BULIMIE-Cesta k uzdraveni

Kláro- Jano, no to teda čumim. pokud jsi opravdu jeden člověk, tak klobouk dolů, je to výrazný posun v projevu. já se vlastně pořád úspěšně držím, začínám třetí měsíc a byly tak čtyři úlety. a to je taky úspěch. jinak ta AD nevím, jestli to k něčemu je, no ale aspoň se vyspím díky práškům na spaní. donutím tak mozek vypnout. průser je, že můj organizmus je po letech B tak zdevastovaný nejen psychicky ale i fyzicky ( to jsem ti psala), že mě skolí každá viroza. těžký průběh, zrovna tento týden. musela jsem odvolat služ cestu, považuji každé takové selhání za osobní selhání jakože jsem nevydržela ach jo. můžu si za to sama. ale B je prostě na těžkém ústupu. škoda že jsem nezačala dřív

Klárko, to co popisuješ, je opravdu velký krok dopredu.Gratuluju ti.PPP jsem trpela 14 let. Je mi 29 let. V současné dny - věřím - zavírám komplet vrata za minulým a nastupuji Nový život:) - chybí mi ještě "třešinka na dortu"....:)Tvoje odhodlání je vlastně vítězství. Prošla jsem všemi fázemi, včetně té, ve které se právě nacházíš. Myslím, že klíčovou věcí je = ZBAVIT SE STRACHU Z TLOUSTNUTI.Dále: tělo=organismus má svou přirozenou váhu a tu si musí najít. Jakmile začínáme jíst normálně váha jde dost nahoru. Je to normální. Organismus musí vyrovnat svůj metabolismus, vodu, která se doposud zadrzovala v tele, protoze tělo čekalo a připravovalo se na další 'katastrofu'.Doporučuji ti další skvělou knihu: "Rozlučte se s bulimií", autori: Lindsey Hall a Leigh Cohn plus stranky www.anabell.cz.

Ahoj B.! Mám otázky. Jaké máš zkušenosti s bulimií? Trpíš touhle poruchou? Nebo jsi tu nemoc už zvládla? Jestli jo, co ti pomohlo? Díky za odpověď. Ahoj Leo! Musím se ti omluvit, když jsem našla tenhle web tak jsem se ještě velmi styděla bylo to opravdu poprvé co jsem kdy o b. mluvila a moc jsem se za to styděla. Změnilo se toho v mém životě hodně od začátku dubna. Uvědomila jsem si, že se nemám za co stydět a začala jsem tady vystupovat pod svým jménem. Takže Leo jmenuji se Klárka Nováková a ne Jana. Psala jsem všechny příspěvky pod jménem Jana a od 22.4.2005 jsem se přihlásila pod svým jménem včetně emailu. To co je před 22.4.2005 jako Klara nejsem já. Držím se docela dobře od začátku dubna jsem nezvracela. Hodně mi pomohla ta výše zmíněná příručka od Krcha. Hlavně ta část o té vyzvracené energii. V podstatě tohle je teď moje brzda, protože to vlastně nemá cenu. Já jsem nikdy nehladověla a přesto, že i když jsem někdy zvracela prakticky veškeré jídlo pořád jsem přibírala. Bylo mi to divné, protože jsem si myslela, že vyzvracím všechno. Tahle informace mi dala vysvětlení. Pokud se večer nacpu šesti rohlíkama a vyzvracím jen něco kolem tří rohlíků energie. Tak to zvracení nemá smysl. To si rovnou můžu dát jenom tři rohlíky a zůstane ve mně i vláknina takže pak nemám hlad. Výsledek je, že si nakonec dám ty rohlíky jenom dva, protože mi tři připadá moc.Začínám se učit podle té příručky normálně jíst. Nejde mi to jím moc přibírám. Takže jsem nervózní. Krch doporučuje psát si jídelní záznamy vůbec se mi do toho nechce. Ale asi to budu muset udělat musím najít nějakou rozumnou míru kolik toho mám sníst. Aby se ta váha nehýbala. Mám strach, že se mi to nepovede a budu za chvíli jako bečka. Ten šílený strach je fakt nepříjemný. Snažím se jíst čtyřikrát denně. Krch doporučuje pětkrát. To mi taky připadá moc. S tím jídlem čtyřikrát denně mám taky psychické problémy. Ustoupili mi bolesti hlavy, což je pozitivní. To moje srdce není nic moc. Leo napiš mi jak se ti daří. Co je u tebe nového?

Jano, Katko, jak jste na tom? udělaly jste nějaký krok?

Klarko, mam. Mas na me nejake otazky?

Ahoj B. Jsem ráda, že jsi se ozvala. Máš asi nějaké zkušenosti s bulimií. Budu ráda, když se mi ozveš na můj mail. Nebo mi napiš svůj sem. Měj se. Klárka a taky přeju hodně štěstí.

Klaro, je to pravda. Zvlaste pri opakovenem zvraceni zustava v tele az 2/3 "jidla" z celkoveho mnozstvi, ktere clovek pri zachvatu zkonzumuje (- rovnez z textu pana doktora Krcha).Navic - organismus je neuveritelne chytry a hlavne MOUDRY!Jakmile jednou (co teprve pri opakovenem zvraceni) dojde ke zvraceni, rekne si: "Aha, jojo...tak holcicko, cokoli co ted snis, hned si pekne schovam, protoze ti fakt neverim a za den/tyden/mesic mi to udelas znova a co ja...z ceho mam do tela davat vsechny vitaminy, atd." - a tak vse vcetne vody zadrzuje a uklada do zasob - do doby nez ti zacne opet verit... Nejlepsi cesta k uzdraveni - dle meho presvedceni a viry - mit organismus za sveho nejblizsiho a nejlepsiho kamarada, plne mu duverovat a milovat ho plus zbavit se hruzy z mozneho ztloustnuti.Preji ti HODNE STESTICKA:).

Zdravím všechny kdo bojuji s bulimii. Bojuji také skoro 14let. Zhruba od začátku dubna se mi daří svou nemoc zvládat. Samozřejmě mám strach. Jsem nervózní, ale poprvé se opravdu držím. Pomáhá mi svépomocná příručka od Františka Davida Krcha Bulimie - Jak bojovat s přejídáním. Bylo tady řečeno spousta informací o bulimii. Jednu informaci jsem tady nenašla, tak ji sem napíšu já. Pro všechny bulimičky, které to nevědí cituji z výše jmenované knihy: "Cukry se začínají štěpit v ústech a jsou zpracovány poměrně rychle. V době, kdy velká část energie už obíhá v krvi, se zvracením zbavíte především vlákniny, minerálu a vitamínu. Určitá část energie je i v případě zvracení absorbována a při stále častějším přejídání může vést dokonce ke vzrůstu tělesné hmotnosti. Zvracením se můžete zbavit jen 40 až 60% energie požitého jídla. Studie sedmnácti žen s mentální bulimií v pittsburské Laboratoři pro výživu ukázala, že navozené zvracení mělo za následek redukci méně než jedné poloviny jídla zkonzumovaného během bulimického záchvatu. Ženy, které všechny pravidelně zvracely a přejídaly se, se měly při výzkumu přejídat a zvracet, jako to dělají doma. Když byl zjištěn jejich energetický příjem a množství kalorií, jež byly vyzvraceny, ukázalo se, že při záchvatu přejedení bylo zkonzumováno průměrně 2131 kcal a vyzvraceno však jen 979 kcal." Konec citace. Věděli jste to, já ne. To znamená, že když sežeru 200 gramů čokolády a jdu zvracet vyzvracím zhruba 100 gramů energie.

Předmět: Bojuji s bulimii Autor: Klara Datum: 5.4. 2005 21:54:23 Je tady někdo, kdo bojuje s bulimii a chce s tim skončit? Nezvracím tři dny a hledám někoho s kým bych se mohla podporovat. Aby se to opět nezvrtlo. Ozvěte se. Klára Předmět: Bojuji s bulimii Autor: Helena Datum: 5.4. 2005 22:04:11 Dobrej napad, Klaro, drzim Ti pesti !!!

Našla jsem si informace o Krchovi na googlu. Po třech letech bez internetu jsem nějak zapoměla jak internet funguje.

Leo dik, ze reaguješ, ale moc mi ta informace nepomohla. Jak se držíš? Ja se držím třeti den. Je to můj rekord (v domácím prostředí). Nervy pracuji na plno, bojím se selhani a přibírání.

Jano, Krch je český odborník na PPP

Leo asi jsem blbá nebo nemám ten správný přístup k informacím, ale nevím co je system Krch. Prosím napiš mi o tom něco nebo mi poraď kde bych mohla inforamce najít. Díky. Klaro chci se té hnusné nemoci zbavit a ZBAVÍM SE JÍ. Nic jiného mi totiž nezbývá. Nechci, abych kvůli něčemu tak hnusnému ohrožovala nadále chod mojí rodiny. Mám krásné zdravé děti a chci, aby byli i šťastné a to s matkou s B nejde. Jestli chceš bojovat se mnou ozvi se ve dvou se to lépe táhne. Hledám někoho s kým bych se mohla podpovat.

Jano, rozumím ti, myslím, že Katka je na tom stejně jako ty, samozřejmě se u nás nejedná o desetkrát denně, to by člověk , který má povinnosti fungovat nemohl. rodina to těžce odnáší vždy, asi bych ti jen psala to, co jsem už psala Katce. já se te´d snažím, ale je to velmi těžké,když jím, mám strach z přibírání, navíc stálá únava a vyčerpání, nic se nelepší...Lenka mi tehdy pomohla ujasnit si pár věcí, prosazuje system trochu jako Krch, to je to nejjednodušší a taky nrjefektivnější. ale taky nejtěžší.zásadní změna ale nastala až s nasazením AD, mám těch problemů za ty roky víc...

Je tady někdo kdo se právě rozhodl, že opravdu skončit s touhle hroznou nemocí? Případně někdo komu už se to povedlo, aby nás v našem usilí podpořil? Ozvěte se. Diky

Leo jsem rada, že reaguješ. Hm máš pravdu psychické zdravotní problémy mám a možná trochu i fyzické. Vím určitě, že psychika je v nepořádku kvůli B. Našla jsem tuhle diskuzi na internetu náhodou před pár dny a jsem za ní vděčná. Neměla jsem přístup k internetu několik let. Nejhořší na B je, že to odnáší děti. Nervozní podrážděná matka a malé děti nejdou do hromady. Proto s tím chci opravdu něco udělat. Četla jsem všechny tvoje příspěvky a diskuzi s Katkou. Běhá mi s toho mráz po zádech, protože se mě to osobě týka. Máme stejnou dobu trvání problému. Já už sice nezvracím 10 krát denně, protože to pak nemůžu s dětma fungovat, ale jednou denně určitě. Momentálně nechci zhubnout stačí, abych bez zvracení nepřibírala, ale pořád se bojím, že přiberu a bohužel i přibírám. Vím, že to jde normálně jíst, byla jsem s dětma v nemocníci a normálně jsem jedla. Měla jsem jiné starosti než zvracet a nebřibrala jsem. Doma se, ale pořád bojím a zvracím. Včera jsem četla tvou diskuzi s Lenkou. Jseš s ní nějak v kontaktu? Pomohla ti? Dnes se mi povedlo nezvracet a nepřejídat jsem se sebou spojená. Prosím ozvi. Jana

Jano, pokud máš B čtrnáct let tak jak popisuješ, máš určitě zdravotní problémy, jen je nepřipisuješ B. psychické i fyzické

Pro Joey. Nevím co ti poradit. Taky trpím touhle nemocí i tím, že to nemůžu nikomu říct. Asi se stydím. Kdyby za mnou někdo přišel a přátelsky si o tom se mnou chtěl popovídat asi by se mi ulevilo. Pravděbodobně by mi ani nevadilo, že je o dost mladší. Chce trochu diplomacie. Obdivuju, že jsi si toho všimla a tvůj zájem o pomoc. Pokud chceš opravdu pomoc tak si s ní zkus promluvit. Podle toho jak to dopadne můžeš jí ukázat tuhle diskuzi. Je to pouze osobní názor člověka trpící bulimii. Odborník by možná radil něco jiného.

Prosím o radu, v mém okolí je žena, která má příznaky bulimie. Je už starší kolem 40, všichni se tváří jako nic, ale co může člověk pro ni udělat, když se o tom nehodlá bavit s dítětem a ostatní se tváří jako by nic? Jsem o hodně mladší, kdyby to byla moje vrstvenice, tak s ní promluvím - a navíc, ona neví, že to vím. Přejídání, naříkání na váhu a následné zvracení, podrážděnost - je to ono a co s tím? moc děkuji, záleží mi na ní. U nás v rodině má jeden člověk s tímto zkušenosti a viděl ženy s touto nemocí umírat.

Jsem s té diskuze docela vyděšená. Poprvé někomu říkám svůj problém. Trpím bulimii již 14 let. Začala to docela nevině na svatbě kamarádky. Kdy jsem se přejedla a pak mi bylo hrozně zle. Po vyzracení se mi velmi ulevilo. Strhlo to neuvěřitelnou lavinu zvracení. Dnes sice nezvrace?ím pětkrát i vickrát denně, ale jednou denně téměř ano. Zdravotní problémy zatím nemám. Ale psychické problémy naprosto příšerné. I pří prasí tohoto textu mi velmi buší srdce. Poradíte něco?