Bulimie

Ahoj,všechno co jsi napsala s tím souhlasím jen nevím na koho se obrátit kde hledat pomoc. Bojím se jen tak přijít k lékaři bez doporučení. Prosím o radu nebo kontakt na někoho, sama to opravdu nezvládnu.Děkuju Petra

Ahoj holky, zdravim. Ja jsem v tom zacala litat pred tremi roky, ted to sice neni bez problemu, ale je to vyrazne lepsi. Cetli jste knizku od Sladke-Sevcikove Z deniku bulimicky? (vyslo to teprve nedavno u Portalu). Muzu ji jenom doporucit. Prubeh nemoci, ktery tam autorka popisuje je trochu drastictejsi nez u me, ale ve spoustech veci jsem se "nasla" a diky tomu si je uvedomila. A to je hodne dulezite.Mejte se fajn a drzte se.

Ahoj Petulo, predem Te zdravim, doufam, ze dneska jsi o neco lip naladena. Tvuj pribeh, mi pripomina muj zivot. Zacala jsem s bulimii nekdy pred 10 lety. Jednou se spoluzacka zminila o zvraceni atd.. a me nenapadlo nic jineho nez to zkusit. Kez bych to nikdy neudelala. Presne jak pises, diety, hladovky a pak to vzdycky prislo - dohnat to, co jsem jist nemohla, nesmela. V noci jsem vstavala a vybagrovala lednici, spajz a pak zautocila na WC. Vzdycky jsem byla oplacana, ale dnesni trend je nekde uplne jinde. Denne se vazim, merim, premeruju vsechny partie, denne si rikam tohle nebudu jist, budu stihla.. ale vydrzim to jen chvili. Kdyz jdu s manzelem a on se otoci za hubenou, "kozatou", dlouhovlasou blondynou, tak by me snad kleplo. Porad mi rika jak by mi slusela mini, kriste na nebi vzdyt bych v tom vypadala jako idiot! A to me proste nuti k tomu, abych pokracovala v te podelane bulimii dal. Uz asi tyden me trapi priserny hlad. Najim se a jako bych nejedla, snazim se na to nemyslet, ale nejde to. Proste mi hrozne kruci a ja nevim, jestli je to dalsi priznak bulimie nebo jine nemoci, treba cukrovky. A vlastne proc reaguji na tvuj prispevek, chtela jsem Te jen podporit, je to vubec poprve, kdy pisu do nejake debaty, mozna je to jen placani do neznama, ale treba mi to pomuze se "vykecat" a najdu sama lek. Ale chtela jsem Te hlavne povzbudit kvuli tvemu novemu vztahu, nepodlehej "bejvalce" a svym predstavam a srovnavani Vas obou, ON te chce, treba proto, ze jsi prave uplne jina. Uz ho nebavej ty vychrtlice :o) Proste se, mila Petule, drz. To je vse :o)

Ahoj holky,přečetla jsem si všechny Vaše příspěvky a všechny žádáte o pomoc,jak s bulimií přestat, prosíte o radu. Bohužel se Vám to asi nebude líbit, ale 1. úspěšným krokem k vyléčení je, PŘIZNAT SI, ŽE SAMA NIKDY NEDOKÁŽETE Z TOHO KOLOTOČE - HORA JÍDLA-PŘEJEDENÍ SE-ZVRACENÍ-NEGATIVNÍ POCITY VYSTOUPIT. Že jste jste nemocný člověk a trpíte závislostí na kterou musíte neustále myslet, každou minutu jí nosit v hlavě, přizpůsobovat jí celý Váš život.Každý den si dáváte předsevzetí, že už od zítřka začnete normálně pravidelně jíst v menších porcích.Pár dní se to daří, ale nedá Vám to a znovu se přejíte, zvracíte...Jde to stále do kola.Uspokojení jídlem, zvracení a pocity viny, kdy se nemáte ráda, připadáte si neschopná, méněcenná, padáte do hlubin. Není Vám dobře,leckdy máte zdravotní potíže a hlavně, necítíte se dobře.Jste v zajetí závisloti.Ale sami nedokážete vyhrát,vždyť jste to přeci tolikrát zkoušely...Poruchou příjmu potravy se zabývá psycholog. Což jste si možná již také zjistily.Tato nemoc není na týden. Je to léčení na několik měsíců i roků. Psycholog se s Vámi snaží přijít na kloub tomu, proč u Vás bulimie propukla, z jakého důvodu, rozebírá Vaše dětství, Vaše zážitky, které se mohly k propuknutí bulimie u Vás vztahovat.Na psychoterapii se učíte relaxační techniky, které Vás uklidňují,zbavují negativních myšlenek,pomáhají bojovat proti bulimii atd.Je nutné si taktéž psát jídelníček,aby jste viděla kolik toho sníte, kdy např. u Vás dochází k záchvatovému přejídání, při jakých činnostech a proč. Postupně se učíte zkoušet pravidelně jíst jídlo ve vhodném složení. Dalo by se toho říct ještě hodně, ale prostě všechny tyto věci napomáhají tomu, aby jste postupně měnila své "pošramocené" myslení týkajíco se jídla,porcí,skladby jídla, pohledu na svou postavu, na svou váhu, na sebe samu, taková jaká jste atd. Někdy se po dohodě s psychiatrem nasazují antidepresiva, které vyrovnávají hladinu serotoninu v mozku, kterého má většina bulimiček nedostatek a tím způsobuje záchvatové přejídání. Většinou jsou antidepresiva úspěšnému léčení velmi nápomocna.Je to opravdu dlouhá cesta co musíte ujít, ale stojí to za to. Stojí za to, být zdravá, šťastná, mít přátele, koníčky, nemít neustále v hlavě usídlenou "tu mrchu. Asi si říkáte, co si Vám tu dovoluju radit.Radím Vám něco nemožného, nesplnitelného.Já sama jsem bulimií trpěla 7 let a tím vším, čím procházíte i já jsem si prošla.Neměla jsem žádné sebevědomí, vůbec jsem si sama sebe nevážila, žít v mém těle bylo utrpení. Kamarády jsem neměla a přítel vydržel vždy chvíli. Padla jsem na samé dno a odrazit od něj mi trvalo opravdu dlouho.Ale přeci jen jsem vystoupala na hladinu a nyní se tam držím.To přeji i Vám. Opravdu,každá z Vás to dokáže.Musíte chtít vyhrát.Lucie

Ahoy!Prala bych si,abych to nikdy nezkusila..vsechny vite,co mam na mysli..Vyhazovani jidla,hladoveni,bliti a tak porad dokola.Jenze,jak se vratit zpet,kdyz neni zadny pred a potom,nikdy jsem nebyla v jidle normalni,nevim,jak jedi normalni lide..Asi do svych desiti let jsem nechtela vubec jist,kazdy jidlo sem zvejkala aspon hodinu.V podstate sem byla ziva spis o sladkostech a babicka me v tom jeste podporovala a takhle to zaclo..Ve svych 17,5 letech mam za sebou 7 let neustálých diet,s prestavkami dva roky bulimie a kratky obdobi,ktere nemelo daleko anorexie..To nejvetsi peklo zacalo v prvaku,byla jsem cela nesva z tech novejch lidi,sem dost uzavrena,takze sem si nezvykla doted.Chtela jsem nejak vyniknout,najednou jsem se vyděla priserne tlusta,nemotorna..Chtela jsem to mit rychle za sebou,tak sem postupne prestala jist,jenze po nekolika tydnech si telo reklo o svy a zacala sem se prejidat a zvracet..A to delam do tedka,nekolik dni sem ziva jen o jabku a maximalne jogurtech,pak to nevydrzim,prezeru se a vyzvracim..Chtela bych s tim prestat,ale porad se vydim jako tlusta becka..ale nekdy taky ne,pripadam si hrozne rozervana,nekdy mam pocit,ze mi praskne hlava..Nechapu,jak tohle muzu delat,porad od chlapu slysim,jak sem pekna a mam hezkou postavu..Jenze stejne porad touzim nemit velky prsa,baculatej zadek,boky..chci bejt jako ty modelky,etericka vila,co spis nez chodi,se vznasi...A duvod,proc jsem napsala prave dnes,prave ted?Protoze nevim,jak dal..Nasla sem si skvelyho kluka,asi ho miluju..ale seznamila sem se s jeho bejvalkou..Je moc hezka,hubena,ma dlouhy hubeny nohy,je spolecenska..uplne jina nez ja..mam z ni hrozny komplexy..porad premyslim,proc si vybral zrovna me a mam strach,ze ho ztratim..ze,az me bude predstavovat svym pratelum,tak budu zase sedet jako zarezana,jako vzdycky,kdyz jsem predstavena novym lidem..z toho strachu,jak me budou hodnotit..nejsem pres ty svy komplexy schopna se bavit..a tak tady ted sedim a az dopisu,nepujdu si dat veceri,ale budu poslouchat kruceni ve svym zaludku..a jeste nekolik nasledujicich dnu,dokud nebudu tak hubena jako ona...Petula

ahojte,da sa vobec vyliecit z bulimie? Ak clovek v tom uz raz lietal a prestane, nema nutkanie prepadnut tomu znova? Mam bulimiu uz skoro 5 rokov. Zo zaciatku to bolo ok. Neprejedala som sa pravidelne, jedlo som vyvratila, iba ak som sa najedla viac ako by som sa mala a bala som sa pribratia. Postupom casu som si z jedla spravila 'konicka' a jedla som vzdy, ked som sa nudila. Poslednych par mesiacov bolo hroznych. Snazim sa s tym skoncit, nie velmi sa mi dari. Par dni je OK a potom to zacne znova. Poradte mi nejaky sposob, ako s tym skoncit. Pomoc vyhladat nemozem, som v zahranici. Vopred dakujem.

Ahoj zensky, taky bojuji s bulimii, je to cim dal horsi a nevim jak dal. Sportuju, pracuju, mam vaznou znamost = je mi super, ale stejnak stiham se prezirat a zvracet a zvracet!!!! Muze nekdo pomoct??

Být v pohodě, najít si zaměsnání, pokudmožno být pořád s lidma...což se mi nedaří takže žeru jak fotbalovej manšaft. Momentálně (zatím 3 dny) zkouším Prozak.Doktorka mi ho furt nabízela, až jsem neodolala. Je to antidepresivum, má ale pomáhat i proti nutkáním- v mém případě nutkání všechno do sebe naládovat. Nejvíc trpim večer, u televize. Tak snad ty prášky zaberou.Chctělo by to najít si kluka, abych myslela na něco jinýho než žrádlo, ale v této oblasti mam zatim nějakou smůlu.

Ahoj Rio, pokud chceš, napiš mi na můj mail.Katka

Ahoj Martino,vím jaké to je, když Ti přítel řekne, že přibíráš. Mně kritika mého partnera bulimii taky ještě zhoršila. A krom toho přibírám dál. Ráda bych Ti nějak poradila, ale bohužel nevím jak. Dnes si možná s přítelem o svém problému promluvím, protože už fakt nemůžu dál. Mám z toho ale strach. Z jeho reakce. Možná to ale k něčemu bude. I když se moc stydím a hnusím se pro to, co dělám sama sobě. Pak napíšu, jak to s přítelem dopadlo. Ahoj Katka

Trpim bulimiou uz skoro styri roky. Myslela som si, ze to mam celkom pod kontrolou. No nedokazala som sa za cely ten cas toho zbavit. Posledny rok to bolo nieco strasne, vsetko na co som myslela bolo jedlo. Dokazem sa najest i normalne, bez vyvratenia, no vzdy sa k tomu vratim. V poslednom case som zacala mat problemy s nervami a pripisujem to bulimii. Bojim sa, som v zahranici, takze o pomoc ziadat nemozem. Preto, prosim niekoho, kto ma tento problem, aby sa mi ozval. Rada by som sa s niekym o tom porozpravala aspon cez internet.Dakujem Ria

Trpim bulimiou uz skoro styri roky. Myslela som si, ze to mam celkom pod kontrolou. No nedokazala som sa za cely ten cas toho zbavit. Posledny rok to bolo nieco strasne, vsetko na co som myslela bolo jedlo. Dokazem sa najest i normalne, bez vyvratenia, no vzdy sa k tomu vratim. V poslednom case som zacala mat problemy s nervami a pripisujem to bulimii. Bojim sa, som v zahranici, takze o pomoc ziadat nemozem. Preto, prosim niekoho, kto ma tento problem, aby sa mi ozval. Rada by som sa s niekym o tom porozpravala aspon cez internet.Dakujem Ria

Mám bulimii, dozvěděla jsem se to nedávno od psycholožky. Bylo to i ulehčení, takové to, já nejsem tak nemožná, jsem nemocná. Vím, že si za to můžu sama, ale co mám dělat? Schůzky s psycholožkou jsou jednou za 14 dní a já se cítím hrozně téměř pořád. Můj přítel mi teď nedávno řekl, že přibírám a jsem tlustá. Neví, že jsem bulimička, ale co si o tom mám myslet?Tak je to teď ještě horší, přemýšlím o tom, že prostě musím zhubnout, nevím, co mám dělat.

Ahoyky!Taky bych rada nekdy pokecala..treba nazivo..Petula

Myslím, že to není tak špatný nápad. Já sice nejsem z Prahy, ale studuju tam a od října budu v Praze prakticky pořád. Já se teď docela hlídám, ale mám strach, že do toho zase spadnu. Občas bych si o tom potřebovala popovídat s někým "naživo" a ne jen přes internet.

Holky, co založit nějakej klub a podporovat se? Taky v tom lítam...je ttu někdo z Prahy se zájmem? Chodi na kafíčky, pokecávat...a navzájem se hlídat.. :o)

Uz nejaky cas trpim bulimii(asu pul roku se z toho snazim dostat s tim ze tri dny je vsechno v pohode,jim zdrave.Pak me proste chytne zravka a sem na zacatku).prestava na me ucinkovat i projimadlo!Neznate nejaky tipy jak vydrzet bez prezirani?(ja vim,to je hodne siroka otazka a v kazdem tisku je na ni zodpovezeno,ale nic z toho mi zatim nepomohlo) diky

Jsem bulimička a občas použiju projímadla.je to svinstvo a zrada:vaše střeva to donutí zbavit se veškerého obsahu-i s vodou, z čehož plyne dehydratace organismu. no a nakonec si střeva zvyknou na projímadlo a při vyexování projímadel se jejich automatická peristlaltika neobnoví. ...všechno to vím,ale stejně to dělám :-(

Pokud je toto tema zminovano v odbornych casopisech a ruznych clancich, je tam popisovano o skodlivosti zvraceni. Bulimie , ale predstavuje i nadmerne pojidani projimadel. Zajimalo by me, co se deje s telem pri nadmernem uzivani projimadel.