ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Lex: No, vypadá to, že jsi celkem pevně rozhodnutý, tak zbývá jen popřát ti hodně štěstí .)
Ale stejně si myslím, že děláš obrovskou chybu. Třeba budeš za několik let připraven to drcerce vynahradit, ale záleží také na tom, jestli ona bude ochotna tě přijmout zpět...

Glorie: Taky tomu nerozumím. Buď se jim opravdu líbí nás mučit a nebo jsou to prostě zbabělci a nedokázali nám do očí říct "tohle je úplný konec". Jiné vysvětlení mě nenapadá. Každopádně, vždycky, když si vzpomenu na ty kecy, popadne mě neskutečný vztek... Když už má nastat rozchod, měl by probíhat tak jak jsi popsala - bez těch blbých výmluv a lží. Třeba to jednou pochopí i naši ex, kteří se zasekli někde na úrovni patnáctiletých puberťáků a odmítají přiznat, že nám kdysi slibovali upřímnost, lásku, budoucnost... Když už nám to chtěli všechno zase vzít, měli to udělat důstojně...

Když s tebou mluvil na...Samaro, jak to píšeš, začínám mít vztek i já...a to se spíš v sobě snažím potlačovat...
já prostě nechápu jejich uvažování, mně ten můj řekl, když jsem zjistila, že někoho má, že si myslel, že jsme se rozešli, přitom mi tvrdil, že se rozejít nechce... mně tohle normální nepřijde...
jejich chování je na hranici pubertálního rozcházení se na základce...ani to ne...když už člověk s někým strávil nějakou dobu, dal mu kus sebe, tak by taky měl následovat rozchod bez lží a zbytečných ubohých výmyslů a takových směšných argumentů, které by nevymyslelo ani dítě...

Samaro, já už jsem o tom přemýšlel hodně dlouho a víceméně jsem byl rozhodnutý, jen jsem chtěl podpořit, znát názor od zkušeného, moudrého člověka. A Reverend zde píše už delší dobu a vždy to jsou samé životní zkušenosti a pravdy. On totiž není naivní a umí dát správný pohled na život a danou situaci. Ostatní se jen litujou a snaží se soucítit, neříkám, že je to špatné, ale mě tohle nepomáhá, bohužel. Já chci znát pravdu, pravý pohled věci.
A tak jsem se jednou provždy rozhodl spálit mosty! A začít znovu, jinak, možná lépe. Ale nechci se už utápět v minulosti a být blbečkem, který je na vedlejší koleji a dělat falešného otce, tedy spíše nějakého podivného kamaráda. Já se rozhodně nevykašlu na svojí dcerku! Jen teď je ve věku, kdy moc věcí ještě nechápe, nerozumí. Za pár let může být ovšem vše jinak a já budu připravený ji to pak vynahradit, ale nyní vážně ne. Možná je to ode mne sobecké, hnusné, ale jen takhle se mohu posunout v ve svém životě dál. Vím, že to nebude vůbec lehké, vzpomínky nejde ze dne na den smazat a proto už nechci vytvářet nové, ještě bolestnější. Zkoušel jsem najít nějaké řešení, ale bohužel v mém případě není jiné cesty. :-(

Samaro,i já jsem proplakala...Když s tebou mluvil na rovinu, pak je to v pořádku. Ale můj ex mi prostě cíleně lhal "třeba mám jen špatný období, prostě jen potřebuju pauzu, je to pro mě stejně těžký jako pro tebe..." a to mi říkal v době, kdy už v jeho ložnici na posteli, kterou jsem pro nás dva vybírala já, spala jiná. To je podle mě prostě nehorázná drzost... A nejhorší na tom je, že já jsem mu věřila...
A když jsem mu pak psala (asi měsíc po rozchodu), jestli je pravda, že už dávno má jinou, odpověděl, že jsem se to vůbec neměla dozvědět, ale že jsem asi divná, když mě to nenapadlo hned, protože jeho by tahle možnost napadla jako první, kdyby byl na mym místě. Vůbec ho nenapadlo, že jsem mu třeba věřila a myslela si, že má v sobě tolik cti, aby ke mně byl upřímný aspoň v den, kdy se se mnou rozchází... A už jsem zase rozčílená, takže pro tuhle chvíli už bych měla přestat s popisovánim jeho ubohýho chování...
Glorie: Jasně, asi chápu, jak jsi to myslela... S tím mohu souhlasit. Ve chvíli, kdy jsem zjistila, že ex má už dávno jinou, můj svět (který byl už v tu dobu dost převrácený naruby) se otočil ještě asi tak desetkrát a pak se zhroutil jako domeček z karet. V tu chvíli jsem myslela, že mě to zabije... Pak přišla fáze šíleného vzteku a nenávisti, no a potom se to vrátilo do starých kolejí - dobrý dny, špatný dny, chvíli stesk, chvíli vztek... Prostě pořád dokola to samý .)

Mě nikdy žádnou naději nedával,to já byla naivní,že mě musí milovat,když semnou spí.A já jsem ho chtěla vlastnit a mít ho jenom pro sebe.Tak vidíš a jak tak píšu,tak už smutním.Už to mám uzavřené.I tebe to časem přejde,uvidíš.

doprdele naučte se pravopis,...ty seš fakt vůl s IQ tykve

Tak teď s tebou musím...já to myslela trochu jinak...mně dal muj ex taky naději, vlastně se se mnou nerozešel a já pořád jak kráva čekala...a pak ho prosila, at se vrátí a on už byl s jinou....myslela jsem takovou tu vnitřní naději, kterou si člověk dává sám, pořád dokola se uklidnuje tím, že se třeba vrátí, i když ví, že je konec...a dá se to snášet lépe, když tam není žádná jiná, jak se tam objeví, i ta naděje umře, člověk se nemá už čím utěšovat...nejhorší je, že mi to dlouho nevydrželo a já stejně utěšuji, že jim to nevydrží..do doby, než si jí vezme, pak mě to zase složí....
jinak souhlasím s Tebou, že ty plané naděje od těch prevítů jsou hnusárny...a ve vztahu je vždycky lepší pravda, než milosrdná lež..

Samaro,i já jsem proplakala spoustu nocí,ale nikdy jsem se tak neponížila,abych se prosila o lásku,to ani nejde.Vztah jsem ukončila sama a v srdíčku bude stále,nikdy v životě nezapomenu.Ten můj x byl i v tomhle frajer,při posledním milování mi řekl,že je mu líto,že já to brala tak moc vážně,on semnou mluvil narovinu.Za čas to všechno uvidíš úplně jinak,já jsem možná i ráda,že to tak dopadlo,kdybych to neukončila,tak bych dnes byla rozvedená a on by si mě stejně nikdy nevzal,nikdy neměl v plánu se rozvést.

mrzí mě, že to musíš...Tak teď s tebou musím trochu nesouhlasit. Pro mě je tedy falešná naděje stokrát horší než nepříjemná pravda. Kdyby mi ex nedával měsíc falešnou naději, mohla jsem teď být o měsíc blíž k "uzdravení"... Bolelo by to stejně, ale nečekala bych jako naivní husa a neponižovala bych se předním. Stačilo na rovinu říct "už tě nechci a mám jinou". Alespoň bych věděla, že prosbama nic nezmůžu. Takhle jsem se před ním plazila a ponižovala se jako ten největší ubožák... Už nikdy nenechám nikoho takhle mi sáhnout na hrdost...

Je mi fakt bídně Glorie,...mrzí mě, že to musíš prožívat,..dokud člověk má nějakou naději, tak se to dá tak nějak snést, nejhorší je, když zmizí i to...mám stejné pocity, je hrozné, když ten, koho miluješ, je s někým jiným...vím, že to moc bolí...nějak to zvládnout musíme, dokážeme to...třeba to bude trvat rok, ale i ten je oproti celému životu jen zanedbatelná část...taky se modlím, aby se mi už konečně ulevilo...a já stále čekám...pořád s tím nejsem smířená a pořád žiji tak, že jsem s ním...
pokud se rozhodneš pro ty AD, nech si napsat kapky i tablety, já začínám kapkama a každý druhý den si dávku zvyšuji, aby se neprojevily vedlejší účinky a tělo si na to zvykalo...
můžeme spolu brečet aspoň na dálku :-) jsem tu s Tebou...

Lex, Reverend: Určitě je dobrý spálit mosty, ale vzdát se dcery kvůli hlouposti její matky? Než se pro něco takového rozhodneš, Lexi, pořádně si to rozmysli. Abys toho pak nelitoval. Nehledě na to, jak to bude vnímat dcera až vyroste. Neuvidí v tom nic jiného, než to, že se na ní táta vykašlal. Myslím, že takového rozhodnutí bys pak litoval a jednoho dne se tvoje dcera bude vdávat a ty bys měl být ten, kdo ji povede k oltáři. Nebo se může ocitnout v nějaké nepříjemné životní situaci a ty bys tam měl být, až tě bude potřebovat a podržet ji... Neházej jí přes palubu jen proto, že teď je to těžké...
Smutná: Taky každou chvíli myslím na to, jak si ten hajzl užívá s jinou tam, kde jsme si dřív užívali spolu. A taky nechápu, jak mohl ten bastard vůbec někdy vyslovit "miluju tě", když si naball jinou ještě před tím, než se se mnou rozešel... Tvoje pocity naprosto chápu... A nejhorší na tom je, že i když vím, že mi ten ubožák nestojí za jedinou slzu, stejně si přeju, aby se ke mně vrátil. Na jednu stranu mám chuť mu nějak ublížit, aby alespoň chvíli trpěl (za ty lži, za to ponížení, za tu zradu), na druhou mám chuť mu skočit kolem krku a říct "vrať se"...

To je od Tebe moc pěkné...kéž by se dalo od té bolesti nějak ulevit...

Reverende, děkuji Ti za krásná a pravdivá slova. Vážně obdivuji Tvůj nadhled a vnímání lidských vztahů. Máš ve všem absolutní pravdu a se vším, co jsi napsal souhlasím. Mám pocit, jako by jsi mě znal osobně. Opravdu smekám před Tvými zkušenostmi. Přesně to, co jsi napsal jsem chtěl, nebo přál si slyšet, přečíst. Hrozně moc jsi mi pomohl, ani netušíš jak. Já děkuji i ženám za své rady a názory. Jenže Vy jste přeci jenom ženy, máte jiné ženské vnímání a nedokážete se 100% vžít do role a situace chlapa. Tím nechci říci, že si vašich slov nevážím, ba naopak. Ale Reverend je prostě pro mě víc a stokrát lepší, než nějaký psycholog. Reverende, ještě jednou Ti moc děkuji za Tvá moudrá slova a rozhodně si z nich vezmu ponaučení do života. Díky.

No tedy, se spoustou věcí..."klasický" kontakt (jednou týdně + víkend jednou za 2 týdny) - tohle je zdrcující bilance. Nejhorší na tom je, že díky mámě se si ta holčin aodnese do života jedno - až se toho hodného pitomy nabažím, odkopnu ho...

Já bych mosty spálil... Každopádně Lexi - jsi si jist že tvá dcera je skutečně tvoje?

"Krev není voda" - jistě a není nic horšího když tvoji krev místo výchovy, kazí cizí člověk...

Smutná, vím, jak to bolí,...Je mi fakt bídně Glorie, ale to je taky tou mou nadějí, kterou jsem žila, teď už vím, že je konec definitivní, i kdybych se postavila na řasy:-(..Kéž by jsi měla pravdu a ta nová s ním nevydržela taky, jak nikomu nic zlého nepřeji, tak mu bych to přála a moc, za to, jak se ke mně zachoval a co mi provedl..Je mi z něj fakt zle, když si představím, co s tou ženskou někde provádí v posteli, ve který jsem před nedávnem ještě spávala, tak se mi chce zvracet! Ale hlavně nedokážu pochopit, že za tak krátkou dobu..kdyby mě tak miloval, jak říkal, tak ho to přece taký musí ještě chvíli trápit a ne, že už má jinou! To fakt nechápu..Máš pravdu kdo miluje víc, akorát pak víc trpí..ale já neumím milovat jen z poloviny. Strašně si vyčítám, že jsem se zase chytla na krásný slovíčka a dala mu takovou důvěru. Moc děkuji za podporu, jsi zlatá. Kdyby jsme se my dvě objaly, tak brečíme spolu asi až do večera:-)..taky spoléhám na čas, ale při těch stavech to není zrovna jednoduchý..Myslím, že teď mám rovnou nakročeno k těm práškům, co bereš..Teď bude asi ta správná doba..

Smutná, Glorie, vypište se...Díky Shakiro, ono to sice pomůže, ale jen na chvíli..pak zase přijde depka a ne a ne zmizet, je to fakt hrozný. Furt se v tom tak plácám, mám pocit, že už mě v životě nic pěknýho ani nečeká..je to taková beznaděj, že fakt nemám slov.

Smutná, je to vážně...To je od Tebe moc pěkné Ralfe, děkuji za podporu vážím si toho, ale fakt to strašně bolí a je to hrozná beznaděj..:-(

doprdele naučte se pravopis, kdo má tyhle hnusy přelouskávat. Příspěvku z 16.28 - ani se nedivím, že ten tvůj zdrhnul. Ženskou této inteligence bych vedle sebe taky nesnesl.

Lex:

Díky moc za...No tedy, se spoustou věcí bych souhlasil, ale vzdát se kontaktu s dcerou? Tak to bych nepřipustil. Asi má teď trochu vymytej mozek neustálým kontaktem s otčímem, ale pokud vytrváš a máš umožněn "klasický" kontakt (jednou týdně + víkend jednou za 2 týdny), tak se to časem zlepší a dcerka určitě ocení, že ses na ní nevykašlal. Sakra, krev není voda....

Ahoj můj přítel nechal...nahlaš ho na policiji jako nezvjestnýho