BULIMIE-Cesta k uzdraveni

Dobrý den, nevím jestli je...Pavlo, to mi přijde jako závažný problém. A nedivím se, že tě to jako matku trápí, ať už má holka 15 nebo 25 let.
Je ale pravda, že pokud je plnoletá, nepůjde použít žádné opatření, které by ji v tom úplně zabránilo. Ono by to ani v těch 15 nebylo moc funkční, ale na nějaký čas by ji to ochránilo. Určitě pokud nechce, tak ji mluvit nedonutíš, je ale dobré jí dát vědět, že až bude chtít, jsi tam abys jí pomohla. A netajila bych se tím, že mě to jako matku moc trápí. Vždyť si ubližuje, a kterou mámu by těšilo koukat se na to, jak si její dítě ubližuje, byť dospělé.

Je třeba si ujasnit, že je to psychický problém. Šla bych tedy za psychiatrem já, a poradila se s ním, případně kontaktovala zařízení, které se na poruchy přijmu potravy zaměřují (Anabell).
Tohle je moc vážný a svízelný problém, a rozumím tmu, že cítíš velkou bezmoc. Máš to s kým sdílet? Manžel, kamarádka?

No nevím,to je asi její věc,ne,když už je dospělá a chodí do práce,patrně nebude nadšená z nějakého usměrňování.Zdravotní rizikovost bych si,ale rozhodně zjistil jako matka a to z internetu od pana googla a pak nějak zkusil ji zavést za odborníkem,včas.

Dobrý den, nevím jestli je toto téma ještě otevřené ale zjistila jsem , že mám doma problém.Vím již dnes s jistotou že dcera se přejídá a následně zvrací.Vůbec netuším co a jak s tím dělat.K lékaři jít odmítá , nakupuje si různé doplňky stravy . Po příchodu s práce se vrhne na ledničku vše sní a jde to vyzvracet.Došlo to dokonce už tak daleko, že zvracela dokonce i u sebe v pokoji do kbelíku který ráno zapoměla před odchodem do práce vylít a uklidit.Je zlá že to vím a odmítá se o tom problému vůbec se mnou bavit.Snažím se nevyhrotit situaci a nějakým způsobem s ní o tom problému navázat řeč a získat si její důvěru.Co dál to ale vůbec netuším.
Pokud je tady ještě někdo kdo má zkušenosti s tímhle problémem , tak budu vděčná za každou radu. Děkuji Pavla

Ahoj holky,
bulímii...Co píšeš, se mi moc líbí...takové pravdivé

JAK SE VE SVÉM TĚLE CÍTIT...Ahoj holky,
bulímii naštěstí léčit nemusím, ale moje kamarádka ano a mrzí mě se na ni dívat, jak ji to obtěžuje a týrá.

Vím, že je strašně těžké, ale celkový lék je to zamyslet se nad tím, proč tím vlastně trpíte a neléčit jen bulímii, ale také hlavně zdroj. Ať je to špatný vztah s rodinou, lidmi ve škole, pocit méněcennosti se známkami, sportu a tak. Vím, že mě se to říká.. Holky prostě klíčem je začít se mít ráda, jak tenhle článek prozrazuje. Najít si něco, co mi jde a oceňovat se, oceňovat se!

Věřte klukovi, když vám řekne, že jste krásné. Je to pravda! Jemu se líbíte(pokuď vás ovšem jenom nechce zatáhnout do postele:P)Tomu mýmu jsem taky nejdřív nevěřila, pak jsem se nechala ukecat a najednou se líbím více chlapům. :) Protože si více věřím a mám se ráda! Tak se o to taky snažte! Kupte si něco, co vám fakt sluší:)

Jsem si vědoma toho, že to jsou jenom kecy a když příjde na lámání chleba, jsou moc teoretické, ale je to pravda!!
Takže holky, moc vám držím palce! Najděte v sobě něco, co vám jde a za co se budete mít ráda - to je první krok!
s láskou, Mína

všem, kdo trpí bulimií (a navíc třeba i depresí), chtějí přestat a zdráhají se navštívit psychiatra: mně velmi pomohl lék (léky) s účinnou látkou fluoxetin. V příbalovém letáku je to přímo jako indikace (viz. např. http://www.psychoweb.cz/leky-a-letaky/apo-fluoxetine---pribalovy-letak-ucinky-nezadouci-ucinky-davkovani/. Jelikož jsem neukázněný pacient :o) a poslední dobou problémy nemám a tudíž jsem léky nebrala, mám docela zásobu. Kdyby měl někdo zájem, mám APO-fluoxetine 4 balení po 100 tbl. (berou se 3 tbl.denně). Expirace je u dvou balení do 09/2015 a u dvou 06/2016. Je mi líto to vyhodit, prodám za symbolickou cenu 180,- Kč za 1 balení, plus bohužel 100,- za dobírku (nenažraná pošta), nebo možno poslat peníze na účet předem, pokud mi věříte. Účinky se projeví až cca po třech týdnech, lepší brát dlouhodobě. Mně to na deprese a těžkou bulimii pomohlo. Pokud byste měli někdo zájem, pište prosím na [email protected]

prosím napiš mi, bojuji už 13 let:( [email protected]

Ahoj Darinka. Čítala som...Ahoj Zeynan ozvala by ses mi prosím na email [email protected]? Vše pak napíšu do emailu ;-)pa a díky

Dobrý den, mám dotaz.Přes rok trpím bulimií a pomalu se z toho dostávám ale trápí mě dost potíže se zažíváním a hlavně s nadýmáním.Mám bolesti břicha a trpím často průjmy a nebo naopak zácpou.Nemáte nějakou radu prosím?Piju i bylinkový čaj předem děkuji.Kdyby někdo náhodou odepsal tak i třeba na mai blmclove"seznam.cz díky

Ahoj, píšu zrovna článek o bulimii do časopisu pro ženy a hledam nekoho, kdo si tim prosel nebo prochazi a byl by ochotny udelat se mnou minirozhovor, napr. pres email, abych mohla lepe ctenarum lepe priblizit pocity a zivot cloveka s touto poruchou. Pujde o 3-4 otazky, samozrejme naprosto anonymne. Pokud budete ochotna venovat mi chvilku Vaseho casu a rici neco o svych potizich, prosim, ozvete se na email rozhovorVK"seznam.cz, moc dekuju. Veronika

Ahoj, já s bulimií bojuji docela dlouho, přes určité terapie, kineziologické odbloky ... se mi povedlo samu sebe mít ráda, alespoň v mezích. Pomohlo mi to vzpomenout, kdy to začalo, proč to tak mám.. docela mě sebraly deprese z toho, že jsem se já sama takhle trápila a převzala od druhých "ideální" vizi toho jak bych měla vypadat, chovat se, žít.. ale nikdo se v dětství nezeptal, proč se trápím. Tolik mě bolel ten nezájem o to co se dělo, tohle všechno si znovu prožívám v terapiích. Rozpomínám se na tyhle prožité věci a převzaté vzorce, které jsou špatně. Nechci je. Přišli jsme na to, že jsem byla zneužívaná strýcem, docela úspěšně se mi to podařilo samu sebe přesvědčit, že se to nestalo, že to nebylo. že to prostě není možný, aby mi tohle někdo dělal.............. ten zoufalý stav, který jsem měla v sobě - jsem začala řešit -JÍDLEM. Počátek všeho.. nastal strach, pocity viny, že jsem špatná, že to všichni na mě poznají, obrovský pocit špíny, toho,že já dělám něco špatného.. při vzpomínce na to, v té době dospělý člověk - zneužívající dítě!!, kterému je 8 let - mi dal pocit viny, že já ho provokovala, já za všechno můžu... není to tak. Teď to vidím tak, že říct to po 20 letech někomu z mých rodičů-nevěřili by mi.I když se mě máma ptala, proč tam za stejdou nechci... vždyť ho máš tak ráda, tak ráda se s ním mazlíš... posílali mě tam.. no, je to pryč, ale poznamená to člověka na celý život. Ztráta důvěry, strach z intimního života,vůbec z mužkého čehokoliv... chce se mi z toho brečet, jsem vdaná a chci dítě,ale pořád mám v sobě tohle, ten odpor, vinu, strach, který jsem řešila jídlem. Pomáhá mi paní psycholožka, která šetrně se mnou probírá, co se ve mě děje.. jsou to malé kroky, ale i tak vidím zlepšení a miminko se časem povede určitě.

Marťásku, úplně přesně vím, čím procházíš, je to strašná saň ta bulimie, já jsem s ní bojovala skoro 19 let, bohužel jsem boj prohrávala, musela jsem na léčení, strávila jsem v psychiatrické léčebě dva měsíce, nedá se říct, že by to bylo úplně zbytečné, ale návrat do normálu jsem nezvládla, následoval pokus o sebevraždu a další hospitalizace na psychině. Strašně moc mi pomohl manžel, nějak se to ve mě zlomilo a s malými příhodami jsem to zvládala. Pak následovalo šest let, co jsem byla relativně v pohodě. Jenomže už nejsem žádná mladice a po čtyřicítce mě nějak přestalo mé tělo poslouchat, začala jsem přibírat při stejné fyzické zátěži a kalorickém příjmu a zase si nevím rady...
Takže bulimie je běh na celý život, jen záleží, co všechno jsme ochotny obětovat. Vím přesně, že už nikdy nechci znovu zažít pocity bezmoci, bezesné noci s bolestmi kloubů, svalů, zničující deprese a sebeobviňování, ale nevím, jestli to zvládnu. Pocit nespokojenosti s vlastním tělem začíná zase vyhrávat.

Martasko, máš nějaké zdravotní problémy? co imunita, tlak v očích, deprese? jak to zvládáš?

Předmět: Bojuji s bulimii ...ahoj sem simona,napis mi na email [email protected] ja taky bojuju s bulimii,,je to uz deset let. doufam ze se spolocne budeme podporovat a drzet se aby ta zakerna choroba zmizela navzdycky

Typ na krásnou postavu!...zdravím... Upřímně - tenhle komentář z mého pohledu nikomu nepomůže. Já nevím, ale když to vezmu z tohohle pohledu, tak máš obrovské štěstí, že vážíš, kolik vážíš. Metabolismus je u každého jiný. Znám holčinu, která se na rohlík jen podívá a přibere pomalu půl kila. (s nadsázkou) Zkrátka někdo - aby neměl výčitky svědomí, protože prostě má pomalej metabolismus - si to knedlo zelo nedá, tak bych asi o tomhle jídelníčku nemluvila. Pohyb je důležitej, nepochybně a souhlasím, že pravidelné jídlo, hodně zeleniny a adekvátní poměr jednoduchých cukrů a bílkovin pomáhá, ale - chce to najít zdravý poměr, každé tělo potřebuje něco jiného. Pokud však v úvodu zaznělo, aby se tady mj. objevily tipy na adekvátní jídelníček bulimiček, knedlo - zelo asi není ten správný vzorový příklad. měj se hezky.. :o)

Typ na krásnou postavu! :)

Já mam 162 , jsem štíhlounká, mám 50kg, jsem akorát, prsa akorát, a jím celý den uplně všechno ;-) . Samosdřejmě pár krát do týdne si zacvičím, takže mám zpevněné tělo. Ráno snídám, k obědu si dám klidně knedlo zelo vepřo, ke sváče jogurty, k večeři další pořádný jídlo, někdy si namažu i chleba se sádlem. Samosdřejmě to prokládám zeleninou, ovocem. Jsem zdravě štíhlá, mám hezký zadek, prsa. A chlapi po mě šílej. Naopak skoro žádný chlap nemá rád vychrtlý ženský, co jsou kost a kůže. Je to antierotický a antipřitažlivý.. A naopak, když budete hladovět, tak vaše tělo si bude vytvvářet tukové zásoby, protože neví , jak dlouho ho opět necháte hladovět, takže si vše co sníte raději uloží do zásob.. Ale pokud budete jíst pravidelně normální jídla, metabolismus se zrychlý a nemusíte se bát tloustnutí.. Naučte se mít rádi sami sebe a až když se přijmete, takové jaké jste, pujde vám i snadněji hubnutí. Doporučuji knihu : Miluj svůj život, Luise L. Hay (tahle kniha mi velice pomohla).

Jezte, sportujte a mějte se rádi!

užitečné rady

Hladověním a dietama si zbytečně odvápnujete kosti, ničíte celé tělo, ztrácíte minerální látky a vitamíny, tzn. vlasy, plet, zuby jdou do háje..Orgány též.. Pak jsou problémy s plodností.. Zažívací trakt je poškozený, nafukuje se břicho, vytváří se vředy, klesá hormonální hladina, začínají vyrůstat po těle chlupy.. Jezte, pijte hodně vody a sportujte.. Po dietních výrobcích se tloustne, protože naše tělo nedokáže zpracovat umělé látky (do dietních potravin se nedává cukr, ale chemie, kterou naše tělo nedokáže zpracovat a vyloučit, proto to ukládá). Když si dáte přírodní cukr, živočišný tuk, tak to ztrávite a odejde to z těla.. Ale uměliny ne..

AHOJ,CO TADY VŠE ČTU JE...Ahoj Darinka. Čítala som tvoj príspevok. Ja som štíhla a mala by som skôr pribrať. Trpím bulímiou už 4 rok. A je to čím ďalej horšie. Prejedám sa skôr 2 x to týždňa, ale môj problém je ten, že neudržím nijaké jedlo. Môže to byť aj hocijaké aj diétne. Každý deň si hovorím, od zajtra.. Žiadny lekár ma od toho neodnaučí, musím sama. Ale každým dňom zlyhávam. Už ani neviem aké je to sa normálne najesť a nemať výčitky. Už ani neviem ako k tomu došlo. Samozrejme to boli problémy s priateľom a jeho predstava mať štíhle dievča. Som v tom, a je ťažké z toho kolotoča vyjsť. Zeynan.

AHOJ,CO TADY VŠE ČTU JE MAZEC-JA MĚLA NEKOLIK LET ANOREXII ,POMOHL MI PSYCHIATR I PRITEL.PAK SE TO ZPRAVILO- ALE TED ASI ROK TRPIM BULIMII ANI NEVIM JAK SE TO STALO A ANI NEVIM PROC.JEN VIM,ŽE MĚ TO JIDLO USPOKOJUJE ALE ZAROVEN VIM, ŽE JE TO SPATNE CO DĚLAM A NIČIM SI ZDRAVI,A NIČIM TÍM SVOJI MAMKU COŽ MĚ TRAPÍ NEJVICE,NIKDY JSEM MOC V ŽIVOTĚ NEMĚLA ŠTĚSTI A NIKDY JSME NEBYLA ŠTASTNA SPIS PESIMISTICKA,JE MI 25 LET ,PŘITELE NEMAM NATOŽ DÍTĚ ,PRITOM MOJE SPOLUŽACKY MAJI ...ASI VŠE KOLEM,MĚ NEJAK DEPRIMUJE.DEPRESE PRACI NEMAM ATD.ALE JAK SE NEPREJIDAT A PAK TO NEVYZVRATIT??CHODIM K PSYCHIATROVI DAL MI JEN LEKY ALE NEPOMAHAJI JEN NA PSYCHIKU NE NA NECHUT K JIDLU.DO NEMOCNICE SE MI NECHCE...ALE ASI BY TO BYLO NEJLEPSI.ALE KDYZ TADY HOLCINA PSALA ,ŽE ANI PO LECENI NA PSYCHIATRII JI TO NEPOMOHLO TAK NEVIM..PROSIM PORADTE NEBO JEN POVZBUDTE CO STIM MAM DELAT.TAKE SE PROHLIŽIM UZ OD 17 LET. JESTLI JSEM STIHLA A KDO JE TLUSTSI..IKDYZ CVICIM..POSILUJI STALE SI NEPRIPADAM SEXY :(

Ale to že je to psychická porucha zas neberte tak vážně, protože psychické potíže jsou přirozeným důsledkem hladovění a zažívacích potíží, které tohle všechno provází.... Je prokázáno, že pokud člověk nějakou dobu hladoví (a i bulimičky po záchvatu třeba i den, dva i více hladoví, i když to tak necítí), tak nastávají změny i v psychice, které ještě přetrvávají i po tom, co se stravování upraví k normálnímu režimu.... A to je právě ten největší problém!

Ahoj holky, taky jsem si prošla bulimií, respektive něčím mezi bulimií a záchvatovitým přejídáním, ale v podstatě je to závislost a psychická porucha... Sice jsem se vyléčila, ale po několika letech, kdy mám neustále problémy se zdravím a imunitou, jsem částečně spadla zase do ortorexie (přílišná zaujatost zdravým stravování), přitom paradox je, že jsem si chtěla zlepšit zdraví :-(( Není to jednoduché.... Ale teď se snažím přibrat a doufám, že se to zadaří a budu na tom se zdravím lépe...

Kdyby někdo chtěl probrat svoje potíže, ráda přispěju zkušenostmi a poradím v rámci mých možností.

Můj FB je Radka Hajasová, mail - [email protected]