Agorafobie

Hani ,asi moc neporadím ,nejvíc mě držela rodina a pak bohužel AD ,ale jinak jsem musela sama ,chodit,chodit......Klid značí ,že mám sem tam závratě,obchod a tak ,ale snažím se na to nemyslet , já jsem měla kruté období po prvním synovi ,to jsem nesměla byt na chvilku sama ,šílené závratě,z toho ta bezmoc ,,po druhém dítěti zase ještě horší ,bo ho operovali 4.den po porodu ,tak jsem si užila....ale ted jsem asi o to silnější a nějaka závrat mě přece nerozhodí :-)) -samozřejmě s nadsázkou ,měj se

Alčo mám tři děti,ale během těhotenství byla agora hodná,asi se bála,že jsme na ni dva.A jak jsi dokázala se dostat od uplné bezmoci.........co to u tebe značí po celkem klid,každá rada dobrá písni prosím,děkuju

Ahoj všichni. Taky patřím mezi vás Agoráče. Mám za sebou zkušenosti od uplné bezmoci-po celkem klid. Ted jsem zrovna bez léků,jsem potřetí štastně těhotná. Ale není to taky uplně ideální , sem tam se potvůrka ozve. Ale já se nevzdávám ,naopak jsem se postavila proti ní a bojuji. Každý den chodím ven a dokonce vyhledávám místa,kde mi není zrovna nejlíp. Ale budu se prát.....Má tady prosím některá taky zkušenost s Agorou v těhotenství? Děkuji a přeji hezký den .

Zdenku je to tak domov je tam,kde je rodina a jestli v chalupě nebo ve vile v mém případě je to jedno
když zjistíš injekce Amorky,také prosím

Děkuju za reakce na mou otázku. Řekl bych, že jste tady hezky vyjádřily, co je to domov. Vkládal jsem teď nedávno svá velemoudra na jedny stránky o bezdomovectví, a jedno z mých prvních vyjádření tam, bylo právě cosi v tom smyslu, že domov není byt, ale hlavně ti lidi v něm i okolo něj, s kterými se máme rádi, a za kterými můžeme jít, když je nám ouvej.

Ahojky tak stím mám též zkušenost.Když jsem byla zamilovaná a nebo měla u sebe mulijící osobu tak jsem se cítila fit.Žádné ataky,žádné léky,dokonce jsem dokázala i do práce dojíždět mimo bydliště.Holt láska někdy dělá zázraky.Né nadarmo se říká že láska umí léčit že?

To je hezká rada,ale když o tom tak přemýšlím,něco na tom je,vždy ,když jsem byla zamilovaná fakt mi nic nebylo,no ale v 53letech,hmmmmmmmmmmmmmmmm???????????????????
to už je trochu jiné,a také vím,že se to vždy rozjede po nějakých traumatech -umrtí v rodině atd.

Kdysi jsme se do sebe zamilovali s mnohem mladší holkou (opravdová krasavice!). Trpěla současně klaustrofobií i agorafobií, jediné, kde se cítila fajn, bylo v lese. Skončili jsme po pár měsících dopisování v posteli, byl jsem její první. A od té doby to z ní naprosto spadlo, její psycholožka tomu nemohla uvěřit. Předtím nesnášela dopravní prostředky (kromě jízdy v autě s jejím tátou), pak si rychle našla jiného přítele a bez problémů s ním jezdila na dlouhé zahraniční cesty.
Takže moje rada: zamilovat se se vším všudy včetně sexu!

Zdenku, taky o tom přemýšlím, když vidím lidi zasažené povodní. Já bych nejpozději 2.den dostala záchvat paniky protože mě celkem spolehlivě vykolejí nepředvídatelné situace. Potřebuju mít věci v zažitém pořádku a taky jsem dost fixovaná na svůj domov.

Zdenku ahoj,já si jako agorafobik myslím,že záleží v jakém stavu momentálně agorafobie je,pokud trochu spí,zvládl by to,víš je to složité ,nejde to takhle zjednodušit,kdyby mě někdo vystěhoval z baráku na ulici ,určitě budu hledat pomoc u rodiny,příbuzenstva atd.,nemyslím si,že agor.lpí tak strašně konkrétně na tom svém bytě,spíše jde o to mít zázemí.Nevím ,jestli ti mé vysvětlení pomohlo.

Ahoj všem!
Už jsem tu dřív kdesi psal, že mým problémem je jiná fobie než agora, ale už dlouho se chci přítomných na cosi zeptat. Teď je tady zrovna ticho a nehrozí, že někomu skočím do řeči, tak tu řeknu, co mi vrtá v palici a snad mi na to někdo neco řekne: Zajímalo by mě, co by se stalo s agorafobikem, když by byl vystěhován z bytu na ulici, nebo by mu třeba "jen" hrozila ztráta bydlení.
Ptám se proto, že hodně lidí a tedy jistě i agorafobiků, nemá dnes z různých důvodů jisté bydlení. Podle toho, jak já chápu to co se tady píše, může být jakékoli léčení těžko úspěšné, pokud AgFobik jisté bydlení nemá. Dík,
Zdenek

Adelko písni na pp8

Jů ,tady nikdo nechodí ,vy jste všichni uzdravení? Já teda ne,tento tyden jsem se pohoršila ,že by počasí ??:-((

Dobrý večer, hledám nějakého dobrého psychiatra v Brně, který má zkušenosti s léčením agorafobie. Děkuji Alena

Ahojky tak Lindo já toto nemívám.Ba naopak mě právě tyto činnosti paradoxně zklidní.Apropo dnes jsem byla jak na pracáku tak u psychiatra.A teda momentálně to stojí opravdu za to.Víc jak měsíc jsem nebyla schopná vyjít dál než před barák.Holt krize kterou jsem už dost dlouho neměla.Takže má cesta byla bohužel taxálem nejdřív na pracák a odtama do špitálu k doktorovi.Jela semnou dcera.Měla jsem sice v sobě lék ale itak jsem se klepala jak ratlík.Naštěstí z taxikáře se vyklubal známý takže jsem to měla za hubičku a ze špitálu jsem zkusila jít z dcerou už pěšky a já to zvládla bez problémů i z lékárnou a to jsme se ještě zastavili v obchodě.Takže jsem si dala předsevzetí a dcera se nabídla že mi vtom pomůže,že budu denně chodit na procházky kam až zvládnu a jak dlouho vydržím.Už se znám a vím že jak zjistím že je vše ok budu ok i já a zase fungovat tak jak potřebuji.Dostala jsem nové léky a zintenzivním i návštěvy psychologa.Tak mi držte palečky musím to dokázat sakra.A vám ostatním přeji to samé.

Ahoj všichni, chtěla bych se Vás zeptat, jestli někdo taky míváte problémy, když třeba děláte nějakou činnost (např. vaření, mytí nádobí, oblékání, uklízení atd.) tak jestli se vám u toho třesou ruce i nohy a hlavně jestli u toho nemáte vysoký tep tak kolem 140??? Mě se tohle stává pořád, ať dělám, co dělám, vždycky je mi i na omdlení... máte tohle taky někdo?? díky L.

KDO MA ZKUSENOSTI S VYSAZOVANIM SERTRALIN SANDOZ.DIKY VSEM

Klárko prosímtě toto vážně už je okamžitě na pomoc lékaře.Začni něco opravdu dělat ikdyž jsi na to sama!!!!!.Ale jen tím že se tu vypíšeš si opravdu nepomůžeš.Ty stavy co popisuješ tu prožil opravdu každý a neboj se neumřeš,tím sem prošla nejen já,jen opravdu jdi ktomu lékaři mi ti tu nemůžeme pomoci,to může jen odborník.Jedinná rada je pokud ti bude opravdu zle k nevydržení tak si zavolej k sobě domů lékaře a nebo ti pošlou sanitu a převezou do nemocnice a pak samy rozhodnou co stebou dál.Mě se to stalo v loni v květnu a převezli mě do špitálu na internu a opravdu potvrdili to co už vím,je to psychika a doporučili psychiatra a změnu léků.My tě tu můžeme akorát podpořit ale pracovat na sobě musíš ty sama pokud máš ráda život a to tím že zajdeš k lékaři.Pokud tam nedojdeš vem si třeba taxíka nebo někoho popros.Ale proboha dělej už něco.

Lenko 1 čauky,,,,,,,,,,,,,,
Kláro to bude ok,jen s tím začni něco dělat

Ahojky Leni, já Ti moc děkuji za podporu. Já si stejně myslím, že jsem fakt na konci sil. Nemám nikoho, kdo by mě pochopil nebo kdo by mi pomohl. Jsem na všchno úplně sama, fakt se bojím, protože to moje divné bušení srdce, chvilkové tlaky na hrudník, rychlý tep, třes nohou, rukou a celkově stav na omdlení se mi nezdá normální :( fakt už nemůžu. nevím co mám dělat, nic mi nepomáhá,já má ještě problém, že se bojím fakt všeho. Mám největší strach ze smrti, bojím se infarktu, bacilů, špíny, všeho co je jedovaté, no prostě je toho šíleně moc a strašně to vždyky prožívám, bojím se i sníst cokoliv nového, co jsem ještě nejdla, protože mám hodně alergií, každou chvíli mě nekde něco bolí, oteče nebo pálí, nejvíc se bojim toho, že mi oteče krk a že se udusím, nebo že se mi zastaví srdce... s tímhle šíleným strachem žiju pořád. Také mám jeden velký problém v tom, že se bojím brát prášky. NEberu třeba ani blbej paralen.. mám fakt co dělat vždycky vzít nějaký prášek.. to už musí být fakt hodně zle... fakt nevím co mám dělat.. jsem prostě magor v každým směru. Bojím se i sportovat, abych náhodou nedostala infarkt nebo něco a přitom jsem hrála basket 8 let závodně... fakt nevím, co se to děje, jsem fakt v koncích:(