extrasystoly

Davide, díky za tipy. Prošla jsem si i starší příspěvky z roku 2003/4. Docela by mě zajímalo, jak jsou na tom po těch čtyřech letech dámy, se kterýma jsi tehdy diskutoval - Dita, Julka, Jitka... Pokud si tady občas čtete, zkusíte se podělit s vašima zkušenostma?
Myslím, že je nevyšší čas začít se pořádně věnovat také hrudní páteři. Sice cvičím nějaké cviky na odblokování, ale šlo by na tom zapracovat i víc :-) Přemýšlela jsem i o Dornově metodě, ale nevím, jestli to není moc násilné - nemáte s tím někdo zkušenost?'

Zdravím tu všechny, jen jsem chtěla vědět víc o blokátorech a naskočila mi tato diskuse. Mám prolaps mitrální chlopně po prodělané streptokokové endokarditidě a trpím arytmií skoro denně. Před 6ti lety jsem nevěděla, že něco takového existuje. Kdybych před třičtvrtě rokem nechytila klíště a neonemocněla boreliozou, tak budu brát vasocardin dál a trápit svým stavem. Ale borelioza mě posunula o něco dál a to na ATB léčbu - dlouhodobou. Po ATB zjišťuji velkou úlevu a srovnání srdečního rytmu, takže se chystám v budoucnu na ATB léčbu tzv. Marshallův protokol. Tak se zkuste podívat ve vyhledávání, co vy na to... Mějte se pěkně. Helga'

Ahoj Mari, zkoušel jsem toho spousty od IKEMU přes rehabilitace až k čínský medicíně a jejímu pohledu na člověka jako propojený celek ducha a těla. Dost mi pomohlo dát si do pořádku páteř, protože jsem měl kyfózu a hlavně pánev a svaly okolo, které byly nahlodané ze sezení u PC dlouhých jízd autem. Chvíli mi trvalo než jsem našel dobrého ortopeda, který mi předepsal rehabilitační cviky. Ty jsem se snažil cvičit denně po tři roky a záda se mi výrazně zlepšily. Hlavně hrudní páteř. To jsem dělal zároveň při čínské medicíně.
Snažil jsem se co nejvíce to uvádět do praxe, nejenom to teoreticky řešit v hlavě. Před rokem jsem začal cvičit Aikido, což je výborný bojový sport, který klade důraz na práci s energií. Něco jako taková jóga, nebo Tai-či také budou určitě k užitku :) Měj se krásně a hodně štěstí'

Ahoj Tomáši, i když se mi nelíbí, že můj příspěvek na tebe působí zoufale, tak tvůj názor chápu, protože jsem ho míval také. Nastudoval jsem plno informací o srdci, jeho okolí a jeho funkci a když se podíváš na můj příspěvek z roku 2003 (http://diskuse.doktorka.cz/extrasystoly/archiv/70/) tak jsem se na to díval jinak. V době přípěvku jsem se po půl roce zkoumání srdce dopracoval k zádům.
Jinak mám pocit, že oba jinak chápeme co ES vlastně jsou. Pro mne to jsou pravidelné poruchy rytmu srdce, spojené s úzkostí a omezením života. A toto již nemám. Pokud se však ptáš, jestli moje srdce tluče na 100% jako švýcarské hodinky, tak říkám že ne. A ani to od něj neočekávám. Stejně jako třeba neočekávám od žaludku, že vždy všechno krásně stráví a mě nebude někdy špatně.
Jak jsi správně řekl, smutek a strach prožívají všichni. Také se shodneme, že každý je individualita. Proto na emoce reaguje svým způsobem a i důsledky jsou rozdílné.
Když mluvím o psychice, tak nemyslím výkyvy nálady, jako spíš celkový přístup člověka k situaci. Například extrémní situace, když se někomu rozpadne hluboký vztah, nebo zemře někdo blízký, tak jeden se hroutí, druhý bojuje, třetí se vyhýbá, čtvrtý hledá náhražky a pátý se obviňuje.
Toto niterné vnímání života nazývám v této diskuzi psychikou, kterou lze měnit a tím ovlivňovat i fyzické dispozice těla.
Nicméně cest k uzdravení je mnoho a každý má tu svojí. Tak hodně štěstí.'

Tomáši, souhlasím s Tebou, jak píšeš že se doktoři vyžívají v gastroskopii, kolonoskopii, co známých z práce to už absolvovalo a ne jednou. Kolegyně se zmínila, že nemže snídat sladké, a hned šup na gastro. Nic se nenašlo, nic nepomohlo no a tak za dva měsíce šup - a znova.
Každé trápení, nemoci ... člověka změní povahově.
Jen nechápu, když už máš 5 let arytmie, že ten doktor teda nic pro tebe neudělá, přece si to člověk nevymýšlí. Nemáš možnost změnit lékaře? Nebo se pozeptat přes internet na nějakém specializovaném pracovišti - a objednat se tam? Vím, že to jde. My jsme takto postupovali dvakrát kvůli děcku. Šlo to, jednání s námi pěkné. Zkus, nebo o tom aspoň popřemýšlej.
Nevím z jakého kraje jsi, máš-li možnost cestovat dál.
Tak zatím'

Blanko - já to bouchání srdce jsem dřív nebrala nijak vážně, no tak to někdy - občas začalo rychleji. Pak to ale bylo neúnosné, po příjezdu ARA naměřili přes 200 tep, něco zachytili. Pak ještě jednou jsem skončila v nemocnici, na arytmolog-jednotce. Dostala jsem léky, bylo mi po nich zle, změnili to na menší dávky. Ale brát je asi musím. Tak teď to cítím jako rychlejší tep,někdy i v klidu, když si čtu - naměřím třeba i 100. 80 až 100 je prý v normě, je to asi jako s tlakem. Vadí mi u toho ta únava a bolí mě nohy. Někdy to bouchne jako hlasitěji. Ale tep sinusový, pravidelná akce. Nepřišla jsem na to co by toho v klidu byl spouštěč.
Tak je lepší na to nemyslet, sednout na kolo, či jít do přírody nebo dělat na zahradě, či plno dalších příjemných věcí.
Doktor řekl, žádné omezení není, důvod šetřit se extra taky ne.
Zatím ahojda BA'

Pro Tomáše, vagové manévry znám, je to dobrá "pomůcka", věřím, že to přispěje ke zkrácení času bušenic. Nechápu, že s tvými arytmiemi tě doktor neposlal na elfyz.vyš., či nenabídl tu ablaci. Taky mám dosti nastudováno, připravím si pár dotazů, když jdu k doktoru nechat si napsat léky, ale myslím že to doktoři nemají moc rádi.
Známe to taky ze zkušeností s dcerkou, samozřejmě že člověk shání to nejlepší pro své dítě, pro svého blízkého, ale spíš jsem slyšela - nějak moc o tom víte ..., takový přístup nám dosti vadil.
Tomáši, určitě nemyslíš vážně, když píšeš, že si někdy připadáš jako invalida - to určitě né, jsme přece pořád mladí. Ahojda BA'

Pavle, dík za upozornění na stránky kardio Rokycany, před časem jsem na ně taky narazila, něco přečetla, ale ještě jsem tam nepsala.
Objevila jsem i další.
Myslím, že doktor upřímně neodpoví, ani nemůže - nezná přesně toho člověka, obtíže ...., stejně kdyby ses tam dostal, udělá si vyšetření své . Máme s tím své zkušenosti s vánm onemocněním dcerky, veškerá vyšetření z HK byla potom v Motole k ničemu .. to jen tak na okraj. BA'

Tomáši, souhlasím s tebou, jak píšeš o rozdílech v přístupu a jednání i léčení mezi pacienty. Na nějakou starou babičku se pohlíží jinak, nežli když přijede president, či rodinný příslušník. Bylo to tak vždy a bude to nadále. Škoda, měl by být stejný přístup k lidem.'

Pavle, je fajn, že ses odhodlal na to kolo, začínáš kratšími úseky - teda smekám - dříve loo km naráz!! Ta únava, udýchání pramení z toho, že teď nemáš takovou fyzičku jako dříve. Určitě se k tomu dopracuješ. Uvidíš, že bude líp. Jistě ti pomůže i návštěva u psych., já tam teda nikdy nebyla, ale zmámí - holky i kluk, v tvém věku - navštívili - a pochvalovali si. Určitě to k něčemu bude dobré. Kamarádka co podniká, ta chodila asi 6 neděl na ambulantní sezení, pomohlo jí to od strachu a potíží - záda, tíseň, tlaky na hrudi ....
Mimo jiné píšeš, že jsi z okresu z Üstí n.O., nedávno jsem tam byla pracovně s kolegyní na ¨Pozemkovém úřadu. Okolí pěkné. Ahojda Vanda'

Teda Tomáši,udělej si atestaci a otevřem si kardiologickou ordinaci :=DD
P.S trochu legrace nám neuškodí :=)))'

Blanko, já samozřejmě vím, že ses jen spletla. Všichni s tímto problémem jsme tady v podstatě odborníci na arytmie.:-) Už to tady někdo psal, že spoustu lékařů vůbec neví o co se jedná, takže tomu rozumí asi jako my... Už si připadám jak Vašek Klaus, ale nedá mi opět upřesnit Tvé tvrzení ohledně přepálení dráhy. Ono se to tak říká, že se přepálí dráha, ale v podstatě se spaluje přímo to místo, kde ty falešný vzruchy vznikají, tedy shluk buněk v srdeční svalovině, který tam z nějakého důvodu vznikl. To je pro mě pocta, že Tě donutím se biflovat.:-)))'

Tomáši,máš pravdu,napsala jsem to blbě.Vím,že arytmie se odstraní ablací-přepálením dráhy vedoucí špatný vzruch,tedy RFA,a EFV je pouhé vyšetření,při němž se arytmie provokuje,aby se zjistilo to správné,či spíš špatné místo :=D
Ale ty zkratky jsem si nabiflovala díky Tobě :=D
P.S neber to ,prosím,jako ironii /mohlo by to tak vyznít/.'

Blanko, EFV mi za 5 let lékař nejen nenabídl, ale se o něm vůbec nezmínil, protože jsem podle něho naprosto zdráv. O EFV jsem se dočetl poprvé na internetu. Jen bych Tě s dovolením poopravil, odstranění některých arytmíí se dělá pomocí ablace(RFA), EFV je pouze vyšetření. Když je ti jeden den špatně od žaludku, okamžitě Tě posílají na gastroskopii (tady mi naopak přijde, že se v tom až vyžívají - já už jsem byl 2x), ale když máš 5 let arytmii, základní EFV ti neudělají. Nechápu! Přitom, nemyslím si, že by byla gastroskopie o něco příjemnější či bezpečnější. Je to přesně jak to píšeš, já jsem byl taky vždycky pohodář, úplně jinej člověk, a pokud mám nějaký deprese nebo psych.problémy, tak právě v důsledku arytmie. Do té doby bylo opravdu vše v pořádku, vychutnával jsem život naplno, od té doby to prostě nejde. Myslím, že jsem se hodně změnil i povahově.
Davide, taky jsem přecházel chřipky a prodělal zánět osrdečníku, taky jsem skončil v nemocnici a taky mi potom začaly arytmie, palpitace, ES a všechny ty perfektní doprovodný jevy. Obdivuji Tě, jak si dokážeš vsugerovat, že jseš v pohodě a nic ti není. Je dobře, že ti to pomáhá. Já jsem ovšem asi maximalista, takže se k tomu stavím trochu jinak. Z mého pohledu Tě tedy obdivuji i lituji zároveň. Důvod obdivu jsem vyjádřil, důvod lítosti je snadný a nabízí se. Když se vrátíš o pár stránek zpět, tak najdeš svůj příspěvek, ve kterém píšeš, že jsi téměř 2 roky bez ES. V dalším píšeš, že je to běh na dlouhou trať a dnes jsi napsal, že máš ES každých 14 dní, ale pouze objektivně, nikoliv subjektivně. Nezlob se na mě, nemyslím vůbec zle, co teď napíšu, ale přijde mi to z tvé strany spíše jako projev zoufalství než jako projev šťastného a vyléčeného člověka. Podívej, podle toho, co píšeš, máme hodně podobný, ne-li totožný problém. Ty ses s ním vnitřně smířil, já zatím ne. To je jediný rozdíl mezi náma. Já pořád věřím tomu, že je cesta (nikoliv duševní), jak z toho ven. Davide, přečetl jsi mnoho knih, jak pomoci své psychice, já jsem zůstal u těch, které se zabývají problematikou arytmií. Tudy cesta vede. A podle toho, co píšeš o své diagnóze, myslím, že i pro tebe je důležité nadále se soustředit na léčbu srdce, ne psychiky. Je to samozřejmě jen můj názor, respektuji tvůj, ale nesouhlasím s tebou v tom, že je důležité léčit psychiku. To co píšeš - strach, smutek, stres v práci, ve vztahu nezažíváme jen my s ES, ale všichni lidé z masa a kostí. Podle toho by tedy všichni museli trpět arytmiemi a tak to přece není. Vážně mi to přijde tak, že chceš vyléčit zlomenou ruku tím, že si ponoříš vody do studené vody a budeš si opakovat - už mi nic není. Nechci, aby tento můj příspěvek vyzněl nějak konfrontačně, ale chtěl jsem jen vyjádřit upřímně svůj názor na tuto věc.'

Davide, ještě vím o Ivaně, k té zas chodí některé moje kamarádky, tak vím, že to dělá trošku jinak než Martina, ale efekt je podobný. Taky jsem byla u jedné senzitivní kartářky, ale to bylo spíš tak pro zamyšlení nad svým vnitřním potenciálem.
Klobouk dolů před tvou cestou do Austrálie! Tam bych se právě taky chtěla dopracovat, abych měla 100% důvěru ve svoje tělo a mohla si přitom dělat co chci. Ono je to u mě ještě o to těžší, že mám dvě malý děti a dlouho mě svazoval strach, že kdyby to se mnou seklo, tak bych je neviděla vyrůstat atd. Jenže pak mi došlo, že svázaná strachem daleko nedojdu. Na tohle je Martina úplně super. Nejen, že jsem nakoukla do svýho nitra a pochopila příčinu těch nejhorších strachů, ale postupně se můj život začíná zlepšovat ve všech oblastech, věci, který jsem si myslela, že nikdy nedokážu nebo nepůjdou, jdou najednou jako po másle. Ale jak říkáš, je to úkol na celý život. My jsme s Beatou ve fázi, kdy začíná prodlužovat intervaly návštěv u ní, a sleduje, jak si se sebou zvládnu poradit. Ale ještě prý zdaleka nemám "nahozený" všechny dráhy :-)) Pro mě je velkou autoritou, protože je první lékařkou, co jsem poznala, která ví, jak skutečně funguje lidský organismus jako celek.
A ty jsi zkoušel ještě něco jinýho kromě Martiny?'

Davide,taky smekám.Prodělal jsi toho dost a pokud jsi se dostal tam,kde jsi,uznávám,že je to úspěch.
Strach je opravdu ochromující a u mne je závislý na počtu ES za určité časové období/minuta,hodina den/.Pokud jich je pár,jsem také v pohodě a jak jsem již psala,také se snažím dělat ,co zvládám,bez většího počtu ES.Ale jakmile se jejich množství zvýší,jsem opět "na hromadě" a strach vítězí.'

Tomáši,přesně to jsem chtěla také vyjádřit.Nelze vše svádět na psychiku.Není možné,jako třeba u mne,aby ES trvající téměř 40let,byly psychického rázu.Sice jsem citlivější,vše řeším :=)),o všem přemýšlím,ale to neznamená,že budu mít ES i v době,kdy jsem dlouhodobě v pohodě.Nebo naopak,mnoho lidí má stejnou povahu a ES nemají.Myslím,že Ti,co je mají zaviněné stresem a psychickou rozladou,tak jim po určité době přestanou,nemají je třeba po určité období vůbec,pak se třeba mohou i vrátit,ale většinou to souvisí s nějakým psych.problémem.
Vždy,když mi začali doktoři omílat,že arytmie mám psych.podmíněné tak jsem jim sdělila,že psychicky jsem na tom blbě,ale jen díky ES.Další postup byl stejný,jako u vás ostatních.Jako zdrav.sestra vím,že se léčit nedají,snad tlumit antiarytmiky,která mají dost vedl.účinků.Dříve jsem užívala Neo gyluritmal a ES jsem měla stejně.EVF se dají odstranit některé arytmie,které sám popisuješ.Sama jsem si vyčetla,že nejsou příliš úspěšné při léčbě FIS,nebo pokud je arytmogenní ložisko v blízkosti AV,SA uzlů.
Sama jsem přemýšlela,zda podstoupit EVF vyšetření,pokud se má "rozbouřená arytmie" nezklidní.Ale nikdo mi ji nenabízel,spíš jsem opět měla pocit,že jsem neurotik,který by měl shodit pár kilo.Upozornila jsem pana Dr.,že před deseti léty jsem byla štíhlá a ES mě zlobily,více ,či méně stejně :=((.Na to nereagoval.
Tobě,Tomáši,toto vyšetření nabízeli?
Vzhledem k Tvému věku a obtížím,bych se nenechala odbýt.
Já jsem smířena s tím,že mám nějakou vadu,možná drobnou,která mi umožňuje zátěž do určité míry.'

Ahoj Tomáši, máš pravdu, předtím jsem neodpověděl, protože mi přišlo, že už by to byla přestřelka argumentů. A já vás nechci za každou cenu přesvědčovat, že ta moje cesta je nejlepší:) Nicméně tedy něco z mojí diagnózy. Problémy se srdcem mi začaly ve 12-cti letech po přechozené angíně, kdy jsem ležel měsíc na Bulovce se zánětem srdečního svalu, tam mi dignostikovali i prolaps mitrální chlopně. Nesměl jsem rok nic dělat. Pak se to zlepšilo, chodil jsem pouze na pravidelné prohlídky a měl jen občasné přeskočení srdce. Před pěti lety se mi udělalo špatně při fotbalovém zápase a po EKG byla diagnóza ischemická choroba srdeční a kvůli riziku infarktu mě převezli na JIP, kde jsem byl týden, následně měsíc v nemocnici. ICHS se nepotvrdila, ale porucha srdečního rytmu byla viditelná jak na EKG, tak na Holteru. Uzavřeli to opět prodělaným zánětem osrdečníku, doporučením pravidelných kontrol a bez aktivního sportu. Navíc při mém původním zaměstnání jsem cca.20-krát prodělal zásah nápětím 220V, a to mi asi taky moc nepřidalo:)V současné době ES subjektivně nepociťuju, začal jsem aktivně sportovat, dělat co se mi líbí a nemám strach. Objektivně však uznávám, že srdce mi občas poskočí, nebo mám tíživý pocit na hrudi. Většinou když jsem unavený a při stresové situaci, nebo fyzickém zatížení spojeném s horkem. Před rokem se mi to poskočení stávalo tak dvakrát týdně, nyní tak jednou za 14 dní. Ještě stále na sobě pracuji a myslím, že z toho stala cesta na celý život a uvidím, jak se to bude dál vyvíjet. Rád bych nyní třeba přišel na kloub mým zánětům nosohltanu:)
K tvojí otázce, jestli jsem se jich zbavil nadobro, tak myslím že ne. Že kdybych se vrátil ke svému stylu života před pěti, tak si je snadno způsobím znova. Cestičku k nim mám totiž dobře "vyběhanou" a vždy mě to trkne, když cítím že jsem odstartoval ten řetěž: situace - strach/smutek - nervy - páteř - srdce - ES'

Proč jsem se Davida ptal. Mám pocit, že má David stejnou diagnózu jako já, tedy neurovegetativní dystonii. Tzn., že se nejedná o primární srdeční problém, nýbrž sekundární. Ovšem po nastudování všech detailů s údivem zjišťuji, že moje diagnóza bez EVF (které jsem nikdy nepodstoupil) nejde se 100% jistotou takto stanovit. Vzhledem ke stupňujícím se problémům při zátěži, které jsem dřív neměl vůbec se začínám domnívat, že se můj kardiolog mýlí. Nehledě na fakt, že doporučená léčba AD a lexaurinem se naprosto minula účinkem.'

Blanko, naprosto s tebou souhlasím. Jen k tomu dodávám, co už jsem zde psal. Pokud si lékař není jist, tzn. neučinil všechna potřebná vyšetření (především EFV), nemůže vypustit úst, že je vše od psychiky a tudíž primárně léčit psychiku (lexaurin, AD, apod.). V mnohých případech se to však děje a je to nehoráznost a šlendryán. Např. Barčou zmiňované supraventrikulární tachykardie nejdou ve většině případů na EKG vůbec diagnostikovat, tedy pokud není EKG pořízeno v době záchvatu. Lékaři to vědí a stejně v mnoha případech takto postupují. S tímto přístupem já se nehodlám smířit!'