ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Nečetla jsem dozadu, reaguji...Pořád mi to tady píšete,to že čas vše spraví.Určitě máte pravdu,ale představa,že je s jiným a né se mnou je hrozná.Není to první můj rozchod,ale tenhle je po nejdelším vztahu,jaký jsem kdy měl.Nejde přestat mislet na hezké chvíle s ní.Chtěl bych myslet na to špatné,ale nejde to.Opravdu nevím co dělat.A REVEREND-asi to bude opravdový kazatel.Je vidět,že už nějaké zkušenosti má.

Ahoj,díky za odezvy.Je to...Nečetla jsem dozadu, reaguji jen podle posledních příspěvků. Zažila jsem něco podobného, myslím opuštění, beznaděj a s tím spojené pocity, co jsi popsal. Tak přijmi pár rad, snad ti pomůžou.
Mě pomohla hodně práce. Velké nasazení v zaměstnání, hodně práce i doma. Předělala jsem v rámci možností byt, jednak aby mi nepřipomínal minulost, jednak jsem neustále potřebovala činnost. Ta dřina v práci měla zas klady v podobě financí.
nemyslet daleko dopředu, spíš žít ze dne na den, dokud se nesrovnáš a nebudeš víc v pohodě.
S dětmi jednat korektně, nevyptávat se na druhého rodiče, přivádí je to do rozpaků. Jestli to jen trochu jde, tak pře nimi neat najevo, jak se trápíš, ono jim to stejně časem dojde, ale nemá smysl ke změnám, co jim nastaly přidávat svoje traumata.
Nestydět se vyhledat odbornou pomoc, nejen že člověku pomůžou po psychické stránce, ale i po té praktické ¨jak se dspolu domluvit, jako reakci očekávat na to, či ono atd.
To, co te´d cítíš taky zním, ale můžu tě ujistit, že to začne po čase (mě to trvalo hodně dlouho, ale taky jsem se dočkala) pomalinku ustupovat. Tak pomalu, že to nejdřív ani nezaregistruješ. Jednou si prostě najednou s údivem uvědomíš, že ta bolest není tak intenzivní a ani nebudeě vědět, kdy se to vlastně začalo mírnit. Teď ti to možná přijde nemožné, ale přijde to. Pak budeš nejspíš nějaký čas existovat bez té akutní bolesti a potom zjistíš, že ti něco dokázalo udělat radost.
No a až dojdeš k tomuto,budeš mít napůl vyhráno. S odstupem času ti dojde, že tvůj protějšek nebyl zas až tak bez chyb, že to s ním nebylo ideální atd. Pořád budou zápory - hlavně okolo dětí. Ale musíš si říkat, že ty by jednou stejně dospěly a žily svůj vlastní život. Koneckonců, jestli si s nimi udržíš hezký vztah, tak se s nimi můžeš časem stýkat dokonce víc intenzivně, než kdyby byl společný život samozřejmý.
Snad ti to pomůže, aspoň trochu. I když máš určitě období, kdy jsi přesvědčený, že ti nepomůže nic.
Pro "muže" - věř mi, že chlapi dokážou ublížit stejně jako ženy a někteří z nich i rafinovaněji než ta nejbezcitnějčí mrška.
Všem tady přeju hezčí dny než zrovna máte!

Ahoj,díky za odezvy.Je to asi opravdu hloupost ta dovolená,ale v tu dobu to bylo mezi nama chvili dobré.A děti tam byly štastné.Vídat ji musím,máme spolu děti.Takže si pro ně jezdím a zase dovážím zpět.Proto setkání nelze vyloučit.Nevím co napsat,hlavou se mi toho honí hodně.Vím,že je spousta jiných,možná i lepších,ale prostě nemám kouzelný proutek,kterým bych mávnul a vymazal ji z paměti.Byl to pro mě člověk,kterému jsem po mnoho let bezmezně věřil a spoléhal na ni.Mám i ztrach,že neztratím jen ji,ale i děti a to by bolelo určitě více.Nevím jak se zabavit,abych ji vyhnal z hlavy.Dokonce se mi o ní i zdá.Když na mě byla škaredá,říkal jsem si,kdybych byl bez Tebe,měl bych klid.Ted jsem bez ní,jen ten klid nemám.

Já bych zase souhlasil s...No vidíš, jako bys mi z duše mluvil, ale musel bys prohodit pohlaví. v tom případě bych z 90% souhlasila. Těch 10 procent jsou tvoje slova o zlu, myslím že většina žen to tak necítí, i když chlapi někdy dokážou hnout ženám žlučí :-)

Já bych zase souhlasil s Reverendem, z osobních zkušeností vím, že ženský si hledají náhradu dříve, nežli ukončí svůj nynější vztah. Oni opravdu nedokáží být sami ani vteřinu, ten pocit je děsí, že by mohli zůstat navždy samy. Také potřebují, aby se o ně někdo finančně postaral, nedokáží být soběstačné. Pokud jim ve vztahu něco chybí, nekompromisně hledají lepší náhradu. Ženský jsou jen zlo a přítěž a my muži, je bohužel budeme muset nadále milovat a žít s nimi, protože nemáme jiné východisko. :-|

no, Reverende, s tou "čekárnou" bych ti teda oponovala. Mně spíš přijde, že chlapi neumí být sami. Taky nejsou tak vybíraví a rychle si splaší nějakou jinou. Já jsem byla, jak už jsem psala, sama pět let. Ale jinak s tvým příspěvkem souhlasím. A pobavila mě ta společná dovolená coby zhovadilost. to je fakt :o)))

Reverende, rozplakal jsi mě...další, co ztratil ex!:

A ty jsi rozplakal mě svojí trapnou ironií. Jsi cynický ubožák. O těhle věcech se nežertuje.

Reverende, rozplakal jsi mě jak malého chlapce. :-(( To je pravda pravdoucí, to co jsi zde napsal! Ach a já ji tak miluji, co teď jen se mnou bude?! Jen doufám, že černá kronika bude o mně psát dobrém slova smyslu.

007:
přesně tak, jak napsala Lenka, tvoje ex je pryč a nikdy se nevrátí, už je pozdě snažit se to změnit. Jednou za to ale budeš rád, to že jsi s ní v kontaktu, je ta nejhorší situace, proto bych kontakt s ní omezil na nutné minimum. Podobných zhovadilostí jako je společná dovolená (jestli jsem to dobře pochopil) bych se pro příště vyvaroval. Inu doba je zlá a opravdu mě "baví" ty příspěvky kde se všechno hází na politiku... bohužel, ekonomická krize má jediného původce a to jsou špatné mezilidské vztahy, rodiny se rozpadjí děti se nerodí... i ty 007, jsi ta, jak já říkám, oběť v první linii. Jediná cesta buď tvrdý, ale spravedlivý k sobě i ostatním, bez vyjímky a uvidíš, že tvá další partnerka buda úplně o něčem jiném. Úkol číslo jedna máš však jiný, zbavit se ex, smazat jí ze svého života, totálně a radikálně. Klidně si smaž i její číslo v mobilu, když jí budeš chtít volat, pěkně ji vyťukej klávesama, zkrátka si k ní zhorši cestu. Potřebuješ být sám, vyraž na pár dní do přírody. K tvým pochybnostem a obavám, zda někoho má - odpovím ti velmi jednoduše a bohužel pravdivě. Má a pokud ne, tak už někdo číhá zarohem :-) Ženy totiž nedokáží být moc dlouho ve fázi "čekárna", jseou tak naprogramovány, většinově nejsou samostatné - to si dámy prosím nevysvětlujte jako útok na vás, prostě to je zkušenost (nejen moje).

No a hlavní věc a cíl tvého snažení a opravdu ti to závidím, neb to je jednou za život - to ráno kdy se probudíš a zjistíš, že ex už tě vůbec nezajímá, uvidíš ji náhle takovou jaká doopravdy opravdu je - a nebude to hezký pohled. V tu chvíli se ti zároveň hrozně uleví, že už s ní nemáš co dočinění, možná si odplivneš, ale každopádně začne nejkrásnější den tvého života a bude to začátek nových, lepších časů. Na ženy se už budeš dívat bez předsudků a budeš je vidět takové jaké jsou - to ti umožní najít si lepší partnerku než byla tovje ex, která tě obrala o spoustu času a způsobila ti trápení. Tak vzhůru do toho život nečeká - sport, tvrdá práce, koníčky!

nulanulasedmičko, je mi tě líto, čím procházíš. Vím, jak dokáže bolet zlomený srdce - a jak je hrozné, když toho dotyčného musíš dál potkávat. Já jsem takhle dopadla s kolegou v práci - a trvalo mi asi dva roky, než to přestalo bolet. Ale dalších pět let jsem byla sama, do nikoho jsem se nedokázala zamilovat. Hlavně v sobě neživ nějakou naději, že se zase dáte dohromady, stejně by to už nebylo ono - a ženská, když se rozhodne odejít, už se většinou nevrátí.

Kdo by si mohl dovolit tady...střídavá péče je pro dítě nejhorší věc,kterou rodiče dítěti dají.Pak když si navíc najdou partnery dítě má následky na celý život.Lepší je domluva rodičů,pro dobro dítěte jej nechat jednomu rodiči,s kterým chce dítě být.Pokud už má na to rozum,malé dítě je jak v jířikovém vidění,psychické problémy vzpomínky ho poznamenavájí a provází celým životem,věřte tomu.
nikdo nikomu nenadává,pokud se potkáváte velmi,velmi,velmi těžko zapomebneš ,vše ti to připomíná .

Ahoj,uz jsem zde zase.Mozna...Taky už jsem jednou absolvoval rozchod, i když jsem se na něj dlouho před tím připravoval a věděl, že je nevyhnutelný, stejně mě to skolilo a vím, že čas je ten nejlepší doktor.....akorát léčí strašně pomalu. Do 3 měsíců bych měl být z nejhoršího venku, ale nespavost se mi potáhne ještě dál. 007, to s tím časem platí i pro Tebe, ale tam, kde se s ní pořád setkáváš, kde je stále nějaká malá naděje...tam je ta léčba delší....ale zvládneš to určitě také

Ahoj,uz jsem zde zase.Mozna...Kdo by si mohl dovolit tady někomu nadávat? Nadávat těm, kdo mají právě zraněnou duši?
Chtěla bych vás potěšit, ale myslím, že mě teď asi docela nepochopíte.
Ale věřte mi, že cítit i třeba bolest na duši je lepší než být zcela bez citů, studená jak zimní královna...
Dokud žijete, vždycky se něco ještě může změnit - k lepšímu.
Taky mám za sebou těžký rozchod, ale čas mi hodně pomohl.
Vám určitě pomůže taky, jen je třeba to všechno vydržet.
Tak vydržte!
Nejste v tom sami.

Ahoj,uz jsem zde zase.Mozna si na me vzpomenete,uz jsem si zde stezoval na sve trapeni.Po rozchodu jsem nekolik mesicu,ale porad v tom litam.Pred nedavnem jsme vzali deti na spolecnou dovolenou.Ale at udelam cokoliv,za vsim vidi jen to,ze pry delam vse proti ni.Bylo mi tady receno,at predstiram nezajem.Ale to nejde.Mam strach,ze si nekoho najde. Uz nevim,co delat,abych dokazal zit bez ni.Ted si rikam,kaslu na ni,ale zitra ji zase zavolam a budu ji chtit videt.Vim,ze je to asi k smichu,ale nemohu si pomoci.Vzdy je to par dni dobry a pak se to zase podela.Nejde jen o deti,mam ji proste po tech letech porad rad,i presto,ze neni idealni.Ostatne to nejsem ani ja ani nikdo jiny.Opravdu nevim,jak z toho ven.Proste to nejde ji vymazat z pameti.Omlouvam se,ze to je bez hacku,ale pisu to z mobilu.Diky za odezvy,ikdyz mi v nich vynadate.

Tak mám 3 týdny po rozchodu...no už aby tobylo za mnou...klasický symptomy...hubnu, nespim, truchlim, nic mě nebaví, netěší...uff

Střídavá péče je podle...střídavá péče je pro dítě nejhorší věc,kterou rodiče dítěti dají.Pak když si navíc najdou partnery dítě má následky na celý život.Lepší je domluva rodičů,pro dobro dítěte jej nechat jednomu rodiči,s kterým chce dítě být.Pokud už má na to rozum,malé dítě je jak v jířikovém vidění,psychické problémy vzpomínky ho poznamenavájí a provází celým životem,věřte tomu.

chodí sem ještě někdo? Nikdo nemá potřebu řešit svoje trápení?

Ducku, někomu se...Střídavá péče je podle mě to nejhorší řešení. Dítě musí mít jeden domov, svůj přístav. Dcera u mě bude mít také pokoj se vším všudy, ale domov bude u mámy.

Ducku, někomu se osvědčila, střídavá péče, každý rodič jeden týden. Bylo ale zapotřebí, aby dcerka mohla chodit do jedné školy, měla dva pokojíčky, 2x více oblečení, ale byli všichni celkem spokojeni. Hlavně ta holčička, prý se vždycky na konci týdne už těšila k tomu druhému rodiči :-)

Taky jsem kdysi do toho spadla, ale ta hrůzná představa, že neuvidím své malé dítě byť je jeden den, mi nedovolil ten vztah rozvíjet a raději jsem "trpěla".

Je to pořád ten stejný...Chemický koktejl zamilovanosti je jistě podstatný faktor celého manželského kotrmelce. Nevidí , neslyší, nezvládá teď uvažovat, není schopná myslet na lidi, na které vždycky myslela na prvním místě.Já v té cestě už stát nebudu, vyřeším to velmi rychle, chci volný styk s dcerou a ten získám. Budu s ní moci být min. stejně často, jako manželka. Pokud ona má pocit, že je teď šťastná a našla to pravé, bránit ji nebudu.