ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ahoj...

chtěla bych se vám svěřit se svým příběhem a taky bych chtěla, aby mi někdo nějak poradil, co mám v této situaci dělat.
Zrovna včera jsme se definitivně rozešli s mým klukem. A ač to byl rozchod bolestivý a je mi neuvěřitelně smutno, nerozešli jsme se ve zlém. Ale popořadě...
Byli jsme spolo necelých pět let. Pro mě to byl nejdůležitější člověk na světě a stále je a pořád si jej vážím. Poslední rok však jako by náš vztah nějak ochladl, snažila jsem se, abychom to nějak tu krizi překonali. Ale jak jsem napsala, snažila jsem se jenom já. A na tohle vždy musí být přece jen dva. Vídali jsme se čím dál méně. A já neustále čekala. Čekala na to, až se uvidíme, čekala na to, až se mi ozve sám od sebe. Za tu dobu jsem se snažila vyzkoušet snad všechny možnosti. Ale neustále dával přednost všem ostatním přede mnou. No a před měsícem se stalo to, že mě podvedl se svou kamarádkou ze školy. Když jsem se to dozvěděla, tak jsem byla na dně. On mě přesvědčoval, že to bylo jen jednou a že to byla chyba a že mi nechtěl ublížit, že pro něj znamenám příliš mnoho. Po dlouhém přesvědčování jsem se rozhodla, že mu odpustím a vrátili jsme se k sobě. Dala jsem si i čas, odjela jsem na dovolenou. Jenže po příjezdu si na mě udělal jen jeden den čas a odjel pryč, lhal kam jede. Neustále se spolu stýkali. Nic mi neřekl. POznala jsem, že náš vztah je fakt chladný. Zjístila jsem, že s ní je pořád. Ta holka má navíc svého přítele. Takže oba podváděli. Já jsem se to dozvěděla a už jsem se s ním rozešla. Nic jsem mu nevyčítala, hodně mě to bolelo a bolí, ale byla jsem schopná mu podat ruku s díkem za těch pět let. Říkal, že jsem pro něj nejdůležitější člověk. A já to taky vím. Pořád mě má strašně rád. Jen je teď zamilovaný do jiné. A já tedy nevím co mám dělat. Mám jít dál? Nebo se to všechno vrátí? Pro mě tenhle člověk znamenal hrozně moc. A i přesto se na něj nedokážu zlobit za tu dobu, jen za ten podvod a to jeho chování. I přesto si ho ale vážím jako člověka. On by se se mnou chtěl vídat. Ale já nevím, jestli bych se s ním jenom chtěla kamarádit. Byla jsem ta první celou dobu a nechci být druhá. Jsme mladí... je nám dvacet, mám pocit, že by si měl tedy užít a zkusit jiný vztah. O to jde. Jenže... já vím, že je to člověk, kterého mám neskutečně ráda, i on mě má moc rád. Jenže momentálně je zamilovaný a jak se říká - má nasazené brýle. Poradíte mi někdo? Asi to chce všechno čas... Jenže nechci udělat chybu... Mám se s ním stýkat? Mám mu být na blízku? A nebo se s ním bavit vůbec nemám a stát se mu vzácnější? Co když ale zapomene? Já vím, že pokud spolu máme být jednou, tak budem, osud to snad nějak zařídí. Jenže... zvládnu to bez člověka, který mi byl tak dlouhou dobu oporou?
Nechci, aby jste si o mě mysleli, že jsem nějaká zoufalka. Teď když to píšu, mám čistou hlavu. Zajímal by mě váš názor, co si o tom vše myslíte. Děkuji za odpověď.

To určitě mám, ale stále si dává bacha, aby nepřekročil tu pomyslnou hranici, tak tě moc prosím, abys tu nepsala takový věci, protože to není pravda.

S tou tvojí sms-sice si myslím, žes psát neměla, ale jsem zvědavá, co odepsal?

Je mi jasný, že budeš netrpělivě čekat na každou jeho zprávu a je ti líto, že teď nemůžeš být s ním. Ale tak musíš mít dobrý pocit z toho roloučení, ne. Vždyť to, co udělal on, se nedělá jen tak...

Přesně tak, Diana se má, je hrozně šťastná, Diana měla být dnes večer se svou láskou v tom nejromantičtějším městě na světě, na což se zhruba 8 měsíců těšila. Místo toho je bez chlapa, depkuje v prázdný kanceláři, je jí smutno po pár hodinách, nechápe, jak přežije tolik dnů, pořád znovu si přehrává to včerejší loučení, ze kterýho teď musí x dnů vyžít, doufá, že se jí co nejdříve ozve a bude často psát a když si to všechno dohromady představí, tak je opravdu ten nejšťastnější tvor na zemi.

Ježiši! Já nejsem tak rozumná Gábi, jak si myslíš. Ublížil mi a já tvrdím, že už bych s ním nechtěla chodit, ale zároveň bez něj nemůžu být.
Teď jsem mu napsala, jeslti by si se mnou, dneska po popráci, nešel koupit tričko... Teď se děsím toho, co odepíše a když napíše, že ať se nezlobím, že nepůjde, tak budu mít zkažený páteční večer.

Gábi, já si včera nepřečetla tu tvojí zprávu. Vůůůbec si nedokážu představit, že bych teď měla Toma potkat s jinou. Vůůůbec!!Nikdy!!!Nemůžu na to ani pomyslet! Zabilo by mě to!
Diana se má, co. Ten její vztah u konce ještě není. Musí být hrozně šťastná.
A neboj Gábi, já sem taky budu psát ještě hodně dlouho.

No jo, no. Občas se trochu pozapomenu podepsat...
Teď mi je docela mizerně. Depka se přihlásila. Včera ta pusa byla milá, to jo :-) Já mám pořád obrovskou radost, když mi napíše, když se na mě usměje... Mám ho pořád ráda. Nikdy na něj nezapomenu.

Dobré ráno, holky,

Gábi-toho, že si někoho najde, se děsím úplně nejvíc a na druhou stranu si říkám, že by mi to možná svým zvráceným způsobem pomohlo jít dál. Jen jsem tě četla, představila si to a udělalo se mi fyzicky zle od žaludku, hrůza. Buď silná!

Obava z odmítnutí je samozřejmě vždycky na místě, sama jsem to zažila, jak jsem tu psala a je to hnus, ale na druhou stranu se mi tenkrát TAAAAK ulevilo! Že sice nic nebude (bylo až po roce), ale že jsem to ze sebe dostala a mám jasno. Sranda to ale nebyla, pamatuju se, že jsem se klepala takovým stylem, že jsem si musela na ty ruce sednout :o) Jo, vzpomínky. A tvoje kámoška má pravdu, princové nejsou. Že sem budeš psát jen ty? Snad my, ne? Podívej se na příspěvek Renči (jestli je to ona), pusa! Pane jo.

Renčo, to jsi ty ten posl. příspěvek? Podepisuj se :o) Asi jsi to ty. Tvoje zpráva mi naopak vykouzlila úsměv na rtech, to je vážně super!!! I kdybys nechtěla zpátky, tak ti to muselo zvednout náladu, to je jasný!!! Chceš ho zpátky, nebo už jsi fakt smířená a rozhodnutá?

A já? Chcete si přečíst, jak vypadá takový BĚŽNÝ odpoledne ROZEŠLÉHO páru před 16 dny odloučení? Tak kromě těch komplimentů a osahávání, jak jsem psala včera...nám do firmy přišel vzorek takových mini cucavých bonbonků s vitamínem C nebo co to bylo. Nasypala jsem si je do ruky, otočila se na něj a zeptala se, jestli chce. Vzal mě za tu ruku, podíval se mi do očí a JAZYKEM si z tý dlaně jeden vzal. Aha! Takže už tu máme i erotický dusno! Nemusím vám říkat, že to bylo, jako kdyby mě uštknul. Fajn, takže to jsem ustála, proběhla "vtipná" poznámka, že mi zobe z ruky (ha, ha, ha). No a pak se přiblížila hodina odchodu, tak říkám, že je čas se rozloučit. Stoupl si 10 cm ode mně, usmál se a povídá: "Budu na sebe dávat pozor, budu hodnej a budu ti psát". Já zase knedlík v krku (sakra!!!), podívat se mu do očí znamenalo se ZASE rozbrečet, takže 3 vteřiny trapnýho ticha a pak...si mě k sobě přitáhl, objal mě a opět jsme tu takhle dlouuuho stáli a jen se mačkali. Nechápu jak, ale zmákla jsem to a žádný slzičky! Jen jsem se zmohla na to, že je mi líto, že se tam s ním nepodívám, tak víte, co mi řekl? Opravdu vás to zajímá? Není vám to z našeho zvrácenýho porozchodovýho stavu už předem jasný? Máte to mít: "TŘEBA se tam spolu podíváme jindy" (GRRRRRRRRR).

Takže to je vše. Dnes mi je fakt "báječně". Při představě, kde a s kým jsem už dnes večer měla být...a budu doma...navíc bez něj...ach jo, hlavně nedepkovat, že? Musím se začít těšit na SVOU půlku dovolený, nemůžu našim udělat to, že budu smutná, když souhlasili, že pojedou se mnou. MUSÍM se prostě vzpamatovat do tý doby. Přece si to nezkazím úplně!?!

Dneska jsem od kamarádky, kterou vidím jednou za čas, protože je z jiného města, dostala kámen. Ten kámen začarovala její kamarádka "čarodějka". Tyrkys - má mi přinést sílu a obrnit se proti zlým věcem. Snad bude fungovat :-) Díky Soni!
Ona vlastně ani nepřijela tak za mnou ale za Tomášem. On tetuje a opravoval jí tetování a když jsme od něj odcházeli a ona už v tom studiu nebyla, tak jsem mu dala pusu. Ani ne, že bych po tom tak toužila, ale prostě jsem chtěla vidět jeho reakce. On mi ji taky dal... Další se už ale bránil. Udělala jsem si z toho legraci. Vím, že to nic neznamenalo, ale bylo to milý! Už to ale neudělám. Kdybych mu byla úúúplně lhostejná, bránil by se i tý první. Jsem teď klidná, že i možná on ještě nezapomněl.
A mám ten kámen ne! Od teď už bude všechno jiný :-)
Je možný se takhle rychle posunout dál, když je to teprve týden? Nemůžu uvěřit sama sobě, ale jsem za to ráda!

jo tak jsem se dozvedela ze muj bejvalej s tou blondynou fakt chodi,spolubydlici bejvalyho ji uz dokonce viel omylem nahatou s michalem v koupelne.vazne,bomba.kazdej den dostanu neakou podpasovku.rikala mi to dneska moje kamaradka,ktera prave chodi s michalovym spolubydlicim.prej mi to nechtel rict abych z toho nemela spatnou naladu.vtipny.kdyz jsem se to dozvedela,tak jsem se trosku rozkaslala,az mi z toho vytryskly slzy...no urcite to bylo tim kaslem.prej mam na lepsiho,je to blbec a alkoholik.tezko rict jestli to slycham proto aby me nekdo psychicky utesil nebo jestli je to vazne pravda.je opravdu supr ze bejvalej je v pohode a uz ma konecne zase kam co strkat:-(fuj ja jsem zla,ale nemuzu si pomoct.chte nechte to boli zjistit.
s tim mladetem,premyslela jsem o tom cely den.myslim ze jak je mladej chce si uzivat a nechce se vazat,kdybych ale aspon trosicku intuitivne tusila co ke me cejti,slo by mi lip vyjadrit my pocity a ze mi neni lhostejny,ja se vazne bojim ze me odmitne,a je pravda tak co kdyz nechce tak jeho chyba,ale co moje osoba,my sebevedomi,asi bych tak rychle neskousla dalsi prohru,jestli to tak muzu nazvat.hlavne by se to zase tady zacalo resit,rozneslo by se to.nejsem takova,ze bych tam pak normalne prisla na pivo,a delala jako ze nic se nestalo.kamaradka mi rikala ze jestli nezacnu davat vic najevo co citim,muzu na to dorazit,protoze pohadky o princi na bilym koni jak si nejsou.a pravda je takova,ze stratit vazne nemuzu nic(hmotnyho),jenom zase kousek sama sebe:-(
k vam holky dobry no.co se tyce dianky,ta dovolena asi hodne veci vyresi,a kdyby nemel zajem,sakra takhle by se asivazne nechoval,jestli jo bylo by to pekne morbidni:-)vazne,myslim ze nad vama neni jeste zlomena hul
tobe renco:ses vazne rozumna jak s nim jednas zadny prehnany scenky,zadnej pretlak.treba si taky uvedomi,ze prisel o hodne rozumnou holku,a muze to dopadnout jinak.hmmmm,za chvili jsem budu psat fakt jen ja.
jo a kontakt se svym bejvalym?nenene!jasne stratila jsem kluka,o kterym jsem si myslela ze s nim budu dokonce svyho zivota(jsem asi dost naivni),a k tomu kupu jeho...nasich znamych.ale zjistila jsem co on je zac,a neni jedina vec ktera mi prijde na nem momentalne pozitivni!radsi bez kontaktu,nez mit za kamarada nekoho,kdo o me rika dost osklivy veci.jo s tim ze jsem to blbe pochopila,slusny....taky mi to moc na nalade nepridalo.no nic,jdu koukat na bednu,otevru si flasku,a budu usinat s myslenkama asi u mladete.a na vas holky taky:-)tak dobrou a zitra,se snad zase tady potkame

Renčo, my jedeme oba, je to naše "původní" rozpůlená dovolená, já odjíždím za týden. V to první hodně moc doufám, s tím druhým bych nepočítala :o) Ale díky, je to od tebe milý.

Diano, já to teda taky nechápu... Proč by to "ten tvůj" dělal, kdyby o tebe neměl zájem? A víš co si myslím, že to, že on teď jede na dovolenou zapříčiní buď to, že si uvědomí, jak mu chybíš, protože tě neuvidí každý den nebo ty si uvědomíš, že se dá žít i bez něj a v obou případech by to bylo příjemné, ne :-)

A já zase nepochopila...my jsme dnes ale nechápavé dámy :oD ... proč si mě dnes pořád zálibně prohlíží, pochválil mi svetřík, řekl, že se mu líbím a když jsem byla vykloněná z okna, tak mě poplácal po zadku se slovy: "kde je vystrčíno..." Ale náladu mi to zvedlo, to je pravda, ještě zvládnout to loučení odpoledne. Myslete na mě!

Gábi, já zase nepochopila, proč mi Tomáš předevčírem napsal

Gábi, to nejsou blbosti, jak jsem to četla, tak auauauau, to muselo bolet, slyšet, žes to "asi špatně pochopila". Vím, že jsi na něj naštvaná, ale i tak tě to mrzí, viď? A jak sis to jako měla vysvětlit, když tě bezdůvodně pohladil na baru? Bože, ty to vidíš. S tím novým-no vida, že ti to neradíme jen my tady, souhlasím, dej mu to najevo, hele, myslíš, že ti může být ještě hůř než teď? Co se stane nejhoršího? Že odmítne? No a co, jeho chyba. Jestli se na to ale necítíš, tak na to kašli, nemá smysl to lámat.

jo a renco fakt ti zavidim jak se nato dokazes koukat z vrchu a rozumne,u me uz je to peknych par mesicu,a neni nic v pohode.porad se z toho hrabu.ani si neumim predstavit ze bych byla s byvalkym pritelem kamaradka,kdyz jsem poznala(paradoxne po rozchodu)jak si vymejsli a dela intriky mezi lidma,nemam nejmensi zajem vedet jak se ma a co dela.a na druhou stranu me to moc mrzi,protoze kdyz s nekym jste 2 roky jazdy den,chte nechte vas zajima ten clovek.jsem po vcerejsku zase strasne zamtena tak se omlouvam,ze sem pisu takovy blbosti

vcerejsi vecer byl opet katastrofou.volal mi kamarad(jinak taky spolubydlici myho bejvalyho )at se stavim v hospode na pokec tak jsem sla,a vzala jsem to kolem jeste jedny knajpy,kde byl ten mladej kluk co se mi libi,zrovna stal pred hospodou,a jediny co mi rekl bylo:vubec nechod do vnitr je tam plno a neni misto protoze je fotbal.a zasel dovnitr,takze bez sebemensiho zajmu.a spolubydlici myho ex,mi rika:na tebe michal neak sahal tady posledne co.tak jsem rekla ze jo a ze mi to bylo neprijmny a spolubydlici prej ze se o tom s michalem bavili,ze se ho bejvalej ptal,jestli jsem neco nerikala,a on(blbec spolubydlici),ze jsem o tomm luvila v dost pozitivnim svetle a bejvalej rekl ze jsem to asi spatne pochopila.uplne fakt supr.nic mene mi vcera nekdo rikal ze s tim mladym klukem bych mela dat mnohem vic najevo svuj zajem,protoze jinak to nemusi ani pochoit ze se mi libi.
jinak s tim sebevedomim,jo je to hodne nahnuty,vubec totiz nejde o to jak kdo vypada,ale o to co z nej vyzaruje.ze me asi nic:-)je to zly,snad je to jenom blby obdobi-porozchodovy a ze to brzo prejde.kazdopadne,vzhledem k tomu jak o me muj bejvalej mluvi,tak mi prijde jako nejvetsi s..č!!!!a nevratila bych se k nemu za tehlech okolnosti vubec!jenom jakym stilem a povrchnosti a aroganci jedna....vazne odporny!

Moji rodiče ho ale taky měli rádi. Jezdil s námi na výlety, obědval u nás, byl u nás snad každý den a najednou na mě vyrukovali s tím, že byl ještě dítě (no jo no, byl o 4 roky mladší) a že se ke mně nehodil (ne viziálně, ale psychicky). Prej mi nesahal ani po paty. Vadí mi, když takhle mluví, ale taky vím, že to myslí dobře.
Mimochodem, můj brácha s ním zůstal velmi dobrým kamarádem a i přesto nechce, abysme se k sobě už vraceli.

Renčo, myslím, že to je perfektní posun, a myslím, že i ten Tomáš se chová v podstatě férově, i když to zní teď hrozně. Takhle se z toho dostaneš rychle, a až budeš ve formě,třeba se do Tebe prostě zase zamiluje, co Ty víš..

Kdyby to nebyla tahle blbá situace, tak si snad řeknu, že je to k smíchu. To naši si to nemysleli celou dobu, naopak, byla jsem moc ráda, že jsme všichni (myšleno můj brácha s přítelkyní, naši, jeho rodiče, jeho brácha s přítelkyní) tak skvěle vycházeli. Jenže tímhle "mě zradil", takže i "je zradil", jsem jejich dokonalá holčička, která chyby nedělá, nemůžou pochopit, že jsem si to zavinila sama. Takže to je furt: "no jasně, nasyp si popel na hlavu a omlouvej ho potom, co ti udělal" ........ už nemám sílu to vysvětlovat.

Vím, že to se mnou myslí dobře a až budu mít svoje dítě, tak budu asi taky taková, ale teď mi to fakt vadí.