ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

MARTINE-přesně tak,buď v klidu,dělej klidně i chyby,hlavně se netrap,dělej vše při čem se ti uleví.Víš mluvit se svým ex má svoje výhody a sice,že se nerozklepu když ho náhodou potkám:-)protože jak řekla Radka,nikde není záruka,že svého ex nepotkáš a musíš být na to připraven,protože pak tě to může hodně sebrat.Rozchod nám všem pomohl zřejmě i dospět:-)protože taky se cítím šedivá,stará a opotřebovaná:-)tak mi to asi přidalo 20let navíc:-)Martínku válčím,je to lepší,tak povzbuzuji vás,aby jste věděli,že bude opravdu líp a to mně bylo hodně špatně,před pár měsíci bych třeba brečela nad tím co zrovna píšu,takže je to boj,ale aspoň člověk pozná jak je silný a jsem na sebe docela hrdá:-)jinak dnes mi volali ohledně práce a dost dobrá nabídka,moc o to místo stojím,tak to je teď můj cíl,tak doufám,že to vyjde a uspěju a budu to já koho přijmu,musí to vyjít,protože si to už snad zasloužím:-)

Já vím Péťo, prostě každý si hledá nějakou cestičku, jak se se vším smířit. Já vím, že až budu mít možnost zase normálně fungovat, že to bude mnohem lepší. Až začnu chodit do práce, mezi lidi, mám v plánu a jsem objednaná pokračovat ve cvičení a chystám se na haldu nových věcí... Pak už to bude lepší. Ta dlouhodobá nemocenská je v tomhle obrovský handicap, protože se v tom plácám v dost velké samotě, která je sice občas hodně dobrá, ale někdy taky hodně těžká.
A ty Martine nezoufej a vůbec si nemusíš připadat starý. Máš ty nejlepší léta a budeš pro svou ženu velkou oporou a pro své děti dobrým tátou - vzpomeneš si uvidíš :-))
Nezapomeň se na sebe každý den do zrcadla ráno usmát a už si zas nebudeš připadat ani starý, ani šedivý, ani opotřebovaný...
Co bych pak měla říkat já?

Nechám tomu všemu volný průběh:)
Jen si už připadnu nějak starý , šedivý,opotřebovaný psychicky:)
Ahoj Petro, jak ty válčíš?

RADKO-opravdu nemáš zaco,protože vím o čem mluvím,ono stačí,že se musíš smiřovat s rozchodem,takže neřeš jestli jsi napsala nebo ne,nic špatného jsi neudělala,prostě měla jsi to potřebu udělat,tak jsi to udělala,nic víc se nestalo.Já právě nejdřív psala,pak jsem přestala,ale pořád se trápila a nakonec jsem skončila u kartáře a kartářky a oni mi oba nezávisle na sobě řekli,že on na mně myslí a že není potřeba ten kontakt přetrhnout,že jsi je vědomý chyby a že je to slaboch co neobstál,ale že mně má pořád rád a pomůže mi ke smíření právě si sním promluvit a tak se stalo a měli pravdu,takže ničeho nelituji a žádnou chybu jsem neudělala,takže nač se trápit tímhle,když potřebujeme řešit jiné věci,třeba tě mile překvapí a ozve se a když se neozve,tak nic se neděje,zkusila si to,není odezva,tak není co řešit,ale kdyby jsi to nezkusila,tak by jsi později mohla říct,že jsi to mohla zkusit,prostě neřeš to

Pokud nereaguje......nestojí...Mimochodem vy chlapi máte tu výhodu, že si můžete najít ženu o 10 let mladší a tak ještě zdaleka není takový problém si pořídit rodinu. Ale ženská si chlapa o 10 let mladšího zas tak často nenajde :-))
Mimochodem zrovna moje dcera, ta která má mimčo, tak má chlapa o 11 let staršího - tedy ve vašem věku...

Víš, s náma ženskejma je to občas těžký - občas vypustíme z pusy věci, který nás pak sakra mrzí a i já vypustila, když mě dal takovou podpásovku těsně před tou operací. Ale na druhou stranu, kdybych mu za to stála, tak se zamyslel nad tím, že jsem nebyla zrovna v nejlepším rozpoložení na to unést všechno. Měla jsem v tu dobu co dělat sama se sebou a cítila jsem to jako obrovskou zradu a podraz i když vím, že i on měl co dělat sám se sebou. Nejhorší stejně bylo, že poslechl někoho, kdo to se mnou moc dobře nemyslel a tomu i věří, ale s tím se holt nějak vyrovnám. Hůř se opravdu vyrovnává s tím, co člověk udělá tomu druhému a vím, že i já jemu jsem ublížila.
Péťo děkuju za povzbuzení. Snažím se toho taky nelitovat, protože jsem si jen řekla o to, co mi slíbil. Nemíním se doprošovat, jen jsem slušně požádala. Zas na druhou stranu od chvíle, kdy jsme se rozešli, respektive, kdy jsme si předali zbytek svých věcí jsem mu ani nepsala, ani ho krom tohoto mailu jinak nekontaktovala. Jednou jsme se potkali, slušně se pozdravili, slušně si řekli, že se máme dobře a zase se slušně rozloučili. Nejde se tomu nikdy vyhnout, prostě člověk nemůže zařídit, že se s někým už nikdy nepotká, pokud se nepřestěhuje 100km dál a ani to se nedá zaručit. S exmanželem jsme se rok po rozvodu také potkali v cizím městě, kde jsme zrovna oba byli naprostou náhodou. A to jsme od sebe po rozvodu těch nějakých 100km bydleli.

RADKO-nikdy nelituj nic co uděláš,protože pak se budeš jen trápit,napsala jsi mu,poslala to,neřeš to,nepitvej se v tom,prostě měla jsi potřebu něco udělat,vyzkoušet,udělala jsi to a nic si nevyčítej,na vzpomínky nejde zapomenout,můžeš spálit co chceš a chyba to nebyla,prostě jsi napsala mejl a tečka,žádná chyba to není,nikoho jsi nezabila,neokradla,prostě se snažíš smířit s rozchodem a musíš vyzkoušet všechno,víš co mu já napsala mejlů a sms týden po rozchodu?tisíce a nelituju toho,protože jsem to chtěla a on to četl a byl rád,že jsem mu napsala,protože mně se zase přiznal,že se tajně koukal na mé fotky na profilu,takže opravdu nic špatného jsi neudělala,vše přejde,přebolí,bude líp,je to čerstvý

Pokud nereaguje......nestojí ani za to,aby člověk litoval(myslím, že tys mu určitě ničím neublížila).

Ale potěšila si mě :) Já jsem taky moc hodný kluk a když miluju, druhému bych se rozdal,ale asi to je chyba. Při rozchodu mi řekla takovou hloupost, že asi potřebuje víc vzrušení ve vztahu, že náš byl moc pohodový...taková blbost:)ale plácala nesmysly,aby nemusela s pravdou ven:)

PETŘE-já jsem to myslela prostě obrazně,že si tě umím představit ve společnosti,ale já sama jsem na tom stejně a nevyhledávám společnost,jsem raději sama nebo jen s pár lidma se kterýma mi je fajn a vím přesně o čem mluvíš,taky se chvíli bavím a najednou mně to unavuje,myšlenkama jsem jinde a potřebuju být sama,vyčerpává mně od rozchodu hodně věcí,nedokážu se dlouho přetvařovat.Jinak s tím odpuštěním a smířením se není to o tom,že bych neměla sebeúctu,s tím s tebou nesouhlasím,prostě každý to má jinak a když člověk cítí nenávist,vztek,tak sobě tím určitě nepomůže a já dokud jsem si s ním nepromluvila,neodpustila,nedokázala jsem se z toho dostat,bylo mi moc zle a po té rozmluvě s ním se to hnulo k lepšímu a řekl mi spoustu věcí co mně postavili na nohy jinak bych se v tom plácala kdoví jak dlouho,my neměli rozchod jako rozchod,my se spolu vůbec nerozešli,jen přestali spolu mluvit,pak mi napsal na vánoce,k narozeninám sám od sebe a po měsících jsme se sešli a promluvili si a od té doby zůstal ten kontakt,já jeho sama nekontaktuju,zavolá nebo napíše on a když mi to nijak neubližuje,právě naopak,tak nemám důvod něco přetrhnout,má co chtěl nebo spíš nechtěl a život jde dál,my víme jaký vztah jsme měli,vzpomíná na mně v dobrém a to mi stačí k tomu,abych se z toho dostala a později budu z toho venku a už ho nevidím jako objekt své touhy,vidím ho už jen jako kamaráda.

Asi to má každý jinak.Snad...Teoreticky ani reagovat nemusí. Jen jsem mu napsala, že jdu příští týden kolem, jestli by mi ty fotky vypálil. A určitě ho četl, protože má na maily upozornění z mobilu, takže o každém mailu hned ví. Takže uvidím příští týden...
Neboj určitě se ti další vztah povede a určitě ještě najdeš tu pravou. Mám hodně dobrého kamaráda, strašně hodný kluk, co měl taky na vztahy dlouho smůlu a moc toužil po dětech a teď má dva malý capartíky a úžasnou ženu. Je mu kousek po čtyřicítce a je velmi šťastný...

Prostě si to potřebuju...Asi to má každý jinak.Snad Ti to pomůže a to že na Tvůj mail zatím nereagoval...třeba si ho ani nečetl ještě.
No většina vrstevníku už rodinu má a ja zas jen nepodařený vztah a žádné sebevědomí,ale snad nějakou , do které se zamiluju potkám:)

Dnes tady zase budu déle,...Prostě si to potřebuju odbolet. Hledám to smíření v sobě. To se asi těžko vysvětluje. Samozřejmě, že mi to připomíná to hezké, ale tím vším jsem si celý ten vztah prošla znovu od začátku do konce - mailů jsme si vyměnili kolem 1200 - je v nich spousta našich rozhovorů. A dnes už se zas cítím líp. Už jsem byla schopná zas aspoň chvíli vzít knížku a koukat dál.
A neboj, kristovy léta ještě nejsou nic - to jsi pořád mladý. V té době jsem poznala posledního manžela a měla před sebou dost hezkých let, než se to zvrtlo. Ani na děti není v tomhle věku pozdě. Já už naštěstí nemám takovéhle starosti. Děti mám, mám už i vnučku, teď už je to jen o té blízkosti toho druhého, která mi samozřejmě chybí tak moc, že se to nedá ani popsat. A nechci se do toho zahrabat za živa, jako jsem to udělala po posledním rozvodu. Chci ještě žít dál a užít si ještě to hezké...

Je to takovej můj způsob...Dnes tady zase budu déle, dělám do práce.
No Radko a co těmy fotky vyřešíš?Nevím zdali Tě to posune někam dál, mně teda vzpomínky nedělají vůbec dobře, bylo to všechno tak krásné a během chvilky se z někoho koho obdivujete nade všechny stane zrádce a lhář.
A s tou padesátkou.....já ještě děti nemám a chtěl bych, kristova léta za sebou:(

Radko třeba se Ti ještě...Je to takovej můj způsob truchlení a loučení se. Nedělám si žádné naděje, to určitě ne, chci se dívat dál do budoucna a chci si to v sobě co nejdřív vyřešit a srovnat a jít dál. Samozřejmě, že mi chybí, ale jsem si až moc dobře vědoma, že se to nedá vynutit, pokud to není na obou stranách. A on to vzdal, on nechtěl dál na vztahu pracovat, tak tam s tím prostě už nic nenadělám. Vnucovat se rozhodně nemíním. Jen se s tím potřebuju vyrovnat po svém.
Jinak vy mi teda dneska fakt děsně pomáháte s těma řečma o padesátce :-)). Myslím, že mám do ní z vás všech nejblíž, tak mi moc času nezbývá, když vezmu, že z posledního vztahu jsem se léčila 3 roky a tenhle byl ještě silnější...

Radko třeba se Ti ještě kvůli fotkám ozve,ale podle mne je hrozně brzo na to,aby ses takto drásala koukáním na společné fotky...sám sebe si při tom nedokážu představit, nebo co by následovalo:)Opravdu se na ně podívej ,až budeš v pohodě nebo s někým jiným.
Petře, jsem rád, že si zase tady brachu. S tím opitím příští rok to myslím vážně, vypadá, že letošní víno bude lepší než loňské. Máme hrozně moc společného. Já taky udělal chyby, pak se snažil bojovat,ale někdo raději začne budovat nový vztah než zachraňovat starý.
OPravdu už se mi zdáš ale lepší než na začátku, samozřejmě v porovnání s někým, kdo je šťastný, jsme asi hrozní zoufalci.
Jo a ten strach, že zůstanu sám do padesátky...mám taky,ale nějak si to nechci připustit, bude líp :)

já už jí poslouchám - nechala jsem se tu už před časem inspirovat...

Poslouchejte Adelku!

Ma krasne smutne bolave pisnicky.

http://www.youtube.com/watch?v=dx7sLNyIeQk

Radko, ajaj to byla chybička...Stalo se, ale znáš to viď?

Radko, ajaj to byla chybička nooo. Příště ten e-mail napiš, ale pošli ho až druhý den.

Radko, fotky vymaž,nebo je...Petře to s těma fotkama jsme se akorát minuli - čtu to až teď...