Bulimie

Hojky já bych taky chtěla vědět nejlepší projímadlo...ty už víš nějaký dobrý??

Ahoj, zrovna jsem dopekla záviny, které jsem si naplánovala sníst spolu s další hordou jídla... Zhruba před rokem jsem začala trpět anorexií, ale díky mojí mamce se to včas podchytilo a začla jsem se léčit, takže ze mě nebyla typická kost a kůže, ale na svách 180cm jsem měla 59kg... Někdy v květnu jsem z toho byla opravdu už venku, bylo mi fajn, všechno bylo super, jím dost a snad normálně, ale občas mám nezvladatelné chutě a jdu na nákup, koupím si spoustu sladkého a brambůrky, prostě všechno co normálně nejím asním to... pak to samozřejmě vyzvracím.. Nejhorší na tom je, že vím, že to nemám dělat... Pořád musím myslet na jídlo, plánuji si datum dalšího přežrání, co si koupím.... Nevím jak s tím bojovat, jak to zvládnout.. CHtěla bych si o tom s někým popovídat, z rodiny to naštěstí nikdo neví. Od září mě čeká vysoká škola a já chci začít žít normální život. Nechápu, jak je možné, že mi takhle selhává sebeovládání.. Kdyby se tu našel někdo, kdo by mi chtěl něco poradit nebo říct, tak zde je můj mail: Kristyna.Khorel"gmail.com
Děkuji a jestli tu někdo trpí jako já, tak ať se drží, nějak se z toho dostaneme!

sorry zapomnela jsem na n
takze moje emailova adresa je
shinyskin"gmail.com

Ahoj, jsem z Prahy. Rada se potkam a povyrazim.
shinyski"gmail.com

Ahoj,o bulimii vím své,jelikož i já jí trpím již 7 let:-((((.Poslední víc jak půl roku se hodně snažím,dokonce jsem přestala neustále myslet na jídlo a zvracím tak 1 x za měsíc.Teď jsem začala jezdit do Anabell a hlavně se objednala k lékařce.Zkuste to také,věřte mi,že ono když si jen člověk o problému který má jen povídá s někým,kdo před ním nezavře dveře a chápe jeho problém,věřte,že už jen to pomůže.Mne nejvíce pomáhá právě tohle a především větomí toho,že nechci přijít o své nejlepší přátele,kterým jsem se postupně svěřila a oni mi "otvírají oči".Začala jsem vnímat víc lidi kolem sebe,to jak se k Vám chovají,že Vás mají opravdu rádi a dokonce už jsem si i zvykla na to,že jsme přibrala a konečně i chlapi víc koukají,zvýšilo se mi sebevědomí právě tím.Tohle je přesně ono co my nemocné potřebujeme.Hlavně musíme ale chtít my samotné se uzdravit,jelikož když my to nechceme,nikdo,ale nikdo nám pak nemůže pomoci!!!!Takže všem,kteří tento problém mají stejně jako trochu i já(i když u mne je to otázka času,jelikož jsme na 100%rozhodlá,že už nebudu takhle blbnout)přeji strašně moc dobrých lidí kolem sebe,nebát se jít k odborníkům a hlavně celkově myslet pozitivně!!!Věřím,že se všichni co nejdříve uzdravíme!!!!Moc a moc držím pěsti!!!Chce to vážně jen se ráno začít usmívat,říci si,co je v životě to nejdůležitější,kouknout kolem sebe kdo nás všechno má rád,jak je svět nádhernej a ono to pak půjde samo!!!!Věřte tomu stejně jako já!!!
Hodně sil.
Pro Marka,který má kamarádku.která je nemocná,tomu mohu jen poradit,aby se té slečny opatrně zeptal,aby věděla,že o jejím problému ví,nebál se jí otevřeně říci,že o ní má strach,ale i tak při ní bude stát a nikdy jí za to neodsoudí!!Mne se bohužel stalo i to,že mne bývalý přítel za to odsoudil,jelikož jsme mu to po neskutečně dlouhé době nakonec s velkým ponížením a hlavně ostychem řekla a on?Rozešel se se mnou,proto nemoc o to více pokračovala.Tohle mám ale vyřešeno,na všechny kolem kašlu,mám své přátele,kteří ví vše a mají mne stenj rádi pořád.Tak hlavně se nebát jí klidně i navrhnout pomoc odborníka,klidně jít i s ní,aby se tolik nebála.Prostě neustále jí podporovat,jó?Myslím,že pak i ona začne postupně určité věci chápat a nakonec k lékaři půjde!!!Odborníků je strašná,ale strašná spousta,záleží jen kde bydlíte atd.Stačí si pak vybrat.Já dojíždím skoro 2 hodiny k lékaři,jelikož jsme z menšího města a nemáme tu žádného odborníka,no ale uzdravit se chci,proto nelením a dojíždím!!!!!!!
Tak všem držím neskutečně moc a moc pěsti!!!!!Zvládneme to!!!!!!

Ahojte. Moje starší sestra kdysi trpěla nejdřív anorexií a pak bulimií. Doma bylo kvůli tomu docela peklo, protože mamča se o ní strašně bála a tak dost vyváděla. Ségra je dneska už naštěstí zdravá, dostala se z toho hlavně tím, že se vdala a otěhotněla. Přehodnotila si spoustu věcí, psychika se jí spravila... Dneska má krásný 2 holčičky, jí normálně (ale žádný přežíračky;o)) a postavu si udržuje hlavně aerobikem. Je už sama se sebou spokojená, proto jí to sluší ještě o to víc :o). Hodněkrát jsme na to vzpomínali a říkala mi, že jsem jí prý nejvíc pomohla já, a to psychicky. Stála jsem při ní a hlavně jí za to nenadávala. Samozřejmě, že jsem o ni měla taky strach, protože se z ní stávala "labilní troska", volala jsem i na linku bezpečí a kde co....Jen chci říct, abyste v tom hlavně nezůstávaly samy a nebojte se vyhledat odborníka. Nejvíc je to totiž o psychice - ta se musí hlavně léčit... a odnáší to samozřejmě i fyzický zdraví, který máme všichni jen jedno. Vím, že se to jednoduše říká...(já jsem měla jen kratší dobu anorexii, ale naštěstí jsem tomu nepropadla úplně),ale já teď bojuju s jinou psychickou poruchou a musím říct, že bylo pro mě zásadní to s někým rozebírat, pevně se odhodlat s tím bojovat, nepodléhat depresím, že to už nikdy nebude dobrý...(protože bude - viz. moje šťastná ségra) a najít si tu svoji "terapii" - něco, co bude pomáhat nejvíc zrovna mě ;o).Hlavně se tím nenechat ovládat, přeci jenom je to "jen nemoc", která se dá léčit! Tak hodně štěstí!!!

Blanko, je to slozite s tim prestat. Ja uz bulimii trpim pres 10let a porad si kazdy den jen co se probudim rikam ze si dam zdravou snidani at ji pak nemusim vyzvracet... jenze jakmile si dam jen kousek cehokoli,chytne me ta zrava a uz do sebe cpu vse co vidim...a tak je to porad dokola a dokola. Nejhorsi je ze se mi uz hodne kazi zuby a taky i celkem plet trpi.A hlavne jsem hodne unavena a nemam vubec silu pak neco delat. Vzdycky si pak rikam ze bych radeji trpela anorexii nez bulimii.pisni jestli budes chtit -valerierosi"seznam.cz

Ahojte, seznamil sem se s kamoskou, trpi bulimii a anorexii, nekdy neji skoro nic jen prasky, nekdy ji, ale pak to jde vyzvracet. Je ji 24, meri 176 a vazi 40 kilo. Bojim se o ni, ale nevim jak ji pomoci.

Ahojky,jsem bulimička už přes 3 roky,prošla jsem si různými metodami léčby,ale myslím si,že i kdyby stáli všichni na hlavě a já nechtěla,tak se nic dít nebude.Nemůžu napsat,že jsem v pořádku,protože pořád zvracím,sice ne tak intenzivně,ale bulimie ve mě je..Je to boj,ale důležité je pokaždé vstát a zkoušet to znovu..Pokud mi někdo chcete napsat nebo poradit a popovídat si,budu jedině ráda...B.Slavikova"seznam.cz

ahojte, ja mam tiez problem z bulimiou...tiez prehanadla. co sa tyka prehanadiel, uzivam ich preto, lebo vzdy som mala problem s prirodzenym vyprazdnovanim, trpim zapchou. a co sa tyka zvracania...nie je to ani pre to, aby som schudla,mam reativne dobru postavu a nevadi mi, prejedam sa a potom zvraciam ked som sama, mam depku, smutok, som z niecoho nadsena alebo nestastna, nervozna...proste vsetky stavy...a s toho ze neviem co zo sebou, akoby som sa neznasala to spravim.snazim sa kupovat si uz iba zdrave potraviny,ale som schopna ziest ich naraz vsetky.alebo ked si nekupim nic, musim do obchodu a kupim si iba nezdrave a spraskam to uz po ceste. uz neviem co s tym...je super ze si tu piseme...poradi, pomoze...ale skutocne???

Ahoj všem, kdo jste z Prahy a okolí, v Anabell bude ve čtvrtek 29.11.07 Den otevřených dveří, dá se tam inkognito přijít a okouknout terén, třeba by se Vám některá služba mohla hodit, dají se taky půjčit knížky, získat informace a letáky, koukněte na povidani.unas.cz, je tam pozvánka i podrobnosti.

Taky otvíráme psychoterapeutickou skupinu, koukněte na web a dozvíte se podstatné.

byla jsem bulimička 15 let.Se vším všudy,včetně psychiatrické léčby,dlouhodobé užívání antidepresiv,psychoterapie atd.Neexistuje nic,co bych o bulimii a poruchách příjmu potravy nevěděla.Rady odborníků mě nudily,je to pořád dokola,nikdo vlastně neví pořádně co s tím.Až vás to začne skutečně válcovat a skutečně s tím budete chtít něco udělat,napište,jsem ochotná pomoct,ačkoli jsem si říkala,že tu svini-bulimii už do života nepustím..myslím,že moje zkušenosti by mohly pomoct a proto je to moje povinnost.Email:nena02"seznam.cz

Ahojky!!!Chtěla bych vám taky povyprávět svůj příběh...snad se mi trochu uleví... Takže,začalo to před 3roky.Musela jsem jít na operaci se štitnou žlázou.V té době sem vážila 75kg.Po operaci jsem 3roky poctivě cvičila až sem se dostala na váhu 54kg.No a pak sem začala slýchat jak mi to sluší,že sem hubená no a já si to vzala k srdci a začala se cpát no přímo se přejídat.Samozřejmě že váha šla na horu.Teď vážim 63kg no a sem bulimička.Furt zvracim,přejídám se,zvracim a zase se přejídám.Vždy si řeknu že s tim skončim ale druhý den se to opakuje znovu.Už fakt nevim co mam dělat.Je mi 14let ale rodičum to nechci říct.Nemohl by mi někdo prosim poradit?už fakt nemůžu...

Ahoj všem !
ráda bych si dopisovala s nějakou slečnou či klukem co se trápí bulimií.Jen tak si povídat.Pokud bude mít nějaká z Vás zájem si semnou dopisovat, budu moc ráda.Anna

Anna.Emma"email.cz

Jéé ahoj Kristy,taky si musím pomáhat abych to vyzvracela,nejdřív se neudržím a nacpu se vším na co mám zrovna chuť a když už vidím že mám nemůžu ani dýchat jak sem přecpanáa mám obrovský hnusný břicho tak jdu,strčím si prsty do krku a dělám tu hnusnou věc.já za jídlo neutrácím,sama bych si nic nekoupila,říkám si že když nebudu mít doma nic tak to zvládnu,ale bydlím s rodičma a tak sou doma zásoby všeho možného.je mi 18 a fakt už to nezvládám,procházela sem sice horšíma věcma,anorexie přes2roky ze mě udělala trosku, vychrtlá až hrůza,ale mému novému příteli se to nelíbilo a tak sem kvůli němu začala jíst...a nepřestala-bohužel.přítel mi dal kopačky nj když někdo nezvládne život bez drog a dalších:o(((,prej se nechce vázat a já to už psychicky nzvládla (najednou toho bylo moc)přestala sem chodit do školy a chodila do přírody,brala odvahu na to,abych spáchala sebevraždu a přišlo to,byla sem moc na dně a prostě pobrala pečlivě vybrané prášky,napsala dopis na rozloučeno,vylezla na kopec a tam to do sebe naházela,ale něco selhalo a já usnula nebo možná upadla do bězvědomí a probudila se po pár hodinách.to byla další rána,sem neschopná se i zabít:o(((nj když někdo nezvládne život bez drog a dalších:o((( ale chybí mi někdo kdo by mi pomohl a hlavně mě dostal do pohody,přestat s tím vším a důležité pro mě ZHUBNOUT! emám chuť už nic dělat,jen chodím na brigádu,přijdu z ní a jdu se nacpat a potom vyblít.je to husný kolotoč.

katty, já jedu taky v bulimii už hodně dlouho, dokážu sníst tolik jídla najednou, že mi skoro praská žaludek, zvracíš samovolně nebo si pomáháš ? Já musím vypít dost vlažné vody a pomáhám si prstama. Tohle zvládnu i několikrát za den, vyzvracím se, jsem prázdná, mám hlad a jedu zase na novo. Kolik utratím za to peněz, jak to máš ty a kolik ti je let ?

Nevím jak se toho zbavit.když člověk začne jednou nedokáže přestat,každý den někdy i párkrát denně se přecpu a pak valím zvracet.je to sice pěkně hnusný a ničí mi to zdraví a život,ale je to jako závislost.jednou sem to ukusila a už 5měsíců v tom lítám.nenávidím se za to a taky se stydím.nevím co dělat dál.chci přestat.nejdřív sem trpěla anorexií,ale to už sem nezvládla,přibrala kolem 15kil běhěm chvíle a ted sem v dalším hnusném průšvihu a chytám depky.kdo má zkušenosti a ví jak z toho at se ozve, moc díky

já jsem zvracela schválně na dovolené, kde bylo fakt hodně jídla, nedokázala jsem odolat, vždycky jsem se nacpala a pak jsem zvracela. Měla jsem pak fajn pocit že ty kalorie už mi nic neprovedou. Ale doma to nedělám, tady prostě nemám žádný švédský stoly který by mě sváděly, takže si hlídám jídlo a zvracet nemusím. Ale co já vím, možná kdybych bydlela sama a nikdo mě nemohl přistihnout, možná bych se cpala a zvracela i doma...

Já si kupuju Millene Stadalax

prosím poradte mi nejlepší projímadlo