhody, než jsem měla léky. Není to úplně pryč, ale ten tep není tak rychlý jako před léky. Ale je to otravný, vedlejší účinky léků a ta únava. Snažím se to přecházet a nic si z toho nedělat. Jsou ale akce, kdy na to člověk musímyslet, třeba vyjet dál na dovolenou ..... Dík, ahojda'

Davide, mě na tvým příběhu zaujalo, že jsi taky začínal s knížkou "Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti", s tou jsem taky asi před čtyřma lety začínala :-) Pak jsem chodila rok a půl k jedný psycholožce, což mi taky docela pomáhalo, no a odtud jsem se různýma pokusama přes několik alternativních metod léčení dostala až k Beatě. Když jsem byla poprvé u Martiny, tak mi přišlo, že to mělo efekt jako 10 návštěv u psycholožky. Prostě jsem cítila, že tohle je pro mě ta pravá cesta. Chodím k ní už rok. Ty k ní taky pořád chodíš? A vůbec, chtěla jsem se zeptat, když jsi byl rok v Austrálii odkázán jen sám na své schopnosti, jak jsi to zvládal po psychické a emoční stránce? Dařilo se ti udržet takovou dobu stabilní hladinu energie bez cizí pomoci?'

Barčo, na ablaci jsem nebyl, ale supraventrikulární arytmie jsou pravidelné poruchy rytmu, které ke svému vzniku a trvání využívají svalovinu srdečních síní, AV uzel nebo síňokomorové spojky. Nejčastějším druhem této poruchy, je právě Tebou zmiňovaná nodální reentry (AVNRT) - návratné kroužení elektrického impulzu srdeční svalovinou. Nejčastější forma AVNRT má pomalé vedení od AV uzlu směrem ze síně do komory a naopak rychlé vedení uzlem zpět na síň. Následkem toho dochází k aktivaci síně a komory současně. K utlumení této tachykardie pomáhají tzv.vagové manévry. Z ablace neměj strach, ač jsem na ni nebyl, tak právě u této diagnózy je dle literatury radiofrekvenční ablace kauzální léčbou s 98% úspěšností. P.S. Nejsem lékař, mám to jen nastudovaný, tak bude lepší, když se obrátíš na svého lékaře, určitě Ti to vysvětlí lépe a hlavně podrobněji.
'

Ahoj Barčo,
já ti teda moc neporadím, protože to vůbec nevím co to je. Ale poradím ti stránky, kde jsem taky občas psal i nedávno k jedné paní na kardiologii, která odpovídá na dotazy přes internet ale vždy až za určitou dobu a nyní od 7.6. neodpovídala, tak si myslím, že brzo bude, tak tam zkus napsat. Stránky jsou www.kardio-rokycany.cz a v pravo nahoře je sekce Vaše dotazy, tak to rozklikni a můžeš tam napsat,nebo tam je již docela dost otázek a odpovědí, třeba zrovna náhodou tu svoji otázku najdeš. Tak ahoj a ať je líp. Pavel'

Andrej, Davide, Vašku úplně jako by jste mi četli myšlenky. Přesně takhle mi to také začalo. Hlavně jak popisuje Vašek. Bydlel jsem u rodičů v rodinném domku, kde bylo hospodářství,do lesa na dřevo, sušení sena atd. a pak jsem se seznámil se současnou manželkou, chtěl jsem být pořád u ní, ale od rodičů se mi také nechtělo - stres, jak vše zvládat, nikomu neublížit. Nakonec vyhrála láska a z rodinného domku jsem se přestěhoval do malé garsonky 1+KK kde jsme bydleli 3 roky. Za ty 3 roky žádná práce kolem "baráku" jen to ležení po odpolednách na gauči, hlavně v zimě. Nic jsem nedělal, protože to bylo v pronájmu, tak co tam dělat. Pomalu jsem přestal jezdit na kole, lyžích, přestal jsem hrát floorbal, který jsem hrál 5 let závodně, protože ležení na gauči se mi zdálo pohodlnější. Během těch 3 let jsem nabral cca 17 kg a pak už se nechtělo nic. Když tak přemýšlím těch 5 let dozadu, tak jsem pořád byl ve stresu ať už zdravotním či jiném a tady to je. Nyní jsem od února zhubl již 8 kg - si myslím tím vším stresem, protože pohyb ze strachu nemám téměř žádný. Ale potřeboval bych ještě ale min. 5 kg dolu - sportem.
Blanko, asi jsem to blbě popsal, ale myslel jsem si to motání hlavy. Jak jsem psal,tak v pondělí mi doktor škubl hlavou, kde to prasklo a od té doby je to o hodně lepší, ikdyž motání občas pociťuji - ale zázrak za ty roky nemůžu chtít hned. Snad se nebudete zlobit, že jsem si tady "vylil" srdíčko úplně z jiných důvodů než je tato diskuze - myslím tím můj život a ne řešení problémů. Píšu to proto, že jsem jednou četl diskuzi už ani nevím o čem to bylo a tam byl jeden příspěvek proč to tam píše, že to tam vůbec nepatří. Tak proto to píšu, ale myslím, že mě pochopíte a můžu vám říci přímo od srdce, že jsem rád, že můžu tady být s vámi a psát si. Dělá mi to hodně hodně dobře. Doma se o tom moc nebavím s manželkou, nechci na ni také přenášet špatnou psychiku tak to pořád dusím v sobě, tedy teď už ne, teď mám vás, ale těch 5 let dozadu ano. Jak jsi Andrej psala o manželovi tak to jsem měl také, že si mě brala úplně jiného, teď že jsem suchar atd. Je to všude stejný. Ale vztah nám to neohrozí, to cítím teda doufám. Tak se mějte bájo, pěkné odpoledne, jdu se zbavit ES prací a pak sportem - tak kdyžtak večer. Ahojda všem, ať svítí sluníčko. Pavel.'

Ahoj Mari, na semináři jsem také nebyl. Myslel jsem tím právě Martinu. Chtěl jsem vědět, jestli jí také znáš, nebo jestli máš něco jiného. Zajímá mě jakým směrem se vydávají ostatní a jak svoje trable řeší:) S tím pochopením to píšeš hezky.'

Pavle,tím,že jsem psala ,že máš potíže od páteře,jsem nemyslela extrasystoly,ale motání hlavy.Asi je máš,podle toho jak to popisuješ,ale dle mého ,v té neškodné formě.Zadýchávání souvisí s tím,že jsi trochu ztratil kondičku :=)).Měj se.'

Chci přispět k příčině extrasystol. To co je vyvolává má "tisíc a jednu" příčinu, odhalit ji je někdy jednoduché někdy i složité. Při rozhovoru s kardiologem jsem dozvěděl,že je lepší říci "nic závažného to není" - než strašit neustálým vyšetřováním a hledáním příčiny, protože z 90% jde o psychickou záležitost.
Vím to z vlastní zkušenosti. Prvně se mi to stalo na vojně, stres, byl jsem ženatý, roční syn ..... Po vojně 30 let skoro nic. Až teď mi to začlo před cca 5 lety - zpětným pohledem jsem zjistil,že je člověk víc opotřebovaný, hlavně uspěchaným životem, starostmi, .... k tomu občas ta nekvalitní životospráva. Mě to vlastně začlo, když jsem přestal aktivně sportovat, ničil si tělo u televize, PC .... Prošel jsem dost vyšetření - NIC mi nenašli, spouštěčů extrasystol je moc. Vím co to je. Jak jsem byl kolikrát vyplašenej, v klídku na rybách - BUM,BUM... půl hodiny si srdíčko tlouklo jak chtělo. Nastřádaný stres ! Skutečně věřím,že pokud nám nic fyziolog. nenašli, jde většinou o psychickou záležitost.
Mám vyzkoušeno : když mi to zlobilo 2-3 dny, stačilo brát 5 dní na uklidnění 3x Neurol 0,25 (ne víc - je pak možný návyk) a zklidnilo se to. Přesto však, jak jsem psal minule, uvažuji u nabídnuté ablaci - chtěl bych mít už klid. A chce to umět odpočívat, relaxovat, smát se .... být kapku flegmatik, starosti si moc nepřipouštět. Extrasystoly sice budou,ale určitě míň a s meší razancí. Já mám období, kdy mi to dá pokoj i půl roku a pak se to zblázní po větší psychické zátěži .... 90% z nás má příčinu v stresovém "přetížení" .'

Davide, k Martině chodím tak jednou za měsíc nebo za dva :-) O principech života jsem něco málo četla, ale žádný seminář jsem neabsolvovala. Ty jo? V čem se to liší od "povídání" s Martinou?
No a jinak, co se týče extrasystol, mně nejdýl trvalo pochopit, že srdíčko není žádný můj nepřítel, který se mi snaží zákeřně škodit a vynechá stah, kdy se mu zamane, aby mě naštvalo. Začala jsem ho vnímat jako takového luxusního pomocníka, že když bouchne špatně, tak se mám zamyslet nad tím, jestli hlava náhodou nezamýšlí dělat něco, na co tělo nemá chuť ani sílu, a případně to změnit. No a od tý doby jsme kamarádi :-)'

Ahoj, náhodně jsem se dostala na tyto stránky, mohl by někdo říci něco k paroxysmální tachykardii nodální reentry - je někdo po zákroku radiofrekvenční ablace? Mohl by to někdo popsat, kdo to má za sebou? Dík'

Ahoj Andreo, Pavle, měl jsem to stejné:) Taky jsem toho chtěl stíhat co nejvíc. Kamarády, školu, sport, akcičky. Potom mě nalomil rok na vojně a nakonec stresová práce mě dorazila. Pak jsem najednou nebyl schopný dělat absolutně nic. Ten strach mě úplně ochromoval. Trvalo to čtyři roky, ale už zase aktivně sportuju, a stíhám plno dalších věcí. Už se na to všechno jenom dívám jinak. Bude to znít dost paradoxně, ale jsem vděčný za to co jsem díky téhle nemoci mohl pochopit:)'

Pavle, já to stým sportem měla přesně jako ty. Vše jsem stíhala, všude jsem byla a všeho se zúčastnila...a pak najdnou konec - strach nedovolil vůbec nic bylo to děsný a úplně tě chápu. Ze dne na den jsem nebyla schopna ničeho hned mi bylo zle a ty pocity co jsem zažívala se nedaj ani popsat no děs a hrůza, ze všeho jsem se potila a bylo mi pořád na zvracení...a můžu ti s klidem říct, že jsi udělal dobře stým psychiatrem já se k tomu strašně dlouho nemohla odhodlat až to dopadlo tak, že jsem tenkrát nechtěla vstát ani z postele.Manžel vůbec nechápal,říkal mi, že jsem se změnila k nepoznání, bral si prý holku co byla plná života a nic pro ní nebyl problém a najednou mě ( podle něho )změnila úplná maličkost - kravina. Ale hodně mě podržel a pomohl i když vím, že ho to někdy hodně štvalo. Pak jsem chodila k jedné výborné psycholožce, která mi hodně pomohla a nebýt jí tak dneska snad ani nemám děti.I když ten strach ve mě pořád ještě dříma at chci nebo ne. Držím ti palce. Pak písni jak jsi dopadl na té kineziologii. :))'

Ahojda všem, jak se cítíte po včerejším dni. Já vcelku v pohodě, malinko se mi motá hlava, ale bude to dobré. Včera jsem se už nedostal na PC.
Pro Andrej: Jo jo na Baník občas zavítám, thán pochází z Moravy a je srdcem Baníkovec, tak občas s ním na Bazaly vyrazím také. Ikdyž ten strach tam je z bouřlivých fanoušků a právě tam se mi to poprvé vyskytlo ve "velkém". Stres, strach, dlouhá cesta autem atd. (jsem z Východních Čech).Tam bych taky holtera zničil :-)))
Pro Blanku: Děkuji moc za povzbudivá slovíčka, páteř atd. to je snad největší psychická úleva, ikdyž si říkám, že mě záda v tu dobu, kdy mi to začalo nebolely, ale nyní bolejí jako čert-na rehabilitaci s tím začali něco dělat.
Pro Davida: Pro mě to asi byl také signál, protože jsem předtím docela dost bláznil jak v práci tak doma, všechno jsem chtěl stihnout atd. pak už tělo řeklo stop v této podobě. Do toho ty "pařby" do rána s kamarády, ráno na závody atd. Vždycky jsem po pařbě podal dost dobrý výkon a kámoši měli ze mě srandu, že musím jezdit na pivko :-)). Ale následně se to asi projevilo. To jsem utekl od tématu. Mě se ty ES (zda to teda jsou-vím, že píšete že asi ano,ale je těžké to pochopit-promiňte) se také dostávají nebo ten pocit, když jsem po fyzická zátěži a vydýchávám se tak mám pocit na to přeskočení, ale to mi holter zaznamenal a pan doktor mi řekl, že se tam vůbec nic neprojevilo, tak mu musím věřit, ikdyž to nejde.
Pro Vandu: Ahojda, tak to je dobře, že takhle lítáte s rodinkou. Já jsem včera to vcelku zvládnul, idkyž jsem odpoledne pociťoval různé stavy, ale pustil jsem si tuto diskuzi a bylo mi vcelku fajn. Pak jsem také vyrazil na kolo, k rodičům, sice jen přes městečko (já jsem z okr. Ústí n.O.), ale musím ti říci, že mi to stačilo. Byl jsem zadychaný až dost. Na to že jsem byl zvyklí jezdit na kole i 100 km naráz, tak jsem nyní z toho špatný. No a večer proběhl v klidu (tuk tuk tuk). Jsem na tu kineziologii zvědavý i na toho psychiatra ještě jsem u psychiatra nikdy nebyl ani o tom nic nečetl. Tak uvidíme. Tak se zatím mějte bájo, já musím jít pracovat. Tak zas po obědě či večer. Ahojda.'

Ahoj Pavle, podobný stavy jako popisuješ, jsem měl také. ES se dají vydržet a dá se ně zvyknout, je to koneckonců jenom fyzická indispozice a pomocí prášků s tím můžeš žít. Mě na tom nejvíc vadil právě ten strach a to omezení mého života. Vzal jsem to onemocnění jako signál, že to, jak žiju a jak vnímám životní situace není v souladu s životem, který bych chtěl podvědomně žít a moje tělo mi to takto prostě dává najevo:) Hodně štěstí ať se ti podaří se vyléčit!'