ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

dlouho tu nebyla Smutná...Glorie, ty jsi mi tak sympatická tím svým "fňukáním" (jak sama píšeš) asi proto, že já jsem fňukala naprosto stejně, a vlastně asi mnohem víc.
Prožívám taky všechno naplno, když jsem šťastná, tak na tisíc procent, když nešťastná.... doplň si sama.
Ale v něčem mají holky pravdu - i když nám srdce říká, že ty mizery chceme, tak ta jistota, že nás můžou mít, že mají otevřené dveře, ta nám je vlastně bere.
Glorie, ten tvůj by potřeboval lekci, on je ve svém věku naprosto nezralý.
A jak píšeš o tom sexu - tak ve vašem věku tohle fakt může hrát velkou roli, vlastně nejen ve vašem, sex s námi cloumá i v pozdějším věku, když je to ten pravý sex. Ty píšeš, že vázla komunikace, ale když si dva lidi rozumí tělesně, tak většinou mluví beze slov, prostě si rozumí nějak sami od sebe, a to je na sobě fascinuje.
Jak to ten tvůj má s tou, co teď bydlí, to nevím, ale v každém případě, ta sms se mi vůbec nelíbila, když jste mluvili o svatbě. Myslím, že potřebuješ být trochu víc na koni, moc ses mu podřídila.
A potřebuješ ještě čas, aby ti tohle všechno jakoby "docvaklo" a abys s tím byla schopná něco udělat.
Ale jsi chytrá holka, dokážeš to.

dlouho tu nebyla Smutná...

holky, jste moc hodné, děkuji za názory a za rady, vážím si toho...
už je mi trapně z toho, jak pořád fnukám, nedokáži se s tím vyrovnat a bolí to, jako by se to stalo včera...
já jsem se ho vlastně ptala, jestli chce být se mnou, nebo nechce, on odpověděl, že neví, když jsem se ho zeptala, jestli jí miluje, odpověděl, že taky neví, jediné, na co mi odpověděl jasně, by, jestli s ní chce zůstat do budoucna, na to mi odpověděl "to určitě ne"... také mi řekl, že o nás dvou stále přemýšlí, ale potřebuje čas, protože ted nedokáže racionálně přemýšlet...na otázku, jak dlouho má v plánu přemýšlet, neodpověděl a od té doby je ticho po pěšině, už jsem se neviděli, ani spolu nemluvili...
vím, že bych se kvůli němu neměla trápit, protože se takhle chová a zklamal mě, je s jinou a neměl by mi stát za jedinou slzu, jenže srdce říká něco jiného...
a je pravda, že jsem mu svou lásku dávala asi moc najevo..ted vím, že kdybychom se k sobě vrátili (i když to nehrozí), chovala bych se jinak

V lásce by se neměly dělat...Tady ale nejde o žádný podrazy.Každý chlap by si měl uvědomovat,co vlastně dělá a ne si s někým jenom pohrávat.Budto někoho chci,nebo ho nechci a nic mezi tím.

Souhlasím s anonymkou, zkus...V lásce by se neměly dělat podrazy a intriky. Když na to pak člověk přijde, hodně to bolí.

všechny odpovědi na
http://hrisnaporadna.blog.cz/

Souhlasím s anonymkou, zkus to takto udělat.
A pro zuzi: Ona bezpodmínečná, vzájemná, krásná láska, kdy se jeden odevzdá plně druhému, kde vládne bezmezná oboustranná důvěra, je hezkej ideál, ale většinou je to jen iluze: neříkám, že vždy, existují páry, kde si nelžou, nezahýbají a milují se nadevšechno, ale kolik jich je? neodvažuji se hádat, tak jeden z tisíce? Ve větší části vztahů to je prostě tak, že pokud svoje srdce někomu plně otevřeš, důvěřuješ, bezelstně se mu odevzdáš, tak dřív nebo později to bude bolet. Jinak by nebylo tolik zklamaných lidí, kteří důvěřovali a přišli o iluze, o lásku, o důvěru, někteří o peníze, vždyť si to přečti jen tady na doktorce. Tudíž dle mého není manipulací to, když někoho miluješ, důvěřuješ, ale nedáš mu ze sebe úplně všechno. Aby tě jeho odchod, podraz nebo cokoliv od něho tolik nezničilo.

Anonymko, kéž bys měla...tak ve 30 ti letech by mohl mít rozum,ale to víš,u kluků je to jiné.Já nevím,nechci ti nic radit,stejně si to uděláš podle svého,ale kdybych ti měla napsát pravdu,on ti za to nestojí.To jsem řekla blbost co?-když ty ho tolik miluješ.Vem si,takhle bude chvíli s tebou,chvíli s jinou a takového kluka ty by si chtěla? Já bych to moc oplakala,ale asi bych ho nechtěla.Jsi mladá,ještě máš život před sebou,já myslím,že máš na lepšího.Co ti to bude platné,když si ho získáš,pokud ti bude stále utíkat za jinou? Jestli si to bez něj opravdu nedokážeš představit,tak bych mu zavolala a řekla bych mu,že chci vědět narovinu,s kým vlastně chce být.Pokud s tou druhou,tak at už se ti neozývá,že už ho nikdy nechceš ani vidět.Bez pláče,aby nepoznal,že se trápíš a uvidíš,možná mu to bude šrotovat v hlavě,že už bude vědět,že tě ztrácí a pokud miluje tebe,tak do druhého dne se ozve.Pokud ne,tak se vypláčeš a věř,že časem to budeš vidět jinýma očima.

Pokud ovšem přistoupíš na to, že budeš manipulovat, předstírat pak budeš i manipulována. A budeš se denně snažit, kontrolovat každou myšlenku, krok. Nebudeš věřit juemu, on tobě, ty sobě, bude to pekelný život.Plný nedůvěry, podezřívání, přežívání ze dne na den než se zase prokouknete. To nemá s láskou a vztahem nic společného. Vztah je o důvěře, opoře a společných ''písničkách'' a vzájemném kreditu

Glorie, anonymka má pravdu v tom, že pokud bude vědět, že ho pořád chceš a má u tebe dveře otevřené, tak se moc snažit nebude. Psala jsem, že jsem pořád s chlapem, se kterým jsme se před 5 lety po 5 leté známosti rozešli, teda on se rozešel se mnou. A co myslíš, že jsem dělala? První měsíc jsem brečela, prosila ho, chtěla vysvětlení, ponižovala se, nechápala jak se z něho mohl stát tak bezcitnej člověk...Druhej měsíc jsem se otřepala, začala se bavit s jinýma chlapama, občas před ním prohodila něco o tom, jak je ten druhej bezvadnej a chytrej...vždycky dělal jako že nic. Ale štvalo ho to, že mu unikám a už ho neprosím, aby se vrátil. A po dalším měsíci se vrátil a byl šťastnej, že jsme se dali dohromady. Ale od té doby si dávám pozor, abych ho nemilovala až moc, resp. mu to nedávala najevo a nelpěla na vztahu s ním. A byla pořád tak nějak na úniku, že nemám problém se sbalit a jít. A on to cítí, že mě nemá úplně jistou a proto si dává záležet. Teď už se tomu smějeme, ale vím, že mě to strašně, strašně moc bolelo a v tu dobu jsem myslela, že je to můj konec, konec mýho života.

Na tvém místě bych si nic...Anonymko, kéž bys měla pravdu v tom, že když budu dělat, že ho nechci, tak by mě chtěl zpět... od té doby, před dvěma měsíci, co jsme se viděli naposledy, nejsme v kontaktu, neviděli jsme se, nepsali, nevolali,...i když to sliboval...on žije opět se svou bývalou, ke které se vrátil už po několikáté, i když tvrdí, že s ní štastný není...
on není ten typ, co by se sám ozval..jí by se taky neozval, dokud ho nezačala zase uhánět..už jsem tu psala, co všechno vyváděla za schválnosti, jen aby ho dostala zpět...a on se nechá, nechá si rozbít každý vztah...
když jsme se naposledy viděli, bylo znát, že mě vidí rád, jenže ona ho může stále ovlivnovat, když jí ma doma, proto se zřejmě rozmyslel a z návratu ke mně nebylo nic...věřím, že kdyby žil sám, vrátil by se..
jinak jemu je 30 a mně 28... myslím, že na svůj věk by mohl vědět, co vlastně chce...

souhlasím, určitě je...Na tvém místě bych si nic nevyčítala,opravdu,sama to vidíš,že nejprve si stěžoval,že s ní to je v posteli o ničem,nakonec je ta nejlepší.Netuším,kolik ti je,ale asi jsi ještě mladá,já vím,jsi hodně zamilovaná,ony rady se dávají dobře,ale já si myslím,po tom co píšeš,že on ti za to opravdu nestojí.Připadá mi to u něho,že stále váhá,sám neví,s kým má být.I bych věřila tomu,že když se mu neozveš a budeš dělat,že ho nechceš,tak on ten zájem o tebe mít bude.Nesmíš mu to dávat tolik najevo,jak moc ho miluješ,on si je pak moc jistý,že tebe může mít kdykoli.On sám je určitě také mladý,protože starší chlapi jsou rozumější,tohle by určitě nedělali.Můžeš prozradit věk? Jinak,každý máme na věc jiný názor,tak to tak ber,prostě ti píšu,co si o tom sama myslím.

Sex je v partnerském stavu...souhlasím, určitě je důležitý, ale jen to pro společný život nestačí.. my jsme od sebe skoro 5 měsíců, ale před dvěma měsíci uvažoval, že se vrátí...jenže si to rozmyslel... a děkuji za názor, hodně si vyčítám, že jsem se tak zachovala, ale tohle mě trochu uklidnilo

Tady je důkaz toho,že...neměla jsem pocit, že by nám to v posteli nějak neklapalo, bylo to fajn, ale nějaké nedostatky tam byly, hlavně v té komunikaci..vím, že jsem ho přitahovala, ale jak se má člověk s někým sladit, když o tom nemluví?
On s ní byl dlouho, tak je jasné, že spolu sladění byli, měli možnost se dlouho poznávat...
je ale zajímavé, že než jsem ho poznala, slýchala jsem z vyprávění, jak si na ní stěžuje, že ani v posteli jim to neklape..pak se k ní vrátil a najednou je nejlepší, pak se s ním rozešla ona, seznámili jsme se, dali dohromady a on jí pak psal ty sms....ted je opět s ní...
myslím, že on sám vlastně neví, co chce..do budoucna s ní být prý určitě nechce..sám to vypráví svým kamarádům, jak s ní není stastný...
a psal jí to v době, kdy se mě zeptal, jestli si ho nechci vzít...

Sex je v partnerském stavu důležitý, ale zdaleka nestačí. A je nesmysl hledat v kom je chyba, pokud jeden odejde jinam, nemá cenu se trápit. Někdo tu psal, že se trápí sedm let, to už je na truchlení nenormální, čas by měl vše zahojit a pomoci pak může psychoterapie. Glorii partner odešel před dvěma měsíci, takže ho má stále v hlavě a ještě si situaci přehrává a hledá viníka, to je OK. A Glorie, to že jsi se ponížila a stvořila scénu si nevyčítej. Žádný člověk neví, jak bude kdy reagovat...

Já si pečovatelské...Tady je důkaz toho,že opravdu v partnerském vztahu je sex hodně důležitý,protože,pokud si nebudete rozumět v posteli,tak ani v životě.Co mi ale nesedí,že on píše své milence sms,že s ní měl ten nejlepší sex,ale s Vámi o tom nehodlal mluvit,co se mu líbí a tak,chyba je v něm,ne ve Vás.Sama píšete,že jste měla 2,5 roku vztah s milencem a tam vše klapalo,tak to už o něčem svědčí.

Já si pečovatelské potřeby bohužel nemám na kom vybíjet... ale děti bych už brala, jenže není s kým...

Dnes mám na sebe hrozný vztek, vybavilo se mi pár vzpomínek, které jsem se snažila dlouho potlačit, nemyslet na to...když jsme ještě byli spolu, psal jí sms, že nejkrásnější milování zažil s ní...ona asi umí v posteli zázraky..když jsem to zjistila, tak mi dost kleslo sebevědomí, problém byl i v tom, že on nebyl ochotný se se mnou o sexu bavit, vždycky jen prohlásil "to sis nevšimla, že jsem chtěl tohle, atd" ne, nevšimla, když mi to neřekl... takže od té doby si myslím, že jsem neschopná, i když jsem měla 2,5 roku milence a o dost staršího než jsem já a ten byl víc než spokojený... takže si myslím, že muj ex se k ní vrátil kvůli posteli..a kdyby mě miloval, tak mě přeci neopustí a snaží se, aby to klapalo... tak proč si pořád něco namlouvám? proč pořád čekám, že zjistí, že s ní nemůže žít a vrátí se?
dnes je to dva měsíce, co jsme se naposledy viděli...co mě políbil, chytil za ruku a dal mi naději na návrat...za dva týdny mi zavolal, že se mou nakonec být nemůže, nemá čas, ale že o tom bude přemýšlet pořád...udělala jsem mu scénu, ponížila se, prosila ho, brečela, pomalu ho citově vydírala...stydím se za to, nikdy jsem to nechtěla udělat a přesto udělala....slíbil, že se mnou bude v kontaktu, že se ozve...ale už se neozval...proč taky..mně chlap udělat takovou scénu, taky už bych s ním nechtěla nic mít...a já blbka pořád čekám, že se jednou ozve a vrátí...ale proč, když je to tak jasné? nejraději bych si nafackovala...i proto, že jsem si to u něj tak pokazila, že jsem na něj tlačila...

Asi na tom opravdu něco...No, přiznám se že případné pečovatelské potřeby si vybíjím na potomstvu. Když potřebují vědí, že se na mě můžou obrátit. Ale je to vzájemné. ani oni mě nenechají ve štychu v případě potřeby.

Asi na tom opravdu něco bude...moji rodiče jsou rozvedení, šli od sebe po dvaceti letech a je pravda, že moje mamka říká, že by taky už s chlapem žít nechtěla, že má ráda svůj klid...s tátou spolu pár let po rozvodu nemluvili, teď spolu ale vycházejí, navštěvují se, jezdí na výlety, dnes jsme byli všichni na těch nákupech...prý si teď rozumí víc, než když byli spolu...nemilují se, jsou dobrými přáteli...
já sama zatím být neumím...jsem samotář, ale lásku k životu potřebuji... potřebuji být pro někoho potřebná, starat se o něj, být pro něj nepostradatelná...jak to nemám, cítím se zbytečná

Takže pokud dobře...Do šedesátky pár let zbývá, ale podle mě to není podstatné, je to zas jen škatulkování. Za 2 měsíce jdu na svatbu kamarádce, co žila v manželství 30 roků a teď začíná znovu. Vlastně začala a od píky, před cca 3 roky. Z manželství si přinesla jen starou komodu. Bývalý manžel zestárnul za ty 3 roky o 20 let, i když důvodem k rozchodu byl jeho nový vztah. Její přítel a budoucí manžel je chlap v plné síle, chytrý, hezký a o dost mladší a na rukou by jí nosil.
Škatulkování nemám ráda, je to o tom, co vyhovuje jednotlivci. A pro mě byly vlastně nezajímavější ty poslední roky. Muže ani vztahy nezavrhuji, ale cením si soukromí a samostatnosti.
Jinak s Shakirou máme hodně podobné názory a je pravda, že nemusíme poslouchat tikání. A je i pravda, že vztah bez povinností má taky něco do sebe. Ještě do třetice - osobně jsem zjistila, že přítel (bez společného bydlení) si váží vztahu víc než stálý partner.
A bez urážky, život který vedu (jak píšeš bez partnera) nemusím obhajovat. Žiju tak, protože mi to vyhovuje. Kdyby ne, změně se nebráním a zas to bude jen o tom, co mi bude vyhovovat, o ničem jiném :-). Ale jak píše Shakira, jsme někde jinde.