Jak se naučit příjemně žít,nebo-li fajn vztah ;-)

Jarda: No OK, tak proč mě teda nenechá vykecat? Rozhodně bych byla spokojenější, měla bych pocit, že jsem řekla to, co jsem chtěla. Spíš se domnívám, že on mě v tu chvíli slyšet nechce už jen z toho důvodu, že ví, že mám pravdu a zrovna se mu to prostě nehodí. Možná bych to přirovnala i k tomu, co jsi zde popisoval, prostě v dané situaci mám dojem, že každý mluvíme cizím jazykem a já jsem ta, která se snaží, aby našla cestu a on je ten, který to raději utne. Jak jednoduché ... komunikovat ;-)

katka: no ale to je to odlisne fungovani muzskeho a zenskeho mozku :) chlap se snazi problemy resit a zenska se potrebuje vykecat a to ji ke stesti staci . o tady tom odlisnem fungovani mozku je spousta knizek a dost mi pomohlo kdyz jsem si je precet. ostatne ted uz se snazim naslouchat :)

ja bych o konkretnich vecech nepsal to zalezi na kazdem jak je tolerantni nebo na kolik dokaze respektovat osobnost. ale nejvic me dostane kdyz resime nejaky problem a nejsme schopni si porozumet :) zkratka kazdy vidi to sve. to me vzdycky popadne takova beznadej :) je to jako bysme mluvili kazdy jinou reci. no ale nakonec si porozumime pritulime se domluvime se a je to :)))) ja sem vodnar a snoubenka lev takze to u nas obcas vypada dost divoce , ale me to tak vyhovuje vybourime se a za dve hodky je klid. nechapu lidi co se spolu nebavi nekolik dnu to bych nevydrzel :)

Ocelot: Vyšperkovat vztah? :-) To zní dobře, ale já jsem ještě hodně daleko k tomu, abych už tak dobrý vztah mohla ještě zkrášlit ;-) Alespoň tak si vykládám slovíčko "vyšperkovat" udělat z něčeho hezkého ještě hezčí.Myslím, že je nutné ve vztahu komunikovat, mluvit o všem, snažím se o to, ale někdy (možná) řeším něco, co řešit netřeba, to mi alespoň vytýká můj přítel. Zbytečně se někdy zabývám něčím, co je pro mě vlastně neskutečně důležité. Mám potřebu mu to zdělit, ale on nemá už tu potřebu to poslouchat, což je pro mě ubíjející. Jak s tím mám naložit? Spolknout to? Nebo nechat to na vhodnější dobu? A nastane ta vhodnější doba?

Jo a jeste kdyz udela nekdo nejakou chybu, tak si to v klidu vyrikat. Kdyz udelas chybu Ty tak zkusit udelat neco proto aby se priste neopakovala. Pokud udela chybu ten druhy tak po vyrikani se k ni nevracet a zapomenout na to. Vytahovani starych hrichu je kazdemu neprijemne.

Katko, je sympaticky ze se snazis takhle vysperkovat vztah. Asi bych sice na to sel jinak nez pres diskusi, ale proc ne. Jak pise Jarda, zaklad je komunikace, tj. nemit problem o cemkoliv mluvit, prijimat kritiku, umet rict i neprijemne veci. Potom pomoci komunikace lze prekonat mnohe problemy. Dale je skoro nutne byt k sobe uprimni, nepouzivat ruzne "osvedcene" intriky jak s druhym manipulovat.

Jardo, rozhodně s Tebou souhlasím ;-) vím, že na vztahu musím pracovat a pokud sis četl mé příspěvky, pak i tam je to uvedeno. Díky za názor, líbí se mi :-)Je něco, co na ženských prostě nesnášíš (co se týče chování nikoli vzhledu)?

jeste bych podotkl. ono nic neni zadarmo takze ani harmonicky vztah dvou lidi . Peceni holuby do pusy taky nelitaj zadarmo a tak ani neexistuje zadny idealni princ s kterym bys byla stastna jenom tak samozrejme bez zadnyho usili. mozna kecam blbosti , ale je to muj nazor :D

bych rekl, ze kazdy ma jiny vztah . Ja z osobni zkusenosti muzu rict , ze jsem do vztahu ktery trva doted a bude trvat snad taky dal , vstupoval uplne nezkuseny a taky to slo videt. Clovek proste musi na sobe "zapracovat" naucit se s tim druhym zit dohodnout rozumne kompromisy, ktere oboum vyhovuji v tech kritickych vecech...Pro nas dva osobne je nejdulezitejsi spolu mluvit a zatim nebyla prekazka kterou by se nam nepodarilo prekonat. Nektere teda stal y hodne usili :)))

Jsem si vědoma, že vše je individuální a přesto, že se říká "chlapi jsou všichni stejní" pak můj názor se bude lišit. Každopádně jsem přesvědčena, že ta podobnost tu v jistých směrech je a z toho důvodu se dají pokládat vaše názory a zkušenosti za cenné, myslím to vážně. Několik let jsem se držela jistého ideálu, který mi ostatní neustále vyvraceli, ale postupem času jsem zjistila, že oni věděli už tehdy o čem mluvili, kdežto já k tomu musela dospět časem, což je fajn, ale je třeba se tak nějak zařídit a zbytečně si ten krátký život nekomplikovat.

Ocelot: Dobre rano popř. hezky den ;-)Z pozice milenky jsem se dostala na pozici "rovnocenné" partnerky :-) ale o tom nechci vést tuto diskuzy. Zajímají mě především ty cenné zkušenosti. Co přehlížet, aby pro mého partnera bylo soužití se mnou příjemné, milé :-) Zvláštní otázka? Možná :-) ale jsem typ člověka, který se všechno snaží dělat správně a teď jde o to, že co je z mé pozice správné, nemusí být správné z jeho strany. Hodně obecné :-) Vycházej z mého počátečního příspěvku.

Ocelot: Už nejsem milenkou a v podstatě jsem se tak nikdy necítila. Zítra ahoj :-)

pochopitelně VZTAHU ;-)

Souhlas. A jak řešíš Ty svůje vztahy z pozice milenky? To je dost silná překážka pro budování fajn vztahu, nemyslíš? Nebo ho buduješ se svým milencem? Pak je zase překážkou jeho žena/partnerka.

Ocelot: To je přesné, záleží na každém vzathu, co je pro něho to pravé a v čem se cítí dobře a o tom jsem psala, když jsem zmiňovala ten ideál ;-)Ale obecně mě zajímá určitý pohled a zkušenosti ve vztazích, protože nemá smysl něco zahodit a vloudit se do něčeho obdobného, protože si myslím, že na vzathu JE NUTNE pracovat a dělat ho kvalitnějším.

Ahoj Katko, jak zaridit fajn vztah je individualni, to musis citit Ty copovazujes za fajn - nekdo rad italii+usmirovacky a nekdo svuj klid v zavrenem pokoji atd.K druhemu prispevku - pokud se neustále podrobujes podrobným výslechům, tak je to Tvoje zkusennost, nikdy jsem nikoho vyslechu nepodroboval. Nechavam na manzelce co mi rekne a ptam se na veci, ktere se mi nejak tykaji a nebo davam otevrene otazky typu "tak jak bylo?". Pokud se rozpovida, posloucham, pokud ne, tak to respektuji. Vyslechy od kterehokoliv pohlavi mi prijdou nechutne a do fajn vztahu podle mych predstav nepatri.

;-) pro začátek dobrý :-)

Ach, Ty malá optimistko... ;-)Neboj, bude hůř! :-))

A další věc :-) když se vás (pánové) ptáme kam to vlastně jdete, popř. i s kým? ;-) Pak vás to obtěžuje a děláte z nás podezřivavé ženské a přitom my se neustále podrobujeme podobným výslechům. Pokud se neptáme vůbec, pak je to taky špatně ;-) protože, tím, že se neptáme vám dáváme najevo, jak nám jste lhostejní. Ach jo :-)

Pročítám si tu různá témata týkající se vztahů a musím přiznat, že jsem dosti zmatená :-) což u mě není nic nového a to byl především ten hlavní důvod, proč jsem se k těm tématům vůbec dostala. Chtěla jsem si udělat jasnější pohled na základě vašich zkušeností. Několik témat jsem sama otevřela.Ze všech příspěvků, které jsem přečetla nabývám dojmu, že není ideálního muže, tudíž ideálního vztahu :-) nesmysl? Asi ano, neboť "ideálem" může být pro kohokoli cokoli. Jak se v tom všem orientovat a co je vlastně kompromis? Ať už jde o nevěru či nahlížení do soukromí?! Byla jsem jednou z těch, které se zapřísahaly, že nic z toho výše jmenovaného, bych se nikdy nedopustila a ejhle :-) najednou je všechno jinak. Nevěrná jsem nebyla, protože jsem stála na druhém břehu což znamená, že jsem byla milenkou? Bráním se tomu, i on se tomu vždycky bránil a nikdy mě nenazýval milenkou a já si to tím pádem nemusela připouštět. Vztahy sakra!!!! Dostanu toho, koho si zasloužím?! Fajn, ale to asi není o lásce?! To je osud, který jsem si zasloužila a teď musím trpět? Příliš silné slovo, ale je jednodušší se k tomu všemu postavit tak, jak bylo uvedeno? Věřím v opravdovou lásku a taky věřím, že ji nemůže najít (prožít) každý. To by bylo až moc jednoduché, takže?! Jak si zpříjemnit to naše bytí a zbytečně si neubližovat?