extrasystoly

myslím,že je to úplně normální reakce po delší době "nesportování".Každému se ES nerozjedou do fibrilace síní.
Spíš by to chtělo,zvyšovat fyzičku postupně :=)).'

Ahoj všichni, tak jsem dneska absolvovala po dvou letech dvouhodinový volejbal a můžu říct, že jsem si párkrát myslela, že mě odvezou... tep jsem měla hrozně rychlý (samozřejmě jsem neměla čas si měřit puls, ale srdce bušilo jako o život), po předklonu a vydýchání se vše uklidnilo. Co s tím? Nemáte někdo radu? Nebo se mi to ustálí, když už budu sportovat pravidelně? Je fakt, že takovou zátěž jsem měla poprvé po dlouhé době, moje fyzička šla těžce do háje... Nemáte s tím někdo zkušenosti? Když si čtu, jak se někomu rozjely ES do fibrilace síní atd, tak se docela děsím...'

Ahoj Tomáši, nevim už přesně jak se to jmenovalo. Někdy jsem měl ES, že se mi srdce jakoby prudce stáhlo, zastavilo a pak silně bouchlo, a to udělalo třeba 2-10 krát za sebou. Někdy se mi zase rozeběhlo na dvojnásobný tep a tak nějak povrchně tikalo. To se mi stávalo při fotbale, nebo při běhu a pak když už jsem nesportoval, tak i v klidu. Udělali mi EKG a Holtera, kde to zachytili a první diagnóza byla ischemická choroba srdeční, tak mě dali na JIP. Pak mi dělali zátěžový kolo, tam se to taky projevilo. Potom Echo bylo OK, potom mi stříkli nějakou tekutinu do žil a skenovali mi hrudník a jako bonus mi přes tříselnou žílu zavedli do srdce hadičku a snímali to přes kameru. Pak mi řekli, že výsledky jsou negativní a že sem v podstatě zdravej:) Těžko říct nějakej návod krok po kroku co mi pomohlo a věřim, že to co píšu o uzdravování může znít dost obecně. Neovládám tělo silou vůle, naopak jsem tělu dal svojí plnou důvěru, že ví co má dělat. Zjistil jsem že ES nepřijdou jen tak. Předcházela jim tíseň v hrudní páteři a tísni předcházel strach nebo smutek. A smutku předcházely težké myšlenky. A myšlenkám předchází to, jak vnímám svojí životní situaci. A tomu předchází, jak jsem si ten život pro sebe nastavil. Pak stačí spouštěč, jako třeba opakující se problém ve vztahu, a už se to spustí. Situace-smutek-nervy-nervy v páteři-ES. Situace tu již několikrát byla a já jí neřešil, smutek tu byl a já to bral jako normální. Až ES mě přinutily něco dělat, protože mě začaly silně omezovat. Když si vezmu prášky, tak řeším jenom konec řetězu, dúsledek. Ale ten začátek je pořád stejnej a tak to můžu dělat dokolečka celej život. Já šel zpátky potom řetězu na začátek a zkoušel pochopit ty příčiny v sobě. Zároveň jsem si na rehabilitaci dával do pořádku páteř a zároveň jsem si relaxací uvolňoval napětí a pocuchané nervy. ES se postupně přestaly objevovat. Šlo to dost pomalu, ale jistě. Pořád na tom pracuju, protože je težký změnit hned, co si pěstuju třeba dvacet let. Už ale poznám tu myšlenku, nebo tu tíseň a než to dojde k pravděpodobné ES, tak to umím změnit. Nejtěžší na tom bylo, naučit se jak tohle vše dělat, aby to mělo výsledek. Je to individuální a je potřeba mít chuť to zkusit. Nástrojů je hodně a ne každej je ideální. Pro začátek bych doporučil výbornou knížku našeho psychologa dr.Praška Jak se zbavit napětí a úzkosti(http://www.grada.cz/katalog/kniha/jak-se-zbavit-napeti-stresu-a-uzkosti/) Je to výborná knížka, aby člověk porozumněl svým reakcím. Pokud vás to dál nějak zajímá, tak se klidně ptejte. Upozorňuji však, že popisuji pouze moje postřehy a zkušenosti, není to univerzální návod pro všechny jak se zbavit ES:) Hodně zdaru vám všem! David'

Tomáši,děkuji za podporu,hodně mi to pomáhá.Moje nálada je na bodu mrazu.Hezký večer'

Blanko,přečtu si znovu tvé příspěvky,jsem tady na téhle diskusi taky někde od r.2004,podle potíží se sem vracím,byly doby,kde jsem tady nebyla,byla jsem naprosto bez potíží.Proto nechápu najednou to zhoršení.Myslím si,že ta moje arytmie nejsou už nakupené ES,tohle bylo něco jiného.Přes den jsem byla v pohodě,snažila jsem se odpočívat,naštěstí mohu jsem v důchodě.Navečer jsem potřebovala vyvenčit psa,už venku jsem cítila,že to začíná,táhla jsem psa domů a po pár schodech to znovu začalo,bydlím ve druhém poschodí,myslela jsem,že nevyjdu.Dala jsem si opět egilok,teď jsem v klidu,ale vyděšená a přemýšlím co dál.Vidím to na léky na uklidnění.Procházet znovu všemi vyšetřeními se mi nechce,vše se vyřeší až mi zachytí arytmii na EKG.
Jsem hrozně ráda,že si můžu o svých potížích tady popovídat,hrozně mi to pomáhá.
Moc Blanko děkuju.
Hezký večer'

Davide, máš nebo měl jsi tachyarytmii? Projevují se nebo se projevovaly tvé obtíže i při zátěži. Píšeš, že jsi nyní už 2 roky naprosto bez ES, znamená to tedy, že se tvůj život vrátil do stejné kvality, jako byl v době před ES? Dělali Ti někdy EFV? A můžeš být prosím Tě konkrétnější v tom, co Ti tedy vlastně pomohlo? Nezlob se, ale píšeš to moc obecně, takže z toho mám pocit, že se Ti to podařilo tím, že jsi přečetl pár knih a uvědomil sis, že ses ke svému tělu choval špatně a že to spravíš svojí vůlí nebo stačí, když se na to budeš dívat z jiného pohledu a bylo to. Tak jednoduchý to ale asi nebylo, že?
Jitko, to je mi líto. Tvoje stavy naprosto chápu, vždycky když si začínám myslet, že se mi stav s arytmií začíná lepšit, tak ji dostanu v takové míře, že mnohdy taky váhám jestli nevolat 155. Několik dní potom jsem úplně bez nálady a chuti cokoli dělat, takže Ti rozumím. Přeji ať se Ti daří lépe než dnes. A hlavu vzhůru. P.S. Neměl jsem teď ES asi 10 dní, tak mám optimismu na rozdávání...:-)'

Jitko,pokud Tě to uklidní /aspoň trochu/,tak podobný stav jsem měla nedávno /viz mé předchozí,nedávné příspěvky/.Skončila jsem v nemocnici na telemetru.V klidu to docela šlo,ale jakmile jsem se začla pohybovat,tak šla jedna za druhou.Přesto mám ještě typ arytmie,zřejmě krátké běhy FIS,které nebyly podchyceny.Možná,že jsi měla něco podobného.Je to fakt svinstvo a člověka to dokáže srazit na kolena/nemyslím několik oj.ES za den.S těmi také žiji normálně a snažím se hýbat ap./
FIS /fibrilace síní/sice člověka neohrožuje přímo na životě,ale omezuje,pokud se jedná o setrvalou, je třeba ředit krev z důvodu prevence embolie a a s pomocí defibrilátoru vertovat na normální rytmus.Může se i opakovat a postihuje spíš starší lidi.My máme zřejmě krátkodobé,třeba sekundové záchvaty,které se samy vrací k norm.rytmu.Některá i setrvalá FIS se také může samovolně vrátit k původ.rytmu.
Také mě napadlo,jestli jsi náhodou nezapomněla vzít Egilok,třeba den před.Klidně by to mohlo být příčinou takového "šílení"srdce.Proto nechápu,když některý lékař doporučí brát betablok.dle potřeby.
Pro Tomáše:pokud jsi nesnášel Sandonorm,pak je mnoho jiných betablokátorů,které bys mohl vyzkoušet.Prostě se nenech odbýt.Také hodně záleží na dávce /jak jsem již psala/.Lze užívat třeba jen půlku tabletky,aby zklidnila srdce a nesnižovala příliš tlak a také nezpomalovala příliš puls.Toho Sandonormu se může brát denně jen 0,5 mg,eventuelně.Nebo vyzkoušet Vasocardin,Egilok,Betaloc,Concor.
Mějte se hezky.'

Hezký den všem,popíšu vám svůj dnešní ranní zážitek.Komu se s ním podělit,než se stejně trpícími,ostatní by těžko pochopili.V poslední době jsem měla dost nervy,pohřeb v rodině,manžel věčně vzteklý,připitý.Občasné přeskočí srdce jsem zaháněla veselejšími myšlenkami a ujišťovala se beru Egilok ten mě ochrání.Ráno jsem vstala docela v pohodě,ovšem přemýšlela nad některýma věcma,který mě v poslední době rozčilovaly.Parkrát mě bouchlo srdce jinak,asi osamocená extrasystola,když to najednou začalo,hrozná arytmie.Pociťovala jsem to úplně jinak než dříve,cítila jsem jak se srdce chvěje a tluče úplně jinak,chvíli se vrátilo k normálnímu rytmu a potom arytmie nanovo,srdce letělo jak blázen.To se už přidaly nervy,vzala jsem si egilok a volala dceři,jestli by pro mě nepřijela a nezavezla mě k doktoru,nebyla na příjmu a protože na arytmii nic nezabíralo,byla jsem vyděšená,odvážila jsem se zavolat 155,přijeli během pěti minut.Natočili EKG,ale zrovna v té době jsem arytmii neměla a asi začal působit egilok.Uklidnili mě,že některé arytmie život neohrožují,ale,že by bylo potřeba,aby se arytmie zachytila na EKG,aby mohli zjistit o co se vlastně jedná.A to je kámen úrazu,ani Holter nic nezachytil.Takže jsem si připadla jako blbec,ale byli hrozně hodní a doporučili návštěvu interny,kde jsem byla před více jak rokem.
Teď jsem docela v klidu,asi působí egilok,ale vzala mi to náladu a chuť do všeho.Chtěla jsem jít pracovat na zahradu,ale zůstanu doma.Sice mě doktor ze záchranky řekl,že jakmile se ještě dnes objeví třeba i za chvíli mám zase volat.
Takže to je můj hrozný dnešní zážitek a to jsem si libovala,že poslední roky mám pouze ojedinělé es.
Mějte se hezky.'

Ahoj Davide, perfektně popsané i já si tohle myslím, když si připomenu jakými všemi vyšetření jsem prošla a nic nenašli ( myslím k těm ES)tak opravdu nezbývá než se zamyslet sám nad sebou.Můžu tě prosím poprosit na kontakt na tebe ? Můžeš mi ho napsat na můj meil JamarikovaAndrea"seznam.cz, a prosím i Mari. Moc díky.'

Já mám extrasystoly od svých 16 let.Teď mi je 51.Jsem jinak zdravá, nevadí mi námaha a a nevyhýbám se pohybu. Přestala jsem ve 40 kouřit. Poprvé jsem extrasystoly pocítila na lyžařském kurzu. Od té doby je mívám, někdy častěji, někdy méně. Teď zrovna méně.Absolvovala jsem opakovaně různá vyšetření (EKG, Holter, echo srdce)a lékařka mi na závěr řekla, že jsou benigní(neškodné). Všem postiženým bych jen chtěla vzkázat, ať se zbytečně nebojí. Strach je asi nejhorší druh stresu. Srovnejte se sami se sebou, naučte se žít se svým "neduhem", ukažte mu, že ho berete a nebojíte se ho. Třeba se to i zlepší. Pokud nemáte jiné potíže se srdcem, extrasystoly berte jako veselé poskočení srdce.'

Ahoj, vezmu to ve zkratce, protože bych klidně popsal několik A4, co se mi za těch pět let stalo. Takže se kdyžtak zeptejte na doplňující otázky. Je mi 29 a začalo mi to před pěti lety. Do té doby sportovec, najednou mi začalo přeskakovat a někdy i fibrilovat srdce. Párkrát sem byl i přesvědčenej, že umírám a
selhává mi srdce. Dokonce mě odvezli na JIP, kde jsem ležel týden, tak to bylo přesvědčivý. Za 14dní po různých testech mě propustili, že sem zdravej. Ty pocity paniky a strachu mě ale neopustili, stejně tak ES. Doktoři mi nebyli schopný pomoct, že prý jsem zdravý. Nezbylo mi než to řešit sám. Důležitý bylo si uvědomit, že tenhle problém nespadl jen tak z nebe, ale že jsem se k němu "poctivě" dopracoval svým chováním a svým způsobem života. Že je to prostě důsledek. Že si za to můžu sám. Což člověku zní dost blbě, obzvlášť když nevidí souvislosti. Nicméně je to dobrý v tom, že pokud člověk tuhle tezi přijme, tak z toho logicky vyplývá, že se z toho můžu i pak sám dostat. Vyzkoušel jsem že to lze, když se na sobě pracuje, ale jde to dost pomalu. Prášky jsou na začátku dobrý, protože mě odpomohly od paniky, která mě vysloveně ochromovala a převrátila můj život do strachu. Nebyl jsem schopnej užít si třeba jen posezení s kamarády, o sportu nemluvě. Neurol mě dost oblboval, užíval jsem Lexaurin. Příčiny tohohle onemocnění má každej asi jiný, takže řikám, ty který jsem si našel já. Potlačovaný emoce, problémy ve vztahu, stres v práci, málo relaxu a obyčejných radostí, které jsem krátil ve prospěch práce. Tyhle věci má asi většina lidí, ale u mě prostě jejich kombinace, načasování a životní situace vyústila v ES. Začal jsem číst různý knížky, jako např. Jak se zbavit napětí stresu a úzkosti a přes to jsem se dostal až k jedné doktorce. Předesílám, že to není žádná zázračná léčitelka, která na tebe přiloží
ruce a budeš jak rybička:) Je to vystudovaná Mudr. a časem se dala na
čínskou medicínu. Dělá akupresuru, homeopatii, apod. Co ale bylo důležitý, že mi objasnila jak funguje tělo podle čínské medicíny, jak úzce je spojeno s psychikou a jak je vše propojeno. To že má člověk problém se srdcem, nemusí znamenat že má nemocné srdce, ale příčina může být jinde. Když to shrnu, každý člověk je individualita a má svoje problémy a zároveň má svojí cestu jak se jich zbavit. Nástrojů je spousta, jen si vybrat který je nejlepší. Když u mě nazabraly "nástroje" ve formě prášků, hořčíků a západní medicíny obecně, zkusil jsem něco jiného. My to nazýváme psychosomatická příčina, ale východní medicína to chápe o dost lépe. Jde o to najít sám sebe a být sám se sebou v pohodě. ES odejdou jako důsledek této změny. Jestli k tomu však použiju kineziologii, budhismus, Silvovu metodu, Rodinné konstelace, Principy života(moje cesta), nebo pojedu na rok do Austrálie a budu se bavit s kamarády(moje cesta:) je už pak prakticky na každym zvlášť. Onemocnění je důsledek příčiny, když se najde příčina a pozmění se, změní se i důsledek. Každý má svobodu rohodnutí, jestli chce příčinu hledat a pak měnit. Dobrou noc :) David'

Davide, k tomu není co dodat. Vím, že cesta, kterou jsem nastoupila, je správná. Ale určitě si umíš představit, jak moc mě těší a povzbuzuje, když jsi mi to navíc potvrdil. Dík!
A pro všechny ostatní, kterým to vrtá hlavou a chtějí se na svůj problém kouknout z trochu jiného úhlu, doporučuji začít tak, jak naznačil David :-) - knihou Cesta od Brandon Bays.'

To by mě taky zajímalo.. :-) Zvlášť, když cítím jen pár extrasystol, asi deset, dvacet, ale na holteru jsem jich měla přes stovku. Nemyslím si, že by to bylo psychikou... ;-)'

Jitko, neboj. Já jsem již 5 měsíců na jaterní dietě, kvůli velmi špatným jaterním výsledkům. Vysadil jsem i léky (sandonorm, lexaurin) a vůbec nic se nestalo. Není to lepší, ale rozhodě ani horší a už vůbec ne na umření. Tak buď v klidu, uvidíš, že to bude dobrý. Držím palce.'

Davide, jsi první člověk, o kterém vím, že se zbavil ES díky ovládání své psychiky nebo jak to nazvat. Můžu se tě proto zeptat, jaké byly tvoje konkrétní problémy (popř. diagnóza), jak se projevovaly, jak dlouho jsi je měl, kolik je ti let a jestli můžeš popsat detailněji, jak se ti podařilo se úplně zbavit svých ES? Myslím, že by to tady nezajímalo jen mě. Děkuji předem za odpovědi.'

Ahoj Mari, na tuhle diskuzi jsem zavítal po čtyřech letech a praštily mě do očí tvoje příspěvky. Mluvíš mi z duše a plně s tebou souhlasím. Pokud se podíváš zpět do historie téhle debaty, konkrétně na duben 2004 a dál (http://diskuse.doktorka.cz/extrasystoly/archiv/110/) tak uvidíš, že jsem se dopracoval ke stejným závěrům jako ty :) Po čtyřech letech praktikování a rozvíjení tohoto nového postoje jsem kompletně bez ES. Mezitím se můj život hodně změnil k lepšímu, přestal jsem se stresovou prací, na rok odcestoval do Austrálie a můj postoj k životu je o dost veselejší. Hodně mi pomohla doktorka, která se zabývá právě čínskou medicínou, ale hlavně to, že mě naučila přebrat zodpovědnost za své zdraví. Psychika hraje velkou roli i když je subtilní a málokdo její roli vidí. Ale když ji člověk spatří a pochopí, tak se s ní dají dělat velký věci:) Tak hodně štěstí vám všem ať najdete tu svojí správnou "Cestu". David'

Mně fibrilaci síní diagnostikovali na EKG v sanitce před rokem. Před tím ani po tom už naštěstí ne. Jinak toto forum je skutečně jedno z nejužitečnějších na doktorce. Toho, kdo to založil, vedla prozřetelnost, že zvolil název, který sem nepřitahuje opruzovače, protože toto cizí slovo jim asi nic neříká. Dívám se, že to byla Jindra 2. 11. 2003. Tak pokud ještě žije, tak ji děkuji tímto :-)'

Děkuji všem za odpověď.
to Petr: na tu dovolenou do zahraničí se mi taky nechce, ale jel bych hrozně rád, být zdravej...
to Blanka: neužívám vůbec nic, před rokem, když mě kluci odvezli z fotbalu do nemocnice a o týden později se mi udělalo stejně špatně na kole při ergu, tak mi kardiolog předepsal léky na tlak (Sandonorm). Když jsem mu na další kontrole po 3 měs. řekl, že mi nedělají dobře, řekl mi "Sandonorm je v pohodě", a předepsal mi další. Tak jsem je přestal brát, takže neberu vůbec nic. O beta blokátorech jsem se dočetl až na internetu. Podotýkám, že tlak mám v naprostém pořádku, pouze při zátěži mi vystoupá moc vysoko a nechce klesnout.
Ještě bych se chtěl zeptat, jakým způsobem byly stanoveny vaše diagnózy, píšete o fibrilacích, apod. Dá se to poznat na EKG, popř. echu nebo jste byli všichni na elektrofyziologickém vyšetření? Díky předem za odpovědi.'

Petře,jak kdybys mi mluvil z "duše" :=D.Také každému říkám,jaké mám problémy,aby ,kdyby :=((.To omezení,které popisuješ teď,já beru ,jako že jsem se konečně odhodlala k nějaké aktivitě.Je paradoxní,že to,co zvládnu teď,jsem dříve považovala jako nemožné :=))'

Re Tomáš, Blanka: Taky užívám betablokátor Concor s roční přestávkou, kdy jsem užíval blokátor kalciového kanálu (ten ale mi nedělal dobře). Každý den půlku tabletky. Více ne, protože by se mi motala hlava od nízkého tlaku. A taky jsem změnil životní styl. Nejdu do žádných střetů s lidmi - to neprospívá srdci, vždy jsem byl bojovník, zásadový a odnese to akorát zdraví, které máme jen jedno. Teď se prostě více šetřím, taky jsem změnil torchu stravování, více zeleniny. Ovoce na to nemá vliv, ale zelenina ano. Tedy v mém případě. Taky hodně relaxuji, hodně se věnuji práci na zahradě a to vše prospívá zdraví. To vše dohromady způsobilo, že mi průměrně výskyt ES poklesl tak na polovinu, nebo ještě méně. Už to trvá půl roku, tak se osměluji to psát. Klepu do dřeva. Snad to tak zůstane. Na pohotovosti jsem nebyl od října. Předtím mě tam odváželi každých pár měsíců s tachykardií, nebo fibrliacemi síní, vše jsem tu dříve popisoval.

Vycházky do hor v pomalém tempu a vždycky jdu pouze tam, kde je chata, nebo jde s někým. Sám už bohužel nechodím, po těch zkušenostech si netroufám. Kdysi jsem plaval přes celou přehradu, sportovní ploutve, paráda až do doby, co mě chytl atak tachykardie 100m od břehu. Když to vyprávím lidem, vstávají jim hrůzou vlasy na hlavě. Proto už plavu jen u břehu, tam, kde dosáhnu nohama, a snad jen pár metrů za hranicí, abych se mohl vrátit zpátky. Prostě je to omezení a život už není takový jako byl před to jednou chřipkou, která mi překopala svět. Ale lidi mají horší věci. A musí žít.

Ještě doplním, že srdci dávám akorát zabrat při práci na zahradě, nedávno jsem řezal stromy a nosil kmeny, nebo je vozil na vozíku proti svahu. Dělám to ovšem rozumně, když cítím, že srdce hodně buší, zvolním, dám pauzu, napiji se vody a pokračuji dál. Takto můžu pracovat hodiny v kuse, aniž by se cokoli přihodilo. Navíc rodina, sousedi o mém zdraví vědí, takže se cítím v jistém bezpečí, že kdyby přeci jen něco, tak se apsoň domluví s doktory apod. Úplně jiné je to v zahraničí, kde neznám jejich řeč a třeba jsem sám od tlumočníků - to mě fakt není příjemné. V zahraničí (pokud to není Slovensko a Polsko, kde se cítím téměř jako doma) se vyhýbám jakékoli zátěži, abych osud neprovokoval. Zajímá mě, jak to mají ostatní ES a tachykardici, co dovolené apod.'